Svatý Tomáš a Princův Ostrov popřel uznání Kosova

Africký ostrovní stát v Guinejském zálivu Svatý Tomáš a Princův ostrov uznal jako 98. země nezávislost Kosova v březnu 2012, nicméně prezident Manuel Pinto da Costa a nový premiér Gabriel Costa nyní popřeli platnost uznání Kosova, které nebylo dosud ratifikováno Parlamentem. Na základě doručení verbální nóty je podle kosovského ministra zahraničí Envera Hoxhaje uznání nezávislosti Kosova však platné. Podle kritiků neexistuje důkaz o přesném počtu zemí, které dosud uznaly samostatnost Kosova. Mezi další sporné případy patří i uznání Kosova Nigérií a Ugandou.

Exprezident Mubarak bude souzen znovu

Egyptský soud nařídil nové soudní řízení s bývalým prezidentem Mubarakem. Vyhověl tak odvolání jeho právníků proti rozsudku doživotního vězení, ke kterému byl odsouzen za smrt demonstrantů při protestech z jara 2011. Znovu proběhne soud i s bývalým ministrem vnitra Habib al-Adlym, který čelí stejným obviněním. Jeden z Mubarakových právníků Mohamed Abdel Razek uvedl, že soud bude probíhat na základě stejných důkazů, jako předchozí proces. Podle Razeka by soud mohl rovněž přihlédnout k špatnému zdravotnímu stavu 84letého exprezidenta Mubaraka.

V Bosně a Hercegovině bude postaven památník věnovaný srbským obětem války

Památník bude věnován především asi 30 Srbům, kteří byli zavražděni v hlavním městě Bosny a Hercegony Sarajevu v letech 1992 až 1993 bosenskými vojáky. Památník bude postaven v oblasti Kazani, na místě nalezení hrobů zabitých srbských vojáků. Za vraždy spáchané v Kazani bylo souzeno 14 osob, případ nakonec nebyl označen za válečný zločin. Vraždy byly spáchány vojáky, kterým velel Musan Topalovic, známý jako CaCo, který je pohřben mezi vojenskými veliteli a 1. prezidentem Bosny Alijou Izetbegovicem. Na 6 vojáků z Topalovicovy jednotky bylo však za vraždy odsouzeno od 10 měsíců až do 6 let vězení.

Kuba zvolňuje podmínky pro vycestování, to se ale netýká vzdělaných lidí

Navzdory tomu, že již v pondělí začnou platit nové pravidla pro kubánské občany, kteří chtějí vycestovat do zahraničí, situace pro vzdělané obyvatelé se nezlepší. Obyčejní občané Kuby nebudou potřebovat dovolení k opuštění teritoria státu nebo pozvání ze zahraničí, rovněž se ruší poplatky za vycestování, které mohly dosáhnout až 200 USD. Lidé budou moct vycestovat až na 24 měsíců, aniž by ztratili kubánské občanství. Na seznamu občanů, jejichž vycestování bude nadále limitováno, jsou uvedeni nejen kriminálnici a vojáci, ale taky významní vědci, profesionálové, sportovci a lidé důležití pro národní bezpečnost. Omezení pro tyto osoby jsou podle Kubánského imigračního oddělení nevyhnutné pro ochranu vyšších společenských zájmů.

Druhá inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy bude daleko méně okázalá než ta první

V pořadí druhá inaugurace prezidenta Baracka Obamy, která proběhne v pondělí 21. ledna, bude daleko menší a skromnější událostí, než ta před čtyřmi lety a to i díky důsledkům ekonomické krize, která vyžaduje šetření ve všech oblastech. Očekává se zhruba poloviční účast, tedy 600 až 800 tisíc návštěvníků, kteří však znamenají značný příliv kapitálu pro místní hoteliéry, restaurace a další zařízení.

Mexická policie zachránila 39 imigrantů

Mexická policie potvrdila, že v sobotu osvobodila 39 imigrantů, kteří byli v zajetí zločineckých skupin obchodujících s lidmi. Oběti pocházejí z Hondurasu, Salvadoru a Guatemaly. Únosci je drželi v regionech v blízkosti hranic se Spojenými státy americkými. Během osvobozovací akce byl zadržen jeden Mexičan podezřelý z trestné činnosti únosů a obchodu s lidmi. Migranti, kteří se chtějí dostat přes mexické území do Spojených států amerických, se stále častěji stávají oběti útoků silných drogových kartelů, které mezi svoje činnosti taky zahrnují únosy a následný obchod s lidmi.

