V Severní Irsku začal summit G8, jednat se bude o Sýrii

Hlavním tématem předních politiků světa bude na dvoudenním jednání G8 konflikt v Sýrii, podle britského premiéra Camerona je nutné najít „společnou půdu pro přinesení míru v Sýrii“. Rusko naopak kritizuje rozhodnutí USA poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům, zároveň ruský ministr zahraničí uvedl, že Rusko nebude souhlasit s vyhlášením bezletové zóny nad Sýrii. Summitu se zúčastní Velká Británie, USA, Rusko, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko. V rámci summitu by se mělo uskutečnit i jednání mezi ruským prezidentem Putinem a jeho americkým protějškem Obamou, který navštíví zemi vůbec poprvé. Vedle konfliktu v Sýrii bude na pořadu jednání i obnova světové ekonomiky a terorismus.

Nově zvolený íránský prezident Rouhani chce zlepšit vztahy se světem

Na první tiskové konferenci po pátečním zvolení prezidentem Íránu poděkoval Hassan Rouhani Íráncům, že si zvolili umírněnou cestu. Slíbil, že Írán bude více transparentní ohledně svého jaderného programu. Chce zlepšit vztahy se světem a zmírnit sankce, aby mohla posílit ekonomická situace v zemi. Prohlásil, že jeho vláda nezapomene na předvolební sliby. „Potřebujeme být upřímní, mít čistá srdce a měli bychom se poučit z chyb z minulosti, abychom zachránili zemi.“

Turecké nepokoje pokračují, na pondělí je svolána celonárodní stávka

Konfederace pracovníků veřejného sektoru (KESK) a Konfederace odborových svazů (DISK) svolaly na pondělí generální stávku po střetech demonstrantů s policií v ulicích Istanbulu a Ankary. Připojit by se mohly i odborové svazy lékařů, zubařů a technických pracovníků. „Naším požadavkem je okamžité ukončení policejního násilí,“ uvedl mluvčí KESK Baki Cinar. Premiér Recep Tayyip Erdogan navzdory kritice stojí za zásahem policie. Demonstranti obsadili na 18 dní náměstí Taksim a Gezi park, proti jehož přestavbě protestují. V sobotu policie demonstranty rozehnala slzným plynem a vodními děly, střety pokračovaly v ulicích i v neděli. 

Ekvádorský ministr Patiño se setkal se zakladatelem Wikileaks Assangem

Na ekvádorském velvyslanectví v Londýně se ekvádorský ministr zahraničních věcí Ricardo Patiño setkal se zakladatelem webové stránky Wikileaks Julianem Assangem, který již rok žije v budově velvyslanectví. Assange získal politický azyl od Ekvádoru, ale jestliže budovu velvyslanectví opustí, bude zatčen kvůli vyšetřování dvou obvinění ze sexuálního obtěžování v Švédsku. Assange se nicméně obává vydání do Spojených států amerických, kde by mohl být vyšetřován kvůli založení stránky Wikileaks.

Kuvajtský nejvyšší soud rozpustil parlament

Poslední volby do parlamentu, které se konaly v prosinci, bojkotovala opozice kvůli volebním pravidlům.  V zemi poté protestovaly masy lidí.  Soud udělal rozhodnutí o rozpuštění parlamentu poté, co emír nařídil změnu volebního systému. Analytici říkají, že je to ukazuje na změny v Perském zálivu. Nové datum voleb ještě nebylo stanoveno. Před rokem také rozpustil nejvyšší soud parlament, který ovládala současná opozice.

Proti tvrdému zásahu turecké policie vyrazily na protest desetitisíce lidí

Po sobotním zákroku turecké policie vodními děly a slzným plynem proti demonstrantům v istanbulském parku Gezi vyrazily na protest do ulic Istanbulu desetitisíce lidí, kteří stavěli barikády a zakládali ohně. Střety pokračovaly až do nedělního rána, desítky až stovky lidí utrpěly zranění. Demonstranti v Istanbulu si získali podporu tisíců lidí v Ankaře a Izmiru. V Istanbulu se v neděli dopoledne koná mítink vládní strany na podporu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.

Miliony USD investuje vláda Brazílie do veřejných služeb v chudinských čtvrtích

Prezidentka Brazílie Dilma Rousseff oznámila rozhodnutí vlády investovat více než 1,2 miliard USD do chudinských čtvrtích, tj. favel, v městě Rio de Janeiro. Konkrétně investice mají zlepšit životní podmínky obyvatelů čtvrtí Rocinha, Jacarezinho a Lins. Budou se snažit je napojit na systém veřejných služeb zbytku města, jelikož se Brazílie připravuje na Olympijské hry 2016. Instalace pitné vody a kanalizace je nevyhnutná ve většině brazilských favel, kde jsou životní podmínky často až nehumánní.

