Americký voják Brendan Marrocco, který v roce 2009 přežil v Iráku výbuch, během kterého přišel o všechny 4 končetiny, podstoupil třináctihodinovou operaci, při které mu lékaři transplantovali obě paže najednou. Bývalému vojákovi byla voperována i kostní dřeň zemřelého dárce, aby tělo horní končetiny lépe přijalo. Transplantace dvou končetin současně proběhla v USA teprve po sedmé.
Senát dal souhlas k léčbě konopím
Horní komora navzdory mnohým výhradám schválila novelu zákona o léčivech, která povoluje léčbu konopím. Některým senátorům přijde jeho cena příliš vysoká, čímž si konopí jako medikament nebude moct dovolit každý. Konopí se bude během prvního roku dovážet ze zahraničí a poté se bude pěstovat i v ČR, kdy bude zřízen centrální úřad, který nakoupí veškerou úrodu od registrovaných pěstitelů, jíž dále bude distribuovat do lékáren. Někteří senátoři novelu kritizují, podle nich se léky podraží, neboť bude nutné zavést nový registr, který bude potřeba spravovat. Poslanec Pavel Bém ujistil, že tím nevznikne žádná byrokratická ani finanční zátěž. Schválená novela nyní míří na Pražský hrad k podpisu prezidenta.
Kypr se dostal do ekonomických problémů
Kyperská vláda v červnu 2012 požádala o záchranný balíček poté, co 2 největší banky zbankrotovaly pod nezaplacenými řeckými dluhopisy důsledkem odpisu řeckého státního dluhu v roce 2011. Kyperský ministr financí Vassos Shiarly oznámil, že musí nalézt 1,3 miliardy USD na refinancování úvěrů a dalších výdajů. Záchranný balíček může být schválen pouze s podmínkami, které by mohly znepokojit investory. Člen představenstva Evropské centrální banky Jörg Asmussen řekl, že problémy Kypru se mohou promítnout do celého systému eurozóny. Ředitel Washingtonského institutu pro mezinárodní finance Charles Dallara varuje před negativním dopadem podcenění kyperské krize. Podle kyperské vlády by země potřebovala alespoň 10 miliard USD a příliv nového kapitálu.
Exprezident Mexika má učit na americké univerzitě, studenti protestují
Bývalý prezident Mexika Felipe Calderón by měl po dobu jednoho roku akademicky působit na univerzitě J. F. Kennedyho v americké Cambridgi. Univerzitu neodradila ani petice s 34 000 podpisy, která požaduje odvolání této dohody. Tvůrci petice, John Randolph a Eduardo Cortés, argumentují nemorálností osoby mexického exprezidenta Felipe Calderóna, kterého viní ze 100 000 mrtvých a 25 000 pohřešovaných, jež má podle nich na svědomí důsledkem neúspěšného boje proti šíření drog během svého prezidentského období. Vláda Mexika oficiálně přiznala 50 000 mrtvých. Univerzita nicméně oponuje, že jeden ze základních principů univerzit je volná výměna názorů a myšlenek, pobyt bývalého nejvyššího představitele státu tak má být pro studenty velkým obohacením.
Ve Francii někteří politici mluví o bankrotu, vláda to popírá
Francouzští politici obhajují jejich zdravou ekonomiku poté, co ministr práce Michel Sapin popsal stav ve Francii jako „totální bankrot“. Ministr financí Pierre Moscovici slova o bankrotu označil za nepřiměřená, Francie je podle něj ve skutečnosti solventní a důvěryhodná země. Francouzský prezident Francois Hollande slíbil snížit rozpočtový deficitu pod 3 % HDP oproti nynějšímu 4,5 %. Vláda prezidenta Hollanda chce chybějící peníze v rozpočtu dosáhnout zvýšením daní před škrty ve výdajích, včetně 75% daně z příjmu pro osoby, jejichž příjem přesahuje 1,3 milion USD. Plánované zvýšení „milionářské daně“ bylo Ústavním soudem zrušeno.
