Britský premiér Cameron prohlásil, že podle něj existuje strategické i morální ospravedlnění k akci v Sýrii. Podle premiéra Camerona situace v Sýrii nahrává vytváření nových skupin extremistů spojených s Al-Kaidou. „Existuje také riziko šíření nestability v regionu, případně možnost zavlečení sousedů Sýrie do přímého konfliktu,“ uvedl premiér Cameron. Podle něj současná situace nemůže dále pokračovat beze změny. „Pokud nebudeme spolupracovat se syrskou opozicí, nemusíme vidět takovou přeměnu režimu, jakou si přejeme,“ sdělil premiér Cameron. Podle něj je třeba přehodnotit embargo na zbraně uvalené na celou Sýrii, aby bylo možno poskytnout opozici lepší podporu.
Archiv rubriky: Velká Británie
USA oficiálně uznaly syrskou opozici
Americký prezident Barack Obama oznámil, že USA oficiálně uznávají Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NSCROF) za „legitimního zástupce“ syrského lidu. Prezident Obama prohlásil, že NSCROF je nyní dostatečně reprezentativní na to, aby USA tento „velký krok“. Oznámení přišlo krátce před schůzkou zemí tzv. Přátel Sýrie v Maroku, kterého se poprvé zúčastní i zástupci NSCROF. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí USA označil za překvapení a prohlásil, že „Spojené státy americké se rozhodly vsadit všechno na ozbrojené vítězství sil NSCROF“. NSCROF byla zformována teprve před měsícem a za oficiálního zástupce syrského lidu ji zatím kromě USA uznalo jen několik států, například Velká Británie, Francie, Turecko či státy Perského zálivu.
EU nestanovila datum zahájení přístupových jednání se Srbskem
Rada EU měla v úterý stanovit datum pro zahájení přístupových jednání se Srbskem. K vyřešení statusu Srbska bylo přistoupeno poté, co Srbsko částečně normalizovalo vztahy s Kosovem, což vyústilo ke zřízení společných hraničních přechodů mezi státy. Jedním z možných dat pro zahájení přístupových jednání měl být červen 2013. Přes nesouhlas některých členů EU, jako jsou Německo, Nizozemsko a Velká Británie, budou přístupová jednání se Srbskem znovu projednána v březnu 2013. Do té doby musí Srbsko dokázat další zlepšení vztahů s Kosovem, Srbsko i nadále totiž odmítá uznat Kosovo jako nezávislý stát a stále Kosovo uvádí jako součást svého území.
Britská armáda má vypracované plány na zásah v Sýrii
Britský generální štáb na žádost britského premiéra Davida Camerona podle deníku The Guardian vypracoval plány na poskytnutí námořní či letecké podpory syrským rebelům. Velká Británie avšak nechce nepodniknout žádné vojenské kroky bez zapojení se USA. Evropská země se již dříve podílela na zajištění bezletové zóny v Libyi, i tehdy byla nicméně závislá na podpoře USA. Podle řady britských vojenských velitelů by zásah v Sýrii byl rozdílný od operace v Libyi, syrský režim totiž disponuje velkým množstvím protiletadlových střel.
Případná nezávislost Skotska vyvolává dohady o jeho členství v EU
Skotsko, jakožto jedna ze čtyř zemí Velké Británie, v posledních letech usiluje o statut nezávislého státu. Skotská národní strana (SNP) plánuje vyhlásit referendum o nezávislosti na Velké Británii v roce 2014. To, zdali by země setrvala v EU, není jasné. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že pokud by se Skotsko stalo nezávislou zemí, platily by pro něj podmínky jako pro každý jiný stát, tedy muselo by znovu žádat o členství. Místopředsedkyně SNP Nicola Strugeon se žádostí o členství nesouhlasí. „Neexistuje žádné pravidlo, které by rušilo smlouvy EU či odebralo evropské členství zemi jen proto, že uplatnilo své demokratické právo na sebeurčení,“ uvedla místopředsedkyně Strugeon.