Spojené státy americké poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc

Poté co Bílý dům došel k závěru, že oficiální syrské složky používají chemické zbraně, USA poprvé poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc. Podle syrské vlády je americké prohlášení „plné lží„. Ministr zahraničí Sýrie uvedl, že USA použily chemické zbraně jako záminku pro vyzbrojení opozice. Syrská opozice o přímou americkou pomoc usilovala několik měsíců. Rozhodnutí Bílého domu přivítala Velká Británie, Francie i NATO. Naopak generální tajemník OSN Ban Ki-moon uvedl, že je proti jakékoli další militarizaci konfliktu v Sýrii.

Dva španělští turisté byli propuštěni v Kolumbii

Španělští občané María Concepción Marlaska Sedano a Ángel Fernández Sánchez, kteří byli unesení 17. května na severu Kolumbii, byli v sobotu propuštěni. Podle informací agentury EFE jsou oba v dobrém zdravotním stavu. Oběti únosu pocházejí z Asturie a neznámí pachatelé je zadrželi během jejich prázdnin na cestě do turistického rezortu Cabo de la Vela v extrémně zaměřeném regionu Guajira. Povstalecká organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) popřela odpovědnost za únos, jelikož se momentálně nachází v mírových jednáních s vládou Kolumbie.

Čínská firma má vybudovat kanál v Nikaragui

Nikaragujský kongres schválil vybudování kanálu, propojujícího Pacifik s Atlantickým oceánem. Samotná realizace stavby byla zadána hongkongské firmě, která tak získala kontrakt na 50 let. Plán, který počítá s investicí 40 miliard USD, je v současné době kritizován odborníky na životní prostředí, kteří tvrdí, že dopravní lodě, jež budou oblastí proplouvat, mohou způsobit nenahraditelné škody v ekosystému oblasti kolem Nikaragujského jezera. Naproti tomu prezident Daniel Ortega říká, že stavba pomůže rozvoji celé země. Čínská firma byla vybrána z důvodů její zkušenosti v oboru.

Írán zvolil prezidentem reformního Hassana Rouhaniho

Umírněný duchovní Rouhani získal v prvním kole prezidentské volby, které se konalo v pátek 14. června, něco málo přes 50 %, proto není potřeba druhého kola a Rouhani by se měl ujmout prezidentského úřadu v srpnu, kdy vystřídá prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Nejprve musí volbu ratifikovat Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který by to měl udělat 3. srpna, poté Rouhani složí přísahu v parlamentu. Volební účast byla 72,2 %. Ministr vnitra Najjar oznámil, že Rouhani vyhrál s více než 18,5 miliony hlasy. Další kandidáti měli vysoký odstup od vítěze, druhý byl Mohammad Baqer Qalibaf s 6 miliony hlasů. Poražení kandidáti mají 3 dny na odvolání, pokud s výsledky voleb nesouhlasí. Jeden z hlavních slibů Rouhaniho byl, že se pokusí zmírnit mezinárodní sankce na Írán kvůli jadernému programu.

Syrská vláda odmítá obvinění z použití chemických zbraní

Spojené státy americké se na základě informací rozvědky o použití chemických zbraní syrskými vládními jednotkami rozhodly podpořit syrské rebely dodávkami „přímé vojenské pomoci.“ Syrské ministerstvo zahraničí však se závěry americké rozvědky zásadně nesouhlasí a uvedlo, že záležitost s chemickými zbraněmi je „uměle vytvořená informace“, která má pouze ospravedlnit dodávky zbraní rebelům. Podle syrského ministerstva zahraničí se Washington uchýlil k „levné taktice“. Obdobně se vyjádřila i Moskva, která uvedla, že americké důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii „nevypadají přesvědčivě“. Proti „další militarizaci konfliktu“ se vyslovil i generální tajemník OSN Ban Ki-moon.

