V Budapešti v pátek země Visegrádské čtyřky (V4) uzavřely dohodu o spolupráci na jaderném výzkumu. Pro Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko jako členy V4 má dohoda přispět ke sdílení informací a zdrojů při hledání trvale udržitelné jaderné energii. Na základě dohody vznikl program V4 G4 Excellence Centre, na kterém se podílejí organizace zabývající se jadernou energetikou z jednotlivých členských států. Program má podpořit vývoj prototypového reaktoru čtvrté generace. Pál Kovács z maďarského Ministerstva pro rozvoj se vyjádřil, že „státy V4 chtějí využít příležitosti, kterou výzkum v jaderné oblasti nabízí„.
Turecký premiér Erdogan odmítá komunikovat s novou egyptskou vládou
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan odmítl mluvit s egyptským viceprezidentem Mohamedem ElBaradeim. „Jak bych s Vámi mohl mluvit? Nebyl jste nikým zvolen, pouze dosazen těmi, kdo zosnovali puč,“ prohlásil ve středu na adresu viceprezidenta Baradeiho turecký premiér. Pokračuje tak zhoršování vztahů mezi novou přechodnou egyptskou vládou a Tureckem. Premiér Erdogan, který vede tureckou islamistickou stranu Spravedlnosti a Rozvoje (AKP), označuje bývalého egyptského prezidenta Mursího za jediného legitimního prezidenta Egypta. Za jeden rok Mursího vlády v Egyptě byly egyptsko-turecké vztahy na velmi dobré úrovni.
Spor mezi Čínou a Japonskem o soustroví Senkaku eskaluje
Spor ve Východočínském moři se vyostřil poté, co si Japonsko objednalo geologicko-výzkumné lodě, které jsou připravené na rozmístění poblíž sporné hranice. Japonsko ke kroku přistoupilo v reakci na čínské rozšiřování průzkumných a těžebních vrtů ve sporné oblasti souostroví Senkaku. Ve čtvrtek japonská strana varovala Čínu, aby nerozšiřovala své vrty v oblasti sporu, jelikož Japonsko nikdy nebude akceptovat čínský samostatný postup v této záležitosti. Japonsko navíc 9. července vydalo bílou knihu obrany, kterou Čína považuje za urážející. Bíla kniha se vyjadřuje k čínskému postupu ve sporné oblasti: „Tyto kroky spolu s nedostatkem transparentnosti ve vojenských a bezpečnostních záležitostech jsou znepokojující pro celý region a mezinárodní společenství, včetně Japonska. Je proto nezbytné, aby Japonsko záležitosti věnovalo zvýšenou pozornost.„
Texaských guvernér podepsal zákon omezující potraty, patří k nejpřísnějším v USA
Nový zákon, který podepsal texaský guvernér Rick Perry, neumožňuje interrupci po 20. týdnu těhotenství. Republikáni argumentují snahou zlepšit zdravotní péči v zemi. Potrat podle zákona, jenž začne platit v říjnu, mohou provést pouze chirurgická centra doktory, kteří na interrupci budou mít oprávnění. Pouze 5 současných klinik ze 42 splňuje nové požadavky. „Je naší povinností chránit ještě nenarozené jedince,“ uvedl na obranu zákona guvernér Perry. Podobné zákony zrušily federální soudy po podání stížnosti v některých amerických státech.
Palestinci se nedohodli na mírovém plánu
Čtvrteční setkání palestinských lídrů v Ramallahu skončilo bez přijetí rozhodnutí ohledně mírového plánu, který navrhl ministr zahraničí USA John Kerry. Na setkání ho prezentoval palestinský prezident Mahmud Abbas. Zprávy naznačují, že plán nezaručuje, že jednání by zajistila Palestinu v hranicích před rokem 1967. Někteří členové Fatahu žádají USA o změnu amerického plánu. Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) tvrdí, že plán není dostatečný, aby mohly rozhovory být obnoveny. Mezitím Bílý dům zveřejnil, že prezident Barack Obama telefonicky mluvil s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu a snažil se ho přimět, aby mírové rozhovory začaly co nejdříve. Existuje několik problematických bodů mírových jednání, mezi nimi jsou hranice, osady, palestinští uprchlíci a status Jeruzaléma.