Francie má financovat syrské rebely v boji proti prezidentovi Assadovi
Největším podporovatelem syrských povstaleckých skupin má být Francie. V posledních měsících poskytla Sýrii humanitární pomoc, včetně finančních prostředků k obnově infrastruktury a služeb pro civilisty. Francie také financuje podle listu The Guardian povstalce kolem města Allepo v severozápadní Sýrii. Peníze, které jsou doručovány přes syrsko-turecké hranice, mají sloužit k nákupu zbraní a munice na syrském území. Podle francouzského deníku Le Figaro se francouzští vojenští poradci sešli na území Sýrie, v oblasti mezi Damaškem a libanonskými hranicemi, se zástupci povstaleckých skupin. Snahou Francie je zintenzivnit tlak na Assadův režim. Další diplomatické kroky učinily tento týden i Velká Británie, USA a Turecko. Například britský ministr zahraničí William Hague podal návrh na zrušení zbrojního embarga na syrské rebely, prezident USA Barack Obama zase varoval Assadův režim před použitím chemických zbraní.
Bahrajn hostí mezinárodní konferenci světové diplomacie
V Bahrajnu se tento víkend uskuteční tzv. Manamský dialog, konference pořádaná bahrajnskou vládou a londýnským Mezinárodním institutem strategických studií (IISS). Jedná se o každoroční setkání vybraných špiček světové diplomacie. Hlavním tématem letošní konference bude situace v Sýrii. Britský ministr zahraničí William Hague se chystá promluvit i na téma konfliktů v regionu zasaženém Arabským jarem. V samotném Bahrajnu došlo v únoru 2011 k nepokojům, které byly potlačeny za pomoci Saudské Arábie. Situace od té doby zůstává napjatá.
Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad
Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Velká Británie neuvolní poslední část rozvojové pomoci pro Rwandu
Britskou rozvojovou pomoc v hodnotě 27 milionů USD Rwanda neobdrží, uvedla tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening. Důvodem pozastavení rozvojové pomoci bylo obvinění, že Rwanda trénuje a vyzbrojuje rebely na východě Demokratické republiky Kongo. Naopak Justine Greening řekla, že by Velká Británie mohla okamžitě uvolnit 23 milionů USD na humanitární pomoc pro Demokratickou republiku Kongo. Rwanda dlouhodobě obvinění odmítá.
Bank of England má nového guvernéra, stal se jim Mark Carney
Do jedné z nejvýznamnějších institucí anglické ekonomiky Bank of England byl jmenován Mark Carney, který působil na pozici guvernéra Kanadské centrální banky, oficiálně se postu ujme v květnu příštího roku. V čele Bank of England bude Carney pět let, banka byla bez guvernéra od června, kdy rezignoval Mervyn King. Plat nového guvernéra Carney by se měl pohybovat kolem 998 000 USD ročně.
Eurozona čelí největšímu poklesu od roku 2009, v pátek má pokračovat jednání o rozpočtu EU
Ekonomika eurozony poklesla v posledním čtvrtletí na úroveň krize v roce 2009, sektor služeb, který patří k největším, ve velkém propouštěl. „Vyhlídky ekonomiky jsou čím dál tím horší, jak se blížíme ke konci roku,“ řekl ekonom Chris Williamson. Pesimističtěji podle něj vyhlížejí rok 2013 především německé společnosti. V pátek bude pokračovat jednání o rozpočtu EU na příštích 7 let, německá kancléřka Angel Merkelová se domnívá, že se dohody nedosáhne. V roce 2007 se rozpočet EU zvýšil o 4,8 %, některé země v čele s Velkou Británií požadují, aby se rozpočet snížil a nenavyšoval, Evropská komise je opačného názoru.
Syrská opozice žádá o značnou finanční pomoc
Jestliže režim prezidenta Bashar al-Assada zkolabuje, bude muset Sýrie podle opozičního představitele George Sabra získat 60 miliard USD, aby zabránila kolapsu ekonomiky. Pomoc by podle Sabra měla připomínat Marshallův plán, který poskytly USA Evropě, aby se zotavila z následků druhé světové války. V konfliktu mělo přijít na 2,5 milionů Syřanů o své domovy. Velká Británie mezitím uznala opoziční vládu za legitimního představitele syrského lidu, EU vytvoření jednotné přechodné vlády přivítala, nicméně plnou legitimitu neuznala.
