Na bývalého pákistánského prezidenta a generála Pervez Musharrafa se již nevztahuje ochrana soudů, pozastavené stíhání bylo obnoveno a Nejvyšší soud v Islámábádu nařídil jeho okamžité zatčení. Obvinění zůstávají stejná – nepřiměřená opatření vůči soudcům a jejich protiprávní zadržování během výjimečného stavu v roce 2007 a s ním spojená velezrada, spoluúčast na vraždě někdejší premiérky Benazir Bhuttové a zabití balúčského vůdce Nawab Akbar Bugtiho. Exprezident Musharraf přesto od soudního slyšení svobodně odešel a to v doprovodu ochranky, přísná bezpečnostní opatření provázela i jeho příjezd – neprůstřelný vůz, ochranka polovojenského charakteru, přítomnost policie. Důvodem byly obavy z možného střetu exprezidentových příznivců s jeho odpůrci. Bývalý prezident Musharraf popírá veškerá obvinění a hodlá se proti nim bránit. Do země se z exilu ve Spojených arabských emirátech (SAE) vrátil po čtyřech letech kvůli kandidatuře v parlamentních volbách, ta mu avšak byla příslušnými autoritami zamítnuta.
Archiv rubriky: Politika
Národní galerie bez ředitele, odvolala ho ministryně kultury
Ve středu odvolala ministryně kultury Alena Hanáková ředitele Národní galerie Vladimíra Rösela, který byl ve funkci necelé dva roky. Svůj krok ministryně odůvodnila slovy, že Vladimír Rösela „neprokázal, že poslání galerie rozumí“. S tím odvolaný ředitel nesouhlasí. Dočasně v čele galerie stane současný ředitel Sbírky starého umění Vít Vlnas, než bude zvolen nový ředitel. Hlavním úkolem odvolaného ředitele měla být konsolidace rozpočtu Národní galerie, za poslední 3 roky se státní dotace snížily skoro o 130 milionů korun.
Hamás chce vojenské cvičiště na památce UNESCO
Vojenské křídlo Hamásu Brigády Izz ad-Din al-Qassam podle deníku Jerusalem post připravují část území antického přístavu Anthedon v severní Gaze na vojenskou výcvikovou zónu. Na 3000 let starý přístav byl objeven v roce 1997 a zapsán mezi světové památky Výboru pro světové dědictví OSN (UNESCO) v roce 2012. Většina přístavu je pokryta pískem, který chrání artefakty, dokud nebudou odkryty. Ministerstvo cestovního ruchu Hamásu tvrdí, že památka nebude poškozena. Monitorovací organizace OSN Watch vyzývá UNESCO a EU, aby podnikly vše pro to, aby přístav nebyl ničen a používán jako „teroristický výcvikový tábor“.
Čínské námořnictvo posílilo hlídku u ostrovů Diaoyu
Čínské námořnictvo hlídkuje podle agentury Xinua ve vodách poblíž ostrovů Diaoyu. Ostrovy si dlouhodobě nárokuje Japonsko, Čína i Taiwan. Ve flotile čínského námořnictva, která se nyní u ostrovů pohybuje, je raketový torpédoborec Lanzhou a raketová fregata Hengshui z jihočínské Nanhai. Obě lodě tak hlídkují v oblasti, jež je centrem řady čínsko-japonských konfliktů. Napětí mezi oběma státy eskalovalo v září minulého roku, když japonská vláda jednostranně včlenila ostrovy pod svou správu. Podle velitele flotily Zao Xiaoganga jsou ostrovy Diaoyu součástí Číny už od antiky, a tudíž je současná akce čínského námořnictva legitimní.
Americké tajné služby zachytily dopis s podezřelým obsahem adresovaný prezidentu Obamovi
Dopis s podezřelou látkou byl zachycen skenerem, který kontroluje veškerou korespondenci směřující do Bílého domu. Obálka přišla ve stejný den, kdy byl potvrzen výskyt smrtícího toxinu v jiném dopisu, jenž byl adresován republikánskému senátorovi Rogeru Wickerovi. Mluvčí tajných služeb uvedl, že budou spolupracovat s FBI a policejními silami Capitol Police, aby odhalily původce dopisu. Tajné služby zajišťují bezpečnost pro amerického prezidenta i pro jeho rodinu.