Obchodní deficit USA se zvýšil

Oproti očekávání se zvýšil schodek obchodní bilance Spojených států amerických na 48,7 miliard USD, především v důsledku zvýšení dovozu spotřebního zboží. V listopadu loňského roku, kdy byl nárůst schodku zaznamenán, dosáhl americký obchodní deficit rekordní výše. Import zboží do USA se zvýšil o 3,8 % na 231,3 miliard USD, nejvíce za posledních 8 měsíců. Export se zvýšil pouze o 1 %, tedy na 182,6 miliard USD. Podle analytiků zvýšení dovozu spotřebitelského zboží značí, že posiluje americký maloobchod a současně roste konzumní spotřeba.

Egyptská vláda schválila plynofikaci rezortu Hurghada

Egyptská vláda se dohodla na výstavbě plynovodu v Hurghadě, kde se nachází na 50 hotelových resortů. Jedná se o krok, který by měl pomoci znovu nastartovat turistický ruch. Nyní jsou hotely u Rudého moře závislé na vlastních naftových generátorech vyrábějících elektřinu. Vládu o rozsáhlé změny požádala místní společnost Touristic Investments, která turistické objekty na pobřeží staví. Celkové náklady na projekt jsou vyčísleny na přibližně 4 miliony USD. K financování se zavázala Bytová a rozvojová banka (HDB).

Domorodé kmeny v Brazílii se brání demolici svého muzea

Brazilská policie stráží objekt muzea domorodých kmenů v Rio de Janeiro, které se nachází v blízkosti fotbalového stadionu Maracaná. Jeho demolice byla naplánovaná v rámci příprav na Fotbalové mistrovství světa 2014, nicméně již 6 let v budově sídlí muzeum domorodých kmenů. Jeho představitelé jsou připraveni chránit muzeum před zbořením, zatímco policie vyčkává na soudní příkaz vystěhovat je z objektu. Aktivisté připravili plány, které ukázaly, že demolice historické budovy není vůbec nevyhnutná a mistrovství se mohou uskutečnit i bez podobného kroku.

V Pákistánu přišlo o život 14 vojáků

Na 14 zabitých a nejméně 25 zraněných si vyžádala nedělní exploze bomby v Pákistánu. K neštěstí došlo u hranic s Afghánistánem v severním Vazíristánu, nestabilním regionu se silným vlivem organizace Taliban. Výbušnina zasáhla projíždějící konvoj pákistánských vojáků. Útok potvrdila místní policie. Nástrahy na vojáky v podobě výbušnin nejsou v zemi ničím výjimečným, Taliban tak reaguje na nesouhlas se „spolčením“ Pákistánu se Západem.

Prezident Karzai: Afghánistán stále potřebuje přítomnost USA

Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii definitivně rozhodl o nevině velitelů z Kosovské osvobozenecké armády

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve středu rozhodl, že bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Ramush Haradinaj a další 2 kosovští  velitelé Idriz Balaj a Lahi Brahimaj byli zproštěni obvinění, že se dopustili válečných zločinů na etnických Srbech a Albáncích, kteří kolaborovali se Srby, během občanské války v Kosovu, oprávněně. ICTY prohlásil, že případy velitelů jsou tak definitivně uzavřeny. V roce 2008 ICTY zprostil obžaloby Haradinaje i Balaje za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, Brahimaj byl odsouzen za mučení a týraní na 6 let do vězení. Poté, co došel Odvolací senát ICTY v roce 2010 k závěru, že svědkové byli zastrašováni, byl soud částečně obnoven, v listopadu 2012 nicméně osvobodil všechny 3 velitele.

Bahrajn vyšetřuje požár dělnické ubytovny

Bahrajnské úřady zahájily vyšetřování požáru ubytovny pro dělníky, který stál život 13 lidí. V Bahrajnu, stejně jako ve většině států Perského zálivu, jsou běžné ubytovny, ve kterých odděleně žijí zahraniční dělníci. Bahrajn je silně závislý na zahraniční pracovní síle, pracují zde statisíce zahraničních pracovníků. Na jejich špatné pracovní i životní podmínky už léta upozorňují lidsko-právní organizace. Většina pracovníků v Bahrajnu pochází z jižní Asie.

