Podle komisařky pro lidská práva OSN (UHNCR) Melissy Fleming se během posledního víkendu roku 2012 navrátilo zpět z Guiney 724 liberijských uprchlíků. Repatriační program OSN fungující od roku 2004 pomohl 155 560 uprchlíkům, každý z nich obdržel malý peněžní grant, který mu pomůže začít nový život. Program se snaží o zajištění práce pro uprchlíky, poskytuje stipendia a pomoc při získávání pozemků pro výstavbu nových domů. Liberijská občanská válka trvala 14 let, k ukončení došlo v roce 2003. V některých sousedních zemích, jako například v Pobřeží slonoviny, Ghaně, Guiney, Mali, Nigérii, Sierre Leone či Gambii uprchlíci strávili více než 20 let.
Archiv rubriky: Témata
Bulharská policie pokročila v případu autobusového teroristického útoku
Bulharská policie měla identifikovat 1 osobu z 3 pachatelů, kteří zabili při bombovém útoku na výletní autobus 5 Izraelců a bulharského řidiče autobusu, zbylých asi 30 cestujících bylo zraněno, z toho 3 osoby vážně. Útok se odehrál u přístavního města Burgas v červnu 2012. Na místě činu nalezla bulharská policie falešné americké řidičské průkazy, není vyloučeno, že teroristé měli ještě 1 až 2 spolupachatele. Podle policie se jednalo o cizince, nicméně nepotvrdila to, že se mohlo jednat o členy teroristické protiizraelské skupiny Hizballáh, jak tvrdí Izrael.
V Česku by se za 7 let mohly stavět vysokorychlostní tratě
Rozpočet Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) získá ze státní kasy 45 milionů korun. Částka bude určena na vyhlášení tendru, v němž půjde o 3 zakázky na hledání firem, jež by zjistily, zda se výstavba vysokorychlostních tratí vyplatí. Dalším úkolem by bylo zmapování územních plánů, aby se mohlo určit, kudy by tratě mohly vést. Pokud by vše šlo podle plánu, první vysokorychlostní tratě by ministerstvo dopravy dalo stavět v roce 2020. Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, však říká, že není jisté, zda bude mít Česká republika v dohledné době na tento projekt finanční prostředky.
V Demokratické republice Kongo se zvyšuje humanitní krize
Mírová mise v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) minulý měsíc provedla kontrolní šetření k posouzení bezpečnostní situace na území Masisi v provincii Severní Kivu, kde podle ní došlo k výraznému nárůstu počtu vnitřně vysídlených osob. V uprchlických táborech Kalimani, Kalinga, Lushebere a Bihito žije v současné době 20 700 lidí, dalších 8 000 v táboře v centru Masisi. MONUSCO se zavázala navýšit svou přítomnost na těchto územích a poskytnout potřebnou pomoc.
V Gaze se konalo shromáždění příznivců hnutí Fatah
Stovky tisíc příznivců hnutí Fatah se shromáždily v Gaze, aby oslavily 48. výročí založení své organizace. Hnutí Hamas, které Gazu ovládá, povolilo Fatahu podobnou akci poprvé po 5 letech. Podobné shromáždění se konalo i minulý měsíc, kdy se naopak na Západním břehu Jordánu, ovládaném Fatahem, uskutečnilo shromáždění Hamasu. Obě hnutí jsou znesvářená od roku 2007, kdy mezi nimi došlo k rozkolu. Poslední události však naznačují, že jejich vůdci si přejí opětovné sjednocení obou palestinských hnutí a snaží se zmírnit panující napětí. Vůdce Fatahu a zároveň prezident Palestinské samosprávy Mahmoud Abbas podepsal s vůdcem Hamasu Khaledem Meshaalem roku 2011 v Káhiře dohodu o znovusjednocení obou organizací. Fatah s Hamasem se neshodnou na postojích vůči Izraeli a řešení palestinské otázky.
Velká část albánských politických činitelů jsou daňoví dlužníci
Portál Balkaninsight zveřejnil data, podle kterých albánský prezident Bujar Nishani, předsedkyně Parlamentu Jozefina Topalli dluží státu poplatky na registrační dani vozidel od roku 2010. Mezi dlužníky státu patří i ministr financí Ridvan Bode, ministr dopravy Sokol Olldashi, ministr zdravotnictví Vangjel Tavo a ministr kultury Aldo Bumci. Ze 140 poslanců v Parlamentu dluží na registrační dani vozidel 45 poslanců, a to jak z vládnoucí středo-pravicové koalice, tak i z opozičních socialistů.
