Kurdská strana pracujících (PKK) se začne stahovat z Turecka k 8. květnu tohoto roku. V rámci mírového jednání to řekl v Ankaře šéf strany Abdullah Öcelan. Vojenský vůdce PKK Murat Karayilan ze základny v severním Kurdistánu oznámil, že se jeho jednotky budou stahovat postupně a konec operace nastane, jakmile k tomu budou vhodné podmínky, respektive pokud do přesunu nezasáhne turecká armáda. Obecně se však počítá s několikaměsíční záležitostí. Všichni členové strany se přemístí definitivně do Iráku. Washington, jakožto spojenec Ankary, poděkoval oběma stranám za rozhodnutí, které ukončí téměř 3 desítky let nevraživosti mezi majoritními Turky a kurdskou minoritou, jež si vyžádala na 45 tisíc životů.
Archiv štítku: armáda
Francouzská operace Serval v Mali se prodlouží
Francouzské Národní shromáždění v pondělí odhlasovalo prodloužení operace Serval v Mali. Pouze strana Levé fronty (UMP), která v lednu hlasovala pro vyslání vojáků, se tentokrát zdržela hlasování. Při příležitosti uctění památky 5 zabitých vojáků řekl francouzský premiér Jean-Marc Ayrault, že zásah v západní Africe byl a je úspěšný. Francie je rozhodnuta předat velení akce do rukou mezinárodní mise. OSN vidí řešení konfliktu za pomoci mírových misí. Nyní v zemi operuje na 4000 Francouzů, ke konci roku už by jich mělo být jen kolem 1000 jednotek. Předseda UMP Pierre Lellouche však pochybuje nad zdárným vývojem Mali, neboť není přesvědčen, že země bude schopna proměnit se v nový a fungující stát. Operace Serval s cílem navrátit sever země pod kontrolu vlády se rozběhla 11. ledna.
Při přestřelce v Iráku zemřelo 23 lidí
Při úterní přestřelce mezi iráckými vojáky a protestujícími přišlo o život 23 lidí. Na 50 lidí z řad vojáků a demonstrantů bylo zraněno. Stalo se tak v improvizovaném táboře sunnitské opozice v Hawiji nedaleko Kirkúku. Střety jsou nejhorší od počátku rozkolu v prosinci 2012, kdy sunnité požadovali odchod šiítského premiéra Nuri al-Malikiho z čela vlády. Reakcí na úterní masakr je zvažovaná demise ministra školství sunnity Mohammeda Tamimiho. V Iráku panuje dlouhodobě sektářské násilí. Pod odchodu armády Spojených států amerických v roce 2011 nebyla irácká vláda schopna se dohodnout na rozdělení politické moci, jež by měla být dělena mezi strany sunnitské, šiítské a kurdské.
Izrael je připraven zasáhnout proti íránskému jadernému programu, Írán odpovídá ve stejném tónu
Přes malý pokrok, který zaznamenaly světové mocnosti při jednání s Íránem ohledně jeho jaderného programu, Izrael řekl, že má právo vojensky zastavit pokus Íránu vybudovat jaderné zbraně. Íránská armáda se vyjádřila o izraelské hrozbě na íránské jaderné stanice, že je to jako „štěkot psa“. Odpovědí Íránu je pravidelný bojový výcvik a oznámení pokroku ve vojenských technologií. Ajatolláh Ali Chameneí, který má rozhodující moc nad ozbrojenými složkami, varoval Izrael, že pokud udělá „sebemenší chybu“, Tel Aviv a Haifa budou zničeny. Írán trvá na tom, že se nesnaží o jadernou zbraň, ale že jeho jaderný program je mírový a zaměřený na elektřinu.
Po ničivém zemětřesení v Pákistánu zasahuje armáda, do oblasti je vysílána potravinová pomoc
Při zemětřesení o síle 7,9 Richterovy stupnice, které zasáhlo pákistánskou jihozápadní provincii Balúčtistán, přišlo o život nejméně 40 lidí, zraněných je několik set. Nejničivější bylo zemětřesení v oblasti Mashkel, kde postihlo a zdevastovalo odhadem 90 % území. Na místě zasahuje armáda, kromě záchranných a likvidačních prací její pomoc spočívá i v dodávkách potřebného materiálu, především zdravotnického. Podle odhadů bude zapotřebí do Mashkelu dopravit více než 900 kg léků a jiného lékařského materiálu a 500 tun potravin. Situace v oblasti je stále vážná, navzdory neustálé činnosti armádních lékařů se místním Pákistáncům dostává jen minimální potřebné péče, v oblasti navíc chybí nemocnice. Zemětřesení zasáhlo i sousední Írán.
