Možnost vyslání ruské pohraniční stráže do klíčových oblastí jižního Tádžikistánu připustil vyslanec Ruska v Afghánistánu Andrej Avetisian. Důvodem jsou obavy z nekontrolovatelného rozvoje afghánských militantních skupin po oficiálním ukončení bojů s extremisty a odchodu spojeneckých vojsk ze země, který je plánován na rok 2014. Důležitou motivací je také možnost podílet se na boji proti pašování drog, které z Afghánistánu do Ruska často proudí skrze jednotlivé středoasijské republiky. Armáda Ruské federace se v minulosti na ostraze tádžických hranic dlouhodobě podílela. V roce 2005 však byla spolupráce přerušena a odpovědnost za bezpečnost převzaly místní ozbrojené složky. „V dobách, kdy zde byli nasazeni příslušníci ruské armády, v oblasti panovaly mnohem bezpečnější podmínky než nyní. Obnovit dřívější spolupráci by tedy bylo v zájmu Ruska i samotného Tádžikistánu,“ myslí si ruský velvyslanec Andrej Avetisian.
Archiv rubriky: Evropa
Ministr Schwarzenberg navštíví země Perského zálivu
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg společně s delegací českých podnikatelů navštíví mezi 18. a 23. květnem Saúdskou Arábii, Jemen a Spojené arabské emiráty. V Saudské Arábii je jednání zaměřeno na posílení vztahů mezi zeměmi, hlavně politických a ekonomických. V Jemenu chce ministr Schwarzenberg vyjádřit podporu při politické transformaci a bude otevřen honorární konzulát v Sanaa. Spojené arabské emiráty jsou nejvýznamějším arabským obchodním partnerem České republiky, proto jednání bude především zaměřeno na další rozvoj ekonomických vztahů.
Čínský premiér navštívil Řecko
Čínský premiér Li Keqiag ve čtvrtek navštívil Řecko a při této příležitosti zde se svým řeckým protějškem Antonisem Samarasem podepsal sérii dohod upravující bilaterální spolupráci v oblastech investování, dopravy a zemědělství. Podle obou státníků by se objem obchodů mezi oběma státy měl zdvojnásobit už od roku 2015. Dosavadní oficiální údaje o objemu obchodu mezi Čínou a Řeckem dosahovaly za minulý rok 2012 hodnoty 3,38 miliard USD. Řecký premiér Samaras čínské investory a čínskou pomoc vítá. Čína a Řecko podle něj nejsou jenom krátkodobými partnery, kteří v tomto partnerství vidí pouze ekonomické výhody.
USA přesouvá na 200 námořníků do Sicílie, zabránit mají případným útokům v Libyi
Na 200 námořníků a 2 letadla vyšlou Spojené státy americké na základnu Sigonella v Sicílii, důvodem je zabránění podobným útokům, které zažila americká ambasáda v Libyi minulý rok, při kterém zemřel velvyslanec Chris Stevens a 3 další Američani. Podle italské ministryně zahraniční Emma Bonino budou jednotky v jihoafrické zemi působit na základě bilaterálních dohod mezi oběma státy. Vojenská základna Sigonella slouží jako námořní základna Spojených států amerických a jako letecká základna Itálie. Vojáci budou přesunuti ze základny ze Španělska.
USA si vyhrazuje právo zasáhnout diplomaticky i vojensky v Sýrii, prohlásil prezident Obama
Ve čtvrtek prezident Barack Obama uvedl, že pokud se situace v Sýrii, kde druhým rokem probíhá občanská válka, nezlepší, může země zasáhnout diplomaticky i vojensky. Americká veřejnost je ale proti nové vojenské operaci země. Přesto USA nechtějí být jedinou zemí, která bude syrský konflikt řešit, proto se prezident Obama sedomnívá, že se USA a Rusku podaří uskutečnit mezinárodní mírovou konferenci ohledně Sýrie. Neshody nicméně jsou v roli Íránu, kterého Ruska prosazuje jako nutného účastníka konference, což Západ odmítá. Turecký premiér Tayyip Erdogan uvedl, že konference by se rovněž měla zúčastnit i Čína.
Soudním poplatkům se vyhnout ti, jejichž případ byl novoroční amnestií ovlivněn
Senát ve čtvrtek skoro jednohlasně schválil novelu, která osvobodí od soudních poplatků poškozené, do jejichž soudního řízení zasáhla novoroční amnestie, udělená již bývalým prezidentem Václavem Klausem. Senát novelu odsouhlasil necelý týden po přijetí v poslanecké sněmovně, nyní putuje k podpisu prezidenta Zemana. Podle novely nemusí soudní výhrady platit poškození, kteří vymáhají náhradu škody způsobenou amnestovanými, zároveň budou poplatky vráceny těch, kdo je již zaplatili. Náhradu škody mohou poškození vymáhat pouze v civilním řízení. Opozice využila schválení novely k opětovné kritice novoroční amnestie.
