Na konci svého mandátu označil afghánský prezident Hamíd Karzáí přítomnost Američanů v zemi jako přítěž. Podle svých slov spojenci využívají případných útoků ze strany Talibanu jako záminku k delší vojenské působnosti. Prezidentův tiskový mluvčí Aimal Faizi uvedl, že mise v Afghánistánu je „bezcílná a zbytečná“, čímž pobouřil místní politickou třídu. Na 20 politických uskupení podepsalo prohlášení, ve kterém prezidentovi výroky označují za ohrožení ekonomické budoucnosti. Opozice tvrdí, že prezident již nemá podporu parlamentu a je označován za loutku, která „drží“ s Talibanem i Západem. Severoatlantická aliance (NATO) vyplácí roční sumu ve výši 4,1 miliardy USD afghánským armádním silám, na čemž se dohodla na summitu v Chicagu. I po odchodu NATO v roce 2014 bude Afghánistán pravděpodobně potřebovat jeho pomoc k zajištění stability.
Archiv štítku: armáda
Manželka syrského prezidenta al-Assad se objevila po dlouhé době na veřejnosti
Manželka syrského prezidenta Bashara al-Assada Asma a jejich 3 děti se v rámci svátku Matek zúčastnili benefiční akce v Damašku. Výtěžek získaný z prodeje výrobků je určen pro matky syrských vojáků zabitých v občanské válce. Prezidentova rodina je viděna málokdy, svou přítomností Asma al-Asssad rozptýlila spekulaci o svém odjezdu ze země a přijetí azylu v Rusku. Naproti tomu prezidentova matka Anisa Makhlouf spolu s dcerou Bushrou již nějaký čas pobývají v Dubaji, jejíž manžel generál Assef Shawkat byl v červenci 2012 zabit při bombardování Ústředí Národní bezpečnosti v hlavním městě.
USA nebudou bránit vyzbrojování syrských rebelů
„Prezident Obama uvedl zřetelně, že USA nebudou stát v cestě zemím, které se rozhodnou dodat syrským rebelům zbraně, ať už se jedná třeba o Velkou Británii nebo Francii,“ sdělil americký ministr zahraničí John Kerry. „Prezident Assad nyní dostává podporu od Iránu, Hizballáhu, a očividně také od Ruska,“ dodal ministr Kerry. V posledních měsících se do Sýrie dostalo velké množství zbraní chorvatského původu, údajně financovaných Saúdskou Arábií. Podle deníku The Telegraph se tak dělo za tichého souhlasu USA. Zástupce Svobodné syrské armády (FSA) Brain Sayers zhodnotil výrok ministra Kerryho jako posun pro rebely sice nedostatečný, ale přesto za „krok správným směrem“.
CIA sleduje extremisty v Sýrii pro případ nutného útoku
Americká vnitřní vyšetřovací služba (CIA) má údajně hlídat pohyb islamistických extremistů v Sýrii. Koná tak pro případ, že by s nimi v budoucnu bojovala, oznámil v pátek deník Los Angeles Times. CIA má podobné zkušenosti s útočníky v Jemenu a Pákistánu, teď by mohla své znalosti dobře využít i v syrském konfliktu. Na sledování se podílí vojenští veteráni, kteří bojovali s teroristickou skupinou Al-Kaida v Iráku. Podle zjištění vojenských specialistů ze Spojených států amerických operuje v Sýrii organizace An-Nusra, ideologicky blízká Al-Kaidě.
Syrský generál údajně přeběhl k opozici
Muž, který je syrskou opozicí označován za generála Mohammed Ezz al-Din Khaloufa, oznámil ve videu uveřejněném televizí Al-Arabiya své sběhnutí od syrské armády. Ve svém projevu na videonahrávce kritizoval současnou syrskou vládu a poukázal také na velmi špatnou morálku v syrské armádě. Generál Khalouf uprchl podle rebelů z Damašku před 6 dny a během dlouho plánované akce byl tajně eskortován na území Jordánska. Na přípravě akce i jejím provedení se údajně podíleli lidé ze syrských opozičních skupin. Syrská vládá událost zatím nijak nekomentovala. Pokud by se zpráva o dezerci generála Khaloufa ukázala jako pravdivá, jednalo by se podle BBC o přeběhnutí jednoho z nejvyšších vojenských činitelů od začátku konfliktu.
