Již v roce 2009 prezident Hamid Karzai dekretem schválil zákon zakazující násilí na ženách, sňatky dětí a nucená manželství, dosud ale neprošel parlamentem. Někteří zákonodárci se zákon snaží protlačit i parlamentem, který je k němu spíše negativně nakloněn, neboť se obávají, že by v budoucnosti mohl být prezidentský dekret zrušen. Poslední projednání jeho schvalování zablokovali fundamentalisté. Někteří poslanci naopak tvrdí, že by se zákon dále neměl v parlamentu schvalovat, aby nedošlo k jeho případnému zrušení. „Neměli bychom si hrát s tímto zákonem, který je už tak úspěšný,“ říká členka afghánské Nezávislé komise pro lidská práva Soraya Sobjang.
Archiv rubriky: Témata
Bulharsko míří k povolebnímu patu, expremiér prosazuje vládu odborníků
Bojko Borisov, vůdce nejsilnější bulharské strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) a bývalý bulharský premiér, byl pověřen jako předseda vítězné strany v parlamentních volbách úkolem sestavit bulharskou vládu. Jeho šance jsou avšak malé, protože žádná se tří zvolených parlamentních stran nechce s GERB uzavřít koaliční smlouvu a ani se zavázat k podpoře menšinové vlády. Předseda BERB Borisov vyjádřil v pátek při jednání s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem své obavy nad povolením koalice Bulharské socialistické strany se stranou turecké menšiny Hnutí za práva a svobody a s nacionalistickou stranou Akta. Podle slov předsedy Bulharské socialistické strany je potřebná technokratická vláda odborníků s jasnými prioritami, protože současnou situaci nelze řešit na základě stranických zájmů.
Indie poskytne finanční pomoc Kašmíru
Finanční pomoc ve výši 61 milionů USD poskytne indická vláda oblasti Kašmíru spadající pod její správu. Důvodem je zemětřesení z počátku května, která zasáhlo několik okresů a zničilo naprostou většinu budov. Před vydáním rozhodnutí o finanční pomoci oblast navštívil ministr zdravotnictví Ghulam Nabi Azad. Na obnovu oblasti a pomoc postiženým obyvatelům přispěje i regionální vláda, minulý týden ohlásila, že ze svého rozpočtu za tímto účelem vyčlenila 4,5 milionu USD. Přestože k nejsilnějším otřesům došlo již 1. května, vláda a odborníci se ale stále obávají dozvuků zemětřesení, Kašmír totiž leží v oblasti s vysokou seismickou aktivitou. Následkem otřesů zemřely dvě osoby, zhruba stovka dalších byla zraněna.
Brazilský exprezident pochválil argentinskou hlavu státu, opřel se ale do tamních médií
Bývalý brazilský prezident z let 2003 až 2011 Luiz Inácio Lula da Silva podpořil argentinskou prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. Reagoval na některá média, která ji kritizují. „Žádné médium nemůže popřít, že vláda argentinské prezidentky nachází u chudých podporu,“ řekl. Podle něj se tisk vyjadřuje negativně jednak o něm, jednak o současné brazilské prezidentce Dilmě Rousseff. „Když my média kritizujeme, říkají, že na ně útočíme, zatímco když oni kritizují nás, říkají, že je to demokracie,“ dodal. Prohlášení se dějí po obnoveném sporu mezi argentinskou vládou a mediální skupině Clarín. V novinách se objevily zprávy o praní špinavých peněz, na kterém se měli podílet podnikatelé v blízkém kontaktu s manželi Kirchner. Skupina argentinských poslanců přišla s návrhem vyvlastnit většinu akcií jediné novinové papírny v zemi, kterou nyní ovládá uskupení Clarín a deník La Nación. Starosta Buenos Aires Mauricio Macr podepsal listinu, ve které slibuje, že bude hájit svobodu tisku.