Výroba českých letounů L-159 pro Irák stále ještě nezačala
Na nákupu 20 českých bitevníků L-159 se Česká republika dohodla s Irákem již loni v říjnu. Zakázka v hodnotě téměř 20 miliard korun však zatím nikam nepokročila, a to z důvodu, že výroba letounů zatím ještě ani nezačala. Dotáhnout smlouvu s Irákem do konce, tedy učinit podepsanou smlouvu platnou, bude mít za úkol nový velvyslanec v Bagdádu Alexandr Langer, který obsadil tuto funkci v sobotu. Výrobu letounů bude mít na starosti společnost Aero Vodochody, kde se již staví nová výrobní linka a kde jsou přijímáni noví pracovníci. Vyrobeno má být 20 letounu L-159 a další čtyři stroje má poskytnout česká armáda.
NATO rozmisťuje rakety Patriot v Turecku
NATO uvedlo, že první vybavení a jednotky již dorazily do jižního Turecka, další mají dorazit v nadcházejících dnech. Koncem ledna má být v jižním Turecku připraveno k nasazení šest baterií raket Patriot, které Německo a Nizozemsko odešlou do regionu na začátku příštího týdne. Rakety země-vzduch mají sloužit k ochraně tureckého území před možnou hrozbou chemických zbraní ze Sýrie. Rakety poskytnuté Německem a Nizozemskem budou v Turecku obsluhovat američtí vojáci.
Indie a Pákistán se střetly na hranicích sporného regionu Kašmír
Obě země obviňují druhou zemi ze zahájení střelby, Pákistán uvedl, že indičtí vojáci zaútočili na vojenské stanoviště Haji Pir, naopak Indie tvrdí, že Pákistán „zahájil nevyprovokovanou střelbu“. Ve střetu zemřel jeden voják a další byl zraněn. Region Kašmír patří ke sporné oblasti, na níž si obě země dělají nárok. K příměří došlo v roce 2003, o 5 let později Indie pozastavila mírový proces po útocích pákistánských militantních skupin. K obnově jednání došlo v únoru minulého roku.
Republika srbská neuzná Kosovskou republiku
Prezident entity Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik ve čtvrtek prohlásil, že nepodpoří nezávislost Kosova a nadále bude podporovat stanovisko, že Kosovo je součástí Srbska. Podle prezidenta Dodika došlo k porušení mezinárodního práva poté, co se Kosovo odtrhlo od Srbska, nicméně sama RS je kritizována, že se separovala od Bosny. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, dosud jej uznalo 98 ze 193 členů OSN včetně USA a 22 z 27 členských států EU.
Poslanec Jaroslav Foldyna se chce ucházet o funkci místopředsedy v ČSSD
V pátek na krajském sjezdu v Chomutově schválili poslanci ČSSD nominaci poslance Jaroslava Foldyny, který má v plánu ucházet se o místopředsednické křeslo v ČSSD. Jaroslav Foldyna je členem ČSSD od roku 2008, kdy v Ústeckém kraji byl během krajských voleb vedl kandidátku této strany. Jak potencionální místopředseda by se, podle slov Jaroslava Foldyny, nechal inspirovat příkladem levicovější politiky slovenské strany SMER-SD v čele s Robertem Ficem, která vyhrála v březnu 2012 předčasné volby s více než 44 % hlasů. Zároveň uvádí, že jeho cílem je do celostátního programu ČSSD prosadit body, které by pomohly regionům. Jde například o vytvoření stabilizačních fondů, ze kterého by se regiony financovaly. Strana ČSSD si bude volit nového předsedu a místopředsedu během 14. a 15. března na stranickém sjezdu v Ostravě.
Žluté vlaky RegioJet by mohly vytlačit konkurenci České dráhy na trase Brno – Praha
Radim Jančura, ředitel skupiny Student Agency a RegioJet, chce vytlačit konkurenci ve vlakové dopravě na trase Brno – Praha, chce totiž přesvědčit ministra dopravy Zbyňka Stanjuru o tom, že by mohl jezdit na trati Brno – Praha bez konkurence Českých drah (ČD) a bez dotací, které nyní ČD dostávají. Cílem Radima Jančury je zároveň jezdit na trati bez toho, aniž by se musel účastnit výběrového řízení. S tímto návrhem neuspěl již u předchozího ministra dopravy Pavla Dobeše.
