Vedoucí mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Fletcher Burton poukázal na zásadní roli regionální spolupráce mezi balkánskými zeměmi ohledně stíhání válečných zločinců. Zásadní krok již přijala Bosna se Srbskem, které minulý týden podepsaly protokol na stíhání válečných zločinců, OBSE chce podobnou dohodu zajistit v Chorvatsku a Černé Hoře.
Pašeráci chtěli přepravit drogy do USA tajným tunelem
Mexická policie v úterý objevila skrytý tunel na hranici se Spojenými státy americkými (USA). Tunel, který je 10 metrů široký a 370 metrů dlouhý, vedl z města Tijuana nacházejícího se v mexickém státu Dolní Kalifornie. Podzemní cesta nebyla v době nálezu dokončena, na druhé straně chyběl otvor vedoucí na území USA. Domněnku, že podzemní cesta slouží k pašování drog, potvrdil nález 15 kilogramů marihuany. Policie v bezprostřední blízkosti tunelu zatkla 17 podezřelých osob. V tunelu se nacházelo umělé osvětlení, ventilační systém a kolejnice.
Počítačový systém americké centrální banky byl napadnut hackery
Americká centrální banka (Fed) potvrdila informaci, že její počítačový systém byl napadnut hackery, kteří se dostali k osobním údajům. Lidé, jejichž údaje byly odcizeny, kontaktovala a informovala banka. Útok přišel poté, co skupina Anonymous zveřejnila dokument obsahující informace o zaměstnancích bank, včetně jejich jmen, přihlašovacích údajů a telefonních čísel. Zatím není zřejmé, zda oba útoky spolu souvisí. Mluvčí Fed uvedla, že celá událost nijak neohrozila zásadní operace centrální banky.
Bývalí kuvajtští poslani byli odsouzeni za urážku emíra
Bývalí opoziční poslanci byli odsouzeni k 3 letům vězení, jejich přečiny se podle BBC vztahovaly ke komentářům, které učinili na adresu změn ve volebním zákonu. V říjnu minulého roku údajně na veřejnosti varovali, že změny ve volebním systému mohou vést k bouřlivým protestům. Opozice označila zadržení i odsouzení poslanců za politický čin. Kuvajtský ministr informací však naopak trvá na tom, že země má spravedlivý a nezávislý soudní systém. Osoba kuvajtského emíra, který je hlavou státu, je v ústavě označena jako „nedotknutelná“.
Čínská přítomnost v Gwadaru zvyšuje napětí v oblasti
Strategicky významný pákistánský přístav Gwadar ležící nedaleko Hormuzského průlivu je oblastí, o kterou se dlouhodobě zajímá jak Indie, tak Čína. Jde o významnou dopravní cestu, především pro transport ropy. Přítomnost čínských stavebních společností v přístavu Indie pozitivně nevnímá, obává se rozšíření vlivu Číny. Získáním přístavu Gwadar by Čína měla volný přístup do Arabského moře a výrazně by tak posílila své postavení v regionu. Čína je dále přítomna v Hambantotě na Srí Lance a bangladéšském Chittagongu. V posledních letech dochází v Číně i Indii k intenzivní modernizaci armád, momentálně jde o dva nejsilnější aktéry v oblasti.
V Brazílii pokračují útoky na autobusy
Od začátku únoru pokračují v brazilských městech útoky na autobusy, první vlna útoků byla zaznamenána v listopadu minulého roku. Rebelové zapalují autobusy a kamiony přímo v ulicích na jihu země. Útoky jsou podle představitelů vlády připisované negativní reakci na změnu zákonů proti skupinám obchodujícím s drogami a zpřísnění zacházení s vězni. V listopadu minulého roku bylo zaznamenaných 68 podobných akcí, přičemž bylo spálených 27 autobusů během 7 dnů. Násilí pokračuje navzdory posílení bezpečnostních složek.
