Poslední víkendové střety mezi armádou Mali a islamistickými skupinami vyvolaly novou vlnu vysídlení obyvatel a vedly k zhoršení humanitární situace. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvádí, že jen během víkendu uprchlo ze svých domovů více než 30 000 obyvatel, tím se počet vnitřně vysídlených zvýšil na 200 000. Podle OCHA v letošním roce budou více než 4 miliony obyvatel Mali potřebovat humanitární pomoc, 2 miliony z nich se již teď potýkají s nedostatkem potravin a v zemi jsou tisíce podvyživených dětí. Úřad pro uprchlíky OSN (UHNCR) upozorňuje na nedostatek finančních prostředků pro zvládnutí situace, z potřebných 123 milionů USD disponují pouze částkou 77,4 milionů USD. Dětský fond OSN (UNICEF) nejvíce znepokojuje využívání dětských vojáků v bojích.
Argentinská prezidentka se setkala s prezidentem Spojených arabských emirátů
V Abú Dhabí se v rámci asijského turné konalo setkání argentinské prezidentky Cristiny Fernández de Kirchner a prezidenta Spojených arabských emirátů Jalifa bin Zayed al Nahyana. Prezidentka Fernández de Kirchner se snaží svojí cestou hlavně prezentovat obchodní aktivity mezi latinskoamerickým a asijským regionem. Během své cesty se zúčastní otevření 6. Světového summitu energie budoucnosti a pak bude pokračovat do Indonésie a Vietnamu. Před návštěvou Spojených arabských emirátů se prezidentka Fernández de Kirchner střetla s venezuelským viceprezidentem Nicolásem Madurom a kubánským prezidentem Raúlom Castrom a jeho bratrem Fidelem Castrom.
V Černé Hoře se jedná o změně Ústavy
Parlamentní ústavní výbor se dnes sešel, aby projednal ústavní změny, které by měly pomoci zemi plnit reformy, požadované EU. Jedním z nejslabších míst podle EU je problém nezávislosti soudů, která je brána jako klíč proti boji s korupcí a organizovaným zločinem. Podle vedoucího delegace EU pro Černou Horu Mitji Drobnice by mohlo neprovedení ústavních změn zastavit proces jednání Černé Hory o vstupu do EU. Vládnoucí koalice bude potřebovat k prosazení ústavních změn i podporu prosrbské opozice.
Výbuch na syrské univerzitě zabil nejméně 15 lidí
Exploze na univerzitě v syrském Aleppu připravila o život minimálně 15 osob, další desítky jsou zraněné. Příčina výbuchu je zatím nejasná. Zda se jedná o bombu nastraženou v autě či bombardování ze vzduchu je v šetření. Škola se nachází v oblasti ovládanou silami loajálním režimu prezidenta Bashara Al-Assada. Aleppo je od července loňského roku rozděleno mezi pro a protirežimní spojence. Aleppská univerzita byla otevřena v polovině října, úterní exploze zničila fakultu umění a architektury.
Chorvatsko se Srbskem se pokusí o prolomení ledů mezi státy
Ve středu se mají sejít chorvatský premiér Zoran Milanovic a srbský předseda vlády Ivica Dacic v hlavním městě Srbska Bělehradu, aby se pokusili zlepšit vzájemné vztahy, které jsou napjaté od května 2012, kdy byla v Srbsku ustanovena nová nacionalistická vláda. Hlavním tématem dialogu mezi premiéry bude zlepšení mezistátní spolupráce a vzájemná podpora v přistoupení zemí do EU, kdy Chorvatsko očekává vstup 1. července, Srbsko by mělo v roce 2013 zahájit přístupová jednání.
USA nabídly pomoc Francii v Mali
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že Spojené státy americké poskytnou Francii podporu v boji proti ozbrojeným islamistickým rebelům v Mali, účast je chápána především jako součást celosvětového boje USA proti Al-Kaidě. Americká armáda nabízí pomoc v logistice a zpravodajské službě. V současné době probíhají jednání mezi americkou a francouzskou stranou o velikosti a konkrétní podobě podpory. Zároveň je možné, že Spojené státy americké vyšlou na pomoc Francii tanker na doplňování paliva, který prodlouží dobu letu francouzských tryskáčů.
