Nezávislé Skotsko by nadále chtělo využívat britskou měnu

Na popud Skotské národní strany (SNP), která vede decentralizovanou vládu, se Skotsko chystá 18. září roku 2014 uspořádat referendum o odtržení od Velké Británie. Aktivisté pro nezávislost Skotska chtějí nadále používat britskou libru (GBR) využívanou v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku, následně později by se rozhodlo, zda přejít na vlastní měnu nebo přijmout euro. Britský konzervativní ministr financí George Osborne ve zprávě uvedl, že neexistuje žádná formální dohoda o měnové unii Velké Británie a nezávislého Skotska. Dodal, že zkušenost z posledních let v eurozóně ukázala, že je velmi náročné udržet úspěšnou měnovou unii bez úzké fiskální integrace a společných opatření pro řešení problémů bankovního sektoru. Velká Británie chce mít případný dohled na fiskální politiku nezávislého Skotska a je složitou otázkou je, zda by Bank of England byla nadále poslední instancí pro skotské banky. Ministr financí Osbourne nadále trvá na tom, že pro Skotsko je výhodnější zůstat součástí Velké Británie. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že 30 % Skotů jsou v současné době ve prospěch nezávislosti, zatímco 50 % je proti odtržení.

EU zmírní ropné embargo uvalené na Sýrii

Členské státy Evropské unie se dohodly na zmírnění ropného embarga na Sýrii, což umožní odpůrcům režimu prezidenta al-Assada prodávat ropu. Experti varují, že nákup ropy bude obtížný jednak kvůli bezpečnostnímu riziku, jednak z důvodu poničené infrastruktury v zemi. Vlády členských států budou moci dovážet ropu od povstalců, ale i jim dodávat klíčové technologie pro ropný a plynový průmysl a investovat v něm. Jakékoliv transakce budou konzultovány nejprve s představiteli syrské opozice. Sankce EU na ropný průmysl byly poprvé schváleny v září 2011. Před uvalením sankcí tvořily výnosy z ropy pro Sýrii 25 % státního příjmu a 95 % ropy se vyváželo do EU. Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) a aktivistická skupina sídlící ve Velké Británii věří, že většina ropných polí je pod kontrolou povstalců.

Rusko varuje EU, aby nezrušilo embargo na dovoz zbraní do Sýrie

Rusko vyzvalo Evropskou unii, aby nerušila zbrojní embargo, které zakazuje dodávat zbraně syrským povstalcům. Velká Británie a Francie požadují, aby EU zrušila omezení, ale zatím jejich lobbying nebyl úspěšný. Podle britského ministra zahraničí Williama Haguea by se měli ministři zahraničí zemí EU, které britsko-francouzský návrh zamítly, setkat v následujících týdnech, aby ho znovu projednaly. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že embargo bylo zbytečné hlavně proto, že dodávky nestátním aktérům jsou zakázány mezinárodním právem. Rusko má stále platný kontrakt na zbraně se Sýrií, ale nedodává jí zbraně, které by mohly být použity v civilním konfliktu. Rusko využívá svého práva veto v Radě bezpečnosti OSN, aby před rozsáhlejšími sankcemi.

3 z 5 nejbohatších obyvatel Velké Británie se narodili v Sovětském svazu

Vyplývá to ze žebříčku, který představil magazín The Sunday Times. Na první místo se probojoval Alisher Usmanov, podnikatel narozený v Uzbecké sovětské socialistické republice. Jeho majetek se odhaduje na 20,3 miliardy USD. Vlastní většinový podíl v ocelárenské společnosti Metalloinvest a fotbalovém klubu Arsenal FC, kromě toho mu také patří akcie širokého spektra mediálních, telekomunikačních a internetových firem. První výdělky mu údajně přinesla výroba plastových tašek. Etnický rus obsadil i druhé místo v žebříčku. Hodnota majetku Lena Blavatnika, který ze země emigroval v roce 1978, dosahuje necelých 17 miliard USD. Vlastní například hudební vydavatelství Warner Music. Celkově pátý v pořadí je bývalý gubernátor Čukotky a majitel fotbalového klubu Chelsea FC Roman Abramovič, který zbohatl obchodováním s ropou. Celkový počet miliardářů žijících v Británii se od roku 1989 zvýšil z 9 na 88.