Radní Jihočeského kraje Vítězslava Baborová v rezignovala na svůj post
Ve středu obdržel hejtman jihočeského kraje Jiří Zimola písemnou rezignaci krajské radní pro školství Vítězslavy Baborové, členky KSČM. Ta své odstoupení, platné ke dni 3. února, odůvodnila se slovy, že se jedná o přetrvávající zdravotní problémy. Během listopadu minulého roku se uskutečnilo několik protestů, kdy zejména studenti odmítali zastoupení členů komunistů v krajské radě. Protesty se také v rámci Palachova týdne později přesunuly i do Prahy. Prázdné místo radního pro školství bude prozatím zastupovat Jiří Zimola, nicméně při nejbližším zasedání koaličních stran KSČM a ČSSD se bude tato situace řešit.
Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily
Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.
Dva Iráčané byli v USA odsouzeni za terorismus
Mohanad Shareef Hammadi byl v USA odsouzen na doživotí, druhý obžalovaný Waad Ramadan Alwan na 40 let vězení. Oba muži byli obviněni z terorismu a napomáhání Al-Kaidě v Iráku. Iráčané byli zatčeni v květnu 2011 a oba přiznali, že používali improvizované výbušniny proti americkým vojákům a finančně podporovali síť Al-Kaida, které posílali i zbraně. Alwanovi hrozil doživotní trest, ale jelikož se rozhodl spolupracovat s žalobcem, soud mu snížil trest na 40 let.
Kolumbie chce zavést legální minimální dávku syntetických drog
Ministryně spravedlivosti Kolumbie Ruth Stella Correa prohlásila, že by vláda mohla zlegalizovat minimální dávku syntetických drog, jakou je například extáze. V současnosti je v Kolumbii povolené legální užití malého množství kokainu a marihuany. Podobný zákon by měl povolit beztrestné užití dalších drog. Vláda své rozhodnutí odůvodňuje potřebou reformovat legislativu o drogách, nicméně kritici zdůrazňují, že povolení dalších drog v budoucnosti znesnadní diskuzi o legálních limitech drog v budoucnosti.
Bosna se obává, že ztratí přístup na chorvatský trh po vstupu Chorvatska do EU
Podle bosenského ministra zahraničního obchodu Mirka Sarovice se obchodní vztahy mezi Chorvatskem a Bosnou změní, protože Chorvatsko jako člen EU bude povinen dodržovat normy EU a zároveň opustí Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA), která zajišťovala mezi členy CEFTY vzájemné otevření trhů. V roce 2012 Chorvatsko dovezlo zboží z Bosny v celkové hodnotě za 1,5 miliardy USD. V roce 2013 je Bosna předsedající zemí CEFTA, její priority jsou podpora obchodu mezi členskými zeměmi a odstranění administrativních překážek.
V Sýrii byl objeven masový hrob
Nejméně 65 mrtvých těl bylo nalezeno na březích řeky Quwaiq v západní části syrského města Aleppo. Většina z nich měla svázané ruce a střelné zranění na hlavě. Těla také vykazovala známky posmrtné ztuhlosti, což značí, že od jejich smrti uplynuly maximálně dva dny. Podle jednoho z velitelů Svobodné syrské armády (FSA) byli někteří z usmrcených ještě teenageři, rovněž nevyloučil, že počet mrtvých ještě vzroste, protože některá těla se stále nacházejí ve vodě. Podle očitého svědka na sobě těla neměla žádné identifikační znaky. Syrští aktivisté tvrdí, že oběti byly popraveny poté, co je zadržely jednotky loajální prezidentu Basharu Assadovi. Syrská vláda naopak tvrdí, že byli uneseni opozičními silami a popraveni na území, které kontrolují rebelové, a celá záležitost teď slouží jako propaganda proti syrskému režimu.
Venezuelská vláda podle opozice nese odpovědnost za masakr ve věznici
Představitel venezuelské opozice Henrique Capriles Radonski prohlásil, že odpovědným za vysoký počet obětí po vzpouře ve věznici, při kterém zemřelo 58 lidí, je jednoznačně vláda země v čele s viceprezidentem Nicolásem Madurem. Obvinění zveřejnil na sociální sítí Twitter, kde současnou vládu Venezuely označil za neschopnou řešit problémy a odpovědnou za tragické události, jako například vzpoura ve věznici v Uribaně. Podle agentury EFE viceprezident Maduro za příčinu tragédie považuje neuposlechnutí rozkazu pracovníků věznice, kteří vystřelili do davu vězňů čekajících na inspekci.
