Podle britského premiéra Davida Camerona je nutné, aby mezinárodní společenství zvážilo veškeré možnosti, jak „dostat syrského prezidenta ze země“, a zamezit tak krvavému konfliktu v Sýrii. „Nenabízím prezidentovi exil ve Velké Británii, ale pokud chce opustit země, může. To lze naplánovat,“ řekl britský premiér Cameron pro televizi al-Arabiya. Lidsko-právní organizace Amnesty International odhaduje, že prezident Assad a jeho nejbližší by Sýrii opustili pouze za předpokladu mezinárodní imunity. Povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad začalo v březnu minulého roku, do dnešního dne mělo zemřít více než 35 000 lidí.
Archiv rubriky: Velká Británie
Čína kupuje 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘
Společnost China Investment Corporation (CIC), která vznikla v roce 2007 a která patří mezi státní investiční fondy, koupila 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘, která vlastní i letiště Stansted, Southampton, Glasgow a Aberdeen. Současný 10% podíl, za něhož by CIC měla zaplatit 726 milionů USD, je druhou velkou investicí CIC ve Velké Británii, v lednu koupila 8,68% podíl ve firmě Thames Water. Čínská investiční společnost není jediná, která vlastní podíl v Heathrow Airport Holdings‘, v srpnu koupila 20% podíl společnosti Qatar Holdings, nákup nicméně posuzuje ještě Evropský regulační úřad. Ekonomická krize snížila ceny ve Velké Británii, které nyní lákají zahraniční firmy.
Islámský kazatel podporující terorismus bude deportován z Velké Británie do USA
Abu Hamza al-Masri, radikální islámský kazatel ve Velké Británii, bude deportován do USA. Rozhodl o tom britský vrchní soud v Londýně. Abu Hamza al-Masri je obviněn z podpory Al-Kaidy, organizace džihádistického povstání v Jemenu a plánované stavby výcvikového vojenského tábora islámských ozbrojenců v USA. Abu Hamza al-Masri žádal o odklad deportace ze zdravotních důvodů, ale nebylo mu vyhověno. Před britským soudem se shromáždilo cca 100 demonstrujících.
Huawei se chystá investovat 1,3 miliardy liber do svých obchodních aktivit na britském trhu
Čínský telekomunikační a počítačový gigant se chystá na britském trhu v období příštích pěti let investovat hlavně do oblasti mobilního širokopásmového připojení. Zároveň se Huawei chystá vytvořit více než 700 nových pracovních míst. Britský premiér David Cameron investici uvítal jako demonstraci toho, že Velká Británie je v současnosti otevřena zahraničním investorům. Obchodní aktivity čínské státní firmy a její expanze na zahraniční trhy jsou však často zmiňovány spolu s podezřeními z možného ohrožení národní kybernetické bezpečnosti. Australská vláda z tohoto důvodu letos zabránila společnosti podat nabídku na zakázku na vybudování celonárodní širokopásmové sítě v hodnotě přesahující 38 miliard USD.
Desmond Tutu obvinil George W. Bushe a Tonyho Blaira z válečných zločinů
jihoafrický arcibiskup, nositel Nobelovy ceny, Desmond Tutu prohlásil, že bývalý prezident Spojených států amerických George W. Bush a bývalý premiér Velké Británie Tony Blair si důvod pro vojenskou intervenci v Iráku vytvořili bez důkazů. Obvinil je také z válečných zločinů v Iráku. Podle jeho názoru by se měli zpovídat před mezinárodním soudem v Haagu. Britský premiér Tony Blair to odmítl s odůvodněním, že všechny studie poukazují na oprávněnost vojenského zásahu.