Exprezident Jemenu a jeho rodina by rádi získali azyl ve Francii
Nejstarší syn bývalého jemenského prezidenta Ahmed Saleh chce zajistit zdravotnickou péči svému otci ve Francii a azyl pro rodinu. Paříž tento návrh odmítá. „Nechtěli jsme vydat vízum pro bývalého prezidenta,“ řekl francouzský diplomat v Saná. Exprezident Ali Abdallah Saleh je obviněn z násilného potlačení demonstrací během Arabského jara v roce 2011. Revolta Jemenců však vedla k pádu 33 let vládnoucího prezidenta.
Vůdce Hizballahu vyzval Libanon k řešení krize v Sýrii
Hassan Nasrallah, vůdce libanonského šíitského hnutí Hizballah, apeluje na libanonskou vládu, aby „vyvíjela tlak na politické řešení a politický dialog v Sýrii. Pokud budou vojenské operace v Sýrii pokračovat, stane se z konfliktu dlouhá a krvavá bitva,“ uvedl Nasrallah. K účasti na řešení konfliktu vyzval pár dnů poté, co OSN publikovala nový a dosud nejvyšší odhad počtu obětí syrského konfliktu. Nasrallah také vyzval k otevření libanonské hranice pro všechny syrské uprchlíky a zdůraznil, že by s nimi mělo být nakládáno podle humanitárních pravidel, nikoli podle jejich politické příslušnosti. Po vypuknutí konfliktu v Sýrii v březnu 2011 vyhlásil premiér Libanonu Najim Mikati neutralitu země z obavy před přelitím konfliktu ze Sýrie do Libanonu.
S amnestií nesouhlasí přes 80 % lidí
Z průzkumu agentury Median, který byl proveden pro Českou televizi ve dnech 2. – 3. ledna, vyplývá, že 82,2 % respondentů s rozhodnutím prezidenta Václava Klause nesouhlasí. Odmítavý postoj zdůvodňují rozsahem samotné amnestie, dále nesouhlasí především s udělením amnestie lidem, kteří jsou stíháni více než 8 let za daňové úniky, korupční kauzy a podvody velkého rozsahu. Mezi další uváděné důvody patří obavy z nárůstu kriminality nebo nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o vyhlášení amnestie prezidentem Václavem Klausem.
Šest amerických raket pašovaných z Libye bylo zadrženo v Egyptě
Egyptské úřady objevily v úkrytu na Sinajském poloostrově 6 raket americké výroby, které byly pravděpodobně pašovány z Libye do pásma Gazy. Jednalo se o protitankové a protiletadlové střely s dosahem na 2 kilometry. Vzhledem k nedávné občanské válce v Libyi je v zemi zbraní dostatek, většinu se jich pašeráci snaží dostat přes Egypt do pásma Gazy. Za minulý rok zadrželo egyptské ministerstvo zahraničí stovky zbraní pocházejících z Libye.
OSN uznává ekoturistiku jako klíč v boji proti chudobě
Světová organizace cestovního ruchu při OSN (UNWTO) vítá usnesení přijaté Valným shromážděním OSN na konci roku, které uznává ekoturistiku jako pomoc v boji proti chudobě, ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje. UNWTO si klade za cíl rozvoj zodpovědného, udržitelného a dostupného cestovního ruchu, především se zajímá o pole působnosti v zemích třetího světa. Podle organizace může hrát cestovní ruch velkou úlohu v boji za spravedlivější a udržitelnější budoucnost v některých zemích, vyzývá tedy členské státy, aby co nejvíce podporovaly investice do ekoturistiky.
Mimořádná pomoc na následky bouře Sandy prošla americkým kongresem
V pátek americký kongres schválil mimořádnou pomoc ve výši 9,7 miliard USD na následky říjnové bouře Sandy, pomoc má zabránit tomu, aby pojišťovnám během příštího týdne došly finanční prostředky. O druhé části peněz budou senátoři 15. ledna teprve hlasovat, dohromady by měla země poskytnout 60 miliard USD. A život tehdy přišlo na 120 lidí. Politici ze států New York a New Jersey, které byly nejvíce zasaženy, kritizují pomalost pomoci, po hurikánu Katrina trvalo senátorům schválit pomoc během 10 dnů, u bouře Sandy pomoc přichází po 2 měsících.