Mexický senát schválil reformu omezující zadlužení jednotlivých států, poslanci nesouhlasí
Senátoři v Mexiku úterý schválili ústavní reformu, která má umožnit větší kontrolu zadlužení mexických států. Reforma má zabránit tomu, aby guvernéři jednotlivých mexických států, mohli dluh státu mnohonásobně znásobit. Bývalý guvernér státu Chiapas z let 2006 až 2012 Juan Sabines zvýšil za 6 let státní dluh o 5 000 %. Poslanecká sněmovna tvrdí, že Senát nemůže zahájit prosazování reformy týkající se zadlužení. Senát oponuje, že ústavní reforma může vzniknout v obou komorách. Sedm zástupců stran v Poslanecké sněmovně požádali poslance, aby návrh zákona schválený Senátem odmítli.
Syn senegalského ex-prezidenta byl zatčen kvůli podezření z ilegálního nabytí majetku
Karim Wade, 44letý syn někdejšího prezidenta Senegalu Abdoulaye Wada, byl v pondělí zatčen v Dakaru v rámci vyšetřování, které má za cíl odhalit, jakým způsobem nabyl svůj majetek. Mluví se o tom, že ho získal nelegálně v době otcovy vlády. Hodnota majetku Karima Wada se odhaduje na 1,4 miliardy USD. Přes veškerá obvinění je rodina ex-prezidenta mezi běžnými Senegalci oblíbená. V březnu 2012 byl exprezident Wade poražen současným prezidentem Macky Sallym.
Americkému senátorovi byl poslán dopis s ricinem
Americký senátor Harry Reid informoval o tom, že poštovní úřad Kongresu odhalil dopis, který obsahoval smrtící toxin ricin. Dopis byl adresován republikánskému senátorovi za Mississippi Rogeru Wickerovi. Ricin je látkou 1000krát jedovatější než kyanid, která může zabíjet při vdechnutí nebo požití. Případ již vyšetřuje FBI. Zásilka odeslaná ze státu Tennessee byla odhalena při rutinní kontrole došlé pošty. Zatím není jasné, proč byl dopis adresován zrovna senátorovi Wickerovi.
Volby v Albánii by měly podle EU obnovit důvěru lidí ve vládu
EU vyzvala Albánii, aby obnovila důvěru svých lidí v červnových parlamentních volbách. Podle mezinárodních pozorovatelů se v Albánii konají svobodné a spravedlivé volby již od jejich přechodu k demokracii od režimu diktátora Envera Hodži, tedy téměř 20 let. Albánie je členem NATO a chce se připojit i k EU, ale USA vyjádřily obavy, protože vláda premiéra Sali Berisha nahradila členy ústřední volební komise. Dále albánská vláda opustila vládní koalici a připojila se k vedoucí opozici před volbami 23. června. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová se domnívá, že je nejdůležitější, aby volby proběhly v souladu s mezinárodními a evropskými normami. Situace je zkouškou pro Albánii ohledně fungování jejích demokratických institucí a možného pokroku k EU. Nabídka k přístupovým jednáním byla pozastavena právě z důvodů politické polarizace, obav o demokracii, pomalých reforem, kdy má mladá albánský demokracie stále sklony k nestabilitě.
