Fronta národní spásy (NSF), která zastřešuje levicové a liberální strany v Egyptě, vydala prohlášení, že se chystá na volby do parlamentu. Dříve avizovaný bojkot voleb se proto konat nebude. NSF byla založena v loňském roce v opozici k vládnoucímu Muslimskému bratrstvu. Volby do parlamentu se měly původně konat již v dubnu, ale na základě soudního rozhodnutí se přesunuly. Prezident Mohammed Mursi prohlásil, že volby by měly být vyhlášeny v říjnu.
Archiv rubriky: Politika
Kambodžský premiér hrozí vnitřní válkou
Pokud opoziční koalice Kambodžská národní strana osvobození v čele s exilovým politikem Sam Rainsym vyhraje parlamentní volby, propukne podle současného premiéra Hun Sena v zemi vnitřní válka. Premiérovo varování přišlo po oznámení opozičního lídra Sam Rainsyho, že pokud zvítězí v červencových volbách, umožní zvláštnímu tribunálu stíhat všechny členy současné vlády, kteří jsou podezřelí z páchání válečných zločinů khmerského režimu v letech 1975–1979. Stávající premiér Hun Sen je znám svou neochotou spolupracovat s tribunálem, spojení s vládou Rudých Khmerů lze totiž objevit nejen u velké části současných kambodžských politiků, ale i u něj samotného. Sam Rainsy, který nyní žije v USA, nejmenoval nikoho z členů vlády, nepřímo však ale naznačil, že se jedná o některé ministry a jejich náměstky. Premiér Hun Sen v reakci na Rainsyho prohlášení uvedl, že případné rozpoutání vnitřní války bude pouze důsledkem obrany Kambodžské lidové strany a vlády země.
V USA byl zadržen podezřelý ze zaslání dopisu s ricinem prezidentu Obamovi
Ve středu byl americkou policií zadržen Paul Kevin Curtis z Mississippi, který je podezřelý z toho, že prezidentovi USA Baracku Obamovi a senátorovi Rogeru Wickerovi poslal dopis s ricinem. Právnička podezřelého Christi McCoy uvedla, že jeho klient byl zadržením překvapen a obhajuje jeho nevinnost. FBI již dříve uvedla, že případ dopisů s ricinem nespojuje s bombovými útoky na bostonském maratonu.
Kuvajt: opoziční vůdce uvězněn za urážku emíra Ahmada al-Sabaha
Kuvajtský opoziční vůdce a bývalý poslanec Mussallam al-Barrak byl odsouzen v hlavním městě Kuvajtu k 5 letům vězení za urážku panovníka, šejcha Sabaha al-Ahmada al-Sabaha, ke které došlo loni v říjnu. Urážkou bylo míněno „podkopávání“ emírovy autority jako hlavy státu. Al-Barrakův právní zástupce je rozhodnut se odvolat, neboť verdikt je podle něj v rozporu s justicí. Kuvajtská opozice hrozí pouličními nepokoji, nebude-li tento případ řádně prošetřen. K soudu kvůli výpovědi se chystají současný kuvajtský premiér Jaber al-Mubarak al-Hamad al-Sabah a 2 bývalý opoziční poslanci, jejichž jména však nebyla zveřejněna. Souzený poslanec al-Barrak byl zbaven poslanecké imunity v dubnu 2012 Kuvajtským Národním Shromážděním (KNA).
Haitské letiště ponese jméno Huga Cháveze
Mluvčí haitského předsedy vlády Laurenta Lamothe Gary Bodeau řekl, že letiště na severu Haiti s názvem Cap-Haitien bude přejmenováno na počest zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Celý název bude znít Mezinárodní letiště Huga Cháveze. Zmíněné letiště je druhé největší na ostrově. Nedávno prošlo rozsáhlými rekonstrukcemi, které byly hrazeny z části finančními dary z Venezuely. Haitský prezident Michael Martelly se v pátek zúčastní inaugurace nově zvoleného venezuelského prezidenta Venezuely Nicoláse Madury.