Iráčtí Kurdové si připomněli 25 let od chemického útoku na jejich domovy
Kurdové ve městě Halabja na severovýchodě Iráku si u Památníku mučeníků připomněli uplynutí 25 let od 16. března 1988, kdy ke konci irácko-iránské války použila irácká armáda na město obsazené kurdskými rebely chemické zbraně, zejména yperit a nervové plyny. Při útoku irácké armády tehdy bezprostředně zemřelo okolo 5 000 lidí, zejména žen a dětí. Mnoho dalších následně onemocnělo závažnými chorobami jako důsledek kontaminace půdy a vody. U příležitosti tohoto výročí navrhl premiér regionální oblasti Irácký Kurdistán Nechirvan Barzani, aby se 16. březen stal mezinárodním dnem proti chemických zbraním. Hlavní strůjci této akce, bývalý irácký prezident Saddám Hussajn a jeho bratranec Ali Hassan al-Majid, byli mimo jiné i za tento zločin popraveni.
Poslanci vládnoucí barmské strany přišli s návrhem na revizi ústavy
Barmský parlament bude jednat o možné změně ústavy platné od roku 2008. Ústava je mnohými pokládána za nedemokratickou, mimo jiné výrazně znevýhodňuje prezidentské a viceprezidentské kandidáty, jejichž příbuzní žijí v zahraničí. Barmská ústava je velmi často kritizována i kvůli garanci čtvrtiny poslaneckých mandátů armádě. Poslanci z řad vojáků pak nejsou voleni, nýbrž dosazováni nejvyšším velením. S návrhem na revizi ústavy paradoxně přišli bývalí generálové Aye Myint a Thein Zaw, kteří jsou vysoce postavenými členy vládnoucí strany Sdružení rozvoje a solidarity Svazu. Ta má své zázemí právě v armádě. Vojenská junta předala vládu v roce 2011, kdy byl prezidentem zvolen Thein Sein, v témže roce získala Národní liga pro demokracii vedená disidentkou Aung San Suu Kyi v doplňovacích volbách 43 mandátů. Suu Kyi považuje revizi ústavy za klíčový krok směrem k plnohodnotné demokracii.
Bahrajn si připomněl 2 roky od intervence Saúdské Arábie
Při této příležitosti vypukly střety mezi policií a demonstranty, které si vyžádaly několik desítek zraněných. Nepokoje se rozpoutaly na předměstích Manamy, kde byla zapalována auta a dočasně zablokována i hlavní dálniční tepna země. Demonstrující se následně střetli s policejními jednotkami, které použily slzný plyn a dělobuchy. Nepokoje měly připomenout dvouleté výročí událostí 14. března 2011, kdy do země vstoupily vojenské jednotky států Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu vedené Saúdskou Arábií. Jednotky převážně sunnitských států, zejména Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE), pomohly bahrajnským bezpečnostním silám potlačit nepokoje převážně šíitské části obyvatelstva, která požadovala zlepšení svého postavení ve společnosti. Bahrajn je od té doby stále zmítán pouličními střety.
Srílanská armáda byla obviněna z páchání zločinů proti lidskosti
Rada OSN pro lidská práva obvinila armádu Srí Lanky z údajného páchání zločinů proti lidskosti během občanské války proti Tamilským tygrům, která byla ukončena po téměř 30 letech bojů teprve v roce 2009. Podle generálporučíka Jagath Jayasuriyae se obvinění a požadavky na nápravu objevují každoročně, vždy v době, kdy zasedá Rada OSN pro lidská práva. Mezinárodní společenství od ukončení války v roce 2009 trvá na vyšetřování údajných zločinů proti lidskosti, srílanská armáda se avšak veškerým nařčením brání a jejich přičítá je Tamilským tygrům, kteří odmítají uznat prosperující stát za svůj a zapojit se do jeho běžného života. Obvinění, která se neobjevila nikdy během války a ani těsně po jejím skončení, srílanská vláda i nadále odmítá, stejně jako mezinárodní apely na vyšetřování.
