Britský kancléř státní pokladny představil ve svém projevu balíček opatření ke zlepšení důvěry bank a slibuje bankovní revoluci v péči o zákazníka. Bankovní zákazníci budou moci převádět peníze mezi účty v rámci hodin, nikoliv dnů. Kreditní a debetní karty společností budou rovněž nuceni převést peníze podnikům ve zlomku času. Dále slibuje, že bude mnohem snazší pro zákazníky převedení svého účtu k jinému poskytovateli služby. Podle kancléře Osborna je možnost volby nejmocnějším nástrojem, jak zlepšit trh a zákaznický servis. Finanční krize poznamenala bankovní sektor, ve kterém dominuje jen několik velkých bank. Předseda bankovní komise Andrew Tyrie předložil návrh kancléři Osbornovi a nyní je nutné přesvědčit veřejnost o výhodnosti nových pravidel.
Archiv rubriky: Velká Británie
Skotský parlament plánuje vyhlášení možné nezávislosti v březnu 2016
Skotská vláda vypracovala dokument nastiňující přechod k nezávislosti, který by na základě úspěšného referenda z roku 2014 proběhl v březnu 2016. Politici se nyní snaží vyjednat podmínky nezávislost s britskou vládou. Předseda opoziční skotské liberálně demokratické strany (SLD) Willie Rennie řekl, že Skotská národní strana (SNP) podcenila rozsah a složitost požadavku nezávislosti, jelikož budou muset projednat 14 000 mezinárodních smluv, měnu, rozdělení majetku, členství v NATO a v mnoha dalších organizacích. Příprava psané ústavy by měla být zahájena pod záštitou nezávislého skotského parlamentu a měla by odrážet hodnoty skotských obyvatel.
Velkou Británii a Francii znepokojují íránské plány na pokročilou atomovou práci
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton naléhá na Írán, aby odstoupil od záměru urychlit práci při výrobě obohaceného uranu, protože by tím došlo k porušení mezinárodních závazků islámské republiky. Írán zveřejnil plány na instalaci a provoz moderních strojů na obohacování uranu. Tento technologický skok na Západě vyvolal vážné pochybnosti o mírovém charakteru íránského jaderného programu a obavy z rozvoje jaderných zbraní. Írán popírá, že by instalace moderní odstředivky měla vojenský záměr a ujišťují, že jaderný program potřebují na výzkum a energetické účely. Francie a Velká Británie zopakovaly obavy, že íránské oznámení je negativním signálem před možným jednáním mezi Teheránem a Francií, Německem, Velkou Británií, Čínou, USA a Ruskem.
Britský premiér navštívil Alžírsko
Britský premiér David Cameron ve středu přiletěl do Alžíru, kde s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou a svým protějškem Abdelmalekem Sellalem uzavřel strategické bezpečnostní partnerství mezi oběma zeměmi. Stalo se tak v návaznosti na nedávný teroristický útok v In Amenasu. Jedná se o 1. návštěvu britského premiéra od dob nezávislosti Alžírska v roce 1962. „Teroristická hrozba, jež čelíme v Pákistánu, Jemenu nebo Somálsku je výrazně silnější, ale neměli bychom zapomínat, že terorismus v Mali je na vzestupu, proto s ním musíme bojovat a ne ho ignorovat. Ze Severní Afriky se nesmí stát další Afghánistán a Irák,“ řekl David Cameron na tiskové konferenci.
Francouzský prezident Hollande chce představit svou vizi budoucí EU
Francouzský prezident Francois Hollande na schůzi Evropského parlamentu příští týden pravděpodobně nastíní svou vizi budoucnosti EU. Po proslovu by měla následovat rozprava s vůdci politických stran ve Štrasburku, kteří budou reagovat na výzvy britské premiéra Davida Camerona ohledně reformování EU. Prezident Hollande od svého zvolení loni v květnu naléhá na EU, aby se více snažila usnadnit tempo úsporných opatření a stimulovala růst a oživení stagnujících evropských ekonomik. Prezident Hollande také vyzýval Německo k užší politické unii s centrální kontrolou nad rozpočty eurozóny a k větší solidaritě v procesu evropské integrace. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se prezident již dohodl, že v květnu zveřejní své společné návrhy na hlubší integraci eurozóny.