Poražení kandidáti prezidentských voleb se vyjadřují k podpoře Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga

Sobotní výsledek prvního kola prezidentských voleb ukázal, že do druhého kola postupují kandidátí Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Někteří ze zbylých uchazečů o prezidentské křeslo, kteří ve volbách neuspěli, se v sobotu vyjádřili k otázce, koho v druhém kole podpoří. Neúspěšný kandidát za ODS Přemysl Sobotka se nechal slyšet, že svůj hlas dá Karlu Schwarzenbergovi a stejně tak i Zuzana Roithová. Jiří Dientsbier uvedl, že nebude hlasovat ani pro jednoho z kandidátů, nicméně v sobotní podvečer strana ČSSD informovala, že vyjadřuje podporu Miloši Zemanovi, a to z důvodu, že není spojen s pravicovou vládou. Stejný postoj jako sociální demokraté zaujala také KSČM. Kandidátka a předsedkyně strany Suverenita Jana Bobošíková se definitivně rozhodla tak, že nebude volit ani jednoho z postupujících kandidátů, neboť zaujímají zcela jiné postoje, zejména co se týče EU. Ostatní kandidáti jako Jan Fischer, Vladimír Franz a Taťána Fischerová zatím nezmínili žádné jméno kandidáte, kterého by v dalším kole podpořili.

Rusko vyjádřilo podporu vyslanci OSN v Sýrii, přesto odstoupení prezidenta Assada nežádá

V pátek proběhla v Ženevě schůzka mezi náměstkem ministerstva zahraničí USA William Burnusem, náměstkem ministra zahraničí Ruska Mikhail Bogdanovem a vyslancem OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimim. Ruský zástupce Bogdanov na ní vyjádřil „neutuchající podporu“ misi vyslance OSN. Strany se ale neshodnou na postoji vůči syrskému prezidentovi Assadovi, jehož odstoupení vidí USA, evropské státy i Arabská liga jako podmínku k ukončení konfliktu v Sýrii. Rusko je spolu s Čínou nejsilnějším mezinárodním spojencem syrského prezidenta a odmítá jakýkoli vnější tlak na jeho odstoupení. „Otázka syrské budoucnosti musí být rozhodnuta Syřany samotnými, bez zásahu z vnějšku a bez zavádění jakýchkoli předpřipravených scénářů vývoje,“ uvedl již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Chorvatsko se potýká s bombovými útoky

Ve čtvrtek explodoval autobus na autobusovém nádraží ve Stenjevci v hlavním městě Chorvatska Záhřebu, 1 muž byl zraněn. Jedná se o 2. incident v týdnu, kdy pod projíždějícím  nákladním vlakem nedaleko stenjeveckého autobusového nádraží vybuchla připravená nálož. Chorvatští policisté vyloučili teroristický útok, připouštějí však, že oba případy mohou spolu souviset. Výbuchy způsobily paniku mezi chorvatským obyvatelstvem po celé zemi.

Poslanec Ivan Fuksa se stal místopředsedou představenstva Českého aeroholdingu

Společnost Český aeroholding (ČA) v pátek v tiskové zprávě uvedla, že novým místopředsedou jejího představenstva se stal Ivan Fuksa, známý jako jeden z „rebelujících poslanců“ za ODS. Ten na svou pozici vrchního ředitele pro strategii a rozvoj nastoupil začátkem nového roku. Úkolem by mělo být podílení se na probíhající privatizaci Českých aerolinií a na dalším rozvoji společnosti. S příchodem bývalého poslance Ivana Fuksy má představenstvo aeroholdingu nyní 6 členů. Prvním místopředsedou zůstává Petr Vlasák a dalším místopředsedou je prezident ČA Philippe Moreels.