Nejvyšší soud v Pakistánu vydal příkaz k zatčení premiéra
Na premiéra Pakistánu Pervez Ashrafa vydal Nejvyšší soud soudní příkaz k zatčení z důvodu 15 obvinění z korupce. Braní úplatků se měl premiér dopustit v roce 2010, kdy byl ministr pro vodní hospodářství a energetiku. Soudní příkaz k zatčení přišel v době, kdy klerik Tahirul Qadri v čele tisícové demonstrace požadoval rezignaci vlády. Podle některých analytiků má právě klerik Qadri podporu soudců a armády. Předchozí premiér Yousuf Raza Gilani musel rezignovat na svůj post loňského června poté, co byl odsouzen za pohrdání soudem.
Rakouský exministr uvězněn za úplatek
Bývalý rakouský ministr vnitra a europoslanec Ernst Strasser byl soudem ve Vídni shledán vinným a odsouzen k 4 letům vězení poté, co byl usvědčen z braní úplatku. Poslanec konzervativní Rakouské lidové strany (ÖVP) byl zachycen britskými novináři Sunday Times, kteří ho natočili při činu, když se zájmové skupiny snažily ovlivnit legislativu Evropské unie výměnou za peníze. Poslanci byla nabídnuta roční platba 130 000 USD za ovlivňování právních předpisů EU v Evropském parlamentu (EP). Exministr Strasser jakékoli obvinění popřel a hájil se, že odstoupil z funkce v roce 2011, aby chránil svoji stranu.
V Moskvě se demonstrovalo proti nového zákonu adopce
Desítky tisíc lidí se v neděli vydaly na pochod přes centrum Moskvy na protest proti novému zákonu, který zakazuje adoptování ruských dětí americkými občany. Demonstranti požadovali zrušení ruského parlamentu a z davu se ozývaly i hesla jako „Putin je vrah dětí“. Zákon byl vypracován jako reakce na americký tzv. Magnitsky zákon, který zakazuje ruským úředníkům obviněným z porušování lidských práv vstup do USA. Moskva označila postoj USA za otevřené vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska.
Ústavní soud obdržel návrh senátorů na zrušení části amnestie
Návrh, pod který se podepsalo 29 senátorů, v pondělí podala k Ústavnímu soudu (ÚS) místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Skupina senátorů požaduje zrušení části amnestie, která se týká zastavení kauz trvající déle než 8 let a u nichž hrozí sazba až 10 let vězení. Argumentují, že je tím byla porušena základní práva a svobody. Poškození se tak například nebudou moci domáhat úhrady škod, což se může týkat až 150 tisíc lidí. Senátoři však neví, zda se jejich návrhem bude ÚS vůbec zabývat. Podle jeho předsedy Pavla Rychetského musejí nejprve ústavní soudci vyhodnotit, zda amnestii mohou prozkoumávat. Také je potřeba zjistit, zda existuje zákon, který umožňuje senátorům formou ústavní stížnosti napadnout vyhlášenou amnestii.
Základní škola Sandy Hook má po útoku nejistou budoucnost
Měsíc po ozbrojeném útoku v základní škole Sandy Hook v Newtownu, během kterého Adam Lanza zastřelil 20 dětí a 6 zaměstnanců školy, se rozbíhá debata o budoucnosti školy. Mezi místními obyvateli převažují 2 názory. Jeden říká, že budova školy by měla být zbourána a na jejím místě by měl být vybudován pomník k poctě zabitým obětem. Druhý názor, jenž rezonuje mezi místními, je, že by budova školy měla projít rekonstrukcí a znovu sloužit svému účelu. O budoucnosti školy proběhne příští neděli veřejná diskuze.
OSN vyzývá Tunisko k vytvoření opatření, která by zaručovala větší rovnost pohlaví
Odborníci OSN apelují na Tunisko, aby ve své ústavě přijalo přísnější opatření, na základě nichž by se dalo bojovat proti gendrové nerovnosti a diskriminaci. Podle pracovnice Komise pro odstranění diskriminace žen OSN Kamala Chandrakirana je současný stav návrhu ústavy nedostatečný a nejasný v otázkách práv žen, zároveň upozorňuje na absenci zmínky o oblasti mezinárodních lidských práv, kterými je Tunisko vázáno. Pracovní skupina, která uskutečnila v zemi pětidenní návštěvu uvádí, že návrh ústavy nezahrnuje žádná ženská občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva. Závěrečné výsledky šetření budou předloženy Radě pro lidská práva OSN.