Syrská vláda nasazuje ženy do vojenských jednotek
Video ze syrského města Homs, uveřejněné na stránkách deníku Russia Today, zobrazuje tucty žen v bojových uniformách vyzbrojených samopaly, jak provádějí bojová cvičení a provolávají hesla: „Sýrie, buď připravena! Povstaň, Assade!“ a jim podobná. Podle jejich školitele jsou ženy cvičeny v zacházení se samopaly a kulomety a také v taktice obrany a útoku na kontrolní stanoviště. Podle deníku Washington Post se šíří spekulace, že syrská armáda má kvůli ztrátám a dezercím problémy s početními stavy. Ženské jednotky s názvem „Lvice pro národní obranu“ mají pomoci doplnit stavy armády pomocí jednotek složených z dobrovolníků. „Myslím, že je dobré vědět jak nosit zbraň a jak bránit svou zemi,“ uvedla jedna z rekrutek na videonahrávce.
Kurdové vydali Turky vězněné v severním Iráku
Po loňských mírových rozhovorech v Ankaře propustila ve středu Strana kurdských pracujících (PKK) 8 tureckých vězňů na severu Iráku. Osvobození úředníci a vojáci byli předání turecké straně v horách Kurdistánu, 30 kilometrů od hranic s Tureckem. K této události došlo po zvolení šéfa strany PKK Abdullaha Öcelana. Turecký prezident Abdullah Gül, který je nyní na zahraniční návštěvě Švédska, ocenil snahu kurdské strany. Na druhé straně turecký parlament rozhodl o změně zákona, který by vedl k propuštění některých kurdských aktivistů, jež jsou drženi kvůli podezření z kolaborace s PKK.
Barma jedná s Armádou kačjinské nezávislosti o posunu frontové linie
V rámci obnovených mírových rozhovorů mezi barmskou vládou a Armádou kačjinské nezávislosti došlo k posunu – zástupci obou stran spolu jednají o posunutí frontové linie. Pokud by došlo ke shodě, pravděpodobně bude následovat podepsání dočasného příměří. Je to poprvé, kdy se v jednání objevily armádní záležitosti, před podepsáním příměří je však třeba diskutovat i mnohá další témata. Rozhovory mezi zástupci obou stran i nadále provázejí občasné střety, jak barmská vláda, tak i Armáda kačjinské nezávislosti však uvedly, že doufají v jejich brzké ukončení. Možné příměří Kačjinové vítají s úlevou, mnozí z nich byli v důsledku bojů donuceni opustit své domovy a v současnosti žijí v uprchlických táborech na čínské straně hranic.
Na Srí Lance vzniká nová politická strana, povede ji bývalý armádní velitel
S úmyslem vytvořit skutečně relevantní a silnou opozici na Srí Lance založil bývalý armádní velitel Sarath Fonseka novou politickou stranu a vyzval aktéry na politické scéně, aby se k němu připojili. Generálním tajemníkem nově vzniklé strany se podle prohlášení Fonseky stane poslanec Demokratické národní aliance Jayantha Kettagoda. Za stranu Sarath Fonseka v roce 2010 kandidoval na post prezidenta země, byl však poražen současným prezidentem Mahinda Rajapaksou. Generál Fonseka sehrál významnou roli při ukončení občanské války, která Srí Lanku sužovala v letech 1983 až 2009, kdy vládní vojska pod jeho vedením porazila organizaci Tygři osvobození tamilského Ílamu. Po nevydařené kandidatuře na prezidenta byl obviněn z korupce při dojednávání vojenského zásobování a odsouzen ke 3 letům vězení. Po 2 letech byl následně propuštěn. Program nově založené strany zatím není znám.