V Íránu bylo obviněno 14 novinářů
Íránští novináři, 9 mužů a 5 žen, byli obviněni pro „spolčení se“ se západním tiskem. Země netoleruje styky místních médií s disidenty a lidmi, kteří kritizují současný režim. Redaktoři byli v pondělí vzati do vazby. Teherán obvinil Spojené státy americké a Velkou Británii z podněcování nepokojů s cílem vyhnat duchovenstvo z Íránu. V mediálních kruzích se spekuluje o možném „preventivním“ zásahu proti novinářům v souvislosti s blížícími se červnovými prezidentskými volbami. Íránští žurnalisté, kteří žijí v exilu, hovoří o silné cenzuře a útisku médií.
Podle kancléřky Merkelové nemůže Velká Británie očekávat přiznání zvláštních práv v rámci EU
Britský premiér David Cameron svou výzvou k zásadní reformě EU a slibem referenda setrvání v EU v roce 2017 vzbudil vlnu rozpaků v mnoha evropských metropolích. Německo, které je největší evropskou ekonomikou, má zájem udržet spřízněného britského zastánce volného obchodu a otevřených trhů v rámci EU, ale na druhou stranu dodává, že jsou určité limity, kam až daleko může Velká Británie zajít se svými požadavky. Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že Velká Británie je oprávněna požadovat větší otevřenost v EU, ale nelze očekávat, že jí budou přiznána zvláštní práva, která by vytvořila napjatou situaci mezi členskými státy. Generální tajemník Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt, což je spřízněná strana křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové oznámil: „Bylo by naprosto špatné reagovat na výzvy premiéra Camerona s odmítnutím bez jakéhokoliv zkoumání příčin a skutečností jeho návrhů.“
Premiér Cameron: Velká Británie by měla mít své místo v zreformované EU
Premiér David Cameron by rád zajistil Velké Británii místo v reformované Evropské unii. Pokud konzervativci vyhrají příští všeobecné volby, premiér Cameron pravděpodobně dostojí svého slibu a vyhlásí referendum ohledně členství Velké Británie v EU. Labouristická strana a liberálně demokratická strana varují, že vystoupením z EU by se v zemi vytvořila nejistota pro podnikání a investice. Premiér Cameron zatím neuvedl žádný seznam požadavků, které by měla EU splnit, nicméně řekl, že EU zašla příliš daleko v sociální, pracovní a environmentální legislativě. „Snažím se udělat vše, co mohu, aby se posílila britská ekonomika a společnost a zajistit Velké Británii místo ve světě a v reformované Evropské unii. Toho chci dosáhnout, protože věřím, že je to správná cesta pro Velkou Británii, ale i pro Evropu,“ prohlásil premiér.
K odchodu Velké Británie z EU se země staví rozdílně
Francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius řekl, že podle Francie má Velká Británie mnoho výhod a pozitiv, které může EU nabídnout, ale pokud se rozhodne EU opustit, Francie jí nebude stát v cestě a k vystoupení jí „položí červený koberec“. Ministr zahraničí Fabius jen zopakoval názor Francie, že pokud je země v EU, musí respektovat pravidla a zákony, které jsou stanovena. Německo naopak by uvítalo, aby Velká Británie zůstala plnohodnotným členem EU. Podle německého ministra zahraničních věcí Guido Westerwelle si země nemohou vybírat jenom ty výhody a aspekty členství v EU, které se jim líbí.