EU tlačí Srbsko a Kosovo k historicky první dohodě
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová EU, která se snaží zprostředkovat dohodu mezi Srbskem a Kosovem, pozvala zástupce obou zemí do Bruselu, srbského premiéra Ivica Dačić a kosovského premiéra Hashim Thaci. Bez dohody o příměří a etnické rozdělení v Kosovu nebudou moci započít přístupová jednání se Srbskem do EU. Ukončení etnických sporů by Kosovu mohlo pomoci k místu v OSN, jakožto poslední zemi z rozpadlé Jugoslávie. Dohoda by dále znamenala zotavení regionu a rozvinutí ekonomického potenciálu Srbska. V pondělí 22. dubna EU vydá rozhodnutí, zda přistoupí k jednání se Srbskem o členství v EU.
Pákistánská policie zatkla exprezidenta Musharrafa
Den poté, co Nejvyšší soud v Islámábádu nařídil zatčení exprezidenta Perveze Musharrafa, byl bývalý politik zadržen pákistánskou policií. Podle jeho obhájce Qamar Afzala se exprezident dostavil před jednoho z islámábádských soudců a formálně se nechal zatknout. Soudce Abbas Shah rozhodl o dvoudenní vyšetřovací vazbě, během ní bude Musharraf podroben výslechům ve věci neoprávněných kroků proti soudcům, které údajně podnikl v roce 2007, když v zemi vyhlásil výjimečný stav. S největší pravděpodobností bude z bezpečnostních důvodů bývalý prezident Pákistánu Pervez Musharraf umístěn, alespoň dočasně, do domácího vězení. Ze stejných bezpečnostních důvodů jeho obhájce požaduje, aby byl exprezident podroben pouze soudnímu výslechu a nikoli policejní vyšetřovací vazbě. Exprezident Musharraf byl zatčen za vyhlášení výjimečného stavu v roce 2007, o dalších obviněních budou soudy teprve rozhodovat.
Spojené arabské emiráty zadržely 7 údajných členů al-Kaidy
Zpravodajská agentura Spojených arabských emirátů (SAE) WAM uvedla, že sedmičlenná skupina údajně plánovala útoky, které by ohrozily bezpečnost státu. Podle agentury WAM skupina také získávala pro al-Kaidu nové členy, šířila její ideologii a poskytovala teroristické skupině organizační podporu. Již v prosinci oznámily úřady SAE rozbití jiné údajné teroristické buňky, které měla plánovat útoky i v Saúdské Arábii. Dalších 94 osob, údajných členů islámské organizace, je v SAE právě obviněno a souzeno za pokus o převrat. Podle lidsko-právního aktivisty ze SAE, který poskytl rozhovor BBC a který si nepřál být jmenován, slouží podobné protiteroristické akce pouze jako „záminka pro perzekuci opozice“.
Stovky tisíc Argentinců protestovaly proti vládě
Ve čtvrtek se v několika velkých argentinských městech uskutečnily protestní průvody proti současné vládě. Jedná se čtvrtou protestní akci v 7 měsících. Cílem pořadatelů bylo sjednotit na náměstí v Buenos Aires 100 000 osob, konečná účast byla o něco nižší. Důvody jednotlivých demonstrantů se lišily. Prezidentka země Cristina Fernández de Kirchner je mnohými kritizována za omezování demokracie na úkor posilování pravomocí vlády. Další ji viní za zvýšení korupce. Mezi důvody, které vyvolaly nepokoje, se nacházela rovněž plánovaná reforma soudnictví či míra inflace v zemi. Opoziční parlamentní politické strany vyjádřily protestu svou podporu. Argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner se v době protestu nacházela v Peru na mimořádné schůzi Unie jihoamerických národů (UNASUR), která byla svolána proto, aby se nejvyšší představitelé států Jižní Ameriky vyjádřili k napjaté politické atmosféře ve Venezuele, která zde panuje po prezidentských volbách, které proběhly minulou neděli.
