Čínský projekt výstavby nejdelšího podmořského tunelu na světě vznikl již v roce 1994 a plánovaný rok dostavby měl být rok 2010, ale k výstavbě nedošlo. V současné době se čínská vláda k tomuto projektu vrátila a chystá se investovat do projektu přibližně 42 miliard USD, přičemž roční příjmy z tunelu se odhadují na 3 miliardy ročně. Podmořský tunel by měl spojovat čínská pobřežní města Jen-tchaj a Ta-lien na severovýchodě země a cesta tunelem by měla ušetřit přibližně 997 kilometrů cesty mezi regiony. Nicméně dosud není známý termín dokončení.
OSN: Uprchlická krize Syřanů je nejhorší za 20 let
Šéf OSN pro uprchlíky Antonio Guterres řekl, že průměrně 6000 Syřanů utíká denně a 5000 lidí průměrně zemře každý měsíc. „Neviděli jsme odliv uprchlíků eskalovat v takovém děsivém množství od rwandské genocidy téměř před 20 lety.“ Varoval, aby se konflikt nepřilil do celého regionu. Uprchlická krize má dopad na sousední Libanon, Jordánsko a Irák. Šéfka OSN pro pomoc Valerie Amos sdělila, že 6,8 milionů Syřanů potřebovalo naléhavou pomoc. Dle ní obě strany konfliktu neplní svou povinnost chránit civilisty. Ivan Simonovic, zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva řekl: „V Sýrii se dnes vážné porušují lidská práva, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti jsou pravidlem.“ V Radě bezpečnosti byla zablokovány akce proti prezidentovi al-Assadovi ze strany Ruska a Číny. Syrský velvyslanec u OSN Bashar Ja’afari tvrdí, že syrská vláda se snaží dělat vše pro zajištění humanitárních a základních potřeb obyvatelstva.
Ghana je na cestě stát se významným vývozcem plynu
Západoafrická země Ghana ve spolupráci s čínskou energetickou společností Sinopec začala budovat továrnu na zpracování zemního plynu z ropného pole na ghanském jihozápadním pobřeží. Projekt, který by za plného provozu měl zpracovat denně 150 milionů kubických metrů, se potýkal s problémy ohledně plateb pro čínské společnosti podílející se na výstavbě. Potřebnou částku Sinopecu předala minulý týden China Development Bank (CDB) jménem Ghana National Gas Company, což bylo součástí dohody o půjčce ve výši 3 miliard USD z roku 2011 mezi CDB a Ghanou. Továrna doplní ghanské zdroje energie, čímž přispěje k zajištění rychle rostoucí domácí energetické poptávky, která činí 1400 MW za den a ročně vzrůstá o 10 %. Navíc by se Ghana mohla stát dalším významným exportérem plynu v Africe.
Mali čekají na konci července parlamentní a prezidentské volby
Parlamentní a prezidentské volby, které byly v loňském roce odloženy kvůli vojenskému převratu, proběhnou v Mali 21., respektive 28. července. Jejich vyhlášení bylo možné až po zrušení výjimečného stavu na začátku měsíce. V souvislosti s organizací voleb bude v Mali posílena bezpečnost opírající se zejména o francouzskou armádu, která v oblasti působí od začátku roku. Pro její angažování se vyslovil při své návštěvě Paříže i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který zároveň vyzval všechny zúčastněné strany k akceptaci výsledků voleb, ať budou jakékoliv. Jedním z nejvážnějších favoritů na vítězství v prezidentských volbách, které jsou více sledovány než parlamentní, je Ibrahim Buobacar Keita, bývalý premiér Mali a prozápadní kandidát, kterého podporuje devět parlamentních stran.
Evropský parlament chce rychle prověřit vývoj na české politické scéně
Místopředseda Evropského parlamentu (EP) Othmar Karas a šéf zahraničního výboru EP Elmar Brok požadují po Evropské komisi rychlé prověření, zda vznik vlády v České republice neodporuje unijním hodnotám a respektuje principy lisabonské smlouvy. Prezident Miloš Zeman zareagoval s odpovědí, že by se europoslanci a Evropská komise měli nejprve seznámit s českou ústavou. Evropská komise politický vývoj v ČR sleduje, ale nechce záležitost komentovat.