Britský premiér David Cameron slíbil konání referenda ohledně vystoupení z EU na rok 2017
Premiér Velké Británie David Cameron řekl, že britští občané mají právo projevit svůj názor na EU, proto se zavázal, že pokud konzervativci vyhrají volby za 2 roky, uspořádají v roce 2017 referendum o setrvání nebo vystoupení z EU. Premiér ujistil, že se nejdříve pokusí vyjednat výhody a lepší vztahy Velké Británie a EU, doposud je podle premiéra pro zemi výhodnější zůstat v unii. Euroskeptici v jeho straně nicméně uvítali příslib referenda, avšak kritizují jeho pozdní konání. Premiér Cameron si je jistý, že by Velká Británie svou pozici mimo EU ustála, ale odstoupení od smlouvy musí pečlivě promyslet a hlavně zvážit důsledky, které se týkají především prosperity země a její role na mezinárodní scéně. Premiér dodal, že si je vědom nevratitelného vystoupení z EU, proto by nejlepším řešením bylo, aby se ostatní členské země EU dohodly na nové smlouvě, ale premiér je připraven hledat řešení i jenom na straně Velké Británie.
Eurozóna může zavést novou daň z finančních transakcí
Na 11 zemí eurozóny odsouhlasilo možnost zavedení daně z finančních transakcí, čímž by se zvýšila odpovědnost bank. Ministři financí členských států chválili novou daň na zasedání v Bruselu, jejíž znění bylo zpracováno na základě 40 let starého návrhu amerického ekonoma James Tobin. Evropský komisař Algirdase Šemety, odpovědný za daňovou politiku, řekl, že zavedení daně z finančních transakcí je významným milníkem v daňové historii. Hlasování se zdržela Velká Británie, Lucembursko, Česká republika a Malta. Evropská komise předloží návrh na novou daň v únoru a ostatní země EU mají stále možnost do programu vstoupit. Kritici tvrdí, že daň nemůže správně fungovat, pokud nebude globálně rozšířena, minimálně na celoevropské úrovni.
Velká Británie a Austrálie posílí obranné vztahy
Velká Británie a Austrálie posílí vztahy v otázkách obrany, včetně kybernetické bezpečnosti a vybavením programy jako BAE systems, což je největší evropský zbrojní koncern a zároveň třetí největší zbrojní firma na světě. Britský ministr obrany Philip Hammond očekává, že smlouvu podepíše s australským ministrem obrany Stephen Smith v pátek ve městě Perth, v níž obě země odsouhlasí spolupráci v programech BAE systems, konkrétně na nákupu několika válečných lodích. Velká Británie omezila výdaje na obranu v rámci snahy o snížení velkého rozpočtového deficitu a doufá, že spolupráce s australskými spojenci na zařízeních a jiných obranných projektech pomůže snížit náklady a maximalizovat úspory.
Britský premiér Cameron požaduje referendum o vztahu s EU
Předseda vlády Velké Británie David Cameron prohlásil, že bude požadovat referendum o vztahu Velké Británie k EU, přesto ujistil, že i nadále považuje za výhodné zůstat členem EU. Pro BBC premiér uvedl, že chce urovnat vztahy s EU a vyjednat s ostatními členskými státy pravomoci, které z Velké Británie přejdou na EU. Většina občanů podle premiéra chce zůstat v EU, ale požadují určité změny. Britský premiér je připraven vetovat opatření, kterými členské státy eurozóny chtějí posílit jednotnou měnu, ale popírá, že by se jednalo o „vydírání“ z britské strany.