Kanada prosazuje výstavbu ropovodu Keystone XL
Kanadský premiér Stephan Harper na konferenci v New Yorku odmítl, že by plánovaný ropovod Keystone XL mohl poškozovat životní prostředí. Zároveň zdůraznil, že poptávka po ropě je v Kanadě i v USA značná, proto je podle premiéra jen otázkou, zdali bude zvolena doprava po železnici nebo ropovodem. Premiér rovněž zdůraznil, že výstavba ropovodu dlouhého 1 897 kilometrů by přinesla na 40 000 nových pracovních míst. Před jednáním se sešla řada odpůrců ropovodu, kteří připomněli ropnou havárii v Mexickém zálivu. Projekt již schválil Výbor pro přírodní zdroje, Výbor pro energetiku a obchod i Výbor pro dopravu.
Argentina láká turisty na místa spojená s papežem Františkem
Obchodníci na náměstích v Buenos Aires prodávají upomínkové předměty s obrázky papeže Františka. Opodál čekají turističtí průvodci v typickém vatikánském oblečení, černém obleku, bílé košili a žlutém šátku okolo krku. Okruh začíná v katedrále, ve které kardinál Jorge Bergoglio vykonával mše. Průvodci také turistům ukazují budovu, ve které papež František dříve bydlel, jeho holičství a obchody, do nichž chodil. Existují rovněž vyhlídkové jízdy v autobusech, které projíždí částmi města, v nichž dříve trávil čas papež František.
Rusko zvažuje pomoc s ostrahou hranic mezi Tádžikistánem a Afghánistánem
Možnost vyslání ruské pohraniční stráže do klíčových oblastí jižního Tádžikistánu připustil vyslanec Ruska v Afghánistánu Andrej Avetisian. Důvodem jsou obavy z nekontrolovatelného rozvoje afghánských militantních skupin po oficiálním ukončení bojů s extremisty a odchodu spojeneckých vojsk ze země, který je plánován na rok 2014. Důležitou motivací je také možnost podílet se na boji proti pašování drog, které z Afghánistánu do Ruska často proudí skrze jednotlivé středoasijské republiky. Armáda Ruské federace se v minulosti na ostraze tádžických hranic dlouhodobě podílela. V roce 2005 však byla spolupráce přerušena a odpovědnost za bezpečnost převzaly místní ozbrojené složky. „V dobách, kdy zde byli nasazeni příslušníci ruské armády, v oblasti panovaly mnohem bezpečnější podmínky než nyní. Obnovit dřívější spolupráci by tedy bylo v zájmu Ruska i samotného Tádžikistánu,“ myslí si ruský velvyslanec Andrej Avetisian.
Soukromý let kostarické prezidentky přináší rezignace
Prezidentka Kostariky, Laura Chinchilla, letěla minulý víkend do Peru soukromým letadlem ropné společnosti THX. Další vyšetřování ukázalo, že ropná společnost je spojena s kolumbijským podnikatelem Gabrielem Morales Fallón, který je podezřelý z obchodu s drogami a praní špinavých peněz. Vystupoval pod falešným jménem Gabriel O’Falan. Ve středu rezignoval ministr komunikací a prezidentčin mluvčí Francisco Chacón, který byl jedním z jejích nejbližších spolupracovníků a doprovázel ji i na cestě do Peru. Sdělil, že cítí za skandál zodpovědnost. Ve čtvrtek v noci rezignoval také místopředseda a zároveň šéf bezpečnostních a zpravodajských složek (DIS) Mauricio Boraschi. Následovala jej i Irene Pacheco, osobní asistentka prezidentky. Vláda kostarické prezidentky Laury Chinchilla tak v současnosti čelí krizi.