Organizace Human Rights Watch obvinila USA z používání waterboardingu v Libyi
Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch (HRW), která se věnuje monitoringu dodržování lidských práv ve světě, obvinila USA, že spolu s některými svými spojenci, jako je Velká Británie, organizovaly vyslýchání pomocí metody simulovaného topení – waterboardingu. CIA podle HRW kooperovala s britskou MI6 a vládou Muammara Kaddáfiho při hledání osob v Libyi, podezřelých z terorismu. U těchto osob poté byl při výslechu použit waterboarding. Americký prezident Barack Obama po nástupu do funkce waterboarding prohlásil za mučení a odmítl jeho používání. Bývalý americký prezident George W. Bush prohlásil, že waterboarding byl použit při vyslýchání pouhých třech osob a žádná z nich nebyla z Libye. HRW svoje závěry opírá o rozhovory se zatčenými a informace z tajných archivů, které byly poskytnuty pro veřejnost během libyjské revoluce.
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange chce na ekvádorské ambasádě zůstat dalších šest měsíců
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange chce zůstat minimálně šest měsíců na ekvádorské ambasádě v Londýně, kde se nyní nachází, aby zde počkal na dohodu, dle níž bude moci ambasádu svobodně opustit. Ekvádor a Velká Británie tento týden zahájili další kolo rozhovorů o tomto případě. Dle Ekvádoru je reálná šance na dohodu, že Assange nebude ze Švédska, kam jej chce Velká Británie vydat, dále vydán do USA.
Představitelé EU údajně chystají summit zaměřený na rozpočet bloku
Dle zdroje agentury AFP by se měl summit uskutečnit v listopadu v pauze mezi již naplánovanými summity v říjnu a prosinci, které by se měly týkat především finanční situace Řecka a Španělska. Očekává se, že v době velkých úsporných opatření bude rozpočet EU pro následující roky (2014-2020) kontroverzním tématem. Zatímco někteří představitelé bloku požadují zvýšení rozpočtu, britský premiér David Cameron chce vyjednat nejprve omezení a poté zmrazení některých stálých výdajů unie.
Ekvádor: Velká Británie přestala zemi hrozit ve věci udělení azylu zakladateli Wikileaks
Tak se vyjádřil ekvádorský prezident Rafael Correa. Podle něj Ekvádoru, po udělení azylu zakladateli Wikileaks Julianu Assangeovi, nic nehrozí. Velká Británie se k věci vyjádřila se slovy, že ani nikdy zemi nehrozila. Ekvádorská ambasáda ve Velké Británii zároveň obdržela oficiální dopis, ve kterém Velká Británie vyzývá k „uklidnění situace“.
Velká Británie vyjádřila znepokojení kvůli popravám v Gambii
Britský ministr zahraničních věcí Alistair Burt v sobotu vyjádřil znepokojení v důsledku uveřejnění zprávy o gambijské popravě devíti vězňů a plánování dalších. Zprávu uveřejnila organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Gambie v pátek odmítla potvrdit či popřít pravdivost hlášení AI. Burt dále uvedl, že Velká Británie vyzývá gambijské úřady k zastavení dalších poprav.
Velká Británie poskytne finanční pomoc na boj s cholerou v Sierra Leone
Britská vláda uvedla, že poskytne dva milióny liber na boj s epidemií cholery, jež propukla v západoafrickém státě Sierra Leone. Onemocnění podlehlo již 200 lidí a více než 1200 je infikováno. Prezident Sierry Leone Ernest Bai Koroma vyhlásil stav národní nouze a vláda požádala o mezinárodní pomoc. Kromě britské rozvojové agentury Departement for International Developement (DflD), jež dodává do oblasti pohotovostní lékařskou pomoc a vodu zde působí Červený kříž, nadace Zachraňte děti (STC) či Mezinárodní záchranný výbor (IRC).
Spojené státy americké definovaly podmínky za kterých provedou intervenci v Sýrii
Americký prezident Barack Obama oznámil, že pokud syrský prezident Bashar Assad překročí „červenou linii“, tak Spojené státy americké provedou vojenskou intervenci v Sýrii. „Červená linie“ byla definována skrze použití chemických zbraní. Syrský prezident překročí tuto pomyslnou linii, pokud použije chemické zbraně, či pohrozí jejich použitím. Americký prezident Barack Obama tento krok konzultoval s britským premiérem Davidem Cameronem. Americký Pentagon již pro případnou vojenskou operaci vypracoval plány.