V Guineji dochází k etnických střetům
K násilným střetům mezi členy dvou znepřátelených komunit dochází od začátku týdne na jihu Guineje, nedaleko hranic s Pobřežím slonoviny. Ty se odehrávají mezi kmenem Guerzů, vyznávajícím především křesťanství nebo místní náboženství, a Konianků, hlásícím se k islámu. V případě jihu země se však nejedná první konflikt. Již dvacet let se celá Guinea potýká s náboženským a etnickým rozdělením země. Obě strany jsou celou dobu zásobovány zbraněmi z okolních zemí, například z Libérie, Sierry Leone a Pobřeží slonoviny, kde v posledních deseti letech stále ve větší míře probíhají ozbrojené konflikty a odkud přichází množství ozbrojenců. Již během prvního týdne tak bylo během násilností zabito skoro sto lidí a zdá se, že číslo není konečné.
Detroit vyhlásil bankrot, jde o vůbec největší bankrot v historii USA
Krizový finanční manažer Detroitu Kevyn Orr požádal za město Detroit o bankrotovou ochranu před věřiteli, dluhy města mají dosahovat až 365,7 miliard USD. Guvernér státu Michigan RIck Snyder návrh na konkurz přijal se slovy, že „finanční potíže Detroitu se bez toho řešit nedají“. Město, které dříve bylo známé pro svůj automobilový průmysl, nyní patří mezi nejchudší města USA, kde více než jedna třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Detroit neposkytuje plně ani základní služby, jen třetina městských sanitek je v provozu a na 40 % veřejného osvětlení nefunguje
Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika se vrátil do země, pochybnosti o jeho zdravotním stavu sílí
Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika, vládnoucí v zemi od roku 1999, se ve středu vrátil zpět do své země. Prezident Bouteflika byl od konce dubna hospitalizován ve Francii kvůli mozkové mrtvici a teprve nyní mu zdravotní stav dovolil se vrátit. Prezident, jemuž je již více jak 76 let a který při návratu působil velmi zesláblým dojmem, se však svých povinností nezhostí ihned a bude nadále v rekonvalescenci. Jeho stav tak vyvolává nejen v alžírském tisku otázky ohledně jeho dalších schopností efektivně vládnout své zemi do konce svého již třetího mandátu v roce 2014. Některé z významných deníků tak začínají zmiňovat i jeho možné nástupce.
Palestinci budou jednat o mírovém plánu, návrh ministra Kerryho podpořila Liga arabských států
Palestinský prezident Mahmud Abbas se sejde s dalšími palestinskými lídry, aby řešili možnost obnovení mírových rozhovorů s Izraelem. Úředníci tvrdí, že jednání prezidenta Abbase s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym v Jordánsku bylo průlomové, ale nesdělili podmínky, za jakých je prezident Abbas ochoten obnovit mírové rozhovory. Již dříve prezident Abbas naznačil ochotu jednat za podmínky zmražení výstavby izraelských osad, ale ve středu dal Izrael závěrečné schválení výstavbě nových 700 obydlí. Prezident Abbas svolal na čtvrteční jednání do Ramallahu představitele Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) a Fatahu. Wasel Abu Yousef, člen OOP řekl: „Očekáváme, že slyšíme od prezidenta myšlenky předložené ministrem Kerrym. Bude tam diskuse o těch myšlenkách a všichni budou říkat, co si o tom myslí. Závěr bude obecným konsensem.“ Hamas, který ovládá Gazu, neustále neguje mírovou strategii prezidenta Abbase. Návrhy ministra Kerryho na obnovení mírových rozhovorů byly schváleny výborem Ligy arabských států. Ministr Kerry byl na šesté návštěvě regionu, kde se snaží restartovat mírové rozhovory, které byly přerušeny před dvěma lety kvůli výstavbě osad. Izrael přislíbil zvážení návrhu. Ministr Kerry nabídl Palestincům 4 miliard USD ekonomických pobídek.