Japonský ministr financí zveřejnil zprávu o investicích japonských firem, mají prosperovat
Japonský ministr financí Taro Aso v pátek na oficiální tiskové konferenci zveřejnil údaje týkající se stoupajících investic japonských firem. Nejvíce investic japonských firem bylo do oblasti mechanizace, která se podle ministra v dubnu zvýšila o 14,2 %. „Tato data jsou důležitým ukazatelem úspěšných kroků vlády, jejíž stimulační plány pomáhají domácí ekonomie,“ uvedl japonský ministr. Ten také připomněl, že firmy, které byly na jedné straně zatěžovány plovoucím kurzem domácí měny, se soustředily na investování do vybavení. Ministr Aso avšak nabádá k opatrnosti, situace se podle něj může kdykoliv obrátit, pokud zahraniční odbyt zeslábne, anebo bude-li na finančních trzích převládat strach z rizik.
Ultra-ortodoxní Židé protestovali v Jeruzalémě proti začlenění do armády
Přibližně 15 000 lidí protestovalo ve čtvrtek v podvečer v Jeruzalémě proti plánu donutit členy ultra-ortodoxní komunity, aby sloužili u armády. Při protestu došlo ke střetům mezi policisty a demonstrujícími. Několik protestujících bylo zatčeno. Rabín David Zycherman řekl: „Vláda chce vykořenit naše tradice a sekularizovat nás, nazývají to tavící kotel, ale lidé nemůžou být roztaveni. Nemůžete změnit náš způsob života.“ Od vzniku Izraele v roce 1948 byli z vojenské povinnosti vyjmuti ultra-ortodoxní, když studují na náboženské škole. Ultra-ortodoxní tvoří přibližně 10 % obyvatelstva. V Izraeli je vojna povinná pro většinu obyvatelstva staršího 18 let, muži chodí na 3 roky a ženy na 2 roky. V loňském roce Nejvyšší soud rozhodl, že výjimka pro ultra-ortodoxní je protiústavní a začala jednání o novém zákoně.
Čína připravuje nové směrnice k podpoře zahraničních investic
Čínské vládní úřady přehodnotily politiku směrnic k povzbuzení zahraničních investic do průmyslových vylepšení především ve střední a západní části země. Nové směrnice, které by měly platit už od 10. června letošního roku, zahrnují detailní strategii motivace ke zvýšení efektivity těžkého průmyslu a sektoru služeb, jak ve své zprávě zveřejněné v pátek uvádí Národní komise pro rozvoj a reformy. Nová politika se orientuje na maximální využití ekonomických výhod, unikátních přírodních zdrojů a výhod životního prostředí v jednotlivých regionech. Směrnice také počítají s omezením znečištění průmyslovou výrobou v regionech střední a západní Číny. Tato nová série opatření nahrazuje starší směrnice, jejichž platnost skončila už v roce 2008.
Ministr Schwarzenberg navštíví země Perského zálivu
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg společně s delegací českých podnikatelů navštíví mezi 18. a 23. květnem Saúdskou Arábii, Jemen a Spojené arabské emiráty. V Saudské Arábii je jednání zaměřeno na posílení vztahů mezi zeměmi, hlavně politických a ekonomických. V Jemenu chce ministr Schwarzenberg vyjádřit podporu při politické transformaci a bude otevřen honorární konzulát v Sanaa. Spojené arabské emiráty jsou nejvýznamějším arabským obchodním partnerem České republiky, proto jednání bude především zaměřeno na další rozvoj ekonomických vztahů.
Čínský premiér navštívil Řecko
Čínský premiér Li Keqiag ve čtvrtek navštívil Řecko a při této příležitosti zde se svým řeckým protějškem Antonisem Samarasem podepsal sérii dohod upravující bilaterální spolupráci v oblastech investování, dopravy a zemědělství. Podle obou státníků by se objem obchodů mezi oběma státy měl zdvojnásobit už od roku 2015. Dosavadní oficiální údaje o objemu obchodu mezi Čínou a Řeckem dosahovaly za minulý rok 2012 hodnoty 3,38 miliard USD. Řecký premiér Samaras čínské investory a čínskou pomoc vítá. Čína a Řecko podle něj nejsou jenom krátkodobými partnery, kteří v tomto partnerství vidí pouze ekonomické výhody.