Bývalý prezident Čadu byl po 13 letech obviněn ze zločinů proti lidskosti
Hissene Habré, bývalý čadský prezident, jemuž bylo ve své době přezdíváno „africký Pinochet“, byl minulý týden po 13 letech obviněn trestním tribunálem v senegalském Dakaru. Za spáchání zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a mučení mu hrozí až doživotní trest. Během jeho vlády v letech 1982-1990 bylo z politických důvodů zavražděno více jak 40 000 lidí a další tisíce byly mučeny. Dlouhodobou podporu mu ale vyjadřovaly USA, Francie a další státy. I proto byla první obvinění vznesena až v roce 2000, kdy byl exprezident Habré dopaden v Senegalu. Čad se delší dobu snažil o jeho vydání, avšak snahy byly neúspěšné a proto je souzen speciálním tribunálem spadajícím pod Hospodářské společenství západoafrických státu (ECOWAS) v Senegalu.
Přechodná egyptská vláda složila slib
Nový egyptský přechodný kabinet pod vedením premiéra Hazem al-Beblawiho složil do rukou přechodného egyptského prezidenta Adly Mansoura slib. Jednou z hlavních postav nové vlády je ministr obrany a místopředseda vlády generál Abdel Fattah al-Sisi, který post ministra obrany zastával i za prezidenta Mursího a který stál v čele armády při jeho sesazení na začátku července. Na svém místě zůstal i staronový ministr vnitra Mohammed Ibrahim. Další tři ministerské posty byly svěřeny ženám, které v kabinetu exprezidenta Mursiho žádný post nezastávaly. Na vládě se naopak nepodílí členové Muslimského bratrstva, kteří nabízená křesla odmítli a vládu po složení jejího slibu ihned označili za „nelegitimní“. Nová vláda má v nejbližších dnech zahájit diskuzi o změnách v ústavě a také stanovit harmonogram budoucích parlamentních a prezidentských voleb.
V Řecku vypukla stávka proti plošnému propouštění státních zaměstnanců
V Aténách a dalších řeckých městech se konají demonstrace, jejichž heslem je „Generální stávka – jsme lidé, ne čísla“. Stávka je reakcí na plánované rušení míst ve státních podnicích a společnostech s účastí státu. Do konce roku 2014 má o zaměstnání přijít 15 000 lidí, z nichž by 4 000 měly dostat výpověď ještě v roce 2013. Nezaměstnanost v Řecku se již tak přiblížila k hranici 28 %. O generální stávku se zatím nejedná, protože plně nezasáhla všechna odvětví. Avšak stávka zasáhla celou zemi, ve státních nemocnicích se lidé dočkají pouze bezodkladné péče, řada muzeí a památek zůstává uzavřena, stojí i některé linky autobusové hromadné dopravy. Do stávky se také zapojili na čtyři hodiny novináři a zaměstnanci řízení letového provozu na vnitrostátních linkách. Podle řeckých aerolinií se z toho důvodu neuskutečnilo kolem 30 letů. Hotely, banky, trajekty, taxislužby a aténské tramvaje a metro se do stávky zapojit nechystají, letecký provoz mezi Českou republikou a Řeckem fungoval bez problémů. O mírnějším úsporném opatření chce parlament hlasovat ve středu.
USA žádá OSN o akci proti íránským dodávkám zbraní do Sýrie
Americká vláda žádá Radu bezpečnosti OSN a sankční výbor, aby zakročily proti íránským zbraní mířících do Sýrie. Americká velvyslankyně u OSN Rosemary DiCarlo řekla: „Výbor by se měl rovněž zabývat stabilním tokem íránských zbraní, vojenské podpory, poradci a školením pro skupiny v Sýrii, Libanonu, Gaze, Jemenu, Iráku a jinde.“ Dle USA Írán již dlouhodobě dodává zbraně režimu prezidenta Bashara al-Assada a ten je použil na masakr Syřanů. V lednu byly íránské zbraně zadrženy u pobřeží Jemenu, podle USA šlo o pokus zastavit přechod v Jemenu. Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant tvrdí, že mají informace, že Írán finančně a vojensky podporuje Hizballah a syrský režim. Francie podporuje návrh USA, ale Rusko a Čína jsou proti.