USA vyšetřují RBS a Commerzbank kvůli možnému porušení sankcí uvalených na Írán
Americký Federální rezervní systém (FED) spolu s Ministerstvem spravedlnosti Spojených států amerických vyšetřují možné porušení sankcí uvalených na Írán. Podezřelé z nepovolených transakcí s Íránem jsou banky Royal Bank of Scotland a Commerzbank. Zástupci Commerzbank prohlásili, že od roku 2007 neuskutečnili žádné nové transakce s Íránem. RBS odmítla tuto kauzu komentovat.
Ministři Organizace amerických států budou jednat o sporu Ekvádoru a Velké Británie ohledně uděleni azylu zakladateli WikiLeaks Julianovi Assangovi
Pro schůzi, která by se zabývala nařčením Ekvádoru ohledně případného britského útoku na ekvádorskou ambasádu, kde se nyní nachází zakladatel WikiLeaks Julian Assange se vyjádřilo 23 z 26 hlasujících států Organizace amerických států (OAS). K setkání ministrů zahraničních věcí členských států má tak dojít již 24. srpna ve Washingtonu. Zakladatel WikiLeaks Julian Assange dnes mezitím nařkl USA z ohrožování svobody slova a vyzval amerického prezidenta Baracka Obamu, aby „ukončil hon na čarodějnice“ směřovaný proti této webové stránce.
Australský nejvyšší soud potvrdil platnost unikátního zákona o jednotných obalech tabákových výrobků
Tento zákon byl parlamentem schválen v minulém roce a výrobcům cigaret zakazuje umisťovat na obaly tradiční designové značky, loga a barvy. Zavádí tak jednotnou podobu balení do olivově zelených krabiček s velkými grafickými obrázky upozorňujícími na možné následky kouření. Zákon u soudu napadli největší světoví výrobci cigaret včetně British American Tobacco či Phillip Morris, kteří se obávají drastického úbytku tržeb. Podle vyjádření australského nejvyššího soudu však zákon není v rozporu s ústavou. Zákon, který vejde v účinnost 1. prosince tohoto roku, je prvním svého druhu na světě. Některé další státy mezi které patří USA, Nový Zéland či Velká Británie, zvažují zavedení podobných opatření.
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange získal politický azyl v Ekvádoru, Velká Británie jej chce přesto vydat do Švédska
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange, jenž se nyní nachází na ekvádorské ambasádě v Londýně, získal dle slov ekvádorského ministra zahraničních věcí Ricarda Patiña po „pečlivém uvážení“ politický azyl v této zemi. Velká Británie však trvá na svém rozhodnutí vydat Assange do Švédska. V uběhlém týdnu došlo mezi Ekvádorem a Velkou Británii k ochlazení vztahu poté, co Ekvádor pobouřilo britské prohlášení, že ekvádorská ambasáda by se mohla stát terčem policejního zásahu, nedošlo-li by k vydání zakladatele WikiLeaks. Zmíněný je ve Švédsku vyšetřován pro podezření ze znásilnění, které v roce 2010 vznesly dvě bývalé spolupracovnice WikiLeaks.
Banka Standard Chartered zaplatí vyrovnání 340 milionů amerických dolarů, aby urovnala obvinění z praní špinavých peněz
Úřad pro finanční služby obvinil banku z praní špinavých peněz v celkové hodnotě 250 miliard amerických dolarů. Banka přistoupila na dohodu a zaplatí 340 milionů amerických dolarů, navíc bude v její newyorské pobočce působit po dva roky monitorovací skupina, která bude dohlížet na transparentnost transakcí. Banka Standart Chartered od počátku nařčení odmítala, mimo jiné získala po obvinění i podporu Bank of England, i přesto však na dohodu přistoupila.