USA přesouvá na 200 námořníků do Sicílie, zabránit mají případným útokům v Libyi
Na 200 námořníků a 2 letadla vyšlou Spojené státy americké na základnu Sigonella v Sicílii, důvodem je zabránění podobným útokům, které zažila americká ambasáda v Libyi minulý rok, při kterém zemřel velvyslanec Chris Stevens a 3 další Američani. Podle italské ministryně zahraniční Emma Bonino budou jednotky v jihoafrické zemi působit na základě bilaterálních dohod mezi oběma státy. Vojenská základna Sigonella slouží jako námořní základna Spojených států amerických a jako letecká základna Itálie. Vojáci budou přesunuti ze základny ze Španělska.
USA si vyhrazuje právo zasáhnout diplomaticky i vojensky v Sýrii, prohlásil prezident Obama
Ve čtvrtek prezident Barack Obama uvedl, že pokud se situace v Sýrii, kde druhým rokem probíhá občanská válka, nezlepší, může země zasáhnout diplomaticky i vojensky. Americká veřejnost je ale proti nové vojenské operaci země. Přesto USA nechtějí být jedinou zemí, která bude syrský konflikt řešit, proto se prezident Obama sedomnívá, že se USA a Rusku podaří uskutečnit mezinárodní mírovou konferenci ohledně Sýrie. Neshody nicméně jsou v roli Íránu, kterého Ruska prosazuje jako nutného účastníka konference, což Západ odmítá. Turecký premiér Tayyip Erdogan uvedl, že konference by se rovněž měla zúčastnit i Čína.
Súdánský ministr zahraničí navštíví sousední Jižní Súdán
Páteční návštěva súdánského ministra zahraničí Ali Ahmed Karti bude první oficiální politickou návštěvu od nařčení Súdánu před 3 týdny, že Jižní Súdán podporuje rebely útočící na jeho území, ti stojí za útoky ve městě Um Rawaba. K útoku se přihlásili rebelové ze 3 povstaleckých skupiny z Darfúru, kde více než desetiletí panují boje mezi nearabskými kmeny a Súdánským lidově osvobozeneckým hnutím severu (SPLM-N). Obě východoafrické země se dohodly v březnu na obnovení ropné produkce po více než roce sporů.
Soudním poplatkům se vyhnout ti, jejichž případ byl novoroční amnestií ovlivněn
Senát ve čtvrtek skoro jednohlasně schválil novelu, která osvobodí od soudních poplatků poškozené, do jejichž soudního řízení zasáhla novoroční amnestie, udělená již bývalým prezidentem Václavem Klausem. Senát novelu odsouhlasil necelý týden po přijetí v poslanecké sněmovně, nyní putuje k podpisu prezidenta Zemana. Podle novely nemusí soudní výhrady platit poškození, kteří vymáhají náhradu škody způsobenou amnestovanými, zároveň budou poplatky vráceny těch, kdo je již zaplatili. Náhradu škody mohou poškození vymáhat pouze v civilním řízení. Opozice využila schválení novely k opětovné kritice novoroční amnestie.
Prezidentských voleb v Íránu se nebudou moci i nadále účastnit ženy
Na 14. června bylo stanoveno datum letošních prezidentských voleb v Íránu, ústavní výbor nyní rozhodl, že do voleb se nebudou moci registrovat ženy. Ve volbách přitom chtělo kandidovat na 30 žen. Ústavní výbor své rozhodnutí ospravedlňuje náboženstvím, které ženám nedovoluje účastnit se vysokých politických funkcí. Dlouhodobě v Íránu probíhá diskuze o nejasnosti ústavy, zdali se ženy prezidentských voleb účastnit mohou, kandidovat do parlamentu přitom povoleno mají. Současnému prezidentu Mahmúd Ahmadinežádovi končí mandát a potřetí již kandidovat nemůže. Do voleb se zaregistrovalo na 686 kandidátů.