Paraguayští rolníci již třetím dnem táboří před budovou Nejvyššího soudu
Skupina zemědělců z města Curuguaty, nacházejícího se na jihovýchodě Paraguaye, protestuje proti násilnému vystěhování, které v jejich městě proběhlo 15. června loňského roku. Zemřelo při něm 15 venkovanů a 6 policistů. Zemědělci požadují navrácení zabavené půdy, svobodu pro 12 rolníků, kteří jsou již desátým měsícem ve vězení, aniž by proběhl soud, a zastavení trestního stíhání dalších 40 osob, které se před rozsudky skrývají na svobodě. Dále skupina připomněla, že OSN činy vlády proti zemědělcům odsoudila jako porušení lidských práv. Zemědělci žádají nezávislé vyšetření loňských událostí. Kvůli incidentu loni v červnu odstoupil bývalý paraguayský prezident Fernando Lugo. Podle některých států Latinské Ameriky k tomu byl vládními strany donucen, a potrestaly stát Paraguay vyřazením ze Sdružení volného obchodu jihu (MERCOSUR). Nyní Paraguay opět usiluje o začlenění do organizace.
Bangladéšský vydavatel opozičního listu byl odsouzen k odnětí svobody
Po uplynutí sedmidenní vazby byl vydavatel listu s opozičním obsahem Mahmud Rahman přesunut na základě soudního verdiktu do věznice, obvinění proti němu vznešená zahrnovala bránění Mezinárodnímu tribunálu pro válečné zločiny ve vyšetřování. Rahman byl zadržen 11. dubna ve své dhácké kanceláři v obchodní čtvrti Karwanbazaar, kde pobýval od prosince loňského roku. V Karwanbazaaru se pokoušel vyhnout zatčení, v prosinci 2012 proti němu totiž bylo zahájeno trestní řízení. Vydavatel listu Amar Desh Rahman je dále obviněn z pobuřování a hackerství. Rahman patří mezi nejostřejší kritiky bangladéšské vlády, tribunál pro vyšetřování válečných zločinů z roku 1971 ustavila v roce 2010 premiérka Sheikh Hasinová. Rahman zveřejnil informace o spojení mezi vládou a soudcem tribunálu, který následně rezignoval. Vláda tehdy měla tlačit na co nejrychlejší vynášení verdiktů.
EU dala Srbsku poslední šanci zajistit si přístupová jednání
EU svolala balkánské země k novým rozhovorům o ukončení etnického rozdělení bývalé srbské provincie Kosovo, a tím dala Srbsku poslední šanci, aby si zajistili jednání o členství v EU. Evropská komise zváží celou situaci a 22. dubna vydá prohlášení o připravenosti Srbska k přístupovým jednáním. Komisař pro rozšíření EU Štefan Fuele, který má za úkol směrovat země západního Balkánu k členství v EU, uvedl, že je přesvědčený o blízké dohodě. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová 17. dubna pozvala premiéry obou zemí do Bruselu. EU v Srbsku vidí potenciál jako největší ekonomiky bývalé Jugoslávie.
Zemřel bývalý alžírský prezident Ali Kafi
Ve věku 85 let v úterý zemřel ve švýcarské Ženevě Ali Kafi, prezident, který vládl Alžírsku v době krvavé občanské války v letech 1992-1994. Plukovník Národní lidové fronty (FLN), jenž bojoval ve válce proti francouzským kolonizátorům byl svého času velvyslancem v několika státech, například Egyptě, Sýrii, Itálii. Do anti-koloniálního boje se zapojil už v raném věku těsně před koncem 2. světové válce po masakru, k němuž došlo u města Sétif na severovýchodě země. Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika vyhlásil 8 denní státní smutek. Bývalý představitel Alžírska Ali Kafi bude pochován ve městě Alžír.
Guvernér Iowy se sešel s čínským prezidentem v rámci fóra o čínsko-amerických vztazích
Guvernér amerického státu Iowa Terry Brandstad se v pondělí sešel s čínským prezidentem Xi Jinpingem. Iowa tento rok oslavuje 30 let partnerství s čínskou provincií Heibei. Jejich vzájemná spolupráce se především týká především zemědělství. Guvernér Brandstad se s čínským prezidentem zná ještě z doby, kdy prezident Xi působil jako představitel provincie Heibei. Čínu také navštívil i guvernér státu Wisconsin Scott Wolker a guvernér Virginie Robert McDonnell. Důvodem návštěvy bylo pekingské fórum, jehož hlavním tématem byla budoucnost čínsko-amerických vztahů.