Pákistán hostil mezinárodní námořní cvičení
Během uplynulého týdne se v Pákistánu konalo pětidenní námořní cvičení zaměřené na boj proti terorismu a pirátství. Zúčastnilo se jej na 30 zemí z celého světa, včetně Austrálie, Číny, Velké Británie či USA. Cvičení proběhlo pod názvem Aman 13, zakončení poslední fáze se jako divák zúčastnil i generál Khalid Shameem Wynne, nejvyšší představitel Pákistánských ozbrojených sil. Do cvičení byly včetně lodí zapojeny i vrtulníky, ponorky a zařízení speciálních jednotek. Speciální jednotky následně předvedly protipirátské operace, střídání personálu a doplnění materiálu z lodi na loď, přistání komand nebo protiponorkové manévry. V neposlední řadě byly simulovány i pátrací a záchranné akce, na závěr cvičení pak byla uspořádána letecká přehlídka.
Klidný průběh pákistánských voleb zajistí armáda
Státní volební komise Pákistánu se již nemusí vzhledem k situaci v zemi obávat o klidný průběh parlamentních voleb. Pomoc jí přislíbila armáda, která se zavázala poskytnout kompletní podporu. Předběžný termín voleb je stanoven na květen, kvůli sérii bombových útoku v několika částech Pákistánu se však Státní volební komise obává o jejich průběh. Současný parlament bude rozpuštěn k 16. březnu, kdy poslancům skončí mandát, volby pak musí proběhnout do 2 měsíců. Obavy vyvolávají především radikální nábožensko-politická skupina Taliban a ilegální extremistické skupiny. Poslední incident, ke kterému došlo v největším pákistánském městě Karáčí, si vyžádal nejméně 50 mrtvých a 200 zraněných. Jednání o detailech spolupráce Státní volební komise s Velitelstvím vojenských operací již bylo zahájeno.
V Kašmíru znovu platí zákaz vycházení
Zákaz vycházení byl v Kašmíru vyhlášen den poté, co indická armáda zastřelila protestujícího občana. Do oblasti a jejího okolí byly vyslány armádní i polovojenské jednotky, které mají zajistit uklidnění situace. K incidentu došlo v úterý ve městě Baramulla, kde byl zastřelený muž účastníkem demonstrace, která byla uspořádána kvůli údajné sebevraždě kašmírského studenta v Hyderabadu na jihu země. Protestující po indické vládě požadují prošetření podle nich podezřelého úmrtí, vláda to však odmítá a odvolává se na důkazy, podle nichž jde o sebevraždu. Situace v Kašmíru se tak znovu komplikuje, zabití demonstranta totiž vyvolalo další řadu demonstrací. Kašmír je jednou ze dvou oblastí, jimž dominuje muslimské obyvatelstvo, nepokoje zde pravidelně propukají již od roku 1989.
Dva příslušníci chilské armády budou potrestáni za xenofobní zpěv
Argentinská turistka natočila v lednu skupinu chilských vojáků, kteří zpívali nesnášenlivá slova vůči svým sousedním zemí. Argentinu, Bolívii i Peru video pobouřilo. Chilský ministr obrany Rodrigo Hinzpeter v úterý místním televizním stanicím sdělil, že „velmi přísné tresty“ dostane nadporučík, který řídí danou vojenskou školu, a seržant, který byl se skupinou vojáků, když vykonávali fyzická cvičení. Podrobnosti ohledně trestů však známy nejsou.
V Mali byl údajně zabit islamista Mokhtar Belmokhtar
Čadská armáda v sobotu během operace v malijských horách zabila islamistického vůdce a veterána z Afghánistánu Alžířana Mokhtara Belmokhtara. Při útoku zemřelo i několik dalších radikálů. Zprávu o smrti potvrdil čadský prezident Idriss Deby. Belmokhtar byl do prosince 2012 členem severoafrické odnože Al-Kajdy (AQMI) a působil v okupovaných malijských městech Timbouctou a Gao. V lednu 2013 měl být strůjcem útoku na mezinárodní těžební společnosti v alžírském In Amenasu. Analytici se domnívají, že smrt Mokhtara Belmokhtara a Abdelhamida Abou Zeida by mohla oslabit organizaci AQMI.