Francouzský prezident Hollande chce představit svou vizi budoucí EU
Francouzský prezident Francois Hollande na schůzi Evropského parlamentu příští týden pravděpodobně nastíní svou vizi budoucnosti EU. Po proslovu by měla následovat rozprava s vůdci politických stran ve Štrasburku, kteří budou reagovat na výzvy britské premiéra Davida Camerona ohledně reformování EU. Prezident Hollande od svého zvolení loni v květnu naléhá na EU, aby se více snažila usnadnit tempo úsporných opatření a stimulovala růst a oživení stagnujících evropských ekonomik. Prezident Hollande také vyzýval Německo k užší politické unii s centrální kontrolou nad rozpočty eurozóny a k větší solidaritě v procesu evropské integrace. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se prezident již dohodl, že v květnu zveřejní své společné návrhy na hlubší integraci eurozóny.
Dovoz potravin z Polska stále roste, zákaz importu je nepravděpodobný
Od roku 2000 vzrostl dovoz polských potravin na český trh více než čtyřnásobně. Za minulý rok přesáhla hodnota dovezených potravin částku 20 miliard korun. Důvodem zájmu o polské produkty je především jejich nízká cena. Růst jejich prodeje nezastavily ani aféry týkající se nekvalitních polských potravin. Poslední se objevila minulý týden, kdy Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) informovala o možném výskytu jedu na potkany v oplatkách dovezených z Polska. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) sdělil, že ačkoliv se v posledních dnech objevily spekulace o možném zákazu potravin z Polska, byl by tento krok jen obtížně proveditelný. Česká republika může zakázat dovoz pouze těch výrobků, které by byly příslušnými úřady shledány jako zdravotně závadné.
V brazilském městě Campinas byla dočasně zakázána magnetické rezonance
Lékeři brazilského města Campinas dočasně zakázali vyšetření prostřednictvím magnetické rezonance poté, co 3 pacienti zemřeli po jeho absolvování. Pacienty se podrobili rutinním kontrolám a přesná příčina jejich smrti zatím není známa. Zákaz by měl zabránit dalším obětím, dokud se neobjasní, proč pacienti zemřeli. Magnetická rezonance se používá na zobrazování vnitřních orgánů, a pomáhá doktorům diagnostikovat mnohé nemoci.
Izrael bojkotuje Radu OSN pro lidská práva
Zástupci Izraele v úterý bojkotovali Univerzální periodickou revizi Rady OSN pro lidská práva, což je krok v historii OSN nevídaný. V minulosti se Revize každoročně účastnily i takové státy, jako Severní Korea či Sýrie. Izrael oznámil svůj úmysl ukončit spolupráci s Radou OSN pro lidská práva loni, když se Rada rozhodla prošetřit výstavbu izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Podle mluvčího Rady Rolando Gomeze, se tak Rada dostala do zcela nové situace, neboť účast na Revizi je povinná. Podle odborníků na lidská práva by izraelský postup mohl sloužit jako příklad i pro další země, což by mohlo znejistit agendy OSN spojené s lidskými právy.
Prezident Obama schválil pomoc ve výši 155 milionů USD pro Syřany
Spojené státy americké poskytnou syrským občanům 155 milionů USD, úterý humanitární pomoc schválil prezident Barack Obama. Celkový objem finanční pomoci, kterou současná administrativa prezidenta Obamy poskytla Sýrii od vypuknutí protestů proti režimu Bashara al-Assada před 2 lety, tak s novou sumou dosáhne 365 milionů USD. Prezident Obama uvedl, že vývoj v Sýrii bude „v dalších dnech stále složitý, ale je zřejmé, že režim neustále slábne„.
V Íránu bylo obviněno 14 novinářů
Íránští novináři, 9 mužů a 5 žen, byli obviněni pro „spolčení se“ se západním tiskem. Země netoleruje styky místních médií s disidenty a lidmi, kteří kritizují současný režim. Redaktoři byli v pondělí vzati do vazby. Teherán obvinil Spojené státy americké a Velkou Británii z podněcování nepokojů s cílem vyhnat duchovenstvo z Íránu. V mediálních kruzích se spekuluje o možném „preventivním“ zásahu proti novinářům v souvislosti s blížícími se červnovými prezidentskými volbami. Íránští žurnalisté, kteří žijí v exilu, hovoří o silné cenzuře a útisku médií.
