Prezident Obama se setkal s prezidentem Putinem samostatně na summitu států G8, který právě probíhá v Severním Irsku. Přestože se názory USA a Ruska ohledně situace v Sýrii liší, chtějí mírovou konferenci v Ženevě a ukončení násilí v Sýrii. Prezident Putin řekl: „Naše pozice se ne zcela kryjí, ale máme společný záměr ukončit násilí, zastavit rostoucí počet obětí v Sýrii, řešit problémy mírovými prostředky, včetně ženevských rozhovorů.“ Oba prezidenti se shodli o nařízení pro své týmy, aby konferenci zorganizovaly. Dohodli se též na dalším svém setkání v září v Moskvě. USA poskytnou dalších 300 milionů USD na pomoc pro syrské uprchlíky. USA i Rusko vyjádřili naději na zlepšení vztahů s Íránem po zvolení prezidentem Hassana Rouhani.
Archiv rubriky: Osoby
Prezident Zeman přijal rezignaci premiéra Nečase, s ním končí i celá vláda
Po nedělním oznámení složil premiérský mandát Petr Nečas do rukou prezidenta Miloše Zemana, důvodem je policejní razie spojená s šéfkou kabinetu premiéra. Prezident Zeman prozatím pověřil Petra Nečase v pokračování ve funkci, dokud nebude sestavena vláda nová. Během následujících dní se prezident Zeman setká s představiteli vládních politických stran, aby o vzniklé situaci diskutovali. Rezignující premiér odstoupil i ze svého postu ve straně a oznámil, že příštích voleb se již neúčastní. Opozice i nadále vyzývá k předčasným volbám.
V Severní Irsku začal summit G8, jednat se bude o Sýrii
Hlavním tématem předních politiků světa bude na dvoudenním jednání G8 konflikt v Sýrii, podle britského premiéra Camerona je nutné najít „společnou půdu pro přinesení míru v Sýrii“. Rusko naopak kritizuje rozhodnutí USA poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům, zároveň ruský ministr zahraničí uvedl, že Rusko nebude souhlasit s vyhlášením bezletové zóny nad Sýrii. Summitu se zúčastní Velká Británie, USA, Rusko, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko. V rámci summitu by se mělo uskutečnit i jednání mezi ruským prezidentem Putinem a jeho americkým protějškem Obamou, který navštíví zemi vůbec poprvé. Vedle konfliktu v Sýrii bude na pořadu jednání i obnova světové ekonomiky a terorismus.
Premiér Nečas v souvislosti s policejní razií rezignuje
Petr Nečas v pondělí rezignuje na post premiéra i předsedy strany ODS, rozhodl o tom na jednání grémia strany v neděli večer. Důvodem odstoupení je policejní razie a zatčení šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové. Premiér doufá, že koalice bude pokračovat i nadále, jen s novým premiérem, jestliže koalice sežene 101 hlasů. Opozice to odmítá a požaduje předčasné volby. V úterý se mělo jednat o nedůvěře vlády. Pokud se koalici podaří najít 101 hlasů k udržení vlády, měl by to podle premiéra Nečase prezident Miloš Zeman respektovat. O další budoucnosti koalice jednali představitelé vládních stran na zasedání tzv. K9 ještě v neděli večer.
Egypt přerušil diplomatické vztahy se Sýrií
Prezident Mohammed Mursi nařídil uzavření egyptské ambasády v Damašku a stejně tak syrské v Káhiře. Prohlásil to před tisíci svých podporovatelů v sobotu. Vyzval libanonský Hizballah, aby se stáhl ze Sýrii. Prezident prohlásil: „Stojíme proti Hizballahu v jeho agresi proti syrskému lidu.“ A vyzval mezinárodní společenství, aby zavedlo bezletovou zónu nad Sýrií.
Spojené státy americké poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc
Poté co Bílý dům došel k závěru, že oficiální syrské složky používají chemické zbraně, USA poprvé poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc. Podle syrské vlády je americké prohlášení „plné lží„. Ministr zahraničí Sýrie uvedl, že USA použily chemické zbraně jako záminku pro vyzbrojení opozice. Syrská opozice o přímou americkou pomoc usilovala několik měsíců. Rozhodnutí Bílého domu přivítala Velká Británie, Francie i NATO. Naopak generální tajemník OSN Ban Ki-moon uvedl, že je proti jakékoli další militarizaci konfliktu v Sýrii.
