Podle nejnovější celní dohody států Pacifické aliance se od 31. března zruší poplatky u 90 % produktů při jejich převozu přes hranice mezi Mexikem, Kolumbií, Chile a Peru. Prezident Mexika Enrique Peña Nieto, Chile Sebastián Piñera, Kolumbie Juan Manuel Santos a Peru Ollanta Humala se již teď dohodli na úplného odstranění celních poplatků a vytvoření zóny volného obchodu v rámci Pacifické aliance. V jednání jsou i další dohody, které se snaží o zjednodušení přístupu na trhy zemí jednak pro spotřebitele, jednak pro investory. Nejbližší jednání premiérů těchto států se uskuteční 24. května v Kolumbii.
Ve Vojvodině se zvyšuje napětí ohledně postavení oblasti v Srbsku
V hlavním městě Vojvodiny, která je součástí Srbska, Novi Sad byly vyvěšeny plakáty s válečnými hesly. Strana za Vojvodinu, která podporuje její nezávislost, vyvěsila v pondělí plakáty s heslem „Novi Sad – hlavní město Srbska“. Napětí ohledně Vojvodiny vzrostlo poté, co srbský Ústavní soud zbavil v červenci 2012 Vojvodiny autonomie asi 20 nařízeními, v lednu téhož roku srbská Progresivní strana, která zvítězila v posledních parlamentních volbách, začala na základě vlastní iniciativy přejmenovávat názvy ulic a institucí do srbské cyrilice, přestože se ve Vojvodině píše především latinkou. Vojvodina, která byla před 1. světovou válkou součástí Rakouska-Uherska, je v současné době multietničtější než centrální Srbsko.
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton požaduje pozastavení poprav v Íránu
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton vyzývá Írán k pozastavení popravy 5 členů arabské menšiny z důvodu obav, že s muži nebyl vykonán spravedlivý soud a byli nuceni k přiznání. Zároveň odmítá vyjádření vlády, že popravy jsou nutné a žádá íránské orgány o vysvětlení. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) a Human Rights Watch (HRW) uvedly, že muži byli odsouzeni na základě obvinění z terorismu kvůli vazbám na zakázanou kulturní instituci, která podporuje jejich arabské dědictví. Evropská unie je dlouhodobým kritiku trestu smrti na celém světě, Írán často kritizuje za porušování lidských práv.
Albánie si má zajistit lepší obraz země v zahraničí americkými lobbistickými firmami
Podle údajů americké neziskové organizace Sunlight Foundation vládní i opoziční strany v Albánii mají uzavřené smlouvy s americkými vlivnými lobbistickými firmami, mezi které patří Podesta Group, Blue Star Strategies, Dutko International, BKSH & Associates a Rasky Baerlain Strategic Communications. V letech 2009 až 2010 bylo z Albánie vyplaceno americkým lobbistickým firmám na 1,38 milionu USD. V současné době se chystá albánská vláda podepsat kontrakt s další lobbistickou společností Patton Bogs, která by měla zlepšit obraz Albánie před červnovými parlamentními volbami v USA. Firma Patton Bogs již sloužila jako poradce při privatizaci albánské ropné společnosti ARMO.
V Nigérii vyhlásila islamistická Boko Haram jednostranné příměří
Údajný velitel militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakr Shekau vyhlásil jednostranné příměří s nigerijskou vládou. „K příměří došlo po sérii jednáních s vládními úředníky,“ řekl novinářům jeden z členů Boko Haram Šejch Abu Mohammed Ibn Abdelaziz. Od roku 2009 má organizace na svědomí stovky mrtvých. Z Nigérie chce utvořit islámský stát se striktním výkladem práva šaría. Boko Haram působí převážně na severu a v centrální části země, jih země je převážně křesťanský.
Google zprovoznil detailní mapu Severní Koreje, která zobrazuje i gulagy
Do současné doby byly na Google Maps zobrazeny pouze hranice KLDR a hlavní město Pyongyang a v mapě nebyly zaneseny žádné cesty, silnice, parky či budovy. To se změnilo v úterý, kdy Google zprovoznil novou detailní mapu. Ta nyní zobrazuje v podstatě všechno, od stanic metra v hlavním městě, přes památky, hotely a restaurace až po několik diskutovaných gulagů. Na tvorbě detailní mapy pracovala skupina dobrovolníků od roku 2009 v rámci programu Google Map Maker, který funguje podobně jako Wikipedia. Uživatelé poskytují vlastní data, která jsou následně ověřována a tím doplňují již známá fakta. Podobným způsobem byla vytvořena i mapa Afghánistánu nebo Barmy.