Prezident Bolívie vznáší obvinění proti Chile, důvodem je nárok na pobřeží
Bolivijský prezident Evo Morales v pondělí na summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) obvinil Chile, že neplní Dohodu míru a přátelství z roku 1904, na základě které si Bolívie činí nárok na znovuzískání pobřeží. Pobřeží Bolívie ztratila při konfliktu s Chile, který začal roku 1879. Chilský prezident Sebastián Piñera prohlásil, že „Chile není ochotno přerozdělit nebo zmenšit své území. Toto se nemůže žádat po žádném státu na světě“. Prezident rovněž odmítl vyměnit území okolo pobřeží za nabídku výhodných dodávek zemního plynu. Nejvyšší představitel Bolívie Evo Morales obvinil Chile i z toho, že porušuje lidská práva pracujících pocházejících ze sousedních zemí.
Ministryně kultury Kolumbie Garcés odmítá cenzuru filmů
V reakci na polemický film Operace E ministryně kultury Kolumbie Mariana Garcés jednoznačně odmítla, že by v zemi existovala jakákoliv cenzura výběru promítaných filmů. Popřela taky, že by kolumbijská legislativa mohla zakázat distribuci snímků pro veřejnost. Film Operace E vypráví příběh Clary Rojas, bývalé rukojmí povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), kdy se náhodný zemědělec musel postarat se o jejího syna, zatímco ona byla v zajetí. Clara Rojas požádala kolumbijský soud, aby zakázal promítání snímku v Kolumbii z důvodu emocionální ochrany svého syna. Ministryně kultury Garcés ale namítla, že se ministerstvo při tvorbě legislativy nemůže řídit jednotlivými příběhy a jejich následky.
Strana TOP 09 požaduje připojení ČR k fiskálnímu paktu
Strana vládní koalice TOP 09 požaduje, aby do připravované revidované koaliční smlouvy byl zanesen také dodatek o přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU během roku 2013, V úterý o tom rozhodlo předsednictvo strany. V případě, že by se tak nestalo, strana je připravena revidovanou koaliční smlouvu nepodepsat. Proti požadavku TOP 09 je premiér Petr Nečas, který doufá, že se nejedná o záminku k vyvolání vládních sporů. Předseda pracovní skupiny pro revizi koaliční smlouvy Zbyněk Stanjura z ODS oznámil, že se na plánované čtvrteční schůzce K9 sporné body zařadí na program a bude se o nich jednat. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg podotkl, že se nejedná o žádné ultimátum, pokud by jejich požadavek nebyl vyslyšen, vláda by pokračovala bez revize koaliční smlouvy. Předčasné volby strana TOP 09 nechce.
Ministryně Clintonová: izraelské volby jsou příležitost pro mír na Blízkém východě
Končící ministryně zahraničních věcí USA Hillary Clintonová se vyjádřila optimisticky ohledně vlivu výsledku izraelských voleb na mírový proces na Blízkém východě. „Myslím si, že výsledky otevírají dveře,“ prohlásila ministryně Clintonová. „Vím, že prezident Obama a můj nástupce John Kerry budou hledat každou příležitost, která by se naskytla,“ uvedla dále. Izraelský premiér Nentanyahu ztratil ve volbách do izraelského parlamentu (Knessetu) 11 mandátů oproti předešlému období. Podle deníku The Telegraph by ho tento výsledek mohl donutit sestavit koalici s umírněnějšími středovými stranami.
Senátní komise zahraničních vztahů schválila nominaci Johna Kerryho na ministra zahraničí
Po slyšení před komisí zahraničních vztahů amerického Senátu získal senátor za Massachusetts John Kerry jednomylnou podporu pro svoji nominaci na post ministra zahraničních vztahů USA. Kerryho nominaci by následně měl schválit celý Senát. John Kerry, neúspěšný demokratický kandidát na prezidenta z roku 2004 tak na jednom z nejvýznamnějších postů vystřídá současnou ministryni Hillary Clintonovou. Kandidát na nového ministra obrany bývalý senátor Chuck Hagel podstoupí slyšení před komisí do konce týdne.