Největší politická strana v Bulharsku chce usilovat o zrušení výsledku voleb
Výsledek nedělních voleb bude chtít anulovat největší bulharská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), která tvrdí, že došlo k porušení volebního práva. K poškození mělo dojít v předvečer voleb v podobě výroků na její adresu od ostatních stran. Tím podle bývalého premiéra Boiko Borisova došlo k porušení volebního zákona, který zakazuje den před volbami propagovat politických stranám svou volební kampaň. Strana expremiéra odstoupila v únoru po sérii protestů proti korupci a zvyšující se chudobě. GEBR vyhrála nedělní volby s 30,5 % hlasů, druhá skončila opoziční BSP s 26,6 %. Jednání o vytvoření koalice by se mělo konat v pátek. Analytici předpokládají, že strany mají jen malou šanci na vytvoření úspěšné koalice.
Ředitel ruské banky Rosbank čelí obvinění z korupce
Vladimira Golubkova zachytila kamera během policejního zásahu v jeho kanceláři, jak sedí spolu s dalšími zaměstnanci u svazků bankovek v hodnotě 160 000 USD. Řediteli Rosbank, dceřiné společnosti francouzské obchodní banky Societe Generale, nyní hrozí až sedmiletý trest odnětí svobody. Kromě něho byla obviněna i viceprezidentka společnosti Tamara Poljanicina. Podle obžaloby požadoval Vladimir Golubkov od nejmenovaného podnikatele úplatek ve výši 1 milionu USD výměnou za prodloužení splatnosti a snížení úrokové sazby u jedné z jeho půjček. Sám obviněný ale vinu rezolutně popírá a považuje celou akci za provokaci s cílem očernit jeho jméno. Na post ředitele Rosbank byl dočasně jmenován její první náměstek Igor Antonov.
Bílý dům chce větší legální ochranu pro novináře
Novináři by podle amerického prezidenta Baracka Obamu měli mít i zákonnou ochranu, jestliže budou chránit svůj zdroj informací. Bílý dům tak znovu prosazuje zákon, který v roce 2009 neúspěšně představil demokratický senátor za stát New York Charles Schumer. Oznámení přichází pár dnů poté, co byly zabaveny telefonní hovory zpravodajské agentury Associated Press. Americká společnost začala následně žádat větší ochranu svobody slova a informací.
Během 4 let bylo v Mexiku zavražděno více než 1 000 veřejných činitelů
Podle prohlášení vysokého vládního představitele Sergia Arredonda Olvery bylo v Mexiku za poslední 4 roky v souvislosti s aktivitami organizovaného zločinu zavražděných více než 1 000 veřejných činitelů, přičemž 30 z nich působilo na postu primátora. Prezident federativních států Arredondo Olvera za tak vysoké číslo mrtvých obviňuje válku, kterou zločincům vyhlásil bývalý prezident Mexika Felipe Calderón. Podle odhadů od začátku války proti drogovým kartelům před 6 lety zemřelo přibližně 70 000 lidí.
Mezinárodní agentura pro atomovou energi: Jednání s Íránem selhala
Ve středu Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) uvedla, že 10. kolo jednání s Íránem selhala. Vrchní inspektor IAEA Herman Nackaerts prohlásil, že již rok a půl nemohou získat strukturovaný přístup k dokumentům, které jsou předmětem jednání. Nicméně nadále se IAEA bude snažit tento proces dokončit a stanovit nový termín jednání. IAEA tlačí na Teherán, aby jí umožnil přístup k místům, dokumentům a vědcům, kteří jsou zapojeni do údajného vývoje jaderné zbraně. IAEA tvrdí, že existují důkazy o snaze Íránu vyrobit jadernou zbraň a naopak Írán říká, že IAEA má mylné informace od tajných služeb USA CIA a Izraele Mossadu. Ve středu večer v Istanbulu odděleně jednala šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton s íránským hlavním vyjednavačem ohledně jaderného programu Saeed Jalili, který sdělil, že Írán je připraven jednat se světovými mocnostmi. Jalili zopakoval, že Írán se nevzdá svého práva obohacovat uran.