Írán zvolil prezidentem reformního Hassana Rouhaniho
Umírněný duchovní Rouhani získal v prvním kole prezidentské volby, které se konalo v pátek 14. června, něco málo přes 50 %, proto není potřeba druhého kola a Rouhani by se měl ujmout prezidentského úřadu v srpnu, kdy vystřídá prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Nejprve musí volbu ratifikovat Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který by to měl udělat 3. srpna, poté Rouhani složí přísahu v parlamentu. Volební účast byla 72,2 %. Ministr vnitra Najjar oznámil, že Rouhani vyhrál s více než 18,5 miliony hlasy. Další kandidáti měli vysoký odstup od vítěze, druhý byl Mohammad Baqer Qalibaf s 6 miliony hlasů. Poražení kandidáti mají 3 dny na odvolání, pokud s výsledky voleb nesouhlasí. Jeden z hlavních slibů Rouhaniho byl, že se pokusí zmírnit mezinárodní sankce na Írán kvůli jadernému programu.
Syrská vláda odmítá obvinění z použití chemických zbraní
Spojené státy americké se na základě informací rozvědky o použití chemických zbraní syrskými vládními jednotkami rozhodly podpořit syrské rebely dodávkami „přímé vojenské pomoci.“ Syrské ministerstvo zahraničí však se závěry americké rozvědky zásadně nesouhlasí a uvedlo, že záležitost s chemickými zbraněmi je „uměle vytvořená informace“, která má pouze ospravedlnit dodávky zbraní rebelům. Podle syrského ministerstva zahraničí se Washington uchýlil k „levné taktice“. Obdobně se vyjádřila i Moskva, která uvedla, že americké důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii „nevypadají přesvědčivě“. Proti „další militarizaci konfliktu“ se vyslovil i generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
USA poskytnou syrským rebelům vojenskou pomoc
Prezident Barack Obama učinil toto rozhodnutí poté, co jeho administrativa došla k závěrům, že syrské vládní jednotky použily opakovaně chemické zbraně. Jeden z poradců prezidenta Obamy pro národní bezpečnost Ben Rhodes neoznámil detaily o zamýšlené pomoci, nicméně prohlásil, že se bude lišit „množstvím i rozsahem od toho, co jsme poskytovali dosud“. Podle Rhodese si je rozvědka svými závěry ohledně chemických zbraní jista a podle jejích údajů bylo těmito látkami v Sýrii již usmrcena 100 – 150 osob. Podle zpráv deníku New York Times by mohly USA syrským rebelům poskytnout ruční a protitankové zbraně a munici. Pomoc by měla směřovat Syrské opoziční koalici a Vrcholné vojenské radě (SMC), což by podle poradce pro národní bezpečnost Rhodese mělo posílit efektivitu a legitimitu těchto subjektů. Předseda ruské dolní komory parlamentu Alexei Pushkov označil závěry ohledně použití chemických zbraní za „uměle vytvořené“ a s odkazem na záminku invaze do Iráku v roce 2003 prohlásil, že „Obama se vydal stejnou cestou, jako George Bush“.
V Iránu proběhlo první kolo prezidentských voleb
Iránci vybírali z 6 kandidátů, kteří byli schválení nejvyšším ústavním orgánem Radou dohlížitelů, jako vhodní kandidáti na post prezidenta, na kterém po 8 letech končí Mahmúd Ahmadínežád. Kvůli velkým frontám před volebními místnostmi byla prodloužena jejich otevírací doba a volby tak skončily až ve 23:00 místního času. Sčítání hlasů začne kolem půlnoci a výsledky by volební komise měla oznámit do 24 hodin, pokud žádný kandidát nezíská 50% hlasů, buden následovat druhé kolo. 50 milionů oprávněných iránských voličů vybíralo mezi 5 konzervativními kandidáty a Hassanem Rouhanim, který se v posledních dnech snažil oslovit proreformně laděné voliče. Kandidát Rouhani poutal pozornost voličů sliby osvobození politických vězňů, reformu médií a výzvami k znovunavázání spolupráce se západem. Jediný umírněně reformní kandidát Rouhani však čelí silným konzervativcům jako jsou teheránský starosta Mohammad Baqer Qalibaf nebo hlavní iránský jaderný vyjednávač Saeed Jalili.
Japonsko s Českou republikou podepíší memorandum o jaderné energetice
Premiér Shinzo Abe očekává podepsání strategických dohod z oblasti obchodu s jadernou energií s Českou republikou, které by měly být realizovány už do konce června. Premiér Abe a český prezident Miloš Zeman mají smluvené společné setkání, na kterém by mělo být podepsáno memorandum o vzájemné spolupráci a sdílení znalostí v oblasti jaderné energie. V neděli 16. června by pak podobná dohoda měla být podepsána i s polskými představiteli. Zprávu v pondělí přinesl japonský deník Nikkei business Daily.