USA nedoporučuje Velké Británii vystoupení z Evropské unie
Velká Británie riskuje podle administrativy amerického prezidenta Obamy ohrožení vzájemných vztahů, jestliže by opustila Evropskou unii. Americký ministr zahraničí a náměstek ministra pro evropské a euroasijské záležitosti Philip Gordon řekl, že USA mají stálý vztah s EU jako s institucí, která má důležitý hlas ve světě, a je v zájmu USA, aby byl slyšet silný britský hlas v této unii. Veřejné prohlášení ministra Gordona naznačuje podle listu Independent míru obav ve Washingtonu z možného referenda o britském členství v EU. Prezidenti největších členských států dokonce zveřejnili podepsaný dopis oznamující, že pokusy o změnu podmínek členství v EU mohou vytvořit nejistotu a snížit investice do Velké Británie. Premiér Velké Británie a předseda konzervativní strany David Cameron nevyloučil konání případného referenda v roce 2018.
Bolivie byla opětovně přijata do Protidrogového výboru OSN
OSN uznala výjimku Bolívie na legální žvýkání koky pro medicinské a rituální účely a obnovila její členství v Protidrogovém výboru. Žvýkání koky má v Bolívii dlouhou tradici, nicméně koka je klasifikována jako ilegální droga. Koka se stala i důvodem vystoupení Bolívie minulý rok z Protidrogového výboru OSN. Proti schválení výjimky bylo 15 z 183 států, mezi kterými byly USA, Velká Británie, Rusko, Itálie, Francie, Německo nebo Mexiko. Na zablokování nicméně počet nestačil, minimálně 62 krajin by muselo s návrhem nesouhlasit. Bolivijský prezident prosazoval, aby koka přestala být klasifikována jako ilegální droga, což se mu nepodařilo.
Pravicová strana ve Velké Británii chce tvrdě bojovat proti přistěhovalcům z Bulharska a Rumunska
Šéf pravicové Strany za nezávislost Spojeného království (UKIP) Nigel Farage prohlásil, že UKIP bude bojovat proti otevření pracovního trhu až pro 29 miliónů přistěhovalců z Bulharska a Rumunska kvůli ohrožení sociální bezpečnosti. UKIP si drží podporu v posledních průzkumech mezi obyvatelstvem kolem 15 % a nachází se tak za vládní Konzervativní stranou na 2. místě. V prosinci 2013 by měli získat Bulhaři a Rumuni právo neomezeně žít a pracovat ve Velké Británii poté, co skončí dočasná omezení kvůli ochraně britského pracovního trhu, zavedená v roce 2005.
Velká Británie hostí konferenci o Sýrii
Několik desítek syrských odborníků a zástupců syrské opozice bude v následujících dnech jednat ve Velké Británii se zástupci mezinárodního společenství. Diskuze má naplánovat co možná nejplynulejší transformaci syrského režimu v případě, že bude syrský prezident Assad svržen. Podle BBC má jednání být nepolitické. Nezúčastní se ho proto ani britský ministr zahraničí William Hague, který však naléhal na zúčastěné, aby schůzka přinesla praktické výsledky. Podle ministra zahraničí Hagua je pád syrského režimu nevyhnutelný a pro mezinárodní společenství je tedy důležité být na tuto událost a její důsledky připraveno.
Argentina odmítá vojenské vyhrůžky Velké Británie
Premiér Velké Británie David Cameron v rozhovoru pro BBC vyhlásil, že je připraven chránit Falklandské ostrovy – dokonce i vojensky, jestliže to bude nutné. Potvrdil, že britská vláda bude území i do budoucna ochraňovat. Argentinská vláda klasifikovala premiérova slova jako vojenské vyhrůžky, které rezolutně odmítla. Britské vládě následně vzkázala, aby nezneužívala otázku Falklandských ostrovů jako způsob odpoutání pozornosti od krize v Evropě. Falklandy se nacházejí 480 kilometrů na východ od Jižní Ameriky a už 180 let spadají pod Velkou Británii, nicméně Argentina stále žádá o jejich navrácení pod svou vládu.
