Generální prokurátorka Venezuely v úterý informovala o smrti již 7 lidí během povolebních nepokojů. Podporovatelé opozičního kandidáta Henrique Caprilese vyšli do ulic, aby vyjádřili odpor proti prohlášení dosavadního prezidenta Nicolása Madura za vítěze nedělních prezidentských voleb. Jednou z obětí byl policista ze severu země. V hlavním městě Caracas byl jeden člověk zavražděn a další zemřel na následky střelby mezi skupinami podporujícími opozici a vládu. Ostatní oběti pocházeli z různých částí země.
Archiv rubriky: Politika
Jihokorejská prezidentka se vydá do Washingtonu na jednání s prezidentem Obamou
Návštěva prezidentky Jižní Koreje Park Geun-hye je naplánována na 7. května. Na setkání budou oba státníci řešit jak ekonomické, tak bezpečnostní otázky a samozřejmě i vypjatou situaci na Korejském poloostrově. Bílý dům uvedl, že na jednání se bude hovořit o postupu při spolupráci v denuklearizaci Korejského poloostrova a také o posilování vzájemných ekonomických a bezpečnostních vazeb.
Omán má ambice stát se transportním centrem regionu
Omán hostí letošní konferenci Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) zaměřenou na zásobování a logistiku, která je se zabývá strategickou rolí Ománu v regionální dopravě. Ománský ministr dopravy Ahmed bin Mohammed Al Futaisi na konferenci uvedl, že „cílem Ománu je stát se bránou do Perského zálivu“. Ministr Al Futaisi také připomněl, že navzdory globální krizi ekonomiky zemí Perského zálivu významně rostly a tudíž se zvyšoval i jejich mezinárodní obchod, který pro svůj rozvoj potřebuje kvalitní infrastrukturu. Omán v posledních letech hodně investuje právě do rozvoje infrastruktury: budování a modernizace přístavů a letišť, či rozvíjení železničních a silničních spojení se Saúdskou Arábií, Jemenem a Spojenými arabskými emiráty. Významným ománským ekonomickým partnerem, hlavně pro budování přístavů, jsou nizozemské firmy, proto se konference GCC účastnila i nizozemská ministryně dopravy a životního prostředí Melanie Schultz van Haegenová.
Premiér Nečas navštívil Afghánistán, setkal se s prezidentem i českými vojáky
V sobotu se premiér Petr Nečas sešel s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim. Jedním z témat byly i letouny L-159 z českých Aera Vodochody, o které měl afghánský prezident zájem. Na zahraniční návštěvě premiér Nečas ujistil, že čeští vojáci zůstanou v zemi i po roce 2014, kdy bude ukončena vojenská operace mezinárodního společenství ISAF. V neděli se premiér sešel s českými vojáky v provincii Vardak a Lógaru. Jednou z možností, jak by se vojáci mohli po roce 2014 podílet na rozvoji asijské země, je vybudování dopravní infrastruktury.
Íránský prezident Ahmadinejad je na návštěvě Afriky
Prezident Mahmoud Ahmadinejad je na své poslední zahraniční návštěvě před vypršením prezidentského mandátu. Během 8 let v úřadu se snažil prohlubovat diplomatické vztahy s latinskoamerickými a africkými státy. V projevu na univerzitě v Beninu se prezident Ahmadinejad vyjádřil o jaderném programu, kdy chválil elektřinu z jaderných elektráren, zároveň v projevu kritizoval kolonialismus. V pondělí se přesunul do Nigeru, následně navštíví Ghanu.
V Pákistánu rostou kvůli blížícím se volbám obavy z Talibanu
Radikalizující se postoje Talibanu vůči pákistánským politikům vyvolávají v zemi čím dál větší obavy. Vyhrocené reakce a útoky na některé politické lídry by mohly negativně ovlivnit průběh a výsledky blížících se voleb. Jen tento měsíc spáchal Taliban již pět útoků na politické skupiny. K přinejmenším dvěma posledním se přihlásil prostřednictvím svého pákistánského mluvčího Ehsanullah Ehsana. Během nich byl na severozápadě země zabit tamní politický lídr, další byl zraněn. Taliban veřejně varoval před útoky následující politické subjekty – Pákistánskou lidovou stranu (strana prezidenta Zardárího), paštunskou nacionalistickou Lidovou národní stranu a urdské Hnutí Mutahida Qaumi. Strany podpořily vládu a bezpečnostní síly v právě probíhajících operacích proti militantům a jejich politiky jsou výrazně sekulárního charakteru. Veřejnosti bylo doporučeno neúčastnit se kterékoli z akcí pořádaných výše zmíněnými stranami.