Kuvajt objevil nová naleziště ropy a zemního plynu
Kuvajtská ropná státní společnost Kuwait Oil Co. našla na západě země nová naleziště ropy a zemního plynu. Nově nalezená pole se nacházejí poblíž města Kabed nedaleko od známých polí Manageesh. Kuvajt vyčlenil 100 miliard USD na investice do ropných projektů, jako je například budování nových rafinérií. Kuvajtský dlouhodobý plán počítá s navýšením ropné produkce do roku 2020 na 4 miliony barelů denně, přičemž v současné době produkuje 2,65 milionů barelů za den. Za rok tak Kuvajt vydělá na exportu 97 miliard USD. Podle dat Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) disponuje Kuvajt ověřenými zásobami ropy ve výši 101,5 miliard barelů. Kuvajt chce ale diversifikovat svou ekonomiku závislou na ropě a rozvíjet těžbu zemního plynu. Zásoby zemního plynu v Kuvajtu se odhadují na 63 bilionů kubických metrů.
V Bahrajnu explodovala bomba
V Riffě, jižně od bahrajnského hlavního města Manamy, explodovala bomba v autě před sunnitskou mešitou ve chvíli, kdy se věřící účastnili pozdní modlitby ve středu. Nejsou hlášeni žádní zranění, bylo zničeno několik aut. V oblasti žijí i členové královské rodiny. Ministerstvo vnitra pátrá po vinících. Útok odsoudila hlavní šíitská skupina Wefaq, stejně tak vláda a král Hamad bin Issa al-Khalifa, který žádá tvrdý zásah proti násilí. V roce 2011 propukly nepokoje v Bahrajnu, kde šíitská většina žádala demokratické reformy. Od února letošního roku probíhají rozhovory národního usmíření, ale dosáhly malého pokroku.
Ruský opoziční představitel Navalny se měl dopustit podvodu
Ruský soud uznal vinného Alexei Navalnyho z korupce, rozsudek znamená, že se Navalny nemůže účastnit zářijové volby o post starosty Moskvy, přestože byl ve středu zaregistrován jako kandidát. Rovněž se tak nemůže účastnit prezidentských voleb v roce 2018. V roce 2009 měl Alexei Navalny zorganizovat podvod, na základě něhož přišel lesnický podnik Kirovles o 10 000 metrů krychlových dřeva, tj. o 480 000 USD. Navalny soudní proces odmítl s tím, že je politicky motivován.
V Itálii podél dálnic nenatankujete, zaměstnanci čerpacích stanic stávkují
V úterý zaměstnanci italských čerpacích stanic vyhlásili třídenní stávku proti vysokým cenám benzinu. Čerpací stanice podél dálnic budou zavřené až do pátečního rána, kdy je stanoven konec stávky. Jejím cílem je přimět vládu, aby vyvinula větší tlak na producenty paliv a donutila je ceny snížit, protože po Nizozemsku je v Itálii nejdražší benzín v Evropě. Vysoké ceny paliv a způsob nastavení spotřební daně snižují čerpacím stanicím výdělky a hrozí jim zavření. O práci by tak mohly přijít tisíce lidí.
Chilský kandidát na prezidenta odstoupil z kampaně
Konzervativní kandidát Pablo Longueira se již nadále nebude ucházet o post prezident, bývalý ministr financí přitom v primárních volbách konzervativního bloku stran Alianza před 3 týdny porazil exministra obrany Andrese Allemanda. Podle Longueirova syna jsou na vině deprese jeho otce, které se po vyhraných primárkách dostavily. V dubnu z prezidentské kampaně odstoupil i bývalý ministr pro veřejné práce Laurence Golborne z důvodu finančního skandálu. Průzkumy výhru v listopadových volbách předpovídají exprezidentce Michelle Bachelet, která patří mezi nejoblíbenější chilské politiky.