Dvouletý syrský konflikt si vybírá svou daň, ekonomika země je v rozkladu
V Sýrii se neustále zvyšují ceny už tak nedostatkového paliva, elektřiny či základních potravin. Daně jsou navíc vybírány pouze v oblastech, které má stát ještě pod kontrolou. Lidé mají problém dostat se ke svým mzdám, především v oblastech, nad nimiž získali kontrolu rebelové, zůstávají banky zavřené. Podle oficiálních syrských zdrojů dosáhla inflace za minulý rok 40 % a syrská libra poklesla k dolaru o polovinu své hodnoty na 77 syrských liber k 1 USD. Místní nicméně tvrdí, že reálná inflace je mnohem vyšší.
Chorvatsko a Srbsko se pokusí zlepšit vzájemné vztahy v první polovině roku 2013
Na neutrální půdě by se měl setkat chorvatský premiér Zoran Milanovic se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem. Vztahy mezi Chorvatskem a Srbskem jsou napjaté od května 2012, kdy se v Srbsku uskutečnily obecní, parlamentní a prezidentské volby a následně poté se ustanovila nacionalistická vláda na místo předchozí středové demokratické vlády. Chorvatský prezident Ivo Josipovic se ani nezúčastnil inaugurace nového srbského prezidenta Tomislava Nikolice, který dlouhodobě podporuje ideu „Velkého Srbska“. Srbský prezident působil v srbské válce proti chorvatské nezávislosti v roce 1990. Napětí mezi zeměmi se dále vystupňovalo poté, co byli 2 chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markac osvobozeni Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), přestože se měli dopustit válečných zločinů na srbském obyvatelstvu.
Prezidentské volby proběhnou v řádném termínu
V pátek se plénum ústavních soudců sešlo, aby projednalo stížnosti senátora Tomio Okamury, který mimo jiné požadoval odklad prezidentských voleb. Výsledkem celého jednání Ústavního soudu (ÚS) je rozhodnutí o konání voleb v již určeném termínu, tedy 11. – 12. ledna. Předseda ÚS Pavel Rychetský odůvodnil rozhodnutí slovy: „Ústavní soud dospěl k závěru, že není důvod pro odložení termínu voleb.“ Senátor Tomio Okamura označil výsledek jednání ÚS za vítězství časového tlaku nad spravedlností, jelikož o tom, zda jsou zákony o přímé volbě prezidenta případně protizákonné, se ÚS nezabýval. Naopak většina politiků a všech 9 prezidentských kandidátů jsou s rozhodnutím ÚS spokojeni a výsledek jednání respektují. Senátor Tomio Okamura nyní vyčká na rozhodnutí soudu v celé jeho záležitosti a poté zváží další kroky.
Představitelé Súdánu a Jižního Súdánu se setkali, OSN jednání vítá
Setkání súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir a prezidenta Jižního Súdánu Salva Kiir se koná dnes v Etiopii, mezi zúčastněnými bude i etiopský premiér Hailemariam Desalegn a předseda Africké unie (AU) Thabo Mbeki. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon obě strany vyzývá k dořešení otázek týkajících se vymezení hranic a konečného statusu oblasti Abyei, na niž vznášejí nárok oba státy. OSN nabízí pomoc při realizaci mírových smluv a řešení zbývajících sporů. Jižní Súdán se oddělil od Súdánu v referendu červenci 2011, v němž se obyvatelé převážně křesťanského jihu vyslovili pro nezávislost na muslimském severu.
Saúdská Arábie se podílí na leteckých úderech v Jemenu
Americká bezpilotní letadla podporují jednotky jemenské vlády v boji proti odnoži Al-Kaidy působící na Arabském poloostrově. Podle zdroje z americké rozvědky, citovaného deníkem The Times, jsou však některé letecké údery ve skutečnosti prováděny armádním letectvem Saúdské Arábie. Počet útoků bezpilotních letadel na území Jemenu se v roce 2012 téměř ztrojnásobil v porovnání s rokem 2011, neboť USA považují jemenskou odnož Al-Kaidy za nejnebezpečnější buňku celé organizace. Jemenská Al-Kaida využila v roce 2011 slabosti tamní vlády během povstání proti bývalému prezidentovi Ali Abdullahovi Salehovi a získala pod kontrolu rozsáhlá území na jihu Jemenu. Jemenským jednotkám se s pomocí USA a Saudské Arábie podařilo vytlačit bojovníky Al-Kaidy do pouštních oblastí na východě země.