Íránský prezident podporuje prezidentskou kandidaturu Esfandiara Rahima Mashaie
Írán se připravuje na červnové prezidentské volby. Dosavadní prezident Mahmúd Ahmadinejad kvůli vypršení mandátu již nebude kandidovat. V kandidatuře plně podpořil svého dlouholetého přítele a člena rodiny Esfandiara Rahima Mashaie, jenž působí jako šéf prezidentské kanceláře. Íránské duchovenstvo, které ho považuje za kacíře a špióna, naopak Mashaie obviňuje, že chce vést politiku bez přítomnosti mulláhů. Esfandiar Rahim Mashai začínal kariéru v 80. letech ve službách Revolučních gard, poté působil na ministerstvu vnitra a sociálních věcí. V roce 2009 ho prezident Ahmadínejád k nelibosti ajatolláha Chameneího jmenoval viceprezidentem, tím zůstal pouhý týden.
Prezidentské volby v Itálii skončily politicky patovou situací
Italským poslancům se nepodařilo v prvním dvoukolovém hlasování zvolit nového prezidenta. Nejpopulárnější kandidát, bývalý odborář a bývalý mluvčí Senátu Franco Marini s 521 hlasy zdaleka nenaplnil potřebnou dvoutřetinovou většinu (672 hlasů). Nynější italský prezident Giorgio Napolitano hodlá odstoupit na konci svého sedmiletého funkčního období poté, co nedokázal vytvořit novou vládu po patových parlamentních volbách. Povinností nového prezidenta bude utvořit životaschopnou vládní koalici nebo vyhlásit nové parlamentní volby. Stefano Rodotà, kandidát podporovaný populistickým Hnutím 5 hvězd Beppeho Grilla, se umístil na druhém místě s 240 hlasy. Dalším kandidátem je starosta Florencie Matteo Renzi, který měl být největším rivalem panu Marinimu. Bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi obdržel 14 hlasů a ministr Massimo D’Alema 12 hlasů. Bývalá komisařka v Bruselu Emma Bonino a nejsilnější proevropská kandidátka získala pouze 13 hlasů.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice byl regionálními představiteli částečně uznán
Na konci března rebelové v tzv. Selekově koalici obsadili hlavní město Středoafrické republiky a svrhli dosavadního prezidenta Francois Bozize. Vůdce rebelů Michel Djotodia byl minulý týden zvolen prezidentem, ve čtvrtek na jednání v čadském N’Djamenu politiků regionu střední Afriky byl Michel Djotodia částečně uznán – regionální politici ho uznali jako hlavu přechodné vlády, nikoliv jako legitimního prezidenta. Nové volby by se měly do 18 měsíců. Středoafrická republika má za sebou dlouhou historii vojenských převratů.
Kuvajt by tvrdě zakročil proti nepokojům
Ministerstvo vnitra Kuvajtu uvedlo, že jakékoliv nepokoje a násilí v zemi by se setkaly s tvrdou odpovědí. Ve středu policie rozháněla tisíce demonstrujících slzným plynem. Někteří byli zadrženi. Protestující nesouhlasí s odsouzením opozičního politika Musallam al-Barrak k pěti letům vězení kvůli jeho protivládním výrokům. Al-Barrakovi se stejně jako dalším členům opozice nelíbí nový volební systém, který znemožnil, aby opozice získala většinu v parlamentu. Členové opozice byli obviněni, že jejich výroky uráží emíra. Kuvajt se obává pokračování arabského jara ve své zemi.