Velká Británie vybuduje největší větrnou elektrárnu na moři
Energetická společnost RWE Innogy získala od britské vlády povolení na výstavbu větrné elektrárny na moři. Projekt s názvem Triton Knoll má být největší na světě, tedy větší než nedávno spuštěná britská větrná farma London Array. Předpokládaná celková výrobní kapacita Triton Knoll bude dosahovat 1200 MW, což by mělo umožnit pokrýt až 820 tisíc domácností. Farmu bude tvořit 288 větrníků umístěných přibližně 20 kilometrů od pobřeží východní Anglie, přičemž celkové náklady se odhadují na 5,4 miliard USD. Triton Knoll přispívá k naplnění britského energetického cíle, kdy by měla větrná energie produkovat 15 GW do konce desetiletí. V současné době britské větrné farmy produkují 3 GW.
Súdánský prezident al-Bashir opustil Nigérii kvůli obavě ze zatčení
Prezident Súdánu Omar al-Bashir opustil předčasně Nigérii kvůli obavě, že by mohl být zadržen. Právníci lidsko-právních aktivistů podali v pondělí návrh u Federálního nejvyššího soudu, aby byl prezident al-Bashir zatčen kvůli obvinění z genocidy a válečných zločinů v Darfúru. Súdánský prezident al-Bashir přijel na pozvání Nigérie na summit Africké unie (AU), která má 53 členů. Unie odmítá spolupracovat s evropským soudem. Mezinárodní trestní soud vydal dva zatykače na súdánského prezidenta al-Bashira v roce 2009 a 2010 kvůli zločinům proti lidskosti. V minulosti Nigérie byla nucena předat mezinárodně hledaného zločince ex-prezidenta Libérie Charlese Taylora, který byl v Haagu odsouzen na 50 let.
V Egyptě se střetli demonstranti s policií
V Káhiře policie použila slzný plyn na rozehnání stovky demonstrantů, kteří protestovali proti sesazení exprezidenta Mursi. Ti se snažili zablokovat silnici, most 6. října a házeli na policisty kameny. Protestující byli i v dalších částech města a provolávali: „Vypadni Sisi.“ Odkazovali na generála Abdel Fattah al-Sisi, šéfa armáda, který kontroloval svržení exprezidenta Mursi. Mezitím islamistické milice zaútočily na autobus na Sinaji převážející dělníky a zabily 3 lidi a 14 zranily. Ve stejný den představitelé Egypta jednali s americkým náměstkem ministra zahraničí Williama Burnsem, který řekl, že Egypťané mají „druhou šanci realizovat příslib revoluce.“ Dodal, že Američané nebudou diktovat způsob řešení situace, Egypťané ho musí nalézt sami.
Španělský premiér neodstoupí, podezřen je z korupce
Předseda vlády Mariano Rajoy odmítl rezignaci, dle svých slov se nenechá „vydírat“ a i nadále bude plnit mandát, který mu svěřil španělský lid. Výzvy k odstoupení přišly poté, co deník El Mundo zveřejnil textové zprávy, které měl premiér posílat Luis Barcenasovi, který je bývalým pokladníkem vládnoucí Lidové strany (PP) a který nyní čelí vyšetřování z korupce. Luis Barcenas navíc u soudu tvrdil, že premiér Rajoy měl přijímat finanční prostředky z tajného fondu mezi léty 2008 až 2010. Premiér jakékoliv obvinění popřel. Opozice vyzvala premiéra k okamžité rezignaci.