Největší politická strana v Bulharsku chce usilovat o zrušení výsledku voleb
Výsledek nedělních voleb bude chtít anulovat největší bulharská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), která tvrdí, že došlo k porušení volebního práva. K poškození mělo dojít v předvečer voleb v podobě výroků na její adresu od ostatních stran. Tím podle bývalého premiéra Boiko Borisova došlo k porušení volebního zákona, který zakazuje den před volbami propagovat politických stranám svou volební kampaň. Strana expremiéra odstoupila v únoru po sérii protestů proti korupci a zvyšující se chudobě. GEBR vyhrála nedělní volby s 30,5 % hlasů, druhá skončila opoziční BSP s 26,6 %. Jednání o vytvoření koalice by se mělo konat v pátek. Analytici předpokládají, že strany mají jen malou šanci na vytvoření úspěšné koalice.
Ředitel ruské banky Rosbank čelí obvinění z korupce
Vladimira Golubkova zachytila kamera během policejního zásahu v jeho kanceláři, jak sedí spolu s dalšími zaměstnanci u svazků bankovek v hodnotě 160 000 USD. Řediteli Rosbank, dceřiné společnosti francouzské obchodní banky Societe Generale, nyní hrozí až sedmiletý trest odnětí svobody. Kromě něho byla obviněna i viceprezidentka společnosti Tamara Poljanicina. Podle obžaloby požadoval Vladimir Golubkov od nejmenovaného podnikatele úplatek ve výši 1 milionu USD výměnou za prodloužení splatnosti a snížení úrokové sazby u jedné z jeho půjček. Sám obviněný ale vinu rezolutně popírá a považuje celou akci za provokaci s cílem očernit jeho jméno. Na post ředitele Rosbank byl dočasně jmenován její první náměstek Igor Antonov.
K církevním restitucím svolal ústavní soud veřejné jednání na konec května
Na prvním veřejném jednání ústavního soudu se má řešit návrh zrušení zákona o církevních restitucích a majetkovém vyrovnání, jeho konání je stanoveno na 29. května. Při veřejném jednání soudci vyslechnou názory účastníků řízení proti zákonu, většinou je jednání svoláno poté, co ústavní soud má sám za sebou již několik debat na dané téma. K ústavnímu soudu byly předloženy hned 3 návrhy na zrušení zákona, jeden podala skupina senátorů na základě podnětu strany Věci veřejné, druhý poslanci ČSSD a poslední KSČM. Na základě restitucí by církve měly od státu jako vyrovnání obdržet 59 miliard korun během 30 let a navrátit majetek ve výši 75 miliard korun.
Argentina upozornila na obchodné omezení v Evropské unii, spor se bude řešit ve WTO
Argentina podala oznámení v Ženevě ve Švýcarsku, kde sídlí hlavní orgán Světové obchodní organizace (WTO) pro řešení sporů, přičemž v něm upozorňuje na obchodní omezení dovozu argentinské bionafty do Evropské unie. Podle vysvětlení argentinské vlády chce tímto krokem dosáhnout mezinárodního respektu pro argentinské biopaliva a jeho rovné postavení při vstupu na evropský trh. Argentina považuje podmínky dovozu svého produktu do Evropy za znevýhodněné v porovnání s produkcí samotné Evropy, která je navíc podporovaná vládními financemi. Základní rozhovory mezi oběma stranami sporu můžou trvat až 60 dní. Jestli se do té doby nedohodnou, o jejich sporu bude rozhodovat panel expertů určených mezinárodní organizací.
Mezinárodní společenství se zavázalo k poskytnutí pomoci Mali ve výši 4 miliard USD
Na mezinárodní konferenci Francie prostřednictvím prezidenta Francois Hollanda přislíbila 2,5 miliard USD západoafrické zemi Mali, které by ji měly napomoct v demokratické obnově. Konference se konala poprvé od začátku francouzské intervence do Mali v lednu letošního roku. Zbylé finanční prostředky poskytne Evropská unie, z nich má dojít k obnově vládních a armádních institucí, opravě zničené infrastruktury, organizaci prezidentských voleb a stimulaci ekonomiky. Po vojenském převratu na jaře minulý rok obsadili islamističtí rebelové sever země a vyhlásili nezávislý stát Azawad. Na desítky tisíc uprchlíků se v současnosti nachází i v sousední Burkině Faso, Mauritánii a Nigeru.
