Mírové jednání zástupců povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a vlády Kolumbie opětovně začala v úterý. Představitelé obou stran se setkali v Havaně, hlavním městě Kuby, kde před dvěma týdny uzavřeli dohody o agrární politice. Dalším tématem pro diskuzi bude způsob začlenění organizace FARC do politického života Kolumbie. Jestliže se podaří najít kompromis i v této otázce, zástupcům budou zbývat ještě tři body na projednání, tedy omezení násilí, kontrola obchodu s drogami a možný vznik vyšetřovací komise. Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos doufá v uzavření trvalého míru ještě v průběhu tohohle roku.
Archiv rubriky: BBC
Ruská dolní komora schválila zákon zakazující „homosexuální propagandu“
Zákon byl dolní komorou parlamentu přijat jednoznačně, ukládá například vysoké pokuty za poskytování informací o homosexualitě osobám mladších 18 let. Pro fyzické osoby má jít o 155 USD, pro státní zaměstnance až 15 500 USD, pro firmy a školy je pokuta ještě vyšší. Zákon dále ukládá odnětí svobody až 3 let pro ty, kdo by hanobili věřící a náboženství. Aktivisté za práva homosexuálu se s příznivci zákona střetli před parlamentem. Zákon je spojován s uvězněním členek punkové kapely Pussy Riot, kdy Naděžda Tolokonnikova a Maria Alyokhina byly odsouzené ke 2 rokům vězení za protest v pravoslavné katedrále. Nyní zákon míří do senátu, v případě schválení dále k podpisu prezidenta. Zákon považující homosexualitu za trestný čin byl v Rusku zrušen v roce 1993.
Nejméně 70 lidí zemřelo během pondělí kvůli útokům v Iráku
Vlna násilí v centrálním a severním Iráku si v pondělí vyžádala nejméně 70 lidských životů a další desítky lidí jsou zranění. Výbušniny ve dvou autech a sebevražedný atentátník zaútočili na trhu ve městě Judaida al-Shat, zemřelo 13 lidí. V Mosulu zemřelo 24 lidí, když auta s bombami najely na kontrolní stanoviště. Desítky lidí byli zabiti při oddělených útocích v Kirkúku, Taji, Tikrit a Tuz Khurmato. Protože útoky jsou každý den, roste obava, že země se vrací k sektářskému násilí. Napětí mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity se od konce loňského roku stupňuje. Nicméně k pondělním útokům se nikdo nepřihlásil.
Brazílie připravuje zkoušky pro zahraniční lékaře
Brazilská vláda se rozhodla podrobit lékaře přicházející ze zahraničí speciální zkoušce. Hlavními oblasti, ze kterých v Brazílii lékaři chtějí pracovat, jsou Španělsko, Kuba a Portugalsko. „Připravujeme nový model hodnocení pro tyto lékaře, protože chceme dobře vzdělané profesionály se schopností rychle reagovat a znalostí zdravotních problémů naší země,“ prohlásil ministr zdravotnictví Alexander Padilha. Poslední dobou se ve společnosti diskutovalo o kvalitě lékařů z některých sektorů, ve kterých se můžou cizinci zaměstnat, aniž by podstoupili prozkoušení. Brazílii v současnosti chybí přibližně 13 000 lékařů v okrajových částech země. Místa v oblastech, kde se brazilští lékaři stěhovat nechtějí, by mohli naplnit právě profesionálové z výše vzpomenutých zemí
Libyjský náčelník generálního štábu Youssef al-Mangoush odstoupil
Důvodem pro odstup je sobotní násilí v Benghází, kdy se střetli demonstranti s milicemi a zemřelo 30 lidí. Původně pokojný protest před ústředím milice se změnil v násilný. Členové bezpečnostních složek údajně z místa utekli. Libyjská vláda se snaží řešit přítomnost ozbrojených milic od svržení vůdce Kaddaffiho v roce 2011. Říká se, že al-Manogoush měl být vyměněn, protože byl údajně považován za neefektivního. Generální národní kongres v neděli přijal rezignaci al-Manogoush. Vláda řekla, že lituje těchto činů a budou se prošetřovat.
Švýcarsko zpřísní azylovou politiku
Ve Švýcarsku voliči podpořili drtivou většinou 80 % kontroverzní krok ke zpřísnění azylových restrikcí. Podle nových pravidel není vojenská dezerce důvodem pro udělení azylu a lidé nyní nemohou žádat o azyl prostřednictvím švýcarských ambasád v zahraničí. V současnosti žádá o azyl ve Švýcarsku 48 000 lidí. Dosud Švýcarsko udělovalo azyl dvakrát více, než je evropský průměr, což vyvolalo výrazný růst imigrace, který začal švýcarskou veřejnost znepokojovat.
