Bílý dům oznámil, že americké zpravodajské služby věří „s různou mírou důvěry“, že Sýrie použila chemické zbraně proti rebelům. Jednalo se o nervovou látku sarin v malém měřítku. USA nespecifikovaly, kdy a kde k tomu mělo dojít. Již dříve Bílý dům varoval, že použití chemických zbraní by bylo „červenou linií“ pro případný zásah, ale tato zpráva nepředstavuje důkaz. Republikáni v Kongresu ve čtvrtek volali po silné reakci USA. Fráze „s různou mírou důvěry“ obvykle znamená, že existují rozdílové názory uvnitř zpravodajské služby. Již dříve Velká Británie a Izrael informovaly o použití chemických zbraní v Sýrii. USA chtějí konzultovat situaci se spojenci a vyhledat další důkazy.
Archiv rubriky: Politika
Nový italský premiér zahájil jednání o sestavení koaliční vlády
Designovaný italský premiér Enrico Letta (46) zahájil jednání ohledně utvoření nové koaliční vlády a ukončení dvouměsíční politicky patové situace. Premiér Letto je bývalý místopředseda středolevé Demokratické strany (PD), která z celé situace vyšla nejhůře, a proto bylo překvapením, že prezident Giorgio Napolitano zvolil do čela vlády právě jeho. Koaliční vláda bude složena z Demokratické strany (PD) předsedy Maria Montiho a strany Lid svobody (PDL) předsedy Silvia Berlusconiho. Oba zástupci stran prohlásili, že budou novou vlády podporovat. Premiér Letta konzultuje i s malými stranami jako Levicová ekologie a svoboda (SEL). Hnutí 5 hvězd (M5S) předsedy Beppe Grillo uvedlo, že bude sice v opozici, ale bude podporovat konkrétní reformy. Bývalý spojenec předsedy Berlusconiho strana Liga severu (LN) se nepřipojí, ale bude spolupracovat s některými reformami. Ve svém prohlášení řekl, že hospodářská politika EU se zaměřuje příliš na úsporná opatření a nikoliv na růst a že hodlá změnit přístup k EU.
Japonský premiér se chystá oficiálně návštívit Moskvu
V rámci pobytu, který se uskuteční v průběhu příštího týdne, bude předseda japonské vlády Šinzó Abe s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednávat detaily spolupráce v širokém spektru oblastí. Mezi ně patří například otázka zapojení japonských firem do výstavby plynového potrubí z východní Sibiře do přístavního města Vladivostok. Diskutovat se také bude o založení společného investičního fondu s rozpočtem 1 miliardy USD, jehož práce by měla spočívat v podpoře expanze japonských podniků do východních oblastí Ruska. Japonský premiér Šinzó Abe také vyjádřil ochotu jednat o teritoriálním statutu Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval v roce 1945. Japonsko v reakci na tento krok odmítlo se Sovětským svazem uzavřít příměří.
Dakar protestoval kvůli zatčení syna senegalského ex-prezidenta Abdoulaye Wady
V úterý se senegalským Dakarem nesly hlasy 2500 protestujících proti zatčení Karima Wada, syna někdejšího prezidenta země Abdoulaye Wady. Ten byl zatčen letos v březnu pro podezření z obohacování se ze státních peněz. „Karim je v rukou současného prezidenta Macky Sallyho, který má zájem zničit Senegalskou demokratickou stranu, což nemůžeme akceptovat, upozornil rozhořčený demonstrant zpravodajství FRANCE24. Prezident Sally již v minulosti slíbil, že za jeho vlády bude prioritním cílem boj s korupcí, do něhož patří i vypořádání se s představiteli minulého režimu. V čele průvodu pochodovalo i několik zástupců strany PDS, mezi nimi například Ousmane Ngom, tehdejší ministr vnitra a šéf strany.