Egypt varoval Etiopii před vyhrocením sporů o vodu
Egyptský prezident Muhammad Mursí v televizním projevu varoval Etiopii slovy, že „všechny možnosti jsou otevřeny“ v záležitosti sporů o vody řeky Nilu. „Nevoláme po válce, ale za žádných okolností nedovolíme jakékoli ohrožení naší vodní bezpečnosti,“ prohlásil prezident Mursí. Na 85 % vody Nilu pochází z Etiopie a pro Egypt představuje tento tok téměř jediný zdroj vody. Etiopie navíc plánuje vybudovat výše na toku Nilu vodní elektrárnu za 4,2 miliardy USD, která má být největším vodním dílem v Africe, a která by výrazně zasáhla do průtoku vody Nilem. I přes tvrdý postoj, který prezident Mursí ve svém projevu zaujal, nazval Etiopii „přítelem“ Egypta a dodal, že spolu se Súdánem bude Egypt dále vést dialog o využití vod Nilu.
Egypt pohrozil Etiopii, problémem je výstavba nové hráze na Nilu
Egyptský prezident Mohammed Mursi uvedl, že „všechny možnosti jsou otevřeny“ k jednání o údajné hrozbě pro zásobování vody pro severoafrickou zemi. Důvodem sporu s Etiopií je plán na vybudování hráze na jednom z přítoku Nilu, který nicméně zásobuje Egypt vodou. Prezident Mursi nechce dle svých slov „přivolávat válku“, přesto by projekt za 4,7 miliardy USD mohl ohrozit zásobování Egypta vodou. Podle analytiků se prezident Mursi snaží pouze odvést pozornost od několika domácích a ekonomických problémů. Na přítoku Nilu je rovněž závislý i Súdán.
Dosavadní předseda Pavel Bělobrádek zůstává v čele lidovců, rozhodl sjezd strany
V sobotu byl zvolen současný předseda Pavel Bělobrádek na celostátním sjezdu v Olomouci, aby i nadále vedl KDU-ČSL. Ze 272 odevzdaných hlasů získal 244, nicméně nikdo proti němu nekandidoval. Prvním místopředsedou zůstává i po volbě Marian Jureček. Podle staronového předsedy je cílem lidovců návrat do Poslanecké sněmovny, v posledních volbách v roce 2010 strana nepřekročila 5% hranici pro vstup do dolní komory. Sjezd KDU-ČSL navštívil i prezident Zeman, který doporučil straně, aby přišla s vlastními velkými tématy v rámci svého volebního programu, neboť církevní restituce propaguje TOP 09 a progresivní zdanění ČSSD.
Francouzský prezident vyzývá k vyřešení sporů mezi EU a Čínou v oblasti obchodu
Francouzský prezident Francois Hollande ve svém sobotním prohlášení řekl, že EU musí bezpodmínečně vyřešit své obchodní neshody s Čínou ohledně zavedení antidumpingových opatření, vztahující se na dovoz solárních panelů z této asijské země. Francouzský prezident své stanovisko zveřejnil několik dní poté, co jeho země kritizovala podobná antidumpingová opatření, která čínská vláda zavedla na importovaná vína, což se citelně dotýká právě vín francouzských. Prezident Hollande svůj projev přednesl v rámci konference s japonskými podnikateli v Tokiu. Francouzský prezident zároveň vyzval k větší spolupráci mezi EU a Čínou.
Čínský a americký prezident oficiálně zahájili summit v Kalifornii
Čínský prezident Xi Jinping a jeho americký protějšek Barack Obama v sobotu společně zahájili dvoudenní summit v Kalifornii. Oba prezidenti hovořili o překonání rozdílů a hledání cest nového partnerství mezi oběma státy. Prezident Obama zmiňoval nedávné napětí na korejském poloostrově, sílící severokorejský jaderný program, problematiku kybernetické špionáže a v neposlední řadě i rivalitu v pacifickém regionu. Neformální schůzka nabídla oběma státníkům příležitost k projednání budoucích bilaterálních vztahů mezi největšími světovými ekonomikami. „Naše setkání jenom potvrzuje význam americko-čínských vztahů,“ řekl americký prezident novinářům. Čínský prezident jeho slova potvrdil a dodal, že sobotní setkání, podle něj má význam pro posílení čínsko-amerických vztahů a k naplánování dalších budoucích kroků.
Rusko může nahradit Rakousko v mírových jednotkách na Golanských výšinách
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, že jeho země vyšle vojáky do mírových jednotek OSN na Golanských výšinách, až se stáhnou vojáci Rakouska. „S ohledem na složitou situaci, která se dnes vyvíjí v Golanských výšinách, můžeme nahradit odcházející rakouský kontingent v tomto regionu oddělující izraelské síly od syrské armády,“ citovala ruská agentura prezidenta Putina. Navíc Filipíny zvažují setrvání u jednotek.