Rozvojová pomoc Velké Británie v Nigérii údajně selhává
Podle Nezávislé komise pro rozvojovou pomoc (ICAI) finanční prostředky britské vlády v hodnotě 130 milionů USD na zlepšení školství v Nigérii selhávají důsledkem nedostatku kvalitních učitelů a nízké lokální podpory. Do konce roku 2019 by přitom měla Nigérie ještě obdržet 165 milionů USD. „Podle výzkumu nemá rozvojová pomoc velký dopad na zlepšení základního školství,“ píše ve zprávě ICAI. Podle ICAI stále na 3,7 milionů dětí nenavštěvuje ani základní školu. Britská vláda se zprávou ICAI bude zabývat.
Anglikánská církev v Africe má první biskupku
Ellinah Wamukoya byla vysvěcena na post biskupky v anglikánské církvi jako vůbec první žena na africkém kontinentě. Biskupka Wamukoya, která dříve působila předsedkyně městské rady ve svazijském hlavním městě Manzini, bude sloužit v malém království Svazijska. Její posvěcení přichází v době, kdy se ve Velké Británii vede diskuze, zdali anglikánská církev připustí ženy i na nejvyšších duchovních místech.
Boje mezi Gazou a Izraelem pokračují, Velká Británie viní Hamas
Již pátým dnem pokračují izraelské nálety na pásmo Gazy, izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvedl, že je země připravena operaci významně rozšířit. Izraelské rakety cílily i na mediální sídlo Hamasu, naopak palestinské zbraně zasáhly izraelské město Ashekolon. Přestože britský ministr zahraničních věcí William Hague tvrdí, že hlavní odpovědnost za současný konflikt nese Hamas, neměl by Izrael přistoupit k pozemní invazi, neboť by ztratil mezinárodní podporu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v Gaze nedostatek léků a zdravotnických nástrojů, v neděli proto Izrael otevřel hlavní cestu do Gazy pro několik aut s lékařským vybavením.
Za havárií v Mexickém zálivu zaplatí BP 4 miliardy USD
Za výbuch a zatopení ropné plošiny Deepwater Horizon a za únik ropy do Mexického zálivu zaplatí britská ropná společnost BP pokutu ve výši 4 miliard USD, dalších 5 miliard USD půjde na urovnání žalob. Jde o největší pokutu, kterou kdy společnost v USA zaplatila. Firma BP chce na vyčištění pobřeží věnovat 14 miliard USD, odhaduje se, že se do moře dostalo na 800 milionů litrů ropy. O život tehdy přišlo 11 lidí.
Velká Británie pozastavila finanční pomoc Ugandě
Důvodem pozastavení veškeré finanční pomoci ugandské vládě je vyšetřování z rozsáhlé korupce, kdy měly být miliony USD převedeny z úřady premiéra Amama Mbabazi do soukromých účtů. Premiér uvedl, že peníze byly ukradeny a popírá jakékoliv zapojení. Irsko, Norsko a Dánsko již pomoc východoafrické zemi pozastavily. Pro tento fiskální rok vyčlenila Velká Británie pro Ugandu 151 milionů USD.
Evropu zasáhne středeční vlna stávek zaměstnanců
Zaměstnanci napříč Evropy se dohodli na stávce a sérii protestů proti zvyšující se nezaměstnanosti a úsporným opatřením. Na 40 odborových skupin z 23 zemí se podle BBC zapojí do středeční stávky, největší se očekávají ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Itálii. Ve Španělsku a Portugalsku začala stávka proti snížení platů, penzí a sociálních služeb již o půlnoci a Itálie zažije 4hodinovou stávku, k níž se připojí i zaměstnanci dopravy. Stávky jsou naplánované i v Belgii, Německu, Francie, Velké Británii a v některých státech východní Evropy.