Britská vláda shromažďuje internetová data o svých občanech
Britská vláda přiznala, že její odposlouchávací centrála Government Communications Headquaters (GCHQ) shromažďuje internetová data o občanech Velké Británie. Ovšem podle britského ministra zahraničí Williama Haguea se vše odehrává v mezích zákona a systém zajišťuje rovnováhu mezi svobodami a ochranou soukromí osobo a mezi bezpečností země. Palčivou a stále nezodpovězenou otázkou je přístup GCHQ k americkému špionážnímu programu Prism, který britské zpravodajské službě umožňuje získávat soubory a emaily firem sídlících mimo území Velké Británie například z Googlu, Skypu nebo Facebooku. V pondělí bude celá záležitost na programu dolní sněmovny britského parlamentu.
Rozhovory mezi KLDR a Jižní Koreu oficiálně započaly
Setkání v demilitarizované zóně mezi představiteli KLDR a Jižní Koreou započalo v neděli 9. června po měsících napětí. Oficiální předběžná schůzka o budoucím směřování obou částí korejského poloostrova proběhlo mezi vládními zmocněnci. Podle mluvčího jihokorejské vlády proběhl rozhovor v Panmundžonu v příjemné atmosféře. Jihokorejská zpravodajská agentura Yonhap uvedla, že rozhovory mezi oběma státy budou pokračovat ve středu v Soulu.
Lídr ozbrojené skupiny Sendero Luminoso v Peru byl odsouzen na doživotí za terorismus
Soud v Peru odsoudil posledního z původních lídru ozbrojené skupiny Sendero Luminoso Florinda Florese na doživotí za terorismus, obchod s drogami a praní špinavých peněz. Florindo Flores byl znám pod krycím jménem „soudruh Artemio“ a kromě zbytku života stráveného ve vězení mu soud nařídil také zaplatit pokutu ve výši 183 milionů USD. Soudní proces trval 6 měsíců a obžalovaný popřel všechna obvinění. Organizace Sendero Luminoso se v minulosti snažila nastolit v Peru komunistický stát, nicméně se jim to nepodařilo a v současnosti operují ještě na malém území na jihu Peru. V čase největší eskalace konfliktu zemřelo v Peru téměř 70 000 lidí.
Údajný únos mladých lidí z baru v Mexiku může být napojen na podsvětí
Vyšetřovatelé, kteří jsou odpovědní za objasnění údajného únosu 12 mladých lidí z baru v Mexiku, se domnívají, že jejich zmizení může být propojeno s rivalitou jednotlivých gangů operujících na území hlavního města Mexika. Bezpečnostní kamery zachytily to, jak několik malých aut zastavilo před barem v problémové čtvrti Rosa. Následně mladíci do těchto aut nasedli bez viditelných známek donucení, přičemž je doprovázeli muži bez masek. Záznam zpochybňuje výpověď svědka, který tvrdil, že 12 lidí bylo násilím vyvlečeno z baru zamaskovanými muži. Všichni unesení pocházejí z čtvrti Tepito. Pohřešováni jsou již dva týdny, kdy se z baru nevrátili domů.
Irácký premiér navštívil Kurdistán, cílem je snaha urovnat vzájemné spory
Po více než 2 letech zamířil v neděli irácký premiér Nuri al-Maliki do Kurdistánu, kde bude jednat o dlouhotrvajícím sporu ohledně ropy a hranicím. Naposledy navštívil premiér Kurdistán v roce 2010, kdy došlo k uzavření tzv. Arbil dohody, na základě níž byla vytvořena vláda mezi většinovými šiítskými muslimy, sunnity a Kurdy. Dohoda nicméně nikdy nebyla plně dodržována, spor tak zůstává především v otázce ropy a sporných území podél společné hranice, Neočekává se, že by nedělní jednání situaci změnilo. Kurdistán k transportu ropy využívá ropovod, který patří irácké vládě, v prosinci minulého roku došlo k přerušení transportu vlivem poplatků.
Protesty v turecké Ankaře pokračují, premiér odmítá předčasné volby
„Nerozhodujeme o předčasných volbách, protože lidé pochodují v ulicích,“ řekl premiér Recep Tayyip Erdogan. Parlamentní volby se budou konat až v roce 2015, prezidentské a komunální v roce příštím. Na 5 000 lidí se v sobotu shromáždilo na protivládní protest na náměstí Kizilay v centru Ankary. Policie při střetech s demonstranty použila slzný plyn a vodní děla. Vládnoucí strana Spravedlnosti a rozvoje (AKP) je v čele země od roku 2002, demonstranti ji obviňují z autoritářství a snahy vnutit sekulární společnosti islámské hodnoty. Protesty v Turecku začaly 31. května, 4 lidé zemřeli, tisíc dalších bylo zraněno a stovky uvězněny.