Čína chce do roku 2015 výrazně navýšit kapacity solárních elektráren
Čínská vláda v pondělí schválila nový energetický cíl. Do roku 2015 chce navýšit domácí kapacitu solárních elektráren na 35 gigawattů (GW). Ročně by mělo docházet k navyšování solárních kapacit o 10 GW. Čínská vláda se tímto krokem zřejmě snaží ulevit domácím producentům solárních panelů, kteří mají problém s odbytem po celém světě. Čína v současnosti představuje největší producenta solárních panelů, navíc velmi levných. Ostatní světové společnosti produkující solární panely mají problém čínským panelům konkurovat. Mnohé země proto přistoupily k antidumpingovým opatřením. Podle analytiků je ale nepravděpodobné, že by se Číně podařilo dosáhnout cíle 35 GW, především kvůli nedostatečné infrastruktuře v zemi a nutnosti uvolnit velké množství financí na dotování cenově nekonkurenceschopné solární energie.
Náměstek ministra zahraničí USA Burns jednal s představiteli Egypta
Williams Burns, náměstek ministra zahraničí USA, mluvil s egyptským prezidentem Adly Mansour a premiérem Hazem el-Beblawi v Káhiře. Témata jednání nejsou známá, ale již dříve USA avizovaly, že budou chtít, aby v Egyptě byla co nejdříve civilní vláda. Náměstek Burns během dvou denní návštěvy jednal i s podnikateli. Muslimské bratrstvo oznámilo, že nemá v plánu schůzku s náměstkem Burnsem. USA vyzvaly současné vedení Egypta, aby propustilo exprezidenta Mursi. Washington stále hodnotí, zda svržení bylo převratem.
Čína na nátlak obyvatel ukončila projekt továrny na zpracování uranu
Stovky lidí protestovaly v pátek proti stavbě továrny na zpracování uranu v provincii Guangdong na jihu Číny. Šlo především o obyvatelstvo z provincie Guangdong a obyvatelé z blízkých ostrovů Macau a Hong Kongu. Místní úřady proto rozhodly projekt ukončit. Projekt v hodnotě 6 miliard USD představoval komplex o rozloze 230 hektarů, který měl zajistit přibližně ½ čínské poptávky po jaderném palivu. Čína pomocí projektu chtěla přispět k naplnění cíle, kdy do roku 2020 chce produkovat 5 % energii z jádra. Událost nicméně ukazuje, že čínské vedení je citlivější vůči veřejnému mínění, především v oblasti zdraví a životního prostředí. Přesto čínská vláda cenzurovala zprávy ohledně protestů.
Chorvatský prezident poprvé navštívil od vstupu země do EU Bosnu a Hercegovinu
Při své pondělní návštěvě označil chorvatský prezident Ivo Josipovic Bosnu a Hercegovinu (BaH) za důležitého partnera. Prezident Josipovic dále uvedl, že Chorvatsko bude pomáhat při další integraci BaH do EU. Dále také konstatoval, že mezi oběma zeměmi je třeba co nejdříve vyřešit hraniční spor o území v délce 100 km. Vztahy mezi Chorvatskem a BaH nedávno také narušil plán na výstavbu mostu na poloostrově Peljesac na jihu Chorvatska, jehož výstavbou by Chorvatsko zamezilo BaH přímému přístupu k moři. Předseda tříčlenného předsednictva BaH Nebojsa Radmanovic konstatoval, že pokud Chorvatsko nezabrání přítupu BaH k moři, BaH nebude nadále bránit výstavbě chorvatského mostu.
Belgie se zase o krok blíže přiblížila reformě státu
V pořadí již šestá reforma belgického státu získala minulý týden konkrétní legislativní úpravu. Na její podobě se shodlo 8 politických stran tvořící vládnoucí koalici, v jejímž čele stojí premiér Elio Di Rupo. Reforma, oznámená již před více než rokem, přenáší více kompetencí ze státu na jednotlivé regiony, které tak získají vyšší autonomii např. při správě rozpočtu nebo daní. V praxi by proměna, jež by měla začít platit od 1. července příštího roku, měla znamenat především úlevu pro státní rozpočet, jelikož rozpočtová zodpovědnost bude přenesena na federální jednotky. Tak má být docíleno větší stability regionu. Změny se avšak belgických občanů dotknou i na sociální úrovni.