Britští vojenští vědci mají důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii

Vzorek půdy z okolí Damašku, který byl dovezen do Velké Británie, má dokazovat, že v syrském konfliktu došlo k použití chemických zbraní. Testy byly provedeny v chemickém a biologickém výzkumném centru ministerstva obrany v Porton Down. Britský tým však nedokáže říci, zda chemické zbraně použil režim prezidenta Bashara al-Assada, anebo jeho odpůrci. Vojenští vědci přesně neuvedli, o jaký typ chemických zbraní se jedná. Diplomaté OSN již ve čtvrtek prohlásili, že západní národy mají důkazy o použití chemických zbraní, ale blíže je nespecifikovali.

Britský premiér Cameron bude jednat s německou kancléřkou Merkelovou o reformaci EU

Britský premiér David Cameron se chystá do Berlína v návaznosti na pozvání německé kancléřky Angely Merkelové, aby předložil své požadavky na rozsáhlou reformu EU. Jednání se bude týkat nadcházejícího summitu zemí skupiny G8 ve Velké Británii a Sýrii. Premiér Cameron uvedl, že se hodlá setkat i s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Premiér Cameron argumentuje, že je třeba dosáhnout nové dohody ohledně budoucnosti Velké Británie v EU, než budou britští voliči tázáni v referendu na setrvání země v EU, což je plánováno na konec roku 2017. Novinářům premiér Cameron uvedl, že nejlepším výsledkem pro Velkou Británii je členství v reformované EU. V rozhovoru pro několik evropských novin premiér Cameron řekl, že můžeme dosáhnout flexibilní Evropy, kde nebudeme muset všichni dělat to samé a v tu samou dobu.

Několik států EU usiluje o daňovou transparentnost

Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Velká Británie uzavřely dohodu zaměřenou na společný boj proti daňovým únikům a na snahu o větší transparentnost. V úterý 9. dubna zaslali ministři financí 5 největších ekonomik EU dopis Evropské komisi, ve kterém píší o dohodě ohledně pilotního projektu výměny informací a bankovních dat. Ministři financí zapojení do projektu vyzývají všechny členské státy EU, aby se připojili k projektu a pomohli odstranit úkryty pro ty, kteří se snaží vyhnout placení daní. Ministři financí  vyvíjejí tlak na Rakousko a Lucembursko, aby se vzdali svého práva o zachování bankovního tajemství pro tuzemské i zahraniční klienty. Lucembursko naznačilo otevřenost k diskuzi o bankovním tajemství a rakouský kancléř Werner Faymann uvedl, že jeho země je připravena k intenzivnímu jednání o výměně informací o mezinárodních investorech, ale dodal, že bankovní tajemství požaduje pro domácí zákazníky.

OECD předpovídá růst velkých světových ekonomik

Podle mezivládní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímiž členy je 34 ekonomicky nejrozvinutějších států světa, většina velkých průmyslových ekonomik zrychluje svůj růst. Podle instituce think tank se sídlem v Paříži kompozitní předstihový indikátor, který předznamenává budoucí průběh vývoje HDP a potažmo celé ekonomiky o několik čtvrtletí, ukazuje růst zpevnění ekonomiky v Japonsku, pozvednutí ekonomiky v Číně a stabilizaci ekonomiky v Itálii a Francii. Růst je patrný i v oslabené Indii a ukazatel pro Rusko, Brazílii a Velkou Británie naznačuje růst tendru, tedy veřejné nabídkové soutěže. Dlouhodobě průměrná hodnota ukazatele členských států OECD 100,0 se za poslední měsíce posunul k hodnotě 100,4 v lednu a k 100,5 v únoru. Průměrná hodnota ukazatele pro eurozónu byla v říjnu 99,4 a v posledních měsících se postupně zvyšovala na hodnotu až 99,9.  Nejvyšší růst je zaznamenán v Německu a naopak mírný pokles hodnoty je ve Francii.

 

Britská konzervativní politička s přízviskem Železná dáma zemřela

Jestliže chcete jen odpověď, zeptejte se muže. Jestliže chcete něco udělat, zeptejte se ženy.“ Baronka Margaret Thatcherová patřila k nejvýraznějším osobnostem britské politiky, do historie se zapsala nejenom tím, že byla první a doposud i poslední ženou zastávající post premiérky. Do politiky vstoupila v pondělních ranních hodinách zesnulá bývalá předsedkyně vlády již v roce 1959, kdy se stala poslankyní za Finchley. O 16 let později se jako tehdejší ministryně školství stala předsedkyní Konzervativní strany (CP). V roce 1979 se stala historicky první ženou, která usedla do premiérského křesla. Během její vlády například vedla Velká Británie válku s Argentinou o Falklandské ostrovy, na domácí scéně čelila dvouletým protestům horníkům. Přezdívku „železná lady“ si britská politička vysloužila od Sovětského svazu za svůj odmítavý postoj vůči němu.