Prezident Dagestánu Magomedsalam Magomedov byl odvolán z funkce
Prezident Ruské federace Vladimir Putin podle agentury Reuters inicioval změnu na vedoucím postu severokavkazského Dagestánu a odvolal prezidenta Magomedsalam Magomed. Dnes již bývalý prezident byl jmenován v roce 2010 a jeho cílem bylo konsolidovat a modernizovat Dagestánskou republiku, země se dlouhodobě potýká s ozbrojenými aktivitami islámských radikálů. V čele Dagestánu prozatím stane Ramazan Abdulatipov, příslušník vládní politické strany Jednotné Rusko (EP). Za hlavní priority svého působení označil nastupující prezident boj proti náboženskému extremismu, vysoké nezaměstnanosti a nedůvěře veřejnosti vůči státnímu aparátu. Důvod odvolání není znám, podle analytiků je dnes již bývalý prezident Mogamedov pevně svázán s lokálními politickými a podnikatelskými skupinami, které vedou boj o nadvládu nad přírodním bohatstvím a přerozdělováním státních dotací.
Irán poslal opici do vesmíru, Západ se i nadále obává íránského jaderného programu
Podle iránského ministerstva obrany cestoval primát do výšky 120 km, následně v pořádku opět přistál. Podle odborníka na satelity Pat Norrise, kterého oslovila BBC, není vyslání opice do vesmíru největším pokrokem iránského vesmírného programu, dokazuje to však, že zrychlení a zpomalení rakety bylo dostatečně pozvolné. Roku 2010 Irán úspěšně vyslal do vesmíru krysu, želvu a červy, následný první pokus o vyslání opice roku 2011 selhal. V roce 2010 rovněž iránský prezident Ahmadínežád oznámil plány vyslat roku 2019 do vesmíru člověka. Západní státy vyjádřily obavu, že iránský jaderný program je určen výrobě raket dlouhého doletu, schopných přepravovat jadernou zbraň. Irán tyto obavy odmítá.
Ruští poslanci nepřijmou zákon o zahraničních pracovnících v ruských médiích
Chystané opatření mělo být reakcí na hanlivý výrok moderátora Vladimira Poznera o státní dumě. Jeho cílem bylo umožnit zákaz činnosti zahraničním reportérům, kteří se neuctivě vyjádří o Rusku nebo jeho představitelích. Kritici zákona namítali, že by jeho přijetí mohlo vyústit v nežádoucí cenzuru zpravodajství a negativní reakce západních zemí.
Bývalý premiér Berlusconi může být stíhán za obranu fašismu, chválil Mussoliniho
Bývalý premiér Silvio Berlusconi, jehož konzervativní strana Forza Italia (FI) je ve voličských průzkumech na 2 místě, chválil fašistického diktátora Benito Mussoliniho za dobré vůdcovství navzdory odpovědnosti za antižidovské zákony. To vzbudilo ohromnou vlnu pobouření, slova totiž expremiér pronesl v den Mezinárodní památky obětí holocaustu a zločinům proti lidskosti na slavnostním ceremoniálu v Miláně. Bývalý premiér Berlusconi obhajoval Mussoliniho spojení s Hitlerem, protože diktátor se prý domníval, že bude výhodnější být na straně, kterou považoval za vítěznou, než se postavit proti hitlerovskému Německu. Italské zákony zakazují obranu fašismu a kandidát místních voleb Gianfranco Mascia slíbil, že předloží stížnost směřující ke stíhání bývalého premiéra Berlusconiho.
Nezávislá komise má prošetřit na 19 let starý útok v Argentině, země viní Írán
Argentina viní Írán za bombardování židovského kulturního centra, známého jako Amia (Israeli-Argentine Mutual Association), v Buenos Aires roku 1994, při kterém zahynulo 85 lidí. Mezi obviněnými je i současný íránský ministr obrany Ahmad Rahidi. Írán jakýkoliv podíl na útoku soustavně odmítá. Oba státy se nyní dohodly na sestavení komise, která přetrvávající spor prošetří. Komise má být tvořena 5 nezávislými posuzovateli, mezi nimiž nebudou Íránci ani Argentinci. Dohoda avšak musí být ještě v obou státech ratifikována parlamentem. Zpráva o sestavení vyšetřovací komise překvapila izraelského ministra zahraničí Avigdor Lieberman a rovněž rozhořčila pozůstalé obětí.