Velká Británie chce k obnovení pomoci Rwandě přistupovat jen velmi opatrně
Podle britské tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening je nutné k obnovení rozvojové pomoci pro Rwandu přistupovat „jen velmi opatrně“. Její předchůdce Andrew Mitchell poslední den v úřadu prodloužil Rwandě finanční prostředky v hodnotě 16 milionů USD, polovina prostředků byla již uvolněna na vzdělání a zemědělství. V červenci následně Velká Británie pomoc pozastavila důsledkem nařčení středoafrické země z výcviku a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo. Rozhodnutí, zdali zbylé prostředky pro Rwandu uvolnit, by se mělo podle tajemnice Greening velmi zvážit. Jestli Rwanda další finanční pomoc dostane, se rozhodne příští měsíc.
Generální ředitel BBC rezignoval po dvou měsících ve funkci
George Entwistle se rozhodl opustit post generálního ředitele BBC, do něhož byl jmenován před necelými dvěma měsíci. Důvodem rezignace byla odvysílaná reportáž zpravodajského pořadu Newsnight, v němž byl křivě obviněn bývalý politik ze zneužívání dětí. V posledních týdnech jde už o druhý případ, z pedofilie byl obviněn i zesnulý Jimmy Savile. Úřadujícím generálním ředitelem se stal Tim Davie. BBC vždy patřila k nejuznávanějším mediálním domům na světě a její zpravodajství bylo považováno za vzor žurnalistiky.
Velká Británie ukončí svou finanční pomoc Indii do roku 2015
Podle tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening dosáhla Indie ekonomického pokroku a patří mezi nejrychleji se rozvíjející státy, proto Velká Británie ukončí zemi svou finanční pomoc v hodnotě 319 milionů USD. Indický ministr Salman Khurshid následně reagoval slovy, že „rozvojová pomoc je minulostí a obchod je budoucností“. S tím ale nesouhlasí charity a občanská sdružení, která tvrdí, že rozhodnutí o ukončení finanční pomoci je předčasné a může negativně ovlivnit nejchudší obyvatele Indie. Charitativní mezinárodní společnost Oxfam uvádí, že „jedna třetina nejchudších lidí na světě žije právě v Indii“. Velká Británie nechá dokončit všechny programy rozvojové spolupráce do roku 2015, nové již ale podepisovat nebude. Indie patřila mezi největší příjemce britské pomoci, minulý rok ji předběhla Etiopie.
Norsko pozastavilo Ugandě rozvojovou pomoc, důvodem je zneužívání peněz
Norsko, jako čtvrtá evropská země po částečně Velké Británii, Irsku a Dánsku, zastavilo svou rozvojovou pomoc Ugandě ve výši 13 milionů USD. Ve východoafrické zemi zatím čelí 12 vládních úředníků obvinění z korupce a zpronevěry veřejných peněz, mezinárodní společenství nicméně kritizuje prezidenta Yoweri Museveri z přehlížení korupce, neboť se podle Reuters jedná o příznivce prezidentovy strany Národní hnutí odporu (NRM). „Pomoc ugandské vládě byla pozastavena, dokud se obvinění nevyjasní,“ řekl velvyslanec Thorbjorn Gaustadsather. Celková roční rozvojová pomoc východoafrické země je okolo 70 milionů USD. Finanční pomoc od mezinárodního společenství tvoří necelých 25 % státního rozpočtu Ugandy, finanční prostředky ze zahraničí se mohou navíc stát rozhodující položkou vzhledem ke škrtům ve zdravotnictví a vzdělání.
Francie zvažuje legalizaci stejnopohlavního manželství a adopci dětí
Francouzský prezident Francois Hollande ve své volební kampani slíbil rozšíření práva stejnopohlavních párů, nyní mohou homosexuální a lesbické páry uzavírat pouze registrované partnerství, nikoliv manželství. Vláda prezidenta Hollanda rovněž zváží možnost schválení adopce dětí pro stejnopohlavní páry. V následujících týdnech by měl vzniknout návrh zákona, který by měl parlament projednat v lednu příštího roku. Již na 1000 starostů podepsalo petici proti navrhovaným změnám, v 75 městech došlo k protestům a opoziční politici podle BBC mluví o tom, že legalizace manželství homosexuálních a lesbických párů povede k polygamii. Adoptovat si děti mohou v současné Francii pouze manželské páry, nikoliv registrované dvojice. Adopci dětí stejnopohlavnými páry umožňuje například Německo, Švédsko a Velká Británie.