Libanon nesmí dovolit přepravu zbraní do Sýrie přes jeho území
Libanonský prezident Michel Sleiman řekl, že libanonské orgány nesmí dovolit, aby zbraně a ozbrojenci proudili do Sýrie přes hranice Libanonu. Vyzval politické strany, aby přijaly opatření i proti budování tréninkových center ozbrojenců na území Libanonu. Prezident Sleiman opakovaně vyjadřuje nesouhlas s mezinárodní intervencí do Sýrie. Prosazuje dialog, který by měl vést k ukončení konfliktu. Libanon se nechce vměšovat do vnitřních záležitostí svého souseda. V poslední době dva radikální duchovní v zemi vyzvali lidi, aby se připojili k povstalcům v Sýrii, kteří chtějí svrhnout režim prezidenta al-Assada. Během posledních měsíců se opakovaně militantní skupiny snažily dostat do Sýrie přes Libanon.
Ministr obrany USA Hagel je na návštěvě Egypta
Americký ministr Chuck Hagel se po jednání v Saudské Arábii přesunul do Egypta. V Rijádu dojednával prodej zbraní do země. V Egyptě jedná s ministrem obrany Abdul Fattah al-Sisi a prezidentem Mohammedem Mursí. Egypt byl dlouhá léta ve strategickém zájmu USA, což podle amerických úředníků nenarušila ani revoluce z roku 2011. I po pádu režimu prezidenta Mubaraka USA poskytují Egyptu více než miliardu USD vojenské pomoci. Očekává se, že ministr Hagel bude s egyptskými představiteli hovořit o vztazích s Izraelem, zhoršující se bezpečnosti na Sinajském poloostrově a domácí politice. Po jednání v Egyptě zamíří ministr Hagel do Spojených arabských emirátů.
Benešovy dekrety nepředstavují problém pro rakouské investice, ujišťoval prezident Zeman
Podle tiskového prohlášení rakouské Národní rady odsoudil prezident ČR Miloš Zeman při setkání s předsedkyní dolní komory rakouského parlamentu Barbarou Prammerovou Benešovy dekrety a odsun Němců z oblasti československých Sudet po druhé světové válce označil za neadekvátní. Prezident Zeman odmítl názor, že by Benešovy dekrety mohly jakkoliv ohrozit rakouské investice v České republice, ovšem uvedl, že tyto dekrety jsou součástí platného ústavního pořádku ČR a musí být respektovány.
Bolívie žaluje Chile kvůli přístupu k moři
Bolívijská vláda ve středu odevzdala na Mezinárodním soudním dvoře, který sídlí v Haagu v Nizozemsku, žalobu na Chile. Cílem iniciativy je získat přímý přístup k moři. Po Pacifické válce (1879-1883) totiž celé přímořské teritorium Bolívie přešlo pod kontrolu Chile. Kvůli konfliktu před 130 let tak Bolívie ztratila 120 000 km2 a 400 kilometrů pobřeží. Bolívijský ministr zahraničních věcí David Choquehuanca ve svém prohlášení hájil zákon, který podle něj nemá vyznít jako nepřátelský akt. Na Mezinárodní soudní dvůr se země obrátila jako na nezávislou instituci, která dokáže dlouhotrvající konflikt mezi Bolívii a Chile vyřešit. Ministr zahraničních věcí Chile Alfredo Moreno soudní žalobu, kterou považuje za nepodloženou a protiprávní, odmítá.
Nový paraguayský prezident: Nikdy jsem nebyl volit
Prezident Paraguaye zvolený v nedělních volbách Horacio Cartes na tiskové konferenci v pondělí přiznal, že až do neděle nikdy předtím ve volbách nehlasoval. Svůj postoj zdůvodnil tím, že v politiku neměl důvěru. „Patřil jsem k lidem, kteří si kladli otázku, k čemu je chodit k volbám, když politici sledují jen své vlastní zájmy?“ řekl. Zdůraznil, že je třeba snažit se stavět důvěru mezi občany a vládou a to nejlépe tím, pokud vláda promění své sliby v činy.