Jihosúdánská ropa přes Súdán znovu nepoteče, produkce byla přitom obnovena v dubnu
Súdánský prezident Omar al-Bashir vydal zákaz transferu ropy Jižního Súdánu přes súdánské území, nařízení má platit od neděle. Bližší informace nicméně státní média neuvedla. Produkce ropy byla přitom obnovena teprve v dubnu, po více než ročním přerušení důsledkem sporů nad výší transportních poplatků. V květnu prezident al-Bashir řekl, že pokud Jižní Súdán nepřestane podporovat rebely v Súdánské revoluční frontě (SRF) na jeho území, zastaví transport ropy. Přitom příjmy z ropy tvoří většinu rozpočtu obou zemí, u Jižního Súdánu je to dokonce 98 % státních příjmů.
Policie zadržela v Portoriku 47 Haiťanů bez dokumentů
Chycení Haiťané se pokoušeli ilegálně vstoupit na ostrovní stát Portoriko, který spadá pod správu USA. Byli dopadeni na severozápadním pobřeží v blízkosti města Playuela de Aguadilla. Portorikánská policie přivolala záchrannou lékařskou službu, protože jeden z uprchlíků měl příznaky podchlazení. Haiťané se připlavili ke karibskému ostrovu v devítimetrovém člunu vlastní výroby.
Podle banky JP Morgan se tento rok sníží hodnota akcií jihokorejského Samsungu
Akcie jihokorejského Samsungu, světově největšího výrobce smartphonů, podle banky JP Morgan a její analýzy výnosů z prodeje, spadnou a to z důvodu nízké poptávky po jejich posledním výrobku Galaxy S4 v Evropě. Už teď se na korejské burze akcie Samsungu propadly o 5,5 %. Poptávka po novém modelu smartphonu je o 20 až 30 % nižší, než tomu bylo u předchozích modelů. Banka se přitom ve své analýze odvolává na informace ze zpravodajské agentury Bloomberg, kdy představitelé Samsungu přiznávají, že jejich S4 se prodává hůře, než předpokládali. JP Morgan pak uvádí, že letošní rok má Samsung díky tomu nižší profit než v předchozích letech, což se pochopitelně odrazí i v hodnotě jeho akcií na světových burzách.
Ředitelka brazilské organizace pro práva domorodců odstoupila
Marta Maria de Amaral Azevedo, šéfka brazilské Národní nadace pro domorodé obyvatelstvo (Funai), odstoupila ze své funkce. Jako důvod uvedla zdravotní problémy. Společenské napětí v Brazílii se vyostřilo poté, co minulý týden zemřel při střetu s policií v brazilském státě Mato Grosso do Sul jeden příslušník domorodého kmene. Důvodem potyček je spor o vlastnictví půdy. Podle domorodých obyvatel je část půdy, která je nyní v soukromém vlastnictví, územím jejich předků, na které mají historický nárok. Smrt muže způsobila vlnu protestů. Marta Maria de Amaral Azavedo byla v čele Funai od začátku minulého roku.
Čínský a americký prezident oficiálně zahájili summit v Kalifornii
Čínský prezident Xi Jinping a jeho americký protějšek Barack Obama v sobotu společně zahájili dvoudenní summit v Kalifornii. Oba prezidenti hovořili o překonání rozdílů a hledání cest nového partnerství mezi oběma státy. Prezident Obama zmiňoval nedávné napětí na korejském poloostrově, sílící severokorejský jaderný program, problematiku kybernetické špionáže a v neposlední řadě i rivalitu v pacifickém regionu. Neformální schůzka nabídla oběma státníkům příležitost k projednání budoucích bilaterálních vztahů mezi největšími světovými ekonomikami. „Naše setkání jenom potvrzuje význam americko-čínských vztahů,“ řekl americký prezident novinářům. Čínský prezident jeho slova potvrdil a dodal, že sobotní setkání, podle něj má význam pro posílení čínsko-amerických vztahů a k naplánování dalších budoucích kroků.
Etnické násilí v Mali pokračuje, lidsko-právní organizace vyzývají k jeho zastavení
Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) dochází k etnickému násilí v Mali ze strany rebelů i malijské armády. Největší etnické napětí dlouhodobě panuje mezi malijskou armádou a etnickými Tuaregy. Na severu země došlo k zatčení na 100 Tuaregů, kteří měli rabovat ve městě Kidal, ministr zahraničí Tieman Coulibaly odsoudil údajnou akci Tuaregů. MNLA, která zastupuje sdružené Tuaregy, obvinění odmítá. Podle HRW nicméně dochází i k mučení Tuaregů ze strany armády. Mezinárodní intervence pod vedením Francie osvobodila většinu severu Mali od militantních skupin, město Kidal ale stále zůstává pod kontrolou MNLA.