Prezident Barack Obama chystá cestu do Izraele
Americký prezident Barack Obama během letošního jara navštíví Izrael, kde se setká s představiteli Palestiny a Izraele a společně budou jednat o obnovení mírových rozhovorů. Podle izraelských médií by se návštěva měla uskutečnit 20. března, ale Bílý dům toto datum zatím nepotvrdil. Prezident Obama se na své cestě na Blízký východ dohodl po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem z minulého týdne. Naposledy byl prezident Obama v Izraeli v roce 2008 ještě jako prezidentský kandidát.
Malá jednotka vojáků bude vyslána z Rumunska do oblasti nepokojů v Mali
Rumunská nejvyšší rada obrany (CSAT) v úterý potvrdila, že skupina 10 vojenských důstojníků se připojila k misi EU, která by měla pomoci jednotkám v severoafrickém státu Mali s výcvikem vojáků. Po březnovém převratu vyhlásily islamistické skupiny na severu Mali nezávislosti státu Azawad, což podnítilo k intervenci Francii, která je bývalým kolonizátorem země. Mise EU o počtu 450 osob by měla působit v Mali do konce března. CSAT ve svém prohlášení dále uvedla, že chce snížit počet rumunských vojáků v zahraničních misích z 2036 na 1724. Přestože se Rumunsko prezentuje jako věrný spojenec USA a NATO, na 65 % Rumunů nesouhlasí s vysíláním vojáků na zahraniční mise. Dosud bylo zabito na 20 rumunských vojáků při misi v zahraničí.
V Káhiře probíhá summit islámských států
Summit sdružuje vůdce 26 států z celkových 57 členů Organizace islámské spolupráce (OIC). Hlavní agendou jednání bude současná situace v Sýrii a v Mali. Egyptský prezident Muhammed Mursí, na jehož zemi právě přešlo rotující předsednictví OIC, již ve svém úvodním projevu vyzval k lepší spolupráci států, většímu důrazu na vědu a vzdělání a také na využívání přírodních zdrojů. Rovněž se vyjádřil k palestinské otázce, jejíž řešení označil za základ stability v regionu i na světě. Summit netradičně navštívil i iránský prezident Ahmadínežád, jeho příjezd avšak nebyl vítán všemi stranami.
EU zvažuje zapsat Hizballáh na seznam teroristických skupin
Tisková mluvčí šéfky zahraniční politiky EU Maja Kocijancic uvedla, že EU se bude zabývat tím, zda přidá radikální libanonské šíitské hnutí Hizballáh do svého seznamu teroristických organizací. Bulharsko totiž obvinilo Hizballáh z bombového útoku na autobus, který byl spáchán minulý rok ve městě Burgas a který zabil 5 izraelských turistů. V současné době má Izrael hnutí na seznamu teroristických organizací stejně jako USA, Velké Británie, Austrálie, Kanada, Nizozemsko, Egypt. Ministři zahraničí členských států se sejdou na pravidelném setkání 18. února, kde bude problém projednán a bude vydáno rozhodnutí.
Poslední vývoj v Severní Koreji znepokojuje Čínu, cítí se ohrožena
Severní Korea je odhodlána pokračovat v testování raket a jaderného zařízení i nad rámec třetí vlny testů. Země tím reaguje na dle jejího názoru na „nepřiměřené“ sankce za prosincové vypuštění rakety. Čína, která jinak se Severní Koreou udržuje diplomatické styky, zvažuje jejich omezení. Pokračující jaderný program Severní Koreji Čína vnímá podle agentury Reuters jako potenciální hrozbu. V úterý o situaci jednali ministři zahraničí Číny a USA. Podobné rozhovory již americké ministerstvo zahraničí vedlo i s Japonskem a Jižní Koreou.