Švýcarsko má v úmyslu omezit imigraci v EU
Švýcarská Spolková rada uvedla, že plánuje zavést limit na počet pracovních povolení vydaných v průběhu 12 měsíců od května tohoto roku. Švýcarsko sice není členem EU, ale od roku 1999 uzavřelo dohodu o volném pohybu osob, a tudíž může navrhnout novou doložku. Uvedená doložka by podle vlády měla pomoci, aby se imigrace byla přijatelná pro společnost a slučitelná s jejími potřebami. Spolková rada uvedla, že kvóty se budou vztahovat na 8 zemí střední a východní Evropy, včetně Maďarska, Polska a Slovenska. V červnu by mělo proběhnout další rozšíření o 17 zemí západní a jižní Evropy. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová kroky kritizuje, protože opatření přehlíží velké výhody volného pohybu osob, které přináší občanům EU ale i Švýcarsku a hlavně opatření je v rozporu s dohodou o volném pohybu osob. Švýcarská vláda je pod tlakem pravicové Lidové strany (SVP) a Strany zelených (GP), podle kterých imigrace dosáhla neudržitelné úrovně.
Bahrajn zablokoval návštěvu vyslance OSN
Bahranská vláda odložila na neurčito návštěvu zpravodaje OSN Juana Mendeze. Jde už o druhé odložení příjezdu Mendeze do země, což kritizuje zástupce americké lidsko-právní organizace Human Rights First Brian Dooley, který krok nazval „velkou ranou pro důvěryhodnost bahrajnského reformního procesu“. Naznačil také, že bahrajnský režim se bojí odhalení, která by mohlo mezinárodní vyšetřování učinit. Před několika dny navíc americké ministerstvo zahraničí vydalo zprávu o porušování lidských práv v Bahrajnu, která zmiňuje prohřešky jako zadržování občanů na základě vágních obvinění nebo mučení zadržených ve vazbě. Bahrajnské ministerstvo zahraničí nicméně zprávu odmítlo s tím, že postrádá „objektivitu a nezohledňuje pokrok Bahrajnu v ochraně lidských práv“.
Bývalý mluvčí Tamilských tygrů kandiduje do srílanské provinční rady
Kandidaturou do Rady Severní provincie chce vstoupit na politickou scénu bývalý mluvčí Tamilských tygrů Velayutham Dayanithi, někdy též označovaný jako Mistr Daya. Volby do Rady proběhnou na Srí Lance v září. Velayutham Dayanithi v současnosti působí jako ředitel zpravodajského oddělení televize Dan. Kandidovat bude za vládnoucí Sjednocenou lidovou alianci svobody (UPFA). S vládní podporou již dříve kandidovali i někteří další bývalí členové militantní nacionální organizace Tamilských tygrů. Dayanithiho kandidatura není ohrožena, na rozdíl od řady jiných příslušníků proti němu nebyla vznešena obvinění z teroristických aktivit a v roce 2010 byl propuštěn z vojenské vazby. I během občanské války, která na Srí Lance probíhala v letech 1979–2009, se pohyboval v oblasti médií.
Filipíny podepsaly s Ruskem pak o boji proti pašeráctví a nadnárodní kriminalitě
Filipíny ve středu podepsaly s Ruskem dohodu o posílení vzájemné kooperace v oblasti boje proti pašeráctví, obchodním podvodům a porušování celních nařízení. Dohodu za Filipíny podepsal komisař celního úřadu (BOC) Rozzano Rufino Biazon a ruský velvyslanec na Filipínách Nikolay Kudashev. „Spolupráce mezi Ruskem a Filipínami má za cíl zabránit porušování celních předpisů a ochranu ekonomických, daňových, sociálních a komerčních zájmů obou zemí,“ uvedl filipínský komisař BOC Rozzano Rufino Biazon.