Bílý dům a organizace OAS podporují přepočítání volebních hlasů ve Venezuele
V neděli se ve Venezuele konaly prezidentské volby. Poražený kandidát Henrique Capriles, který získal 49,07 % hlasů, požaduje, aby se sečetly znovu, a výsledek byl tak zkontrolován. USA v pondělí jeho požadavek podpořily. Podle amerického ministerstva zahraničí by měly být hlasy znovu sečteny dříve, než bude Nicolás Maduro vyhlášen oficiálně vítězem a převezme prezidentský post. USA zastávaly před volbami velmi zdrženlivý postoj vůči oběma nejsilnějším kandidátům. Pro opětovné sečtení hlasů se vyjádřil i generální tajemník Organizace amerických států (OAS) José Miguel Insulza, který nabídl Venezuele pomoc s organizací případného přepočítávání.
Colorado schválilo rekreační užívání marihuany
Colorado je po Washingtonu 2. americkým státem, který povolil rekreační užívání marihuany. Do současné doby se zde konopí prodávalo pouze na lékařský předpis. Přesné znění nového zákona se zatím připravuje, ale pravděpodobně bude povoleno 28 gramů a 6 rostlin marihuany doma. Už nyní se předpokládá, že do Colorada budou za marihuanou směřovat tisíce lidí ročně. Například podnikatel Matt Brown uvedl, že bude provozovat marihuanové výlety, které jsou již na dlouho dopředu vyprodané. Odpůrci nového opatření se obávají, že bude poškozeno dobré jméno Colorada.
Turecký premiér Erdogan odkládá návštěvu Gazy až na konci května
Předseda vlády Turecka Tayyip Erdogan odložil svou cestu do Pásma Gazy na konec května. Předtím bude jednat s prezidentem Barackem Obamou v USA. Gazu měl navštívit již tento měsíc, ale na žádost USA cestu odložil z obav, aby vztahy mezi Tureckem a Izraelem, které se zlepšily po izraelské omluvě z března za zabití 9 tureckých občanů v roce 2010, znovu nezhoršily. V Gaze se má premiér Erdogan setkat s představiteli Hamásu, s čímž nesouhlasí prezident Palestinské samosprávy Mahmúdovi Abbásovi, který údajně plánuje cestu do Ankary, aby premiéra Erdogana přesvědčil, aby do Gazy nejezdil.
Čínský premiér požaduje prohloubení reforem
Čínský premiér Li Keqiang ve svém pondělním prohlášení uvedl, že bude chtít prohloubení domácích reforem a po zaměření se především na ekonomickou transformaci. Premiér Li řekl, že „největší úsilí by Čína měla věnovat oblasti rozvoje, se zaměřením se na ekonomickou restrukturalizaci a modernizaci“. Zároveň vyjádřil požadavek na snížení nezaměstnanosti a zvýšení průměrné mzdy. V rámci dlouhodobějších reforem by měl být, podle čínského premiéra, především zachován trvale udržitelný rozvoj.
John Kerry naléhá na KLDR, aby ukončila svůj jaderný program
Zatímco KLDR oslavuje narození zakladatele státu Kim Il-sunga, americký ministr zahraničí John Kerry naléhá na Pyongyang, aby ukončil svůj jaderný program a stáhl své hrozby, pokud chce nastartovat jednání. V rozhovoru pro CNN ministr Kerry řekl, že „Spojené státy americké jasně uvedly, jaké jsou podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů a ty se nezměnily„. Ministr Kerry tím ukončil svoji třídenní návštěvu Číny, Japonska a Jižní Koreje, na které bylo dění na Korejském poloostrově a uklidnění situace hlavním tématem.
Jednotky Čadu se z Mali začnou pomalu stahovat
„Čadská armáda nemá možnosti na to, aby mohla bojovat guerrillovou válku, jaká se právě odehrává v Mali,“ řekl čadský prezident Idriss Deby. Jednotky Čadu přitom tvoří jeden z největších kontingentů v probíhající vojenské operaci v západoafrickém Mali. Mezinárodní intervenci se podařilo navrátit většinu severu Mali pod kontrolu malijské armády a vlády, nicméně boje se přesunuly do pouštní oblasti Sahary. Čadské jednotky mají zkušenosti s podobnými boji v pouštním prostředí, nicméně podle prezidenta Debyho „čadská armáda již splnila svou misi“. Již dříve uvedla Francie, že během dubna začne stahovat většinu svých jednotek. Následně by do Mali měla OSN vyslat misi o síle 11 000 jednotek
Evropská komise se snaží vyjednat smlouvu o obchodování s USA
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso oznámil, že se snaží vyjednat komplexní dohodu vzájemného prohlubování hospodářských a obchodních vztahů s USA. Podle předsedy Barroso by spoluprací mohly celkové zisky vzrůst o 0,5 % HDP pro obě strany. Smlouvou by se mělo pracovat na prevenci před regulačními překážkami. Podle posledních odhadů MMF hospodářství eurozóny očekává snížení o 0,2 % v roce 2013 a 1% růst v roce 2014. V kontrastu americká ekonomika poroste o 2 % v roce 2013 a dokonce o 3 % v roce 2014. Předseda Barroso očekává, že podmínky obchodního jednání by se mohly domluvit během následujících týdnů a samotné vyjednávání dohody by mohlo započít v koncem června.