Bývalý generální ředitel Mezinárodního měnového fondu usedl v dozorčí radě ruské banky
Bývalý generální ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn se stal členem dozorčí rady Ruské regionální rozvojové banky známé pod anglickým překladem Russian Regional Development Bank, kterou vlastní státní ruský ropný gigant Rosněfť. Strauss-Kahn tak obnovuje svou kariéru na mezinárodní finanční scéně po své rezignaci na funkci generálního ředitele MMF v roce 2011, kdy byl obviněn ze sexuálního napadení pokojské v newyorském hotelu.
Na 180 let dlouhotrvající spor o nadvládu nad souostrovím
Východní část souostroví Fakland. Autorem snímku je Apcbg.
Velká Británie i Argentina si přivlastňují souostroví Falklandy, nazývané Latinoameričany též Malvíny. Ostrovy, na kterých žije necelých 3 000 obyvatel, mají statut zámořského území Velké Británie. Argentina avšak dělá vše proto, aby to změnila. Ve hře jsou ropa či zisky z rybolovu, ale také strategická pozice.
Od roku 1833 kontroluje skupinu ostrovů Falklandy Velká Británie. Argentina považuje její nadvládu za pozůstatek kolonialismu. OSN dala v roce 1965 v tomto bodě Argentině za pravdu a vydala rezoluci, která vyzývá obě země k jednání o ostrovech. Velká Británie avšak s Argentinou jednat odmítá a odvolává se na přání obyvatel Falkland patřit k Velké Británii. Čtěte dále ->
Čína se vrátila k plánu vybudovat nejdelší podmořský tunel
Čínský projekt výstavby nejdelšího podmořského tunelu na světě vznikl již v roce 1994 a plánovaný rok dostavby měl být rok 2010, ale k výstavbě nedošlo. V současné době se čínská vláda k tomuto projektu vrátila a chystá se investovat do projektu přibližně 42 miliard USD, přičemž roční příjmy z tunelu se odhadují na 3 miliardy ročně. Podmořský tunel by měl spojovat čínská pobřežní města Jen-tchaj a Ta-lien na severovýchodě země a cesta tunelem by měla ušetřit přibližně 997 kilometrů cesty mezi regiony. Nicméně dosud není známý termín dokončení.
OSN: Uprchlická krize Syřanů je nejhorší za 20 let
Šéf OSN pro uprchlíky Antonio Guterres řekl, že průměrně 6000 Syřanů utíká denně a 5000 lidí průměrně zemře každý měsíc. „Neviděli jsme odliv uprchlíků eskalovat v takovém děsivém množství od rwandské genocidy téměř před 20 lety.“ Varoval, aby se konflikt nepřilil do celého regionu. Uprchlická krize má dopad na sousední Libanon, Jordánsko a Irák. Šéfka OSN pro pomoc Valerie Amos sdělila, že 6,8 milionů Syřanů potřebovalo naléhavou pomoc. Dle ní obě strany konfliktu neplní svou povinnost chránit civilisty. Ivan Simonovic, zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva řekl: „V Sýrii se dnes vážné porušují lidská práva, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti jsou pravidlem.“ V Radě bezpečnosti byla zablokovány akce proti prezidentovi al-Assadovi ze strany Ruska a Číny. Syrský velvyslanec u OSN Bashar Ja’afari tvrdí, že syrská vláda se snaží dělat vše pro zajištění humanitárních a základních potřeb obyvatelstva.