Během své politické kariéry získala baronka Thatcherová řady příznivců i odpůrců. Opozice ji obviňovala z rozdělení britské společnosti, její podporovatelé naopak argumentovali rozvoje země. Sama baronka si za své jméno přidala „ismus“,aby se její politika mohla stát vzorem i pro další státy. „To ona vynalezla všechny vítězné argumenty naší doby – volné trhy, nízké daně, minimální stát, individualitu a sebeurčení. Výsledkem byla revoluce v hospodářské politice a tři volební vítězství v řadě,“ uvedl na její adresu Maurice Saatchi, který vedl její marketingovou kampaň.

Margaret Thatcherová je považována za nejvýznamnější osobnost britské politiky od dob bývalého premiéra Winstona Churchilla. V roce 1979 se postavila do čela národa, jenž byl nazýván „nemocným mužem Evropy“, když v roce 1990 na svůj post rezignovala, předávala Velkou Británii prosperující.

 

Fotogalerie

Jedna z nejvýraznějších osobností britské politiky v pondělí zemřela. Pro svou neústupnou politiku si vysloužila pojmenování Železná lady, druzí jí nazývají největší personou Velké Británie od dob Winstona Churchilla. Celý svět nyní vzdává zesnulé baronce Thatcherové hold.

[fbphotos id=542320552487284]

Katar hostí konferenci o Dáfrúru

Katar hostí dvoudenní konferenci o rozvoji a rekonstrukci súdánské provincie Dárfúr, která má za úkol najít zhruba 7,2 miliardy USD na pomoc místní ekonomice a obyvatelům. Velká Británie již před začátkem konference přislíbila příspěvek minimálně 52 milionů USD. Podle BBC se však objevují hlasy, které koncept pomoci zpochybňují, zejména kvůli přetrvávající nestabilitě v regionu. Tento názor sdílejí i někteří obyvatelé Dárfúru, kteří proti probíhající konferenci protestovali právě s poukazem na špatnou bezpečnostní situaci, jenž je třeba zlepšit před zahájením obnovy provincie. Podle návrhu rozvojové strategie, která byla publikována před začátkem katarské konference je však nepravděpodobné, že by někdy nastaly ideální podmínky pro zahájení rekonstrukce. V minulých letech probíhal v Dárfúru konflikt mezi arabskou centrální vládou a dárfúrskými černými Afričany, kteří se cítí být diskriminováni.

Skončilo další kolo rozhovorů o iránském jaderném programu

Ani tentokrát avšak jednání nepřinesla žádný průlom, což potvrdila i šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová. Podle ní zůstávají pozice obou stran jednání vzájemně „velmi vzdálené“. „Proto jsme se dohodli, že všechny strany znovu vyhodnotí svou pozici v této záležitosti,“ dodala diplomatka EU Ashtonová. Stejný výsledek, tedy neúspěch jednání, potvrdil i ruský zástupce Sergei Ryabkov. Podle zástupce Iránu Saeeda Jaliliho „předložil Irán svůj vlastní akční plán, ostatní strany nicméně nebyly na jeho přijetí připraveny a vyžádaly si čas na jeho prostudování“. Podle agentury AFP ještě není určeno, kdy ani kde se budou další rozhovory mezi zástupci světových mocností a Iránem konat.

Irán je ohledně svého jaderného programu neústupný

V kazachstánském městě Almaty pokračují rozhovory mezi světovými mocnostmi a Iránem ohledně jeho jaderného programu. Irán znovu silně obhajuje své právo na využití jaderné energie. Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili při jednání prohlásil: „Domnívám se, že naše jednání se může posunout vpřed jednoduchým způsobem, a to uznáním iránských práv, zejména práva na obohacování uranu. Jedná se o mírové využití jaderné energie,“ zdůraznil hlavní iránský vyjednavač Jalili. Dále také hovořil o „hrstce zemí“, které se pokouší „odejmout právo na obohacování ostatním.“ Při předchozím kole rozhovorů se západní státy pokoušely odradit Irán od obohacování uranu na 20 %, což je důležitým krokem k výrobě jaderné zbraně. Výměnou za to nabídly uvolnění tuhých ekonomických sankcí, které byly na Irán uvaleny. Izrael také upozornil, že pokud ostatní prostředky selžou, zastaví iránský jaderný program vojenskými prostředky.

Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana byl unesen

Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana Mohammed Ali Ghatous byl v pondělí na předměstí Tripolisu unesen dosud neznámými pachateli. K útoku došlo při jeho cestě autem, které avšak zůstalo na místě. Od pádu vůdce Muammara Kaddafiho působí v zemi mnoho ozbrojených skupin, které se odmítají vzdát zbraní a právo berou do vlastních rukou. Důkazem je i situace z konce března, při níž ozbrojenci poblíž Benghazi zaútočili na konvoj vezoucí pomoc do blízkovýchodní Gazy. V autě cestovalo 5 britských humanitárních pracovnic, jež byly posléze sexuálně napadeny.