Ministr Kerry se vrátí na Blízký východ v příštím týdnu kvůli obnově mírových rozhovorů
Americký ministr zahraničí John Kerry přijede pravděpodobně mezi 11. a 12. červnem do Izraele a Palestiny kvůli snaze obnovit mírové rozhovory, které byly přerušeny v roce 2010 kvůli neshodám ohledně osadníků. Bude se jednat o jeho pátou návštěvu ve funkci. V březnu poznamenal vysoce postavený americký úředník, že USA dávají dva měsíce usilovné práce na obnovu rozhovorů a pak, když to bude bezvýsledné, to opustí. Jak poznamenal ministr Kerry již dříve, čas se krátí. Jak Izrael, tak Palestina jsou pesimističtí. Obě strany se navzájem obviňují ze selhání rozhovorů. Palestinci chtějí zmrazení izraelské výstavby osad. Izraelci říkají, že jednání má být bez předchozích podmínek. Ministr Kerry se snaží prolomit patovou situaci.
Prezident Obama naléhá na reformy v Bahrajnu
Bahrajnský korunní princ Salman navštívil v tomto týdnu Washington a setkal se jak s poradcem pro národní bezpečnost Tony Blinkenem, tak s prezidentem USA Barackem Obamou. Podle mluvčí Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenové, „prezident vyjádřil podporu USA pro bahrajnskou stabilitu a bezpečnost“. Zároveň prezident Obama také zdůraznil, že „významné reformy, dialog a respekt pro univerzální lidská práva jsou nejlepší cestou pro zajištění míru a bezpečnosti, které si všichni bahrajnští občané zaslouží“. Bahrajnský korunní princ Salman, který se jednání zúčastnil, je považován za příznivce reformního hnutí, a nedávno byl jmenován prvním zástupcem premiéra. Má tak v Bahrajnu, zemi hostící americkou 5. flotilu, pomoci zklidnit napjatou situaci mezi většinovou šíitskou populací a vládnoucí sunnitskou menšinou.
Hugo Chávez získal národní novinářské ocenění za boj proti mediálním lžím
Zesnulému venezuelskému prezidentu Hugo Chávezovi byla ve středu posmrtně udělena novinářská cena. „Ani Sinón Bolívar, ani Hugo Chávez nebyli novináři, přesto jsme nikdy neměli lepší prostředníky než je,“ řekl novinář Lil Rodríguez při vyhlašování ocenění, které udílela Nadace národního žurnalistického ocenění ve Venezuele. „Mimořádné vyznamenání získává Hugo Chávez za to, že vrátil slovo venezuelskému lidu, poukázal na utlačování práv obyvatel v Latinské Americe a Karibiku a za soustavnou bitvu proti mediálním lžím a manipulacím,“ sdělil novinář Lil Rodríguez.
Novým poradcem pro národní bezpečnost prezidenta Obamy bude Susan Riceová
Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová se stane novou poradkyní pro národní bezpečnost v týmu prezidenta Baracka Obamy. Riceová nahradí Toma Donilona, který v nedávné době oznámil svoji rezignaci. Dosavadní pozici Riceové u OSN obsadí Samantha Powerová, která v Bílém domě pracovala jako poradkyně. Susan Riceová byla původně kandidátkou prezidenta Obamy na ministryni zahraničních věcí, ale kvůli kritice republikánů týkající se loňského útoku na americký konzulát v Benghází ze svojí kandidatury odstoupila. Nominace Susan Riceové nepotřebuje schválení Senátu.
Egyptský ústavní soud považuje horní komoru parlamentu za neplatnou
Shura, neboli horní komora egyptského parlamentu, která byla ustanovena na základě prezidentského výnosu, je podle ústavního soudu neplatná. Po nových volbách by tedy měla být komora rozpuštěna. Shura byla ustanovena prezidentem Mohammedem Mursím, aby vypracovala novou verzi ústavy. Ústava byla přijata navzdory mezinárodní kritice i domácím protestům v referendu v prosinci. Přitom se nejedná o první případ prohlášení neústavnosti legislativního orgánu v Egyptě. Prozatím není jasné, jak se vláda k rozhodnutí ústavního soudu postaví. Podle soudce by činnost komory měla zůstat minimálně do nových parlamentních voleb, jejichž datum konání zatím nebylo stanoveno.
Zákon omezující kouření v Rusku vstoupil v platnost
Na 40 % Rusů se řadí mezi kuřáky, což zemi staví na přední místa žebříčku v počtu kuřáků. V sobotu začal platit v Rusku zákon, který zakazuje kouření na veřejných místech a omezuje tabákovou reklamu. Kouření bude zakázáno na pracovištích, schodištích obytných domů, autobusových zastávkách, vlakových nádražích a letištích. V roce 2014 se zákaz rozšíří i na restaurace, bary, lodě a vlaky. Zákon podepsal v únoru prezident Vladimir Putin. Zvýšit by se měla i cena tabákových výrobků, nyní je možné koupit v Rusku krabičku cigaret za méně než 1 USD.