Zemřel bývalý alžírský prezident Ali Kafi
Ve věku 85 let v úterý zemřel ve švýcarské Ženevě Ali Kafi, prezident, který vládl Alžírsku v době krvavé občanské války v letech 1992-1994. Plukovník Národní lidové fronty (FLN), jenž bojoval ve válce proti francouzským kolonizátorům byl svého času velvyslancem v několika státech, například Egyptě, Sýrii, Itálii. Do anti-koloniálního boje se zapojil už v raném věku těsně před koncem 2. světové válce po masakru, k němuž došlo u města Sétif na severovýchodě země. Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika vyhlásil 8 denní státní smutek. Bývalý představitel Alžírska Ali Kafi bude pochován ve městě Alžír.
Prezident Peru odevzdal 42 nových vozů armádě, hrozbou jsou ozbrojenci v centru země
V úterý dostala peruánská armáda 42 nových bojových vozů přímo od prezidenta Ollanty Humaly. Armáda využije nové prostředky na boj v oblasti řek Apurímac, Ene a Mantaro v centru země, kde momentálně mobilizuje svoje síly ozbrojená skupina spolupracující s obchodníky s drogami. Vozy stály celkově 1,79 milionů USD a byly zakoupeny v rámci společného programu ministerstva obrany a OSN. Hlavním cílem armádních skupin v oblasti bude eliminace zbytků ozbrojené skupiny Sendero Luminoso, která podporuje levicové myšlenky a aktivně bojuje proti oficiální vládě.
Indonésie se obává regionálních bezpečnostních hrozeb
Kvůli strategické poloze v regionu i celosvětového hlediska se Indonésie s ohledem na poslední vývoj v jihovýchodní a východní Asii obává bezpečnostních hrozeb, uvedů šéf Indonéských ozbrojených sil (TNI) Agus Suhartono. Během zahajovacího ceremoniálu společného národní vojenského cvičení prohlásil, že se Indonésie nachází v kritickém postavení a armáda tak hraje důležitou roli při obraně země před interními i externími bezpečnostními hrozbami. Indonésie se podle Aguse musí začít orientovat na regionální bezpečnostní témata, jakými jsou teritoriální spory v Jihočínském moři, napětí na Korejském poloostrově, terorismus nebo bezpečnost námořních komunikačních linek. Společné cvičení má za účel otestovat připravenost a schopnosti armády i případné nedostatky. Zúčastní se jej armáda, letectvo o i námořnictvo, celkem asi 17 tisíc osob. Cvičení potrvá 45 dnů, jednotlivé akce budou probíhat ve čtyřech oblastech Indonésie a budou zahrnovat mimo jiné vzdušnou podporu, hromadné námořní manévry nebo obojživelné operace.
Objevují se další důkazy proti exprezidentovi Mubarakovi
Před káhirským soudem opět stanul bývalý egyptský prezident Husní Mubarak. Soud přišel s novými důkazy, které „hovoří“ proti ex-prezidentovi. Vrchní prokuratura získala 700 stránek materiálu dokládajicího, že bylo použito hrubé síly proti demonstrantům před 2 lety. Nové spisy se týkají i někdejšího ministra vnitra Habiba El-Adlyho a jeho 6 pobočníků. Informace nasbíral vyšetřovací výbor spolu s jeho předsedou a současným prezidentem Mohammadem Mursím. V listopadu minulého roku nechal prezident Mursí schválit změnu v zákoně, v němž je možné znovuotevření případů, ve kterých dojde k obvinění z vraždy, pokusu či těžkému ublížení na zdraví a další zločiny páchané minulým režimem.