Afghánský prezident Karzai souhlasí s omezením pro televize
Prezident Afghánistánu Hamid Karzai řekl, že ministerstvo informací a kultury musí zabránit televizním stanicím, aby vysílaly programy, které jsou vulgární, obscénní, neislámské a jsou v rozporu se společenskou morálkou. Přesná definice ale není známá. Toto rozhodnutí může být alarmující pro mezinárodní podporovatele Afghánistánu, kteří v zemi investovaly po pádu Talibanu na podporu liberálních hodnot a svobody slova. Prezident Karzai se v pátek sešel s Radou duchovních Afghánistánu, která žádala, aby vláda přijala opatření proti některým televizním vysílání, které dle Rady podporují prostituci. Po pádu Talibanu v roce 2001 se v zemi objevilo více než 50 soukromých televizí a některé z nich vysílají indické telenovely, za které je kritizují konzervativní duchovní a politici. Pokud by televize nedodržovaly pravidla, jejich licence by mohla být zrušena. Prezident Karzai čelil mezinárodní kritice v minulém roce poté, co podpořil doporučení Rady na oddělení lidí na pracovišti podle pohlaví.
Kambodžská opozice protestuje proti státní volební komisi
Hlavní opoziční strana Kambodžská národní strana osvobození (CNRP) zorganizovala nenásilný protest a vyjádřila tak svůj požadavek zásadní reformy státní volební komise. Podle místopředsedy CNRP Kem Sokhy je stávající komise úzce napojena na vládnoucí Kambodžskou lidovou stranu (CPP) premiéra Hun Sena. Požadavek Kambodžské národní strany osvobození přichází v době blížících se parlamentních voleb, které by měly proběhnout 28. července. Místopředseda CNRP Sokha dále dodává, že v současné době by státní volební komise nedokázala zajistit svobodné a spravedlivé volby. CNRP volá po přijetí doporučení zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Kambodži a auditu celostátního seznamu voličů. Pokud státní volební komise ani vláda nepodniknou žádné kroky vedoucí k řešení požadavku CNRP, podle místopředsedy Sokha strana a její podporovatelé znovu vyjdou do ulic.
Skupina kubánských disidentek Dámy v bílém si po 8 letech převzala cenu EU
Již v roce 2003 byla skupina kubánských disidentek nazývaná Dámy v bílém oceněná cenou Sacharova Evropskou unii. Nicméně až 8 let později si mohly Dámy v bílém svou cenu převzít v Evropském parlamentu. Během emotivní ceremonie v Bruselu přijaly Kubánky ocenění za svou snahu bránit lidská práva na Kubě. Dřív jejich příjezd do Evropy nebyl možný kvůli neochotě kubánské vlády udělit jim cestovní povolení. Skupina Dámy v bílém vznikla v roce 2003 na protest uvěznění 75 manželů její členek.
Bývalý egyptský ministr financí byl odsouzen na 25 let do vězení
Soud shledal bývalého ministra financí Egypta Yousef Butrus-Ghali vinným z plýtvání veřejných prostředků. Konkrétně se mělo jednat o 3,6 milionů USD během jeho posledních let v úřadě. Exministr Butrus-Ghali byl odsouzen v nepřítomnosti na 25 let do vězení, předpokládá se, že se nachází v Londýně. Díky nepřítomnosti může požádat o obnovu řízení a všechny verdikty soudu mohou být zrušeny po jeho návratu.
Italský prezident nominoval nového premiéra
Italský prezident Giorgio Napolitano dnes nominoval na funkci premiéra místopředsedu Demokratické strany (PD) Enrico Letta a požádal ho, aby sestavil novou koaliční vládu. Dalšími kandidáty byly bývalý premiér Giuliano Amato a starosta Florencie Matteo Renzi. Při výběru předsedy vlády prezident Napolitano spolupracuje s předsedou strany Lid svobody (PDL) Silvio Berlusconim a se současným premiérem úřednické vlády Mario Montim. Prezident Napolitano při svém prvním projevu silně zkritizoval dosavadní úřednickou vládu za jejich nezodpovědnost a prodlužování politicky patové situace. Dále pohrozil, že rezignuje, pokud se strany nedohodnout na koaliční vládě a nebudou spolupracovat v prosazování potřebných reforem.