OSN zintenzivňuje tlak na ukončení konfliktu v Sýrii
Vedoucí 5 hlavních agentur OSN vydali společné prohlášení směřující k mezinárodnímu společenství, důvodem je přetrvávající válečná situace v Sýrii. Šéfové Světové zdravotnické organizace (WHO), Dětského fondu OSN (UNICEF), Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), Světového potravinového programu (WFP) a Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) v něm apelují na politické lídry, aby využili svého vlivu na ukončení konfliktu v Sýrii. Říkají, že žádají „něco důležitějšího než finanční prostředky“. V prohlášení stojí, že humanitární potřeby v Sýrii se zvyšují a jejich možnosti se snižují. Organizace UNICEF uvedla, že obdržela jen 12 milionů USD z potřebných 57 milionů USD na pokrytí svých aktivit v Jordánsku, kam před konfliktem od března 2011 uteklo na 385 500 Syřanů a očekává se, že jejich počet se ztrojnásobí do konce roku.
Bolivijský prezident: USA připravují státní převrat ve Venezuele
Prezident Bolívie Evo Morales v úterý odsoudil rozhodnutí USA podpořit požadavek na přepočítání voličských hlasů po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele. Řekl, že nelze upřít opozici právo na svou existenci, ale podotkl, že výsledky voleb se musí respektovat. Prohlásil: „Jsem přesvědčen, že za tímto prohlášením USA se skrývají přípravy státního převratu ve Venezuele. USA svým postojem narušují venezuelskou demokracii.“ A ve své kritice USA bolivijský prezident Evo Morales pokračoval: „USA nemají právo zpochybňovat výsledky voleb v žádné zemi v Latinské Americe nebo kdekoliv jinde ve světě.“
Bahrajnskou metropolí otřásl výbuch, důvodem je snaha dostát reformním slibům
V hlavním městě Bahrajnu Manamě došlo v neděli v noci k výbuchu, který si ale nevyžádal žádné oběti. Výbuch se odehrál jen několik hodin poté, co bahrajnská ministryně informací Samira Rajab veřejně označila situaci v Bahrajnu za „velmi klidnou“ a obvinila zahraniční média ze zveličování bezpečnostních problémů země. K odpovědnosti za útok se přihlásilo bahrajnské opoziční Hnutí 14. února, které zároveň uvedlo, že provede další „akce“, aby dosáhlo zrušení chystaného závodu Formule 1 v Bahrajnu. Pro bahrajnskou vládu je konání závodů F1 symbolem, že země se po 2 letech nepokojů vrací ke starým pořádkům, opozice však proti konání závodu protestuje a připomíná, že vláda zatím nedostála svým reformním slibům.
Útokem v Bostonu se nemění názor prezidenta Obamy na regulaci střelných zbraní
Administrativa prezidenta Obamy bude i po bostonském útoku nadále sledovat svůj cíl, kterým je přijetí přísných zákonů o střelných zbraních. Bílý dům pokračuje v masivní kampani na sociálních médiích za regulaci palných zbraní. Na oficiálních vládních stránkách mohou Američané vyjádřit podporu agendě prezidenta Obamy a svoje přesvědčení sdílet s ostatními zastánci regulace a přísných zákonů prostřednictvím odkazu na sociální sítě. Americký Senát zahájil diskuzi o nových zákonech minulý týden.
Mezinárodní soudní dvůr stanovil hranici mezi Nigerem a Burkinou Faso
Desetiletí trvající územní spor o hranici mezi Nigerem a Burkinou Faso řešil Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), který vymezil demarkační linii o rozloze 380 kilometrů přes polovinu délky hranice. Spor mezi západoafrickými zeměmi se datuje do roku 1927, kdy byly státy pod koloniální nadvládou Francie. V roce 2010 podaly společně země žádost o přezkoumání hranice, rozsudek soudu se dopředu zavázaly respektovat. Na sporném území bylo v poslední době objeveno několik nalezišť zlata, ICJ v rozhodnutí neuvedl, jak případné nerostné bohatství v oblast rozdělit mezi oba státy.