Jemenský prezident posiluje svou kontrolu nad armádou
Jemenský prezident Abed Rabbo Mansour Hadi odvolal generála Ahmeda Ali Saleha, syna bývalého dlouholetého prezidenta Ali Abdullaha Saleha, z funkce velitele elitních Republikánských gard. Spolu s ním byli z vojenských funkcí uvolněni i další rodinní příslušníci exprezidenta Saleha, nově mají bývalí velitelé zastávat diplomatické posty v zahraničí. Podle BBC se současný jemenský prezident Hadi snaží posílit svůj vliv nad armádou, jejíž částí jsou dosud loajální exprezidentovi a jeho rodině. Již v dubnu 2012 odvolal prezident Hadi asi 20 vyšších důstojníků, kteří byli do funkce dosazeni jeho předchůdcem Salehem. Exprezident Saleh vládl v zemi 33 let a odstoupit ho donutily až nepokoje spojené s Arabským jarem. Svůj odchod vyměnil za imunitu a dále působí na jemenské politické scéně.
Čínský prezident navštívil základnu námořnictva, ocenil začlenění žen do armády
Čínský prezident Xi Jinping v pátek navštívil základnu lidově osvobozeneckého námořnictva v Sanyu, ležící v jihočínské ostrovní provincii Hainan. Při této příležitosti se prezident seznámil s 11 novými plavidly čínského válečného námořnictva, reprezentující jihočínskou námořní flotilu. Zvláštní postavení mezi novými plavidly má loď jménem Jinggangshan, protože jde o první loď s lidskou posádkou, jejíž větší část tvoří ženy různých etnik. Čínský prezident Xi posádku lodi Jiggangshan ocenil: „Integrace žen do armády napomáhá zlepšovat jejich důležitost a k etnické jednotě celé země.“ Ve svém projevu k námořníkům zdůraznil potřebu posílení námořnictva.
Pákistán otestoval balistickou střelu Hatf IV Shaheen-1
Balistická raketa se středním doletem Hatf IV Shaheen-1, kterou lze doplnit konvenční i jadernou válečnou hlavicí, úspěšně prošla středečním testem. Střela má dosah přes 900 kilometrů a je zdokonalenou verzí své předchůdkyně Shaheen-1. Místem dopadu rakety bylo z bezpečnostních důvodů moře. Testování zařízení byli přítomni bývalý generální ředitel Divize strategického plánování generálporučík Khalid Ahmed Kidwai, předseda Národní inženýrské a vědecké komise Muhammad Irfan Burney a řada dalších – především vyšších důstojníků pákistánské armády, vědců a inženýrů. Podle generálporučíka Kidwaie úspěšný test střely konsolidoval a výrazně posílil pákistánské preventivní schopnosti ve vztahu k potenciálním nepřátelům.
Nálet v Aleppu zabil nejméně 15 lidí včetně 9 dětí
Nejméně 15 lidí, z toho 9 dětí, bylo zabito během sobotního vojenského náletu v severní části syrského Aleppa, kterou obývají převážně Kurdové. Podle lidskoprávních organizací je možné, že mezi oběťmi jsou také bojovníci z ilegální Strany Demokratické Unie (PYD), jenž je místní obdobou Kurdské strana pracujících (PKK). Právě Kurdové si po celou dobu konfliktu v Sýrii snažili udržet neutralitu vůči režimu prezidenta Bashara al-Assada i opozici.
Indie provedla úspěšný test střely Agni II
Po předčasně ukončeném testu řízené střely Nirbhay Indie vypustila další raketu, tentokrát již úspěšně. Testovaným zařízením byla střela středního doletu Agni II (Plamen II). Jedná se o balistickou raketu, která může být doplněna jadernou hlavicí a jejíž dosah je více než 2 000 km. Střely Agni II byly indickou armádou testovány již dříve, sedmnáctitunový model vypuštěný koncem tohoto týdne unese až 1 tunu, během testu však byla jaderná hlavice nahrazena atrapou. Střelu Agni II stejně jako Nirbhay a řadu dalších pro indickou armádu vyvíjí státní Organizace vývoje obranných systémů, zkoušku uskutečnilo Velitelství strategických sil na vojenské základně na ostrově u pobřeží východoindického státu Odisha. Podle prohlášení Velitelství byl test velmi úspěšný a na červen je naplánováno zkušební vypuštění Agni V, střely s dosahem více než 5 000 km.