V severosyrském Aleppu došlo k únosu 2 biskupů
V největším syrském městě Aleppu byli uneseni 2 pravoslavní biskupové. Jedná se o Yohanna Ibrahima, člena syrské pravoslavné církve, a řeckého biskupa Boulose Yazigiho. Zprávu o incidentu přinesla státní tisková agentura SANA. Abdulahad Steifo ze syrské Národní koalice informaci o únosu potvrdil, avšak identitu o únoscích blíže nezmínil. „Všechny možnosti jsou otevřeny,“ řekl. Od začátku války v Sýrii přišlo o život několik muslimských duchovních, útok na křesťany byl první. Ti tvoří asi 5 % obyvatel země. Podle lidsko-právních organizací se zástupci křesťanské církve stali zranitelnými v posledních 2 letech.
Izrael tvrdí, že Sýrie použila chemické zbraně
Izraelský brigádní generál Itai Brun uvedl, že režim prezidenta Bashara al-Assada použil opakovaně chemické zbraně proti civilistům. Mělo se jednat o smrtící plyn sarin. Brun odhaduje, že Sýrie má 1 000 tun chemických zbraní a zároveň uvedl, že je alarmující, že mezinárodní odpověď na použití chemických zbraní není žádná. Americký ministr obrany Chuck Hagel, který je nyní na Blízkém východě, řekl po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu, že USA stále posuzují zprávy o použití chemických zbraní. Jejich použití by „změnilo hru“. Není jasné, jaké kroky by USA podnikly.
Barmu rozděluje mezinárodní ocenění pro prezidenta Thein Seina
Mezinárodní krizová skupina (ICG) ocení barmského prezidenta Thein Seina každoročně udělovanou cenou za snahu o mír. K tomuto rozhodnutí ji přiměly demokratické reformy, které prezident inicioval, a mírové snahy. Nadšení mezinárodních aktérů avšak zcela nesdílí domácí úředníci, členové opozice, odborníci ani vůdčí osobnosti etnických minorit v zemi. Jejich názory na prezidenta i vládu se diametrálně liší a pro některé je ocenění Thein Seina naprosto nepřijatelné. Prezident Sein totiž zůstává v úzkém spojení s armádou, která i nadále provádí ofenzivní operace a zneužívá svou moc v oblastech, kde žijí barmská etnika. Prezidenta Seina kritizuje americká lidsko-právní organizace Human Rights Watch.
Írán odmítá jakoukoliv spojitost s plánovaným útokem na železnici v Kanadě
Írán popřel jakoukoliv spojitost se 2 zadrženými muži, kteří jsou podezřelí z plánování teroristického útoku na železnici u Toronta. Kanadské úřady uvedly, že oba podezřelí byli podporováni skupinou Al-Kaida z Íránu, i když žádné důkazy o přímé státní podpoře neexistují. Zadržený Chiheb Esseghaier a Raed Jaser v úterý předstoupí před soud kvůli slyšení o kauci. Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi uvedl, že vytvářet spojitost mezi Al-Kaidou a Íránem je „směšné„. Loni v září Kanada přerušila diplomatické styky s Íránem, uzavřela velvyslanectví v Teheránu a vyhostila všechny íránské diplomaty ze svého území.
EU hodlá zahájit přístupová jednání se Srbskem
Evropská komise vyzývá členské země EU k setkání v červnu, aby zahájily jednání o členství Srbska. Přístupová jednání by mohla započít v novém roce a připojení Srbska k EU je pravděpodobné až po roce 2020. Dohoda mezi Srbskem a Kosovem se stala důležitým mezníkem pro normalizaci a obnovu vztahů na Balkáně po rozpadu Jugoslávie v roce 1990. Srbská vláda přesto trvá na tom, že Kosovu poskytla vysokou míru autonomie, což neznamená, že uznala jeho nezávislost. Podle dohody se jedná o právní uznání Kosova a autonomii v důležitých politických oblastech jako je hospodářský rozvoj, vzdělávání, zdravotnictví, městské a venkovské plánování. Evropská komise dále doporučila zahájit jednání s Kosovem o dosažení Stabilizační a asociační dohody s EU, která je klíčová k budoucím přístupovým jednáním k EU.