Plynovod Gazela vedoucí přes Českou republiku se v pondělí otevřel
Premiér Petr Nečas společně se zástupci Ruska a Německa v pondělí odstartoval provoz nového plynovodu Gazela, který vede z Mostecka na Tachovsko. Česká republika se tak napojila nový ruský zdroj, kterým je plynovod Nord Stream. Podle slov premiéra Petra Nečase plynovod Gazela velmi zvyšuje energetickou bezpečnost jak České republiky, tak dalších zemí EU. Ročně proteče potrubím 3,5násobek spotřeby plynu v České republice Plynovod má také strategický význam v případě přerušení dodávek ruského plynu na Ukrajinu.
V Athénách proběhl útok na kancelář strany předsedy vlády Antonise Samarase
V pondělí ráno bylo vypáleno několik střel na athénskou kancelář řecké konzervativní strany Nová demokracie (ND), která stojí v čele koaliční vlády. Útoky si nevyžádaly žádná zranění, nicméně se zvýšila intenzita politického násilí v zemi. Policie potvrdila, že útoky jsou spojeny se sérií bombových útoků zaměřených na média a politické cíle v posledních dnech. Podle opoziční strany Syriza vládní strana přispívá k vytvoření v zemi „klimatu občanské války“, podle posledních průzkumů veřejného mínění se zvyšují sympatie občanů k levici. Řecko musí snížit své výdaje a zavést reformy, pokud chce získat další financí pomoc od mezinárodního společenství.
Americké vzdušné letectvo přistupuje ke škrtům
Jako obrana před rozsáhlými výdajovými škrty, které Spojeným státům americkým hrozí začátkem března, přistoupilo americké letectvo Air Force k úsporným opatřením. Americké vzdušné síly ruší veškeré méně důležité konference, cesty i výzkumné projekty a výdaje na běžný provoz redukují o celou polovinu. Okamžité škrty omezují podle listu Washington post práci Air Force, ale nijak neohrozí efektivitu a připravenost amerických vzdušných sil kdykoli zasáhnout.
OSN žádá vyšetřování KLDR pro porušování lidských práv
Podle komisařky pro lidská práva OSN Navi Pillay mezinárodní debata zaměřená na jadernou hrozbu ze strany Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) zastiňuje otázky týkající se porušování lidských práv, které patří k nejhorším na světě. Vyzývá tedy k mezinárodnímu vyšetřování po desetiletí uskutečňovaných trestných činů proti lidskosti v této zemi. Upozorňuje na činnost zajateckých táborů, které vězní přes 200 000 vězňů držených v nelidských podmínkách, trestáni jsou mučením a hromadnými popravami za legitimní a pokojné aktivity. Komisařka chce vytvořit vyšetřovací komisi, která by s podporou Japonska, USA a Evropské unie kontrolovala dodržování lidských práv v KLDR, o vzniku komise se bude jednat na příštím zasedání Rady pro lidská práva v březnu.
Rebelové na severu Mali obsadili další město navzdory přítomnosti francouzských jednotek
V pátek vstoupila Francie do Mali, kde má po boku malijské armády bojovat proti islamistickým rebelům, kteří po vojenském převratu v březnu minulého roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. V neděli se rozhořely boje o město Diabaly, které bylo doposud klíčovou základnou malijské armády. Po deseti hodinách boje převzali rebelové nad městem kontrolu. Situací v Mali se v pondělí má zabývat i Rada bezpečnosti OSN, organizace již v prosinci schválila mandát pro vojenskou intervenci, nicméně rozmístění jednotek se předpokládalo až na podzim letošního roku. Rebelové již pohrozili Francii odplatou za vojenskou účast v konfliktu. „Francie zaútočila na islám a my zaútočíme přímo na srdce Francie,“ řekl mluvčí rebelské skupiny Mujao Abou Dardar. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius nicméně uvedl, že účast země je pouze „otázkou týdnů“.
Haiti si připomenulo výročí zemětřesení z roku 2010
Již třetí výročí ničivého zemětřesení z roku 2010, které úplně zničilo hlavní město a které zabilo více než 250 000 lidí, si připomenuli obyvatelé Haiti. Při této příležitosti na ostrov přijel bývalý prezident Spojených států amerických Bill Clinton. Jednoduchá vzpomínková ceremonie se konala na masovém hřbitově nedaleko haitského hlavního města Port-au-Prince. Haitský prezident Michel Martelly ohlásil nové pravidla pro stavění budov, které by měly zabránit podobné katastrofě, jakou bylo zemětřesení 2010. Haiti se ani po 3 letech ze zemětřesení nevzpamatovalo, rekonstrukce pokračují velmi pomalým tempem a stále více než 350 000 lidí žije v dočasných kempech.