Kambodža poskytne Jižnímu Súdánu druhou vlnu pomoci
V rámci mírových operací OSN poskytne kambodžská vláda druhou vlnu pomoci Jižnímu Súdánu, jde o jednotky armádní policie a lékařů. Skupina vystřídá své kolegy, kteří se po roční službě v Jižním Súdánu vrátí do Kambodži. Kambodžská podpora se bude podle místopředsedy vlády a ministra obrany Tea Banha odvíjet v duchu respektování suverenity a nezávislosti Jižního Súdánu. Jednotkám mají podle ministra vyznávat hodnoty vlasti a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), jejímž členem je Kambodža od roku 1999. Hlavními úkoly vojenského personálu bude zajištění veřejného pořádku a bezpečnostní intervence, vojenští lékaři pak budou poskytovat zdravotní péči diplomatům, vojenským jednotkám OSN, členům humanitárních organizací a především Jihosúdáncům.
Kambodžská vláda chce zajistit bezpečnost voleb, zapojí armádu
Podobně jako pákistánská vláda se i vláda Kambodže rozhodla pro nasazení armády během parlamentních voleb. Termín jejich konání byl stanoven na 28. července, zbývají tak ještě více než 3 měsíce na přípravy. Důvodem rozhodnutí jsou obavy o bezpečnostní situaci v zemi a především o bezpečnost samotných politických stran. O rozhodnutí vlády informoval její předseda Hun Sen během slavnostního projevu u příležitosti promocí na Královské univerzitě v Phnom Penhu. Voleb se smí účastnit všechny kambodžské politické strany. Premiér Hun Sen věří, že jsou Kambodžané natolik politicky a občansky vyspělí, že se vyvarují násilných projevů podpory či naopak nesouhlasu s jednotlivými stranami a umožní klidný průběh voleb. Volby se v Kambodži konají od roku 1993 v pětiletých intervalech.
Peruánská vláda koupí 24 helikoptér z Ruska za 406 milionů USD
S cílem posilnit bezpečnostní složky v boji proti ilegálnímu obchodu s drogami a terorismu v pralesech na území Peru se rozhodla vláda koupit od ruské společnosti 24 helikoptér typu Mi-171Sh za celkových 406 milionů USD. Podle deníku La República je tento typ helikoptér považován za nejlepší podle specifických požadavků uvedených Vzdušnými silami peruánské armády. Armáda již má 6 helikoptér tohoto druhu od roku 2010 a ruská společnost nabídla možnost půjčky dalších 6 do doby, kdy bude dodána kompletní objednávka v roce 2015.
Vrchní velitel bangladéšské armády navštíví Indii
Generál Iqbal Karim Bhuiyan, který je vrchním velitelem armády Bangladéše, podnikne příští týden oficiální návštěvu Indie. Povede státní delegaci, která bude během čtyřdenní návštěvy jednat se zástupci indické armády, jež je významným partnerem bangladéšské armády. Generál Bhuiyan se setká s indickým ministrem obrany A. K. Antonym, vrchním velitelem indické armády generálem Bikram Singhem, hlavním leteckým maršálem indických vzdušných sil N. A. K. Brownem a nejvyšším velitelem námořnictva admirálem D. K. Joshim. Indická armáda poskytuje bangladéšské armádě cenné informace a trénink, organizuje cvičení vojenského personálu a je i významným dodavatelem armádních zásob a technologií. Partnerství s Indií by mělo bangladéšské armádě dopomoci k rozvoji jejích schopností a možností a celkové modernizaci.
Francie stanovila datum odchodu vojáků z Mali, OSN zvažuje vyslání až 11 000 jednotek
Počet francouzských vojáků, kteří od ledna pomáhají malijské vládě na severu země znovu ovládnout území, by se do konce letošního roku měl snížit na 1 000. Stahování jednotek by mělo začít od dubna a do července by z Mali mělo podle francouzského prezidenta Francois Hollanda odjet na 2000 vojáků. OSN mezitím zvažuje vyslání mírových jednotek do západoafrické země, generální tajemník OSN Ban Ki-moon mluví až o 11 000 vojáků, kteří by měli zabránit, aby se sever země dostal opět pod nadvládu islamistických militantních skupin. Pod vedením Africké unie (AU) by do země mělo přijet během dubna na 4 000 jednotek.