Syrský prezident Assad vystoupil na veřejnosti
Prezident Assad přednesl svůj první veřejný projev od června 2012. Opozici v něm označil za loutky Západu a teroristy. „Sýrie bude vyjednávat s pány, nikoli se služebníky,“ uvedl prezident Assad. Dále prohlásil, že Západ se snaží rozdělit a oslabit Sýrii, což se mu ale nepovede. Prezident Assad také obvinil rebely z krádeží obilí, odpojování elektrického proudu pro zdravotnická zařízení a vyzval proto všechny občany, aby režim bránili. Zároveň navrhl několik kroků, které by podle něj mohly vést ke konci krize: zahraniční státy by měly přestat dodávat zbraně rebelům, armáda následně zastaví ozbrojené akce, vláda se spojí s opozicí a zahájí jednání o ústavní listině, která bude předložena v referendu a povede k parlamentním volbám a nové vládě. Syrská národní rada návrhy prezidenta Assada vzápětí odmítla. Negativní byly i reakce Velké Británie, EU a Turecka, které se vesměs shodly na tom, že prezident Assad navrhl to, co již několikrát.
Argentinská prezidentka vyzvala v otevřeném dopise britského premiéra k navrácení Falkland
V dopise uveřejněném v denících Guardian a Independent žádá argentinská prezidentka Velkou Británii o respektování rezoluce OSN z roku 1965, která vyzývá obě strany k jednání a nalezení řešení. Podle prezidentky Cristine Fernandez de Kirchner byly Falklandy Argentině násilně odebrány v roce 1833. Velká Británie velmi razantně odmítla žádost o navrácení ostrovů, podle britského premiéra Davida Camerona je nezbytné respektovat rozhodnutí obyvatel Falkland, kteří touží zůstat Brity. Referendum o politickém statusu ostrovů se bude konat letos v březnu, britský premiér vyzval naopak Argentinu, aby následně respektovala a dodržela výsledky blížícího se referenda. Argentina britskou nadvládu nad ostrovy nikdy neuznala a začátkem dubna 1982 dokonce ostrovy obsadila, následná válka však skončila kapitulací Argentiny.
Stíhačky za 2,5 miliard USD dodá do Ománu společnost BAE Systems
Britská společnost BAE Systems poskytne Ománu 12 stíhaček Typhoon a 8 Hawk Advanced Jet Trainer. Podpis dohody přichází pouze 2 dny poté, co společnost oznámila zpoždění dodávky 72 stíhaček do Saudské Arábie důsledkem neshod ohledně konečné ceny. Britský premiér David Cameron, který navštívil Omán v sobotu, uvítal dohodu, která poskytne na 6 000 pracovních míst v oblasti Lancashire.
Velká Británie by mohla rozmístit víc jednotek v Perském zálivu
Uvedl to britský premiér Cameron před návštěvou Ománu, kde plánuje uzavřít kontrakt o prodeji 12 stíhaček Typhoon v hodnotě zhruba 4 miliard USD. Návštěva Ománu premiérem Cameronem se koná jen několik týdnů poté, co Velká Británie uzavřela se Spojenými arabskými emiráty (SAE) dohodu o připravované obranné spolupráci. Rovněž vláda SAE vyjádřila zájem o nákup až 60 stíhaček Typhoon. „Co tu zejména v případě Spojených arabských emirátů vidíme, není jen plán na prodej stíhaček, ale významná dohoda o obranné spolupráci,“ uvedl premiér Cameron. Velká Británie by v Perském zálivu mohla rozmístit více jednotek i vzhledem k tomu, že příští rok stáhne 4 000 svých vojáků z Afghánistánu.
Finsko podpořilo vstup Chorvatska do EU
V úterý Finsko ratifikovalo smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU jako 20. země EU. Zbylých 7 členských států musí rozhodnout o ratifikaci smlouvy do 1. července 2013, kdy by mělo Chorvatsko vstoupit do EU. Ve Velké Británii, Francii a Belgii je proces ratifikace v závěru jednání, zatímco Německo, Dánsko, Nizozemsko a Slovinsko počkají s ratifikací až na výsledky monitorovací zprávy Evropské komise, která má být známa v březnu.