Pákistán odsoudil útoky amerických bezpilotních letounů
Ministerstvo zahraničních věcí Pákistánu ostře odsoudilo útoky amerických bezpilotních letounů, které počátkem tohoto týdne narušily pákistánský vzdušný prostor. Jejich následkem přišly o život nejméně čtyři osoby. Bezpilotní letouny – drony – byly lokalizovány nad Severním Vazíristánem, kmenovým územím na severozápadě Pákistánu, kde posléze vypálily rakety na dům ve vazíristánské metropoli Datta Khel. Podle ministerstva zahraničí jsou podobné jednostranné útoky v rozporu s mezinárodními konvencemi i právem a narušují stabilitu země. Vláda k celé věci dodává, že útoky bezpilotních letounů narušují teritoriální integritu a suverenitu Pákistánu. Jejich následkem by mohlo být výrazné ochlazení vzájemných vztahů. Pákistánská vláda se již obrátila na americkou vládua na základě vzájemného respektu a mezinárodních norem požaduje okamžité zastavení útoků bezpilotních letounů.
Nově založená německá strana požaduje zrušení eurozóny
Nová německá strana strana. která žádá rozpuštění eurozóny a zrušení EU, zahájila svoji činnost. Kongresu v Berlíně se účastnilo na 1500 delegátů. Spoluzakladatel strany a bývalý novinář Konrad Adam řekl v úvodním projevu, že se klidně nazývají populisty a považují se za doposud neexistující alternativu k euru v Německu. Bývalý úředník Pirátské strany Christian Jacken, který byl přítomen na kongresu, uvedl, že myšlenky strany jsou proevropské, ale proti centralizovanému státu a neustálému porušování unijních smluv. Podle nedávných průzkumů veřejného mínění až 17 % voličů může sympatizovat s novou stranou. Poslední výsledky publikované stanicí ZDF uvádějí, že křesťansko-demokratická strana kancléřky Angely Merkelové vede s 42 %, podpora sociálních demokratů klesla na 27 %, zelení se ustálili na 14 % a levicová strana Linke získala 6 %.
Podle čínského premiéra je čas na prohloubení čínsko-ruské spolupráce
Čínský premiér Li Kequiang v úterý řekl, že uzrál čas pro vytváření lepšího, rychlejšího a hlubšího ekonomického vztahu s Ruskem. Obě země mají podle premiéra unikátní příležitost vytvořit otevřenější, oboustranně výhodné a řízené prostředí pro investice, jejichž objem by se v budoucnosti mohl až čtyřnásobit. Čínský premiér to uvedl během návštěvy Igora Shuvalova, prvního náměstka ruského premiéra. Oficiální zdroje a experti se shodují v tom, že další posílení čínsko-ruských vztahů je odpovědí na současnou evropskou krizi. Rusko je podle vyjádření náměstka Shuvalova připraveno prohloubit spolupráci s Čínou v oblasti energetiky, financí a budování průmyslové modernizace a infrastruktury. Energetika bude podle analytiků hrát důležitou roli v ruské ekonomice.
Jednání o půjčce Egyptu stále nepřináší jasný výsledek
Mezinárodní měnový fond (MMF) se zatím nedohodl s Egyptem na podmínkách půjčky ve výši 4,8 miliardy USD, která má stabilizovat egyptskou ekonomii. Po necelých dvou týdnech jednání v Káhiře je podle šéfa mise MMF Andreas Bauera znát pokrok v úsilí egyptských úřadů. Nyní se rozhovory přesunou do Washingtonu. Podle analytiků je problém ve vyhýbavosti Muslimského bratrstva k nepopulárním reformám před volbami, které se mají konat v říjnu. MMF žádá mimo jiné snížení dotací na palivo a zvýšení daní. Egypt získal v minulém týdnu prozatímní finanční podporu od Kataru a Libye ve výši 5 miliard USD, není v současnosti zcela závislé na půjčce od MMF.