Občané Venezuely se cítí v zemi nejméně bezpečně ze 134 států světa
Studie společnosti Gallup odhalila, že občané Venezuely se z obyvatelů 134 zemí světa ve své vlasti cítí nejméně bezpečně. Na druhém místě se umístila Jihoafrická republika. Na otázku, jestli se lidi cítí bezpečně, když v noci kráčejí po ulicích, odpovědělo až 74 % z dotázaných venezuelských respondentů negativně. Další latinskoamerická země na seznamu je Dominikánská republika, která se celkově nachází na 7. místě s 60 % záporných odpovědí na výše položenou otázku. Ze španělsky mluvících zemí se nejbezpečněji cítí obyvatelé Španělska, kde kladně odpovědělo až 78 % respondentů.
Nikaragua chce produkovat 20 000 tun kakaa ročně
„Nikaragua bude usilovat v období 10 let o zvýšení produkce kakaa ze současných 3 000 tun ročně na 20 000 tun ročně,“ řekl člen předsednictva kakaových výrobků Ernesto Avendaño. Nyní zhruba polovinu získaného kakaa Nikaragua vyváží do zemí Latinské Ameriky, ale také Evropy. Zástupci nikaragujských zemědělců se nyní účastní v hlavním kubánském městě Havaně XII. mezinárodní konference o vědě a technologii potravin (CICTA-12), která končí pátek.
Při pokusu propašovat do Španělska 13,8 kilogramů kokainu bylo zadržených 5 lidí
Až 5 lidí různých národností bylo zadrženo peruánskou policií při pokusu propašovat do Španělska 13,8 kilogramů kokainu. Zadrženi chtěli nastoupit na letadlo na mezinárodním letišti v Limě, kde byli taky chyceni. Během minulého týdne policie odhalila nejdřív Španěla, který měl při sebe 5 kilogramů drog. Dále se jim podařilo zadržet Portugalce, Bulhara, Mexičana a Peruánce. Jejich věk se pohyboval v rozmezí od 25 do 42 let.
Britští konzervativci předložili návrh zákona o referendu pro setrvání v Evropské unii
Návrh zákona uspořádat do konce roku 2017 referendum o dalším členství země v Evropské unii v úterý zveřejnilo vedení Konzervativní strany ve Velké Británii. Podle médií chce tak britský premiér David Cameron ukončit dlouhé spory mezi konzervativci a evropskou integrací. Podle předloženého návrhu zákony by referendum bylo závazné. Analytici odhadují, že šance na schválení návrhu zákona nejsou v britském parlamentu příliš velké. Na základě předběžných průzkumů chce z EU vystoupit 46 % Britů, naproti tomu pro setrvání v EU bylo 22 % Britů. Třetina Britů by chtěla uspořádat referendum již nyní.
Velká Británie navýší pomoc syrské opozici
Na společné tiskové konferenci, která následovala po jednání britského premiéra Camerova a amerického prezidenta Obamy o situaci v Sýrii a o změnách v postoji Ruska k této otázce, oznámil americký prezident Obama, že USA budou dále spolupracovat s Velkou Británií na posílení syrské opozice. Prezident Obama avšak varoval, že i se změnou postoje Ruska bude řešení krize v Sýrii obtížné a nadcházející konference nemusí přinést řešení. Britský premiér Cameron dodal, že Velká Británie zatím nevyloučila žádnou možnost, jak zesílit tlak na syrského prezidenta Assada, ale že britská vláda se zatím nerozhodla ozbrojit syrské rebely. Oznámil nicméně, že Velká Británie zdvojnásobí dodávky vybavení syrské opozici, poskytne jí i technickou pomoc a vyčlení dalších 45 milionů USD na humanitární pomoc uprchlíkům.
Evropská komise provedla razii v podezřelých ropných společnostech
V Nizozemí, ve Velké Británii a v Norsku v úterý Evropská komise podnikla razii v několika firmách obchodujících s ropou, ropnými produkty a biopalivy. Konkrétně se jedná o firmy Royal Dutch Shell, British Petrol, Statoil a o agenturu pro tvorbu cen Platts. Brusel společnosti podezřívá, že manipulovaly s cenami a uzavíraly nelegální cenové dohody. Odbor Evropské komise pro hospodářskou soutěž může neohlášené inspekce v kancelářích podezřených společností provést jako předběžný krok pro vyšetřování.