Saúdská Arábie buduje plot na hranici s Jemenem
Plot o délce 1 800 kilometrů má stát po celé délce společné hranice: od pobřeží Rudého moře k hranicím s Ománem. První část plotu na pobřeží Rudého moře je již hotova. Podle příslušníka saúdskoarabské pohraniční stráže plukovníka Hamed al-Ahmariho se bezpečnostní situace na vzájemné hranici dramaticky zhoršila po odstoupení dlouholetého jemenského prezidenta Ali Abdullaha Saleha. Podle plukovníka Ahmariho se z chudého Jemenu do Saúdské Arábie pokouší přejít tisíce imigrantů, drogových pašeráků a obchodníků se zbraněmi. Střety saúdskoarabské pohraniční stráže s těmito ozbrojenými pašeráky si v poslední době vyžádal životy 5 saúdskoarabských pohraničníků. Saúdská Arábie se v současné době snaží snížit podíl cizinců v ekonomice, což silně dopadá právě také na Jemence.
Jihokorejská republika vyzývá KLDR k dialogu, jinak je připravena se bránit
„Jihokorejská republika se cítí ohrožena severokorejskou demonstrací vojenské síly, kterou předvedla v úterý,“ sděluje ve svém prohlášení oficiální korejská zpravodajská agentura Korea Central News Agency (KCNA). Jižní Korea chce také provést demonstraci vojenské připravenosti tak, aby mohla bránit vlastní území. Jestliže je Severní Korea připravena vést dialog, měla by podle KCNA ustoupit ze svého konfrontačního postoje a měla by se omluvit za minulá příkoří.
Prezidenta Dagestánu nebudou volit občané
Namísto toho jej bude vybírat ruský prezident. Přímá volba byla dagestánským parlamentem zrušena poměrem hlasů 74 ku 9. Oficiálním důvodem jsou obavy z jejich průběhu. Severokavkazskou republiku obývá přes 30 etnik, jejichž vzájemné vztahy jsou velmi komplikované. Společnost rozdělují i odlišné postoje k islámu. Především kvůli vyznavačům jeho radikální formy je současný Dagestán nejnebezpečnější oblastí Ruské federace. Aktuálním prezidentem země je Ramazan Abdulatipov, který započal své čtyřleté funkční období v lednu 2013.
Izrael je připraven zadržet zbraně mířící do Sýrie
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jeho země má právo zadržet zbraně mířící do Sýrie, které by se mohly dostat do „špatných rukou“. Dle premiéra Netanyahu by se mohly stát hrozbou nejen pro Blízký východ, ale pro celý svět. „Kdyby se teroristé dostali k proti-letadlovým a chemickým zbraním, mohli by změnit hru v regionu.“ Izrael se nechtěl angažovat v syrském konfliktu, nicméně je připraven se bránit. Premiér Netanyahu nepotvrdil domněnku, že Izrael ostřeloval v lednu konvoj zbraní po syrský režim.
Chilský ministr školství Harald Beyer byl odvolán z funkce a zbaven politického mandátu
Poslanecká sněmovna v Chile zbavila 4. dubna poměrem hlasů 58 pro a 56 proti ministra školství Haralda Beyera politického mandátu z důvodu obvinění kvůli pochybení v danění zisku soukromých vysokých škol a porušení zásad poctivosti. Ve čtvrtek odvolání schválil i Senát, 20 senátorů hlasovalo pro a 18 proti. Exministr Harald Beyer byl propuštěn a dalších 5 let nemůže vykonávat žádnou veřejnou funkci.
Senát nepodpořil návrh prezidenta Obamy na přísnější prodej zbran
Prezident Barack Obama kritizoval senátory, kteří odmítli podpořit nadstranický návrh na přísné prověrky pro prodej střelných zbraní. Návrh podpořilo 54 senátorů z 60 potřebných. Prezident Obama vede kampaň na podporu přísné regulace palných zbraní od střelby na základní škole v Connecticutu z loňského prosince. Prezident Obama prohlásil, že „dnes to byl velmi ostudný den pro Washington. Ale naše úsilí není u konce.“ Podle prezidenta Obamy senátoři, kteří odmítli návrh podpořit, jednali politicky a nepředložili žádné rozumné argumenty, proč s návrhem nesouhlasí.