USA poskytnou syrským rebelům vojenskou pomoc

Prezident Barack Obama učinil toto rozhodnutí poté, co jeho administrativa došla k závěrům, že syrské vládní jednotky použily opakovaně chemické zbraně. Jeden z poradců prezidenta Obamy pro národní bezpečnost Ben Rhodes neoznámil detaily o zamýšlené pomoci, nicméně prohlásil, že se bude lišit „množstvím i rozsahem od toho, co jsme  poskytovali dosud“. Podle Rhodese si je rozvědka svými závěry ohledně chemických zbraní jista a podle jejích údajů bylo těmito látkami v Sýrii již usmrcena 100 – 150 osob. Podle zpráv deníku New York Times by mohly USA syrským rebelům poskytnout ruční a protitankové zbraně a munici. Pomoc by měla směřovat Syrské opoziční koalici a Vrcholné vojenské radě (SMC), což by podle poradce pro národní bezpečnost Rhodese mělo posílit efektivitu a legitimitu těchto subjektů. Předseda ruské dolní komory parlamentu Alexei Pushkov označil závěry ohledně použití chemických zbraní za „uměle vytvořené“ a s odkazem na záminku invaze do Iráku v roce 2003 prohlásil, že „Obama se vydal stejnou cestou, jako George Bush“.

V Iránu proběhlo první kolo prezidentských voleb

Iránci vybírali z 6 kandidátů, kteří byli schválení nejvyšším ústavním orgánem Radou dohlížitelů, jako vhodní kandidáti na post prezidenta, na kterém po 8 letech končí Mahmúd Ahmadínežád. Kvůli velkým frontám před volebními místnostmi byla prodloužena jejich otevírací doba a volby tak skončily až ve 23:00 místního času. Sčítání hlasů začne kolem půlnoci a výsledky by volební komise měla oznámit do 24 hodin, pokud žádný kandidát nezíská 50% hlasů, buden následovat druhé kolo. 50 milionů oprávněných iránských voličů vybíralo mezi 5 konzervativními kandidáty a Hassanem Rouhanim, který se v posledních dnech snažil oslovit proreformně laděné voliče. Kandidát Rouhani poutal pozornost voličů sliby osvobození politických vězňů, reformu médií a výzvami k znovunavázání spolupráce se západem. Jediný umírněně reformní kandidát Rouhani však čelí silným konzervativcům jako jsou teheránský starosta Mohammad Baqer Qalibaf nebo hlavní iránský jaderný vyjednávač Saeed Jalili.

Rodinám íránským zaměstnancům BBC bylo vyhrožováno íránskými zpravodajskými službami

Íránští zaměstnanci BBC mají přestat pracovat u BBC, jinak můžou být jejich životy v Londýně ohroženy. Členové rodin by mohli přijít o svá pracovní místa, penze a možnost cestovat do zahraničí. Rodiny zaměstnanců perského oddělení BBC byly dotazovány íránskými zpravodajskými službami v Teheránu a dalších městech. Přes značný tlak řekl šéf BBC Persian Sadeq Saba, že  „služba zůstane nezávislou a alternativním zdrojem zpráv pro íránský lid“. Počet publika BBC se v Íránu zdvojnásobil na 11,2 milionů. Lidsko-právní organizace kritizují Írán kvůli potlačování disidentů a novinářů. Před prezidentskými volbami bylo zatčeno mnoho aktivistů a novinářů. Přístup a rychlost internetu se v Íránu v poslední době zmenšila.

V americké Louisianě vybuchla chemička

Výbuch a následný požár v chemičce v Louisianě si vyžádal minimálně jednu oběť a dalších 30 zraněných, z čehož jsou 2 v kritickém stavu. V továrně se vyráběly hořlavé plyny využívané v petrochemickém průmyslu. Příčina výbuchu zatím není známá. Obyvatelé nedaleké zástavby byli vyzváni, aby zůstali doma a nevětrali, přestože ve vzduchu nebyl zaznamenán výskyt nebezpečných chemikálií. Podle státní policie bylo v době výbuchu v chemičce 600 zaměstnanců.

Minimálně 3 lidi zemřeli a na 155 se jich zranilo při srážce vlaků v Argentině

Podle oficiálních údajů hlavního města Argentiny Buenos Aires při srážce vlaků ve čtvrtek zemřeli nejméně 3 lidi a na 155 jich bylo zraněných. Nehoda se stala v blízkosti stanice Castelar, když regionální vlak narazil v nejrušnější hodině do druhého prázdného stojícího vlaku. Příčina nehody se ještě stále vyšetřuje, média spekulují o možné závadě na brzdách regionálního spoje. Nicméně ministr vnitra Florencio Randazzo prohlásil, že brzdy byly úplně nové, a proto bude předmětem vyšetřování i to, jestli srážka nebyla cíleným útokem. V únoru na té samé trase zemřelo při jiné nehodě na 51 lidí a více než 700 jich bylo zraněných.