Britský kancléř George Osborne slibuje bankovní revoluci v péči o zákazníka
Britský kancléř státní pokladny představil ve svém projevu balíček opatření ke zlepšení důvěry bank a slibuje bankovní revoluci v péči o zákazníka. Bankovní zákazníci budou moci převádět peníze mezi účty v rámci hodin, nikoliv dnů. Kreditní a debetní karty společností budou rovněž nuceni převést peníze podnikům ve zlomku času. Dále slibuje, že bude mnohem snazší pro zákazníky převedení svého účtu k jinému poskytovateli služby. Podle kancléře Osborna je možnost volby nejmocnějším nástrojem, jak zlepšit trh a zákaznický servis. Finanční krize poznamenala bankovní sektor, ve kterém dominuje jen několik velkých bank. Předseda bankovní komise Andrew Tyrie předložil návrh kancléři Osbornovi a nyní je nutné přesvědčit veřejnost o výhodnosti nových pravidel.
Člen tuniské opozice byl zavražděn
Vůdce opozice z Lidové fronty (FP), levicový politik a kritik současné vlády Chokri Belaid byl ve středu ráno zabit. Vše se odehrálo v hlavním městě Tunisu při odchodu z bydliště. V kritickém stavu byl převezen do nemocnice, kde zraněním podlehl. Bratr zabitého Abdelmajid Belaid z vraždy obvinil vládnoucí stranu Ennahda premiéra Rachida Ghannouchiho. Strana FP vznikla jako protipól k Ennahdě, kterou obviňuje ze stále napjaté socioekonomické situace v Tunisku.
V Panamě vzniká rozsáhlý projekt na větrnou energii
V současnosti vzniká v Panamě projekt Penonomé, který je nejrozsáhlejší svého druhu v oblasti větrné energie v Jižní Americe. Projekt vytváří Větrná panamská unie (UEP). Stavba začala v červenci roku 2012 a stála 440 milionů USD. Podle ředitele UEP Rafaela Pérez-Pirea bude větrný park provozuschopný na konci letošního roku. Jedná se o jeden ze 4 projektů UEP, které mají dohromady vytvořit výkon 330 MW. Nyní Panama využívá vodní elektrárny, které generují 60 % energie, zbytek připadá na tepelné elektrárny.
Významný představitel povstalecké organizace FARC zemřel při bombovém útoku v Kolumbii
Hlavní představitel Páté roty povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), známý pod jménem Jacobo Arango, zemřel spolu s dalšími 5 příslušníky organizace při vojenské operaci na severozápadě Kolumbie. Při bombardování organizovaném Vzdušné síly Kolumbie bombardovaly kemp, kde se členové FARC ukrývali, přičemž smrt vedoucího Aranga je podle představitelů armády nejvýraznější ztrátou povstalců od začátku roka 2013. Při útoku na jihu země ale zemřeli 4 vojáky. V současnosti FARC a kolumbijská vláda jednají na trvalém míru, který by mohl ukončit již 50 let trvající boje.
Boeing chce uskutečnit zkušební lety Dreamlinerů
Boeing žádá americký Federální úřad pro letectví (FAA), aby dal společnosti povolení ke zkušebním letům dopravních letadel Boeing 787 Dreamliner. Všech 50 Dreamlinerů má od minulého měsíce zakázán provoz kvůli vyšetřování opakujících se problémů, jež vedly k nouzovým přistáním letounů. Expert na letectví Chris de Lavigne BBC sdělil, že žádost o zkušební lety je „znamením toho, že Boeing identifikoval problém a mohl nalézt i řešení. Logickým krokem je uskutečnit zkušební lety a ověřit, zda řešení funguje.“
Íránský prezident přijel do Egypta
Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.
Kosovská vládní koalice se odmítla spojit se stranou Ramushe Haradinaje
Kosovský premiér a lídr Demokratické strany Kosova (PDK) Hashim Thaci se setkal v pondělí se šéfem Aliance pro budoucnost Kosova (AAK) Ramushem Haradinajem, aby jednali o připojení AAK do vládní koalice. Po jednání mezi představiteli PDK poskytla prohlášení, v kterém zdůraznila, že za současných okolností nemůže být AAK přijata do vládní koalice. Ramush Haradinaj byl žalován u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávie (ICTY) za to, že se měl dopustit válečných zločinů během občanské války v Kosovu, v roce 2012 byl avšak osvobozen. Lokální volby jsou naplánovány na podzim roku 2013, parlamentní volby by se měly uskutečnit na přelomu let 2014 až 2015.