Ghana je na cestě stát se významným vývozcem plynu
Západoafrická země Ghana ve spolupráci s čínskou energetickou společností Sinopec začala budovat továrnu na zpracování zemního plynu z ropného pole na ghanském jihozápadním pobřeží. Projekt, který by za plného provozu měl zpracovat denně 150 milionů kubických metrů, se potýkal s problémy ohledně plateb pro čínské společnosti podílející se na výstavbě. Potřebnou částku Sinopecu předala minulý týden China Development Bank (CDB) jménem Ghana National Gas Company, což bylo součástí dohody o půjčce ve výši 3 miliard USD z roku 2011 mezi CDB a Ghanou. Továrna doplní ghanské zdroje energie, čímž přispěje k zajištění rychle rostoucí domácí energetické poptávky, která činí 1400 MW za den a ročně vzrůstá o 10 %. Navíc by se Ghana mohla stát dalším významným exportérem plynu v Africe.
Mali čekají na konci července parlamentní a prezidentské volby
Parlamentní a prezidentské volby, které byly v loňském roce odloženy kvůli vojenskému převratu, proběhnou v Mali 21., respektive 28. července. Jejich vyhlášení bylo možné až po zrušení výjimečného stavu na začátku měsíce. V souvislosti s organizací voleb bude v Mali posílena bezpečnost opírající se zejména o francouzskou armádu, která v oblasti působí od začátku roku. Pro její angažování se vyslovil při své návštěvě Paříže i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který zároveň vyzval všechny zúčastněné strany k akceptaci výsledků voleb, ať budou jakékoliv. Jedním z nejvážnějších favoritů na vítězství v prezidentských volbách, které jsou více sledovány než parlamentní, je Ibrahim Buobacar Keita, bývalý premiér Mali a prozápadní kandidát, kterého podporuje devět parlamentních stran.
Evropský parlament chce rychle prověřit vývoj na české politické scéně
Místopředseda Evropského parlamentu (EP) Othmar Karas a šéf zahraničního výboru EP Elmar Brok požadují po Evropské komisi rychlé prověření, zda vznik vlády v České republice neodporuje unijním hodnotám a respektuje principy lisabonské smlouvy. Prezident Miloš Zeman zareagoval s odpovědí, že by se europoslanci a Evropská komise měli nejprve seznámit s českou ústavou. Evropská komise politický vývoj v ČR sleduje, ale nechce záležitost komentovat.
Bývalý prezident Čadu byl po 13 letech obviněn ze zločinů proti lidskosti
Hissene Habré, bývalý čadský prezident, jemuž bylo ve své době přezdíváno „africký Pinochet“, byl minulý týden po 13 letech obviněn trestním tribunálem v senegalském Dakaru. Za spáchání zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a mučení mu hrozí až doživotní trest. Během jeho vlády v letech 1982-1990 bylo z politických důvodů zavražděno více jak 40 000 lidí a další tisíce byly mučeny. Dlouhodobou podporu mu ale vyjadřovaly USA, Francie a další státy. I proto byla první obvinění vznesena až v roce 2000, kdy byl exprezident Habré dopaden v Senegalu. Čad se delší dobu snažil o jeho vydání, avšak snahy byly neúspěšné a proto je souzen speciálním tribunálem spadajícím pod Hospodářské společenství západoafrických státu (ECOWAS) v Senegalu.
Přechodná egyptská vláda složila slib
Nový egyptský přechodný kabinet pod vedením premiéra Hazem al-Beblawiho složil do rukou přechodného egyptského prezidenta Adly Mansoura slib. Jednou z hlavních postav nové vlády je ministr obrany a místopředseda vlády generál Abdel Fattah al-Sisi, který post ministra obrany zastával i za prezidenta Mursího a který stál v čele armády při jeho sesazení na začátku července. Na svém místě zůstal i staronový ministr vnitra Mohammed Ibrahim. Další tři ministerské posty byly svěřeny ženám, které v kabinetu exprezidenta Mursiho žádný post nezastávaly. Na vládě se naopak nepodílí členové Muslimského bratrstva, kteří nabízená křesla odmítli a vládu po složení jejího slibu ihned označili za „nelegitimní“. Nová vláda má v nejbližších dnech zahájit diskuzi o změnách v ústavě a také stanovit harmonogram budoucích parlamentních a prezidentských voleb.