Turecká vláda vyzývá demonstranty k odchodu, je za to kritizována

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil posledním varováním demonstrantům okupující park v centru Istanbulu, o který vedou obě strany spor kvůli developerskému projektu. Turecký ministr vnitra Muammer Güler opětovně vyzývá demonstranty, aby park opustili. Evropský parlament většinově tureckou vládu odsuzuje za vyhrocování situace a vydal dnes nezávaznou rezoluci, v níž vyjádřil obavy nad použitím přehnané síly tureckých bezpečnostních sil proti demonstrantům. Spojené státy americké tureckou vládu upozornily, že by měla dodržovat svobodu slova a shromažďování.

Řecká vláda zastavila provoz veřejnoprávní televize a rozhlasu

V rámci úsporných opatření jsou řecká veřejnoprávní televize ERT a rozhlas ERA od úterní noci mimo provoz.  Tento krok byl učiněn na základě ministerského dekretu, proti němuž se nemohl řecký parlament postavit. Lídři politických stran proto začínají požadovat nové projednání rozhodnutí. Vláda chce vysílání časem obnovit, ovšem s nižším počtem zaměstnanců a po odstranění korupce v organizaci, kde podle jejích slov pracovalo sedmkrát více zaměstnanců, než je v obdobných institucí průměr, a mizely v ní vysoké částky peněz. Někteří zaměstnanci televize odmítli prostory i po skončení vysílání opustit a pokračují v činnosti přes internet. Evropská komise se od rozhodnutí řecké vlády distancuje. Rozhodnutí pozastavit vysílání šokovalo veřejnost. Tisíce lidí proti krokům řecké vlády protestují. Ve čtvrtek postihne zemi celostátní stávka.

Únosce z Ohia vinu nepřiznal

Ariel Castro, který ve svém domě držel 3 unesené ženy téměř deset let, nepřiznal u soudu vinu za únos ani za znásilnění. Ariel Castro čelí 329 bodům obžaloby, z čehož se 139 týká znásilnění, 177 únosu a 2 vraždy. Pokud bude Ariel Castro uznán vinným, hrozí mu trest smrti. Jedné z žen držených v domě v Clevelandu se podařilo na začátku května utéct a po zavolání policie byly osvobozeny i zbylé dvě. Ariel Castro během středečního výslechu nepromluvil. Minulý týden byl přemístěn z cely s preventivním dohledem, kde byl kvůli riziku spáchání sebevraždy.

Volební audit ve Venezuele potvrdil vítězstvo prezidenta Madura

Národní volební rada Venezuely prozkoumala výsledky prezidentských voleb, které se uskutečnily v dubnu 2013, a potvrdila vítězství prezidenta Nicólase Madura. Prohlásila, že ve výsledcích nenašla žádný rozdíl a že původní sčítání proběhlo podle pravidel. Opoziční lídr Henrique Capriles označil volební audit za zmanipulovaný a obvinil předsedu Rady Tibisaye Lucena z přijímání rozkazů od vlády. Současný prezident Maduro totiž volby vyhrál těsně s rozdílem jenom 200 000 hlasů a již v dubnu nastoupil do úřadu, ve kterém by měl zůstat 6 let. Lídr Capriles chce otázku předložit Nejvyššímu soudu.

Více než 10 milionů dětí má pracovat v otrockých podmínkách

Světová organizace práce (ILO) uvedla, že na 10,5 milionů dětí na celém světě pracují v podmínkách, které jsou nebezpečné pro jejich zdraví a které připomínají otroctví. Většina pracujících dětí je mladších 14 let, z toho na 71 % jsou dívky, jimž je často zakázán přístup ke vzdělání. Většinou děti pracují podle ILO v domácnostech, proto je těžké dětskou práci regulovat. Podle organizace je nutné, aby mezinárodní společenství přijalo jasný legislativní rámec, který by přesně definoval dětskou práci a nabídl možnosti, jak jí předcházet. Zprávu vydala organizace na Světový den proti dětské práci, který připadá na 12. června.

Pod autem italského velvyslanectví v Libyi byla nalezena bomba

V libyjském hlavním městě Tripolisu zaparkovalo auto s italskými diplomaty, když si řidič všiml zařízení. Byla zavolána policie, která oblast vyklidila, a bomba explodovala. Poškodila auto, ale nikdo nebyl zabit ani zraněn. Podle Itálie bude muset být zvýšena bezpečnost pro italské diplomaty a pokus o bombový útok musí být vyšetřen. V dubnu vybuchla bomba v autě před francouzským velvyslanectvím v Tripolisu. Zranila dva strážné.