Argentinská prezidentka usiluje o reformu soudnictví
Prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kirchner navrhla před 2 týdny reformu soudnictví, která se skládá z 6 bodů. Tvrdí, že přispěje k demokratizaci a rychlejšímu fungování soudního systému, podle četných hlasů opozice však soudní moc přestane být nezávislá na moci výkonné a legislativní. První změnou má být zvýšení členů v Soudní radě, která vybírá a odvolává soudce. Její členové mají být nově voleni ve všeobecných volbách a musí se přihlásit k nějaké politické straně. Druhým bodem je vytvoření 3 soudů třetí instance. Jeden pro oblast pracovního práva, druhý pro občanské a třetí pro obchodní. Mají se zabývat odvoláními od soudů druhých instancí a spor vyřešit dříve, než se dostane k Nejvyššímu soudu. Dále by soudy nemohly přijímat preventivní opatření, které by pozastavovaly platnost zákonů po dobu delší než 6 měsíců. Čtvrtou změnou je zpřísnění výběrů soudních úředníků, které má zabránit obsazení pracovních míst přáteli soudců. Pátým požadavkem je, aby soudy druhé a třetí instance a Nejvyšší soud poskytovaly na internetu přístupné všechny informace týkající se probíhajících kauz. Posledním bodem reformy je přiznání majetku, které by měli zveřejnit všichni činitelé soudní moci.
Evropský parlament podpořil maďarskou vládu
Členové hlavního pravicového bloku v Evropském parlamentu podpořili maďarskou vládu navzdory obavám EU z porušování lidských práv. Evropská komise vyjádřila ostrou kritiku ohledně maďarských ústavních změn, ale přesto na zasedání Evropské lidové strany (EPP) nezazněly žádné oficiální požadavky k vyloučení maďarské vládnoucí strany Fidesz z řad EPP. Zasedání EPP se účastnil i maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán, který je některými poslanci obviňován ze zneužívání moci ze strany Fidesz, ale na vyslechl si pouze kritiku jeho některých ekonomických rozhodnutí, ale také podpůrné a pozitivní ohlasy a zasedání bylo zakončeno velkým potleskem pro premiéra Orbána. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso poslal premiérovi Orbánovi varovný dopis, ve kterém upozorňuje, že tzv. čtvrtá změna by mohla být neslučitelná s právními předpisy EU a zásadami právního státu a Evropská komise by musela podniknout právní kroky proti Maďarsku.
Irák popravil 21 lidí za terorismus, Írán 9 odsouzených za vraždu
Irák vykonal v úterý 21 rozsudků smrti. Všichni popravení byli Iráčané odsouzení kvůli spojení s terorismem. Počet poprav v Bagdádu se tak letos vystoupal na 50. Ministr spravedlnosti Hassan al-Shammari trvá na tom, že tresty smrti budou nadále používány přes mezinárodní kritice. Ve stejný den v Íránu bylo popraveno 9 lidí usvědčených z ozbrojených loupeží, vražd a únosů v jižní provincii Fars.
EU pravděpodobně zmírní sankce proti Barmě
EU pravděpodobně schválí zrušení většiny sankcí proti Barmě s výjimkou zbrojního embarga, a to v reakci na politické a ekonomické reformy, které civilní vláda země zavádí od roku 2011. Barmský prezident Thein Sein povolil návrat do politiky nositelce Nobelovy ceny za mír Aung San Suu Kyi, která se stala lídrem opozice a učinila řadu zahraničních návštěv. Této krok byl odsouhlasen velvyslanci EU a čeká na plnou podporu ministrů zahraničí EU, kteří se vyjádří v pondělí 22. dubna. Očekávané zmírnění sankcí by umožnilo společnostem investovat do Barmy, která má značné přírodní zdroje a společné hranice s ekonomickými významným státy, jako je Čína a Indie. Na druhou stranu EU požaduje bezpodmínečné propuštění zbývajících politických vězňů a řešení náboženských konfliktů a násilí.