Jan Fischer je potencionální překážkou pro ČSSD při hlasování o důvěře
Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky by měl současný ministr financí Jan Fischer svou funkci opustit. Zejména kvůli narychlo získaným penězům, které ministrovi Fischerovi chyběly na transparentním účtu již z prezidentské kampaně. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka také nesouhlasí s tím, že část peněz byla na účet věnována ve velkých částkách dárci, a to v hotovosti. Pro ČSSD by to mohlo znamenat závažnou překážku při hlasování o důvěře Rusnokovo vládě. Ministr financí Jan Fischer chce celý problém vysvětlit, a proto se s Bohuslavem Sobotkou sejdou příští týden.
Makedonie a Srbsko urovnaly obchodní spor
Makedonský ministr obchodu Ljupco Dimovski a jeho srbský protějšek Rasim Ljajic se na čtvrtečním setkání dohodli, že zruší dosavadní obchodní bariéry mezi zeměmi, aby zlepšili vzájemné obchodní a ekonomické vztahy. Obchodní spor mezi Makedonií a Srbskem se rozpoutal po nařízení Makedonie 1. července, která podmínila dovoz srbské mouky a pšenice nákupem většího množství makedonské mouky a pšenice do Srbska. Srbsko následně dalo podnět k prošetření Středoevropské zóně volného obchodu (CEFTA). Následně reagovalo Srbsko omezením importu rajčat a vína z Makedonie. Ve dne 22. července se i po dohodě mezi Makedonií a Srbskem uskuteční jednání v rámci CEFTA.
Francie oslavila výročí pádu Bastily
V neděli proběhly po celé Francii oslavy nejvýznamnějšího francouzského svátku – pádu Bastily. Začátek tradičního svátku byl letos doprovázen dohady o prezidentském projevu, ke kterému současný prezident François Hollande svolil až dva dny před počátkem oslav. Během projevu, jenž byl poznamenaný prezidentovou klesající popularitou, vyjádřil jednak svůj optimismus ohledně vyhlídek francouzské ekonomiky, jednak se pokusil urovnat i vášně ohledně těžby břidličného plynu, které již dlouhou dobu rozdělují francouzskou společnost. Ten se během jeho volebního období těžit nebude. Letošní oslavy byly také ozvláštněny účastí jednotky malijských vojáků, která se podílela na stabilizaci západoafrického regionu, na přehlídce v centru Paříže. Jejich účast symbolizovala celosvětový boj proti terorismu.
Thajští muslimští rebelové dočasně složí zbraně
Mezi thajskou vládou a muslimskými rebely došlo k dohodě o dočasném příměří, důvodem je začátek postního měsíce Ramadánu, jenž je pro muslimy jedním z pilířů jejich víry. Jako mediátor v dlouhotrvajícím konfliktu mezi thajskými oficiálními autoritami a muslimskými rebely působí sousední Malajsie, k podepsání dokumentu o vzájemné dohodě o dočasném příměří během Ramadánu došlo v malajském hlavním městě Kuala Lumpur. Dohoda bude platit od 10. července do 18. srpna pro několik jihothajských hraničních regionů. Obě strany konfliktu se zavázaly udržet příměří a zabránit tak násilnostem z předchozích let a zároveň tento krok vnímají jako naději do budoucna. Pokud se podaří dodržet dohodnuté podmínky, existuje značná šance na postupné zlepšování vzájemných vztahů a omezení konfliktů. Ty nejhorší si během ledna 2004 vyžádaly přes 5 tisíc obětí, na 9 tisíc lidí bylo zraněno. Během jednoho měsíce tehdy došlo k 11 tisícům útoků, tedy k téměř čtyřem denně.
O vydání Petra Nečase se začne jednat ve středu
Žádost policie o vydání bývalého premiéra Petra Nečase již leží v Poslanecké sněmovně. Imunitní a mandátový výbor se jí budou zabývat poprvé ve středu. Vydání Petra Nečase souvisí s kauzou kolem údajného uplácení tří exposlanců – tzv. rebelů ODS. Odlišné postoje mají na politické scéně pravice a levice. Strana TOP 09 i ODS nebudou hlasovat pro vydání Petra Nečase, ať už se mandátní a imunitní výbor rozhodne jakkoliv. Naopak opoziční ČSSD a Věci Veřejné jsou pro jeho vydání.