Izrael vykázal palestinské aktivisty z jejich stanového města

Izrael dal palestinským aktivistům ultimátum na vyklizení protestního tábora, který zbudovali na Západnám břehu Jordánu v místech, kde mají být vystavěny nové izraelské osady. Předchozí příkaz k vyklizení oblasti vydaný izraelskou armádou byl zablokován izraelským nejvyšším soudem. V novém prohlášení izraelské vlády vyhlásil premiér Benjamin Netanjahu také uzavření přístupových cest do této oblasti. Během soboty byly kolem protestního palestinského tábora rozmístěny izraelské jednotky, které mají na izolaci oblasti dohlížet. Protestující přesto navštívila a podpořila řada palestinských politiků. Sami protestující hodlají na místě setrvat, dokud je „armáda násilně nedonutí odejít.“

Za masakr v Srebrenici padl další rozsudek

Bozidar Kuvelja byl poslán Bosenským státním soudem na 20 let do vězení za zločiny proti lidskosti v bosenském městě Srebrenici v roce 1995, proti rozsudku se Kuvelja může odvolat. Kuvelja byl  odsouzen za to, že se spolupodílel na věznění a masových popravách  bosenských mužů. Soud dále rozhodl,  že Kuvelja plnil pouze příkazy nadřízených a nedopustil se genocidy.

Americké jednotky ukončí vojenské akce v Afghánistánu na jaře tohoto roku

Shodl se na tom americký prezident Barack Obama se svým afghánským protějškem Hamidem Karzaim. Dohoda je vrcholem rozhovorů mezi oběma prezidenty během třídenní návštěvy prezidenta Karzaiho v USA. Oba státníci zároveň podpořili uskutečnění rozhovorů mezi afghánskou vládou a zástupci Talibanu v Doha v Kataru. V současné době je Afghánistánu dislokováno na 66 tisíc amerických vojáků. Předání plné odpovědnosti za bezpečnost země afghánským silám, včetně nasazení do ozbrojených operací vůči ozbrojencům Talibanu, tak tedy nastane dříve, než se původně očekávalo. Američtí vojáci budou po předání odpovědnosti afghánským bezpečnostním složkám působit výhradně jako poradci, jejich úplné stažení z Afghánistánu se předpokládá do roku 2014.

Chilský Indián je obviněn z terorismu za založení požáru

Protiteroristický zákon umožnil chilským autoritám, aby jednoho z třech zadržených v případu požáru, při kterém zemřel švýcarský podnikatel a jeho manželka 4. ledna 2013, stíhaly jako teroristu. Celestino Córdova Tránsito je obviněn i za jeden požár z prosince minulého roku. Prokurátor ho formálně obvinil ze dvou teroristických požárů, násilného přepadení a zapálení třech automobilů. Bratr Celestina, José, je stíhán jenom z nedovoleného držení zbraně a během vyšetřování zůstává na svobodě. V chilské oblasti Araucanía se v posledních týdnech zvýšil počet konfliktů mezi původními kmeny Mapučů a místními vlastníky půdy hlavně kvůli jejich historických nárokům na půdu.

První kolo prezidentských voleb skončilo, do druhého kola postupuje Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg

V sobotu skončilo první kolo historicky první přímých prezidentských voleb. Za 14 dní se bude konat kolo druhé, neboť ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční počet hlasů. Ve druhém kole se tak utká bývalý premiér Miloš Zeman, který získal 24,2 % hlasů, a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg s 23,4 % hlasů. Třetí příčka patří Janu Fischerovi, pro kterého hlasovalo 16,4 % lidí. Rozdíl mezi třetím a čtvrtým místem byl nepatrný. Kandidát ČSSD Jiří Dienstbier obdržel 16,1 % hlasů. K volbám přišlo 61 % oprávněných voličů. O nové hlavě státu se rozhodne 25. a 26. ledna, kdy se bude konat druhé kolo prezidentských voleb.

Francie zahájila vojenskou intervenci do Mali, USA zvažují připojení

Francie včera zahájila vojenskou intervenci v Mali, podle francouzského prezidenta François Hollanda setrvají jednotky v zemi  nezbytně dlouhou dobu, ale v rámci stanov rezolucí OSN. USA dokonce zvažují poskytnutí logistické a zpravodajské pomoci francouzským jednotkám. Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání mezinárodních jednotek už v prosinci, s jejich rozmístěním se ale počítá až letos na podzim. Vzhledem k situaci OSN spolu s Hospodářským společenstvím západoafrických států (ECOWAS) ve čtvrtek vyzvala členské státy k okamžitému vyslání mírových jednotek. Islamistické skupiny od jara loňského roku působí na severu Mali, když po březnovém převratu vyhlásily nezávislý stát Azawad. Mise má za cíl pomoci malijské vládě zastavit postup islamistů a znovusjednotit zemi.