Chilský soud odsoudil 19 bývalých policistů
Bývalí členové policie byli v pondělí uznáni vinnými z únosů, a mučení a zabíjení osob, které započalo po státním převratu v Chile roku 1973, kdy se k moci dostal generál Augusto Pinochet, a trvalo do roku 1990. Během té doby mělo zmizet v provincii Osorno více než 3 000 lidí, zejména odpůrci nového chilského vůdce. Nejvyšší trest vyměřený soudem je 15 let odnětí svobody pro Adriána Fernándeze Hernándeze, dále 12 let pro Rolanda Beckera Solize a rovněž pro Rafaela Péreze Torrese.
Bangladéšský politik dostal doživotí, za zločiny proti lidskosti v boji o nezávislost
Přední bangladéšský politik a lídr hlavní islamistické strany Jamaat-e-Islami Abdul Kader Mullah, který je obviněný ze spáchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v Pákistánu v roce 1971, byl odsouzen k doživotnímu trestu. Konflikt si měl vyžádat více než 3 miliony mrtvých. Politik Mullah svou vinu popírá. V hlavním městě Dháce došlo k protestům proti rozsudku, na úterý byla dokonce vyhlášena generální stávka. Podle obhájců Mullaha a lidskoprávních organizací je trest pro všechny souzené nepřiměřeně vysoký a proces vyvolává pochybnosti.
Francouzský prezident Hollande požaduje novou kurzovou politiku k ochraně eura
Francouzský prezident Francois Hollande vyzval eurozónu, aby rozvíjela novou kurzovou politiku k ochraně měny „před iracionálními pohyby“. Prezident Hollande i ministr průmyslu Arnaud Montebourg jsou znepokojeni současným kurzem eura, který nyní kolem 1,35 k USD. Slabý kurz by mohl ohrozit francouzský vývoz, potažmo zpomalit hospodářský růst. Eurozona musí podle Francie mít kurzovou politiku, jinak bude stát na kurzu, který nebude odpovídat skutečnému stavu ekonomiky. Podle prezidenta Hollanda by Evropská centrální banka měla zůstat nezávislá a vyzval k reformě mezinárodního měnového systému, který by lépe ochránil evropské hospodářské zájmy. Jakou reformu má ale přesně na mysli, neuvedl.
Ministr financí Miroslav Kalousek navrhl omezení imunity zákonodárců
Ve Sněmovně je novela, která by rušila doživotní imunitu zákonodárců a ústavních soudců. Měla by trvat jen po dobu mandátu. Při úterním druhém čtení navrhl ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, že by se imunita poslanců a senátorů měla omezit jen na jejich projevy v Parlamentu. O návrhu se bude jednat pravděpodobně příští týden.
Prezident Srí Lanky odmítl autonomii Tamilské oblasti
Prezident Srí Lanky Mahinda Rajapaksa v pondělí vyloučil udělení širší autonomie pro tamilský etnický stát ležící na jihu země navzdory dlouholetému vyjednávání. V rámci svého projevu v Trincomalee prezident prohlásil, že jakékoli vměšování cizích států je nežádoucí. Podle něj není zapotřebí vytvářet autonomní správu na etnickém základě. Prohlášení je nicméně v rozporu se třináctým dodatkem ústavy Srí Lanky i se sliby prezidenta. V pondělním společném prohlášení upozornily Iniciativa pro lidská práva v zemích bývalého Commonwealthu a Kampaň za mír a spravedlnost na Srí Lance generálního tajemníka OSN Ban Ki- moona na zhoršující se stav demokracie, lidských práv a právního státu na Srí Lance.