Veřejně prospěšné práce na kratší úvazek pravděpodobně nahradí veřejnou službu
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová v pondělí oznámila záměr ministerstva o znovuzavedení veřejně prospěšných prací na kratší úvazek. Měly by nahradit povinnou veřejnou službu, která však byla minulý rok zrušena Ústavním soudem (ÚS). V rámci veřejných prospěšných prací na zkrácený úvazek by nezaměstnaní chodili maximálně 20 hodin týdně a v případě, že by si nevydělali 4000 korun za měsíc, byli by i nadále v evidenci úřadu práce. Na aktivní politiku zaměstnanosti by mělo být, dle schváleného rozpočtu, vyčleněno 5,44 miliardy korun. O tom, jak velká část peněz poputuje na kratší úvazek veřejně prospěšných prací, zatím ministryně neuvedla.
Spojené arabské emiráty budou soudit 94 osob za rozvracení státu
Tamní generální prokurátor Salem Saeed Kubaish uvedl, že podezřelí „založili a provozovali organizaci odporující základním principům vlády ve Spojených arabských emirátech (SAE) a chtěli se následně sami chopit moci“. Přes 60 aktivistů bylo zadrženo již minulý rok, část z nich přitom náleží k islamistické skupině Al-Islah, která má podle vlády SAE styky s Muslimským bratrstvem. Kroky vlády vyvolaly protesty z řad lidsko-právních organizací. Ve čtvrtek 6 z nich, včetně Reportérů bez hranic a Amnesty International, požadovalo „ukončení zásahů proti nenásilným politickým aktivistům“. Podle nich používají úřady v SAE národní bezpečnost jako zástěrku pro represe aktivistů, požadujících demokratizaci a dodržování lidských práv. V SAE jsou zakázány politické strany i pořádání demonstrací.
Demokratičtí a republikánští senátoři společně připravují novelu imigračního zákona
Skupina 4 demokratických a 4 republikánských senátorů společně pracuje na nové podobě amerického imigračního zákona, který obě hlavní americké politické strany dlouhodobě rozděloval. Začátkem týdne vydají senátoři konkrétní znění návrhu, který by měl umožnit 11 milionům současných nelegálních přistěhovalců s čistým trestním rejstříkem získat provizorní trvalý pobyt. Novela zákona by měla zavést i nová opatření před přívalem dalších imigrantů, mezi které patří i program, prostřednictvím kterého si zaměstnavatelé lehce ověří, zda jejich zaměstnanci pobývají v USA legálně.
Soudní proces se zesnulým právníkem Sergejem Magnitským byl odložen
Obhájci Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení v roce 2009, odmítli účast na soudním přelíčení, kde se měl projednávat jeho údajný podíl na organizování daňových úniků ve firmě Hermitage Capital. Termín projednání byl přesunut na 18. února. Sergej Magnitsky byl vzat do vazby poté, co na rozsáhlé daňové úniky firmy sám upozornil. Po roce ve vazbě zemřel, jeho smrt vyvolala ve světě vlnu pobouření, USA v reakci na ní přijaly tzv. Magnitsky act, který zakazuje osobám, spojeným s touto kauzou, vstup do země a možnost zakládat si ve Spojených státech amerických bankovní účty.
Podle kancléřky Merkelové nemůže Velká Británie očekávat přiznání zvláštních práv v rámci EU
Britský premiér David Cameron svou výzvou k zásadní reformě EU a slibem referenda setrvání v EU v roce 2017 vzbudil vlnu rozpaků v mnoha evropských metropolích. Německo, které je největší evropskou ekonomikou, má zájem udržet spřízněného britského zastánce volného obchodu a otevřených trhů v rámci EU, ale na druhou stranu dodává, že jsou určité limity, kam až daleko může Velká Británie zajít se svými požadavky. Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že Velká Británie je oprávněna požadovat větší otevřenost v EU, ale nelze očekávat, že jí budou přiznána zvláštní práva, která by vytvořila napjatou situaci mezi členskými státy. Generální tajemník Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt, což je spřízněná strana křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové oznámil: „Bylo by naprosto špatné reagovat na výzvy premiéra Camerona s odmítnutím bez jakéhokoliv zkoumání příčin a skutečností jeho návrhů.“
Pentagon zaměstná více expertů na zabezpečení kyberprostoru
Po několika zdařilých útocích hackery, ke kterým v poslední době došlo, Pentagon přistoupí k rozšíření útvaru United States Cyber Command, který pracuje na zabezpečení kyberprostoru a chrání před napadením americké vládní počítačové sítě. US Cyber Command, jenž vzniknul před 3 lety, v současné době čítá kolem 900 zaměstnanců – civilistů i armádních představitelů. Počet útvaru by se v následujících letech mohl zvýšit až pětinásobně. Americké ministerstvo obrany uvedlo, že Pentagon schválil rozšíření útvaru až na 4 900 lidí.