Evropská komise v týdnu rozhodne o rozšiřování EU
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová v tomto týdnu navštíví západní Balkán, aby se mohla Evropská komise rozhodnout, zda doporučí zahájení nových jednání o členství v EU. Srbsko si přístupová jednání zkomplikovalo odmítnutím dohody zprostředkované EU na řešení etnického rozdělení v bývalé provincii Kosovo. Další kandidátem, se kterým by mohla být zahájena jednání, je Černá Hora a případně Makedonie, která si úsilí o vstup do EU i NATO zablokovala kvůli sporům se sousedním Řeckem. Albánie má prozatím odepřen status kandidátské země EU, jelikož neprovedla potřebná právní opatření. Kosovo také hodlá požádat o přistoupení. Nabídka Bosny a Hercegoviny podle evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füleho je odložená kvůli naléhavým reformám ústavy.
Jemenci protestují proti deportaci pracovníků ze Saúdské Arábie
Obyvatelé Jemenu protestují proti deportaci zhruba 20 000 lidí, kteří pracují v Saúdskoarabském království. Mezi protestující je také Ezzedin Abdullah, jenž v Arábii zaplatil za prodloužení víza 4 300 USD. „Po 3 týdnech mě zatkli s tím, že papíry nejsou v pořádku a poslali zpět do Jemenu. Rád bych získal zpět alespoň peníze, které jsem za vízum zaplatil,“ uvedl pro deník Ahram. Odhaduje se, že až 80 % Jemenců si obstarávalo víza ilegálně, neboť cena za vyřízení byla mnohonásobně nižší než na úřadě. Razantní přístup k zahraničním pracovníkům, povětšinou dělníků, nastal po zavedení změn v pracovním právu, ve kterém chce země zvýšit podíl Saúdů zaměstnananých v soukromém sektoru. Ten je nyní pouze 10 %. Demonstranti upozorňují na fakt, že dnes na ropu bohatý a prosperující stát vyrostl díky Jemencům a dalším dělníkům z chudších oblastí světa.
Minulý rok bylo v Peru odsouzených 66 lidí na doživotní trest
Soudy v Peru oznámily, že minulý rok odsoudily na doživotní vězení 66 lidí, kteří spáchali těžké zločiny. Nejvíce vězňů pochází z oblasti Cuzco, Lambayeque, La Libertad a Piura. Až 73,5 % rozsudků padlo kvůli sexuálnímu zneužívání mladistvých. Dalších 12 vězňů bude sedět ve vězení doživotně kvůli krádežím, při kterých byl zabit nevinný člověk. Dalším nejčastějším zločinem byla vražda, za kterou bylo potrestaných 5 lidí. Navíc soudy v Peru vynesly 289 trestů na více než 15 let.
Stabilitu jižního Jemenu ohrožují majetkoprávní spory
V jemenském přístavu Aden probíhá demonstrace jihojemenských rolníků, kteří nesouhlasí s konfiskací půdy. Zabavené pozemky by měly patřit někdejší vojenské a civilní správě pracující pro režim bývalého prezidenta Aliho Abdullaha Saleha. Demonstrace se koná v době, kdy Národní Dialog v hlavním městě Sanaa vede diskuzi o budoucnosti Jemenu. Zvláštní vyslanec OSN Jamal Benomar upozorňuje na téměř 20letou diskriminaci a útlak lidí na jihu země a jejich skepsi nad vírou v lepší budoucnost. „Únava a občanská neposlušnost vede do ulic stále větší počet protestujících,“ řekl vyslanec. Druhy vlastnictví půdy se za posledních 50 let několikrát změnily, zvláště pak po sjednocení Jemenu v roce 1990, kdy byly pozemky prodávány „za dobrou cenu“ prezidentovým spojencům.
Volby ve Venezuele vyhrál velmi těsně Nicolás Maduro
Podle oficiálních výsledků vyhrál nedělní prezidentské volby Nicolás Maduro, který získal 50,66 % hlasů, co představuje 7 505 338 voličských lístků. Na druhé straně opozičný kandidát Henrique Capriles získal podporu 49,07 % voličů, a teda 7 270 403 hlasů. Poražený kandidát Henrique Capriles prohlásil, že výsledky voleb neuzná, dokud nebudou spočítané všechny hlasy. „Tenhle výsledek neodráží realitu toho, co chce venezuelský národ. Udělám všechno, co bude v mých silách a v rámci ústavy, aby se naše země změnila,“ uvedl kandidát Capriles. Prezident Maduro bude v čele Venezuely do roku 2019. Na druhé straně on považuje výsledek voleb za „spravedlivý, legální a ústavní triumf“. Celkově se voleb zúčastnilo 18 903 143 lidí z celkového počtu 28 946 101 oprávněných voličů, co představuje volební účast 78,71 %.