Barmský parlament schválil kontroverzní armádní rozpočet
Rozpočet v předpokládané výši 1,15 miliard USD schválil koncem týdne barmský parlament. Pro rozpočet hlasovala naprostá většina poslanců, výdaje na vojenskou techniku budou podle tohoto rozpočtu o polovinu vyšší než v loňském roce. Armádní dotace tak budou opět největší položkou ve státních výdajích. Schválení rozpočtu vyvolává napětí, panují totiž obavy z přílišné dominance barmské armády, která má rovněž zaručenou čtvrtinu poslaneckých mandátů. Armádní rozpočet představuje zhruba 20 % celkového státního rozpočtu, ve srovnání se školstvím, kam poplyne necelých 5 %, nebo zdravotnictvím se 4 %. Podle Stockholm International Peace Research Institute investují do armády větší procentuální část státního rozpočtu již jen Afghánistán, Singapur, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE).
Vůdce severoafrické odnože Al-Kajdy byl zabit v Mali
Abdelhamid Abou Zeid, šéf Al-Kajdy severoafrického Maghrebu (AQMI), byl zabit při útoku francouzského letectva v oblasti Tigharghar na severu Mali, oznámil pro deník le Figaro zdroj blízký tuarežské MNLA. Spolu s ním zemřelo dalších 40 spojenců. Zprávy o smrti vůdce avšak francouzské ministerstvo obrany odmítlo komentovat. „V současnosti nemáme konkrétní informace,“ řekl veřejnosti ministr obrany Jean-Yves Le Drian. Alžírská armáda rozmístila bezpečnostní jednotky podél hranic s Mali, aby zabránily pohybu případných maliských útočníků. Abou Zeidovi, jehož pravé jméno zní Mohammed Ghdiri, se podařilo za léta teroru nastřádat jmění v milionech USD, které použil na nákup zbraní a munice. Finance získal také od západních států, jejichž občany držel jako rukojmí v Mali či Nigeru.
Čína představila novou fregatu, má posílit bezpečnost na moři
Hájit čínské zájmy při teritoriálních konfliktech bude nová fregata typu 056, kterou v pondělí představilo čínské námořnictvo. Nové plavidlo je vybaveno protilodními a protiletadlovými střelami a vrtulníkem a jeho konstrukce snižuje možnost, aby bylo odhaleno radarem. K obsluze lodi je potřeba 60členná posádka. Čínská armáda v současnosti pracuje na 20 fregatách stejného typu, které mají nahradit zastaralé modely. Země jimi chce posílit kontrolu a doprovod lodí v Jihočínském a Východočínském moři, na něž si země činí nárok.
Izrael úspěšně otestoval nový protiraketový systém
Izraelské ministerstvo obrany uvedlo, že úspěšně otestovalo nový protiraketový systém Arrow 3. První test nového systému byl proveden společně s jednotkami americké armády nad Středozemním mořem. Otestován zatím byl pouze start a let raket nového systému, zneškodnění střel bude testováno později. Izraelské ministerstvo obrany však nechtělo termíny dalších testů uveřejnit, stejně jako datum, kdy by měl nový systém být uveden do provozu. Nový systém Arrow 3 má být schopen zneškodnit rakety i v kosmu, což by umožňovalo bezpečně zlikvidovat jak jaderné, tak chemické hlavice. Izraelská obrana disponuje již protiraketovým systémem Iron Dome, který je určen pro ochranu před střelami krátkého doletu, nejčastěji odpalované z Pásma Gazy. Nový systém má být určen především proti potenciálním iránským střelám.
Afghánistán zažil další sebevražedné útoky
V neděli ráno došlo v Afghánistánu ke 2 výbuchům. V diplomatické enklávě v Kábulu se podařilo bezpečnostním složkám zneškodnit 3 útočníky a další zranit. Taliban, jež má atentáty na svědomí, uvedl, že svoji pozornost zaměřuje na takzvané „zelené zóny“. Druhý útok se odehrál v Jalalabádu na východě země u hranic s Pákistánem, kde se terčem stal komplex afghánské tajné služby. Teroristé se cíleně zaměřují na vojenské útvary. Podle mluvčího organizace Taliban Zabiullaha Mujahida tak bojují proti afghánské vládě a jejím spojencům NATO. OSN v úterý konstatovala nižší počet atentátů oproti předchozím rokům.