Na 175 000 nových pracovních míst vzniklo v USA během května
Nezaměstnanost se ve Spojených státech amerických v květnu mírně snížila na 7,6 %, tj. 11,8 milionů lidí, na 175 000 pracovních míst bylo vytvořeno. Z toho na 4,4 milionů občanů je dlouhodobě nezaměstnaných, tedy jsou bez pracovního místa již déle než 27 týdnů. Přesto se investoři obávají, že Federální rezervní úřad (FED) sníží vlivem poklesu akcií nákupní program dluhopisů. Důsledkem výdajových vládních škrtů se očekává nicméně snížení na 14 000 pracovních míst, především ve výrobním sektoru, naopak nová místa by mohla vzniknout v oblasti obchodu, pohostinství, maloobchodu a volného času.
EU kritizuje Turecko za zásah proti demonstrantům, Turecko mluví o dvojím metru
Podle EU musí Turecko zahájit vyšetřování policejního zásahu proti demonstrantům, kteří napříč zemí protestují proti vládě. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan kritiku odmítá a tvrdí, že podobné protesty by se v Evropě trestaly mnohem přísněji. EU uvedla, že nezastaví jednání o přijetí Turecka, nicméně země musí dodržovat hodnoty svobody slova a základní práva občanů. Turecko naopak mluví o „dvojím metru ze strany EU“, neboť podobné protesty se konaly i ve Velké Británii, Francii, Německu a mnohem větší i v Řecku. Turecký premiér uvedl, že je „ochoten naslouchat demokratickým žádostem, ale odmítá terorismus, násilí a vandalismus“.
V Mexiku bylo zachráněných na 165 unesených migrantů
Mexická armáda osvobodila na 165 migrantů, kteří byli zadržováni v domě ve státě Tamaulipas nacházející se v blízkosti hranic se Spojenými státy americkými. Mezi zachráněnými byli rovněž děti a dvě těhotné ženy. Kromě 14 občanů mexické národnosti skupino tvořilo 77 Salvadorců, 50 lidí z Guatemaly, 23 z Hondurasu a jeden Ind. Lidé byli uneseni na různých místech a následně zadržováni v nelidských podmínkách v malé haciendě. Zóna, ve které se dům nachází, je ovládána kartelem Zet známém svou násilností a agresivitou. Vládní statistiky předpokládají, že každý rok se v Mexiku na cestě do Spojených států amerických zastaví přinejmenším 100 000 nelegálních migrantů, kteří se stávají lehkou kořistí pro organizovaný zločin.
Zisky z exportu masa vzrostly v Paraguayi za poslední desetiletí o 1 500 %
V roce 2012 se Paraguay stala třetím největším vývozcem masa v Jižní Americe po Brazílii a Uruguayi a devátým v celém světě. Země nyní těží také ze snížení produkce masa v Argentině a jsou v ní ideální podmínky k rozšíření chovu dobytka. V roce 2012 Paraguay získala z prodeje masa 1078 milionů USD, v roce 2003 pouze necelých 70 milionů USD. „Větší export je důsledkem zvýšení světové poptávky a kupní síly. Paraguay má ohromnou výhodu, že produkuje velmi levně,“ řekl ředitel Rurální paraguayské asociace (ARP) Germán Ruiz. Zhruba 60 % masa z Paraguaye kupovalo do roku 2011 Chile, nyní je největším zájemcem Rusko. Nejdůležitější exportní surovinou v Paraguayi však nadále zůstává sója.
Hugo Chávez získal národní novinářské ocenění za boj proti mediálním lžím
Zesnulému venezuelskému prezidentu Hugo Chávezovi byla ve středu posmrtně udělena novinářská cena. „Ani Sinón Bolívar, ani Hugo Chávez nebyli novináři, přesto jsme nikdy neměli lepší prostředníky než je,“ řekl novinář Lil Rodríguez při vyhlašování ocenění, které udílela Nadace národního žurnalistického ocenění ve Venezuele. „Mimořádné vyznamenání získává Hugo Chávez za to, že vrátil slovo venezuelskému lidu, poukázal na utlačování práv obyvatel v Latinské Americe a Karibiku a za soustavnou bitvu proti mediálním lžím a manipulacím,“ sdělil novinář Lil Rodríguez.