Kolumbie očekává rychlejší mírové jednání s povstaleckou organizací FARC
Humberto de la Calle, šéf vyjednávačů kolumbijské vlády, vyjádřil své přesvědčení o tom, že jednání o míru s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) budou pokračovat rychleji. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vytyčil měsíc listopad 2013 jako konečný termín, do kdy se má uzavřít definitivní dohoda s organizací FARC. Nicméně představitelé povstalců považují stanovené termíny za nemožné především kvůli délce konfliktu, který trvá již přibližně půl století. FARC propaguje levicové myšlenky a vydává se za reprezentanta nejchudších zemědělských částí Kolumbie, státy jako Kolumbie, Spojených států amerických a Evropské unie ji ale označují za teroristickou organizaci.
Albánie možná nestihne připravit červnové parlamentní volby
Albánská nevládní organizace Koalice místních pozorovatelů upozornila, že zákonný termín pro zveřejnění voličských seznamů pro červnové parlamentní volby vypršel 3. ledna. Mnoho albánských místních úřadů si nejsou vědomy, že by nezveřejněním voličských seznamů porušily zákon, místní úřady si často stěžují, že nejsou dostatečně vybaveny, aby vůbec mohly voličské seznamy připravit. Albánie čelí dlouhodobé kritice, že nesplňuje při volbách mezinárodní normy a volby končí politickými spory.
Mezinárodní sankce způsobují v Iránu nedostatek léků
Statisíce vážně nemocných Iránců jsou ohrožovány nezamýšlenými důsledky mezinárodních sankcí, které způsobují nedostatek životně důležitých léků. Západní vlády vytvořily na dovoz léků výjimky, nicméně i tyto výjimky narážejí na další sankce na omezení bankovních plateb, případně na dovoz víceúčelových chemikálií. Při nedostatku léků se na iránském černém trhu objevuje řada produktů, většinou pašovaných z Turecka, jejichž kvalita je však velmi pochybná. USA i evropské státy jsou si negativních dopadů sankcí vědomy a pracují na příslušných opatřeních, zároveň však upozorňují na spoluvinu Teheránu. „Sankce byly uvaleny na Irán kvůli jeho neochotě reagovat na opodstatněné obavy mezinárodního společenství ohledně iránského jaderného programu. Pokud je v Iránu nedostatek léků, je to kvůli rozhodnutí iránské, ne americké vlády,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan.
Tuniský prezident považuje vlastní zemi za jedinečnou
Tuniský prezident Moncef Marzouki v rozhovoru pro France 24.com označil zemi, v jejímž čele od pádu prezidenta Zine Abidine Ben Aliho stojí, za „jedinečný konsensus v arabském světě“. Myslel tím současnou situaci Severní Afriky a Blízkého východu. Tunisko je podle prezidenta relativně v pokojné situaci na rozdíl od jeho sousedních států a zdůraznil nynější možnosti občanů veřejně se vyjádřit k politickému a socioekonomickému stavu v dnešním Tunisku. „Náš národ prošel mentální revolucí, je svobodný. Lidé nemusí žít ve strachu z policie a dalších ozbrojených složek,“ řekl Moncef Marzouki, prezident a člen středo-levé islamistické vládnoucí strany Ennahda (Obroda). Současně oznámil, že souhlasí se vstupem francouzských jednotek do Mali.
Izraelský premiér doma čelí kritice za svou bezpečnostní politiku
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu čelí v Izraeli kritice ohledně své bezpečnostní politiky vůči Iránu. Bývalý šéf izraelské kontrarozvědky Yuval Diskin obvinil premiéra Netanyahua z utrácení peněz za „potrhlá dobrodružství, která nic nepřinesla a ani přinést nemohla“. Ke kritice premiéra se připojil i bývalý předseda vlády Ehud Olmert. „V posledních 2 letech bylo vynaloženo 2,9 miliard USD na přípravu operací, které nebyly a nebudou provedeny,“ uvedl Olmert. Expremiér Olmert rovněž podpořil tvrzení bývalé hlavy kontrarozvědky Diskina, že premiér Netanyahu a ministr obrany Ehud Barak hovořili lehkomyslně o zahájení útoku na Irán. Izrael tento měsíc čekají parlamentní volby, ve kterých Benjamin Netanyahu aspiruje opět na post premiéra a předvolební rétorika se tudíž vyhrocuje.