Americký ministr zahraničí Carry navštívil Japonsko, mluvilo se o Severní Koreji
Americký ministr zahraničí John Carry navštívil v neděli Japonsko, aby zde diskutoval o situaci na korejském poloostrově. Jde o jeho zastávku na desetidenní cestě, kdy se nejprve setkal s japonským ministrem zahraničí Fumio Kishidou a poté ho čeká setkání s premiérem Shinzo Abem, s nímž by se měl sejít už v pondělí. Přítomnost ministra Carryho v regionu by měla přispět k větší medializaci a především k apelu na severokorejský režim. Existuje zde obava, že by Severní Korea mohla vypustit raketu již v pondělí, v den oslavy narozenin Kim Ir-Sena, dědečka nynějšího severokorejského vůdce. „Vláda chce maximálně chránit životy a bezpečí Japonců,“ řekl japonský premiér Abe reportérům lokálním médiím při své návštěvě Iwo Jimy. „Mezinárodní společenství musí být jednotné a musí ukázat představitelům Severní Koreje, že jejich provokace Severní Koreji nic dobrého nepřinesou,“ poznamenal premiér.
Vláda by měla dodržovat své sliby, řekl guvernér japonské centrální banky
Guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda v sobotu komentoval svá očekávání budoucího vývoje japonské ekonomiky. Podle něj by vláda měla především dodržovat své sliby a začít pomalu uskutečňovat ekonomickou restrukturalizaci, která je z hlediska součinnosti vlády a centrální banky pro japonskou ekonomiku zásadní. „Očekáváme, že vláda učiní takové kroky, které japonskou ekonomiku posunou dopředu,“ prohlásil guvernér Kuroda. Dále dodal, že změny by nakonec měly vést k reformě fiskální struktury, která se, s ohledem na budoucnost japonské ekonomiky, zdá být životně důležitá. Cílem budoucího směřování japonské ekonomiky bude v nastávajících letech udržení inflace na 2 % a především zabránit neúměrnému snižování cen, které může Japonsko v nastávajících letech postihnout.
Ekvádorský prezident navštíví 5 států v Evropě a Karibiku
Prezident Ekvádoru Rafael Correa zahájil v neděli svou diplomatickou cestu v Německu, poté se vydá do Itálie, Španělska, Dominikánské republiky a na Haiti. Doprovází jej ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patiño, ministr pro řízení lidských zdrojů Augusto Espinosa a skupina podnikatelů. Ekvádorský prezident Rafael Correa se v úterý Německu zúčastní zahájení XIII. Konference o německém podnikání v Latinské Americe, kde představí možnosti investic v Ekvádoru. Sejde se také s německým prezidentem Joachimem Gauckem, aby jednali o bilaterálních vztazích obou zemí.
Čínský prezident vyzval k prohloubení bilaterálních vztahů s Francií
Čínský prezident Xi Jinping se v pátek sešel s francouzským ministrem zahraničí Laurentem Fabiusem a při této příležitosti řekl, že Čína a Francie by měly prohloubit vzájemnou důvěru, zlepšovat spolupráci a obohacovat bilaterální partnerství. Prezident Jinping také podotkl, že obě země mají stejné zájmy a podobný pohled na některé zásadní otázky, týkající se oblasti mezinárodních vztahů a mezinárodní ekonomiky. Návštěva francouzského ministra zahraničí předznamenávala očekávanou návštěvy francouzské hlavy státu Francoise Hollanda. Přesné datum návštěvy zatím není známo, ale francouzský prezident se nechal slyšet, že chce být první hlavou státu ze západního světa, která Čínu navštíví v době vlády nového čínského vedení.
Bývalý kandidát na prezidenta Bolívie byl odsouzen na 5 let vězení
Manfred Reyes Villa, který se v minulosti chtěl stát bolívijským prezidentem, byl odsouzen v nepřítomnosti na 5 let vězení. Důvodem rozsudku je korupce, které se obžalovaný dopustil při zakázce na stavbu dálnice. V letech 2006 až 2008, kdy zakázku odsouhlasil, byl gubernátorem státu Cochambamba. Navíc ještě Reyes Villa čelí dalším 9 případům, které ho čekají na soudě. Poté, co byl ve volbách v roce 2009 poražen současným prezidentem Evom Moralesem, se Reyes Villa přestěhoval do Spojených států amerických. Prohlásil, že se stal obětí politické perzekuce ve své vlastní vlasti.