Prezident Srí Lanky se obává sílícího mezinárodního tlaku
Srílanský prezident Mahinda Rajapaksa v souvislosti s obviněními vznešenými OSN proti armádě ostrovního státu varuje obyvatelstvo před lokálními i mezinárodními snahami o nabourání integrity země, Srílančanům vzkazuje, aby nepodléhali tlaku médií a fámám. Prezident Rajapaksa dále pronesl, že Srílančané spolu od konce občanské války proti Tamilským tygrům žijí v jednotě a míru a že vláda bude, stejně jako během války, pevně hájit své stanovisko v celé věci a nepodlehne tlaku mezinárodních aktérů. Již během občanské války se totiž objevovala nařčení, že Srí Lanka porušuje lidská práva a dopouští se zločinů proti lidskosti. Vláda odmítá obvinění OSN, na jehož stranu se přidaly například Indie, která je tradičním spojencem Srí Lanky, a USA, které Srí Lanku varovaly, že nepřijetí rezoluce OSN by mohlo mít vážné následky v podobě mezinárodní akce.
V některých částech Barmy byl vyhlášen zákaz vycházení
Na 3 okresy v regionu Pegu se od úterý vztahuje zákaz vycházení. K tomuto kroku se místní autority rozhodly kvůli pokračujícím nepokojům, které propukly minulý týden v centrálním regionu Mandalay ve městě Meiktila mezi tamními muslimy a buddhisty, od té doby zasáhly několik okresů a rozšířily se i za hranice regionu. Zákaz vycházení se rovněž vztahuje na shromažďování, projevy a pořádání průvodů a demonstrací. Zatímco se situace v Meiktile díky vyhlášení stavu nouze a zásahům armády a policie pomalu vrací do normálu, nábožensky motivované násilí a výtržnosti se objevují na dalších místech. Většinou jde o zakládání požárů v obytných, veřejných a náboženských budovách, nebo rabování opuštěných objektů, policii se však obvykle podaří incidenty ukončit. Po uklidnění situace chce vláda zorganizovat workshopy a jiné akce, které by měly napomoci obnovit důvěru mezi znesvářenými komunitami.
Iránský duchovní vůdce neodporuje rozhovorům s USA
Ajatolláh Ali Chameneí v úterý prohlásil, že nebrání přímým rozhovorům mezi USA a Iránem ohledně iránského jaderného programu, nevěří však v přínos jednání. Podle Ajatolláha Chameního by přímé rozhovory měly naději na úspěch pouze tehdy, pokud by USA upustily od uvalovaní sankcí na Irán. Iránský duchovní vůdce také požadoval uznání iránského práva na obohacování uranu pro jadernou energetiku. Západní státy obviňují Irán ze snahy o výrobu jaderné zbraně a z blokování přístupu zástupců OSN k jeho jaderným zařízením, Irán jakákoli obvinění odmítá. Izrael vyhrožoval vojenským úderem proti Iránu, pokud svůj jaderný program neopustí, vojenskou akci nevylučují ani USA, i když podle prezidenta Obamy upřednostňují diplomatické řešení situace. V reakci na izraelskou hrozbu vojenského útoku prohlásil ajatolláh Chamaneí, že Irán by odvetně zničil izraelská města Tel Aviv a Haifu.
Kvůli násilí a nepokojům byl v Barmě vyhlášen stav nouze
Již čtyři dny se město Meiktila v centrální části Barmy potýká s násilím. Po počátečním úspěchu policie, kdy se podařilo situaci částečně uklidnit, se konflikt vyvolaný sporem mezi místními buddhisty a muslimy rozhořel naplno. Vážná situace si vyžádala zásah prezidenta země Thein Seina, který v Meiktile vyhlásil stav nouze. Jeho krok by měl napomoci barmské armádě zajistit ve městě pořádek. Podle místních zdrojů si incident vyžádal již nejméně 20 mrtvých, oficiální potvrzená čísla však zatím nejsou známa. Na místo byly povolány stovky policistů, kteří mimo jiné pomáhali evakuovat ostatní obyvatele města. Vztahy mezi buddhistickou a muslimskou částí barmské populace se dlouhodobě zhoršují, od loňského incidentu v Rakhine jde o nejvážnější událost.