Funkci ústavního soudce zastává pouze 12 soudců
Namísto 15ti členného Ústavního soudu (ÚS) je nejvyšší soudní instance zastoupena pouze 12 ústavními soudci. V pondělí skončilo 10ti leté funkční období soudci Jiřímu Muchovi. Dvanáct ústavních soudců je ústavní minimum, což znamená, že je to nejmenší možný počet například pro rozhodnutí o návrzích na zrušení zákonů a vyhlášek. Do konce roku navíc vyprší mandát dalším 7 soudcům, ÚS tak přijde celkově o 10 soudců, což by podle předsedy ÚS Pavla Rychetského v podstatě mohlo znamenat, že ÚS přestane existovat. Prezident Václav Klaus do konce svého funkčního období žádného nového ústavního soudce nenavrhne. Jeho mluvčí Radim Ochvat sdělil, že prezident nevěří, že by se Senát jeho návrhem vážněji zabýval. Prezidentovi 2 poslední kandidáti na ústavní soudce byli totiž senátory odmítnuti.
Irán popírá výbuch v jaderném zařízení
Západní i izraelská média s odvoláním na iránské zdroje informovala o výbuchu v iránském jaderném zařízení Fordo poblíž města Qom. Iránské úřady však tyto zprávy důrazně popřely. „Falešné zprávy ze západních médií jsou pouze propaganda, která má ovlivnit průběh a výsledek nadcházejících rozhovorů o iránském jaderném programu,“ uvedl Saeed Shamseddin Bar Broudi, zástupce Iránské organizace pro atomovou energii (AEOI). Jaderné zařízení Fordo je zbudování v hoře poblíž iránského svatého města Qom. Podle BBC jsou zde pravděpodobně umístěny centrifugy k obohacování uranu, což je nezbytná činnost k výrobě případné jaderné zbraně. Irán však nadále trvá na mírovém charakteru svého jaderného programu.
Vzniknout má železniční trať mezi městy Mexiko a Querétaro
Mexický ministr dopravy Gerardo Ruiz Esparza v pondělí oznámil, že projekty na výstavbu železničního spojení mezi hlavním městem Mexika a městem Querétaro by měly být dokončeny v první polovině roku 2013. Rychlovlak by měl urazit vzdálenost 200 kilometrů za méně než 2 hodiny. Vlaky by mělo využívat na 20 000 lidí a předpokládá se, že trať pomůže k ekonomickému růstu obou měst. Ministr dopravy Esparza zdůraznil, že jde o jeden ze slibů prezidenta Enrique Peña Nieta, k nimž se zavázal při svém prosincovém inauguračním projevu.
U baterií Boeingu 787 Dreamliner nebyla nalezena žádná závada
Japonští letečtí inspektoři nezjistili žádné závady na lithiových bateriích, které podle původních odhadů měly být příčinou technických problémů dopravních letounů Boeing 787 Dreamliner. Hledání závad se nyní zaměří ne elektronický systém, který sleduje nabíjení, teplotu a napětí baterií. Vyšetřování příčin technických závad začalo po posledním nouzovém přistání Boeingu 787 v Japonsku, jehož 2 aerolinie vlastní celkem 24 těchto letounů. Provoz Dreamlinerů byl po několika nouzových přistáních zakázán například v USA, Evropě nebo v Indii.
Popularita peruánského prezidenta stoupla na 55 %
Peruánský prezident Ollanta Humala se ve své zemi stává více populárním. Od prosince minulého roku jeho popularita stoupla o 5 % a ustálila se na 55 %. Nicméně první dáma Peru Nadine Heredia překonala prezidenta Humalu s 68% oblíbeností. Podle průzkumu společnosti GFK a časopisu La República se snížilo procento nesouhlasu s vládou prezidenta Humalu o 6 % na 37 %. Pozitivně jsou přijímané kroky prezidenta Humaly v oblasti sociálních programů pro chudé, ekonomiky a správy státu. Popularita první dámy Nadine Heredia stoupá již od září a její veřejné vystupování přispívá i k zlepšenému obrazu prezidenta Humaly.
Egyptská opozice odmítla prezidentův požadavek na národní dialog
Prezident Mohammed Mursi vyzval představitele opozice k jednání, aby projednala čtyřdenní násilí v zemi. Desítky lidí zemřelo poté, co soud odsoudil 21 lidí za smrt během nepokojů po fotbalovém zápase v roce 2011. Stav nouze byl v posledních dnech vyhlášen ve městech Port Said, Suez a Ismailia. V pondělí vláda schválila zákon, který umožňuje armádě zatýkat a účastnit se policejních akcí. Opozice obviňuje prezidenta Mursiho z autokracie a z omezování svobody a vyznání důsledkem nové ústavy.