Evropská mise na podporu malijských vojáků začne v červenci

V Mali v lednu letošního roku byla pod francouzským velením osvobozena města na severu země, ale boje s islamistickými skupinami stále pokračují. Mise na podporu a trénink malijských vojáků, která má pomoci Mali v boji proti islamistické skupinám, se účastní 550 vojáků z 22 zemí EU, z nichž je 150 instruktorů a zbytek představuje další personál. Francie přispívá 207 vojáky, Německo 71 vojáky, Španělsko 54 vojáky, Velká Británie 40 vojáky, Česká republika 34 vojáky, Belgie 25 vojáky a Polsko 20 vojáky. Školení probíhá pod kontrolou francouzského brigádního generála Francois Lecointre, podle něhož malijská armáda musí být zcela zrekonstruována a mise by měla trvat asi 15 měsíců. První plně vyškolený prapor by měl být začít operovat v Mali v červenci na základně Koulikoro, která se nachází asi 60 km od hlavního města Bamako.

Britský princ Charles s manželkou Camillou navštívili Jordánsko

Ve středu přicestoval do Jordánska britský princ Charles spolu s chotí Camillou, vévodkyní z Cornwallu. V Ammánu britský pár přivítali jordánský král Abdullah II. a jeho žena královna Rania. Poté navštívili azylový tábor s tisícovkou syrských uprchlíků v severním Jordánsku, který je součástí jejich společné cesty po Blízkém východě. Cestu do největšího tábora Zaatari avšak z bezpečnostních důvodů nepodnikli. Právě do tohoto regionu zamířili v důsledku kritické politicko-společenské situace. V Jordánsku je téměř půl milionu syrských uprchlíků. Očekává se, že ke konci tohoto roku bude nárůst zhruba 200 tisícový. Zahraniční návštěva dále shlédla řecko-římské město Jerash a poté zamířila do Kataru.

USA nebudou bránit vyzbrojování syrských rebelů

„Prezident Obama uvedl zřetelně, že USA nebudou stát v cestě zemím, které se rozhodnou dodat syrským rebelům zbraně, ať už se jedná třeba o Velkou Británii nebo Francii,“ sdělil americký ministr zahraničí John Kerry. „Prezident Assad nyní dostává podporu od Iránu, Hizballáhu, a očividně také od Ruska,“ dodal ministr Kerry. V posledních měsících se do Sýrie dostalo velké množství zbraní chorvatského původu, údajně financovaných Saúdskou Arábií. Podle deníku The Telegraph se tak dělo za tichého souhlasu USA. Zástupce Svobodné syrské armády (FSA) Brain Sayers zhodnotil výrok ministra Kerryho jako posun pro rebely sice nedostatečný, ale přesto za „krok správným směrem“.

Obyvatelé Velké Británie protestují proti otevření pracovního trhu Rumunům a Bulharům

Přes 100 000 Britů podepsalo on-line petici za rozšíření omezení na pracovním trhu pro Rumuny a Bulhary, která končí 1. ledna příštího roku. Mnozí obyvatelé žádají, aby restrikce byly prodlouženy o dalších 5 let. Podle odborníků je prodloužení nepravděpodobné, žádný členský stát totiž nemůže samostatně restrikce prodloužit. Omezení platila po dobu 7 let poté, co Rumunsko a Bulharsko vstoupilo do EU. Někteří politici se obávají „masivního přílivu pracovníků z východní Evropy“.

EU odmítá francouzsko-britský tlak ukončení zbrojního embarga

Francie a Velká Británie na summitu vyjádřily požadavek ke zrušení zbrojního embarga EU na pomoc syrským povstalcům proti Basharovi al-Assadovi, ostatní vlády EU ale návrh nepodpořily. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala k opatrnosti a zpochybnila, že by se tímto krokem mohlo dosáhnout politického urovnání v Sýrii. Baronka Ashtonová také požaduje, aby se celá záležitost konzultovala s mediátorem OSN Lakhdarem Brahimi a šéfem Syrské národní koalice Moazem al-Khatib. Německo se postavilo do opozice k francouzsko-britským krokům. Odpůrci argumentují, že by se zbraně mohly dostat do rukou militantních islamistů. USA se zase obává použití chemických zbraní syrskou vládou a americký prezident Barack Obama varoval prezidenta Assada, že pokud by tak učinil, byl by hnán k odpovědnosti.