Americký Úřad pro finanční služby obvinil banku Standard Chartered z praní špinavých peněz, její akcie se propadly o 24% a ztratily hodnotu přes 15 miliard amerických dolarů
Podle amerických úřadů banka provedla přes 60 tisíc transakcí, které navzdory sankcím dovolily Íránu legitimizovat během 10 let přes 250 miliard amerických dolarů, za což jí v současnosti hrozí ztráta licence ve Spojených státech amerických, která by pro ni měla zničující důsledky. Během jediného dne ztratila banka na hodnotě akcií přes 15 miliard amerických dolarů. Zástupci banky obvinění odmítají a spolupracují s úřady na řešení situace.
Velká Británie poskytla vojenské poradce Somálsku
Britské ministerstvo obrany potvrdilo, že poskytlo Somálsku tým deseti vojenských poradců, kteří se nyní nachází na velitelství ozbrojených sil Africké unie (AU) v hlavním městě Mogadishu. Poradci se neúčastní bojů, pouze pomáhají AU s plánováním, komunikací a lékařskou pomocí. Přesto BBC uvádí, že někteří poradci byli viděni ve městě Afgoye, které bylo před časem převzato od islamistických militantů. V posledních pár měsících rebelové ztratili několik klíčových oblastí jako je město Afgoye a Baidoa v centrálním Somálsku či město Afmadow na jihu země.
CNOOC a Shell podepsaly dohodu o průzkumu v Jihočínském moři
Čínská státem vlastněná ropná společnost CNOOC a Royal Dutch Shell podepsaly kontrakt o průzkumu dvou pobřežních ropných bloků v Jihočínském moři. Bloky leží v zátoce Yinggehai blízko čínského ostrova Hainan. Shell podle dohody převezme 100% nákladů za průzkum zatímco CNOOC může převzít až 51% vlastnických práv na jakýkoliv komerční objev ropy a plynu v této oblasti.
PZ Cussons Plc hlásí nižší zisky kvůli nepokojům v Nigérii
Britská společnost vyrábějící mýdla a šampóny PZ Cussons Plc zaznamenala nižší zisky v důsledku vyšších cen surovin a horších podmínek na trzích v Nigérii a Austrálii. Zisky klesly na 75,2 miliónů USD z 168,8 miliónů USD minulého roku. Zhoršení podmínek na nigerijském trhu způsobily náboženské nepokoje a lednová 8denní stávka proti zrušení palivových dotací. Příjmy z Afriky tvoří 40 % celkových příjmů společnosti. Akcie společnosti klesly od začátku roku o 10 %.
Rusko a Čína vetovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci k Sýrii
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN zahrnovala mimo jiné také článek VII Charty OSN, který umožňuje uvalení sankcí, případně užití síly. Proti bylo především Rusko. Pro nově navrženou rezoluci bylo 11 členů z 15, Rusko a Čína tuto rezoluci vetovaly a Pákistán s Jihoafrickou republikou se zdržely hlasování. Velká Británie ihned po nechválení textu vypracovala nový návrh na 30denní prodloužení pozorovatelské mise OSN v Sýrii (UNSMIS). Mise má totiž skončit tuto sobotu, a pakliže se nový návrh do té doby neschválí, pozorovatelé budou muset být urychleně odvoláni.
Britský premiér David Cameron navštívil Afghánistán
Britský premiér David Cameron jednal ve středu v jihoafghánské provincii Helmand s britskými a afghánskými představiteli. Velká Británie má v současné době 2. největší kontingent v zemi po USA, část vojáků by ze země měla být stažená již do konce letošního roku. Premiér po své návštěvě Afghánistánu uvedl, že předání zodpovědnosti za bezpečnost afgánským silám probíhá dle očekávání. Již dříve Velká Británie uvedla, že od roku 2015 poskytne ročně asi 89 milionů eur na financování afghánské policie, aby tak zajistila bezpečnost v zemi po odchodu spojeneckých vojsk.