Rusové postupně ztrácejí důvěru v opoziční aktivisty
Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu nezávislé ruské agentury Levada Center. V rámci něho si respondenti měli zvolit z předložené nabídky 11 nejznámějších aktivistů osobu, které důvěřují. Na 65 % dotázaných neoznačilo ani jedno jméno, což představuje 8% nárůst oproti podobně formulované anketě z dubna 2011. Celkem bylo tazateli osloveno přes 1600 lidí ve 130 městech Ruské federace. Největší podpoře se těšil šachista Garry Kasparov a bývalý poslanec Gennady Gudkov, který otevřeně kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina a následně byl zbaven svého mandátu kvůli údajným nelegálním příjmům. Oběma vyjádřila podporu 3 % oslovených lidí. Spolu s důvěrou ve významné opoziční postavy dlouhodobě klesají také počty účastníků protivládních demonstrací. Ty byly nejvyšší v letech 2011 a 2012, kdy se v Rusku konaly parlamentní a prezidentské volby.
Sýrie se vyjádřila k připravované mezinárodní konferenci
Syrský ministr informací Omran al-Zoabi řekl státní tiskové agentuře SANA, že země vítá rusko-americký návrh mezinárodní konference, která by měla přinést ukončení konfliktu v Sýrii, ale chce znát podrobnosti, než se rozhodnou, zda se jí bude účastnit či ne. „Sýrie nebude součástí na žádném setkání, které poškozuje přímo či nepřímo národní suverenitu.“ Ministr Zoabi prohlásil, že chtějí politické řešení, ale mezinárodní společenství se musí vypořádat s teroristy, jimiž tak syrský režim označuje povstalecké bojovníky.
Po setkání s britským premiérem a americkým ministrem zahraničí Rusko jedná o Sýrii s Izraelem
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu je na návštěvě Ruska, kde se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a budou jednat o situaci v Sýrii. Izrael je znepokojen ruskými dodávkami zbraní Damašku a Rusko se vyjádřilo proti izraelským náletům na území Sýrie. V posledních dnech je Rusko v centru dění diplomatického snažení o ukončení konfliktu v Sýrii. Na konci minulého týdne jednal prezident Putin s britským premiérem Davidem Cameronem a předtím s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Vrcholní světoví politici nyní jednají o uspořádání mezinárodní konference, která by přinesla politické řešení pro ukončení konfliktu.
Hnutí Úsvit přímé demokracie požádalo o registraci, rozhodnout nyní musí ministerstvo vnitra
Více než 2 600 lidí podepsalo žádost o registraci hnutí senátora Tomio Okamury Úsvit přímé demokracie, které údajně nemá mít ambice stát se typickou politickou stranou a být součástí vlády. Žádost nyní posoudí ministerstvo vnitra, rozhodnout by mělo do 15 dnů od zahájení řízení. Hnutí chce podle svého zakladatele dosáhnout ústavních změn vedoucích k zavedení přímé demokracie v podobě přímé volby starostů, poslanců, hetmanů a také zasazení se o hmotnou i trestnou odpovědnost politiků. Senátor Okamura byl jeden z kandidátů na prezidenta v lednové volbě, důsledkem nedostatečného počtu podpisů na petici byl ale vyřazen.
Srbští poslanci žádají, aby kosovští Srbové přijali předběžnou dohodu s Kosovem
Srbský poslanec Aleksandar Vucic navštívil srbskou menšinu na severu Kosova, aby ji přesvědčil k přijetí dohody, kterou obě země vyjednaly prostřednictvím Evropské unie. Přestože není dohoda podle poslance „zcela ideální„, měla by být přijata. Dohoda byla uzavřena v dubnu v Bruselu. Na základě dohody Srbsko sice neuznává plnou nezávislost Kosova, připouští ale legislativní moc země nad celým územím. Kosovští Srbové budou moci vytvořit i vlastní policii, která bude fungovat v rámci kosovské justice. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, kosovští Srbové, jichž v zemi žije na 40 000, odmítli uznat kosovskou vládu. Kosovo doposud neuznalo 5 z 27 států EU, jedná se o Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr.
Italská prokuratura žádá pro expremiéra Berlusconiho 6 let vězení
Kvůli aféře Robygate v pondělí italská prokuratura u soudu v Miláně zažádala o 6 let vězení pro expremiéra Silvia Berlusconiho. Za zneužití funkcí veřejného činitele by měl podle italské prokuratury expremiér Berlusconi strávit za mřížemi 5 let a další rok za pohlavní styk s nezletilou prostitutkou. Jeho obhájce má podle agentury ANSA promluvit 6. června a verdikt by měl padnout 24. června. Minulý týden italskému expremiérovi Berlusconimu odvolací soud potvrdil čtyřletý trest vězení za daňové úniky ve společnosti Mediaset, kterou Berlusconi vlastní. Avšak případem se bude ještě zabývat další odvolací soud.