Evropská unie jednala o zbraňovém embargu uvaleném na Sýrii

Státy Evropské unie jednaly na summitu v Bruselu o změně či ukončení zbraňového embarga, které bylo v dubnu 2011 uvaleno na Sýrii. Jeho zrušení, či alespoň oslabení, prosazuje zejména Velká Británie podporovaná Francií. Proti se staví většina členských států, nejvýrazněji zejména Německo, Rakousko či Švédsko, které podle deníku The Telegraph podpořila i šéfka unijní diplomacie baronka Ashtonová. Britský premiér Cameron argumentoval pro zrušení embarga tím, že mezinárodní společenství nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny v Sýrii. S odvoláním na ujištění syrské opozice, že zbraně se nedostanou do nepovolaných rukou, podpořil premiéra Camerona i francouzský prezident Francois Hollande. Jelikož rozhodnutí nepadlo, bude EU o zbraňovém embargu jednat znovu 22. a 23. března v Dublinu.

V potravinách dovážených z Rumunska se našly stopy po lécích

Německo oznámilo, že stáhlo krůtí maso, které obsahovalo stopy po antibiotikách a bylo dovezeno z Rumunska. Rumunský zdravotní a veterinární úřad (ANSVSA) již celou záležitost prošetřuje, všechna jatka, která vyváží krůtí maso, budou podřízena kontrole. Výsledky kontroly by měly být podle ANSVSA v průběhu příštího týdne. Krůtí maso, v němž se v Německu našly stopy po enrofloxacinu, což je druh antibiotika, který léčí salmonelu či hepatitidu, bylo posláno i do Rakouska a Velké Británie. Pokud se prokáže přítomnost antibiotik v krůtím mase i jinde, může to citelně zasáhnout rumunskou ekonomiku, která již byla ohrožena prodejem koňského masa za hovězí do celé Evropy.

Rusko varovalo Velkou Británii před vyzbrojováním syrských rebelů

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov jednal na své návštěvě v Londýně s britským protějškem Williamem Haguem. Ministr Lavrov jasně prohlásil, že Rusko bude proti jakékoli snaze dodávat zbraně syrským rebelům. „Z našeho pohledu by se jednalo o porušení mezinárodního práva,“ uvedl ministr Lavrov k záležitosti dodávek zbraní syrské opozici. Britský ministr Hague reagoval slovy, že není jasné jak vážnou se situace v Sýrii může stát, a proto „jsme pro budoucnost nevyloučili žádnou možnost“. Ministr Hague také připustil, že Velká Británie a Rusko mají rozdílné postoje k syrské krizi, nicméně ocenil ochotu Ruska vést komplexní dialog se syrskou opozicí.

Prezident Miloš Zeman se v úterý setkal s britským princem Edwardem

Nově úřadující prezident Miloš Zeman v doprovodu manželky Ivany v úterý přivítal na Pražském hradě britského prince Edwarda s jeho manželkou princeznou Sophií. Pro prezidenta Miloše Zemana znamenalo setkání první přijetí zahraniční návštěvy. Britskou návštěvu přijal se slovy, že je velice rád, že první zahraniční návštěva přichází z jeho oblíbené země. Princ Edward navštívil ČR již potřetí a nyní ho na návštěvu pozvalo britské velvyslanectví za účelem předání cen úspěšným studentům v rámci Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu.

 

Obyvatelé Falkland v referendu hlasovali pro pokračování pod správou Velké Británie

Referendum o sebeurčení národnosti obyvatel falklandských ostrovů, též známých jako Malvíny, se konalo kvůli sporům Argentiny a Velké Británie o to, komu ostrovy patří. Referendum proběhlo v neděli a pondělí. Souhlasně se vyjádřilo 98, 8 % obyvatel, celkem 1 513 hlasujících, pouze 3 lidé na Falklandách se postavili proti. Po vyhlášení výsledku referenda zavládla na ostrovech euforie, obyvatelé Falkland oslavovali a otevřeně kritizovali Argentinu a její prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. „Argentina musí respektovat vyjádření obyvatel Falkland, výsledek je zcela jasný,“ vzkázal Argentině britský premiér David Cameron. Argentina však již dříve řekla, že referendum neuznává, protože lidé žijící na Falklandách nyní nejsou podle Argentiny původní obyvatelé ostrovů. Argentinská vláda tvrdí, že to jsou Britové, kteří se tam dostali v roce 1833 a že Falklandy dříve obývali Argentinci, které Britové vyhnali. Referendum spor o nadvládu ostrovů definitivně nevyřešilo.