Pokud vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) premiéra Nikoly Gruevskeho neukáže ochotu vést dialog do pátku, opoziční strana Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) uvedla, že zintenzivní protesty a blokády na hlavních dopravních křižovatkách v zemi. VMRO-DPMNE vyzvala opozici, aby ukončila protesty a neohrožovala příští parlamentní volby, zároveň odmítla výzvu SDSM, aby se uskutečnily vedle obecních voleb v březnu také předčasné parlamentní volby. Protesty v Makedonii probíhají od prosince, kdy VMRO-DPMNE odsouhlasila po vykázání opozičních poslanců a novinářů z parlamentní budovy kontroverzní rozpočet na rok 2013, odpůrci vlády označují současný stav za nedemokratický a vybízejí k anarchii. Vůdce SDSM Branko Cervenkovski vyzval v úterý představitele EU pro rozšíření Stefana Sannina, aby EU nezavírala oči před současnou krizí v Makedonii.
Archiv rubriky: EU
Evropský parlament navrhl přísnější pravidla pro ratingové agentury
Poslanci Evropského parlamentu vyzvali k přísnějším právním předpisům ohledně ratingových agentur. Nové předpisy by měly být schváleny v následujících dnech, kdy se Evropský parlament sejde na zasedání ve Štrasburku. Právní úprava by měla obsahovat i plány na novou úvěrovou ratingovou agenturu se sídlem v Evropě, jež by měla být zřízena, aby konkurovala současným třem hlavním agenturám, které sídlí v USA. Italský poslanec Evropského parlamentu Leonardo Domici dodává, že založená agentura povede k zodpovědnějšímu, transparentnějšímu a demokratičtějšímu finančnímu systému. Evropský komisař pro vnitřní trh Michel Barnier, který vypracoval návrh právních předpisů, tvrdí, že legislativa si klade za cíl snížit úlohu ratingových agentur, aby se neobnovovala finanční krize a zvýšila se hospodářská soutěž a transparentnost.
Soukromé nemocnice v Rumunsku přijdou o příspěvky ze státního rozpočtu
Rumunský ministr zdravotnictví Eugen Nicolaescu uvedl, že dosavadní příspěvky v hodnotě 60 miliónů USD každý rok, které jsou poskytované soukromým nemocnicím za jejich služby začnou být v krátké době přerozdělovány mezi nemocnice zřizované státem. Suma by se měla rozdělit mezi programy týkající se intenzivní péče, traumatů, selhání srdce a mozkové mrtvice. Soukromé nemocnice se stanoviskem ministra zdravotnictví nesouhlasí, zároveň konstatují, že se tak jejich ceny zvýší o 10 %. Výdaje na zdravotní péči v Rumunsku činí asi 6 % HDP, za rok 2010 stála lékařská péče 929 USD na člověka. Rumunsko se potýká se zásadními nedostatky ve zdravotnictví kvůli nedostatečným investicím, chybějícím odborníkům a modernímu vybavení. Až 90 % Rumunů je nespokojeno se zdravotní péčí.
Jméno nového ministra obrany bude známo po prezidentských volbách
Na středečním jednání vlády uvedl premiér Petr Nečas, že jméno nového ministra obrany bude oznámeno až po konci prezidentských voleb. Do druhého kola voleb postoupil současný ministr a předseda koaliční TOP 09 Karel Schwarzenberg a bývalý premiér Miloš Zeman. Premiér Petr Nečas, jež je pověřený prozatímním řízením resortu obrany, navrhne kandidáta, kterého budou muset schválit vládní koalice. Jako o možném se hovoří o bývalém náčelníkovi generálního štábu Vlastimilu Pickovi.
Srbsko se snaží urovnat vztahy s Kosovem
EU požaduje, aby země vytvořily funkční sousedské vztahy, aniž by Srbsko muselo formálně uznat nezávislost Kosova. Kosovská vláda požaduje uznání státnosti ze strany OSN. Členství Kosova v OSN nicméně blokuje Rusko, které je spojencem Srbska. Premiér Ivica Dacic ve svém parlamentním projevu řekl, že srbská svrchovanost nad Kosovem prakticky neexistuje. Srbský parlament přijal usnesení, které implicitně nabízí uznání autority kosovské vlády na celém území, výměnou za širokou autonomii pro desítky tisíc Srbků, kteří tam žijí. Kosovo vyloučilo jakýkoli zvláštní status pro sever země.
Primátor Českých Budějovic Juraj Thoma byl odposloucháván
Českobudějovická radnice oznámila, že v úterý našla policie v pracovně primátora Juraje Thomy odposlouchávací zařízení, které mohlo být v místnosti instalováno několik let. Jelikož demontáž odposlouchávacího zařízení trvala několik hodin a jeho odstranění bylo velice komplikované, primátor konstatoval, že bez spoluúčasti některého zaměstnance magistrátu by zařízení nemohlo být instalováno. Již v říjnu minulého roku informovali primátora Juraje Thomu dva novináři, že vlastní dvě jeho nahrávky, primátor tomu nicméně nevěnoval větší pozornost. Až v prosinci požádal krajského policejního ředitele, aby potvrdil či vyvrátil možnou existenci odposlouchávacího zařízení. V pracovně primátora probíhala například jednání s americkým velvyslancem, s poslanci i ministry, ale také jednání o zakázkách radnice.
Italská vláda uzavřela konzulát v Libyi kvůli atentátu na jejich diplomata
Italská vláda uzavřela svůj konzulát v Benghází v Libyi, když italské ministerstvo zahraničí vyjádřilo pochybnosti o bezpečnosti v zemi. Italského diplomata Guido De Sanctis se ozbrojenci pokusili přepadnout a několikrát vystřelili na jeho auto projíždějící městem Benghází. Libye, bývalá italská kolonie, je významným italským i evropským spojencem. Obchodní vztahy byly velmi silně za vlády vůdce Kaddafiho, podnikatelé by vztahy rádi udrželi. Minulý týden navštívil tuniský prezident Mohamed Magariaf Tunisko, kde se setkal se zástupci obchodní sféry a premiérem Ali Zeidanem.
Nejvíce žadatelů o azyl v Německu pochází ze Srbska
Podle údajů německého ministerstva zahraničních věcí v roce 2012 žádalo v Německu o azyl 8 477 Srbů z celkového počtu 64 539 žadatelů. V roce 2012 došlo k nárůstu o téměř 50 % v porovnání s rokem 2011, kdy žádalo o azyl na 4 579 Srbů. Z balkánských zemí následuje za Srbskem v pořadí jako 5. země Makedonie s 4 546 žádostmi, na 9. místě se umístila Bosna a Hercegovina s 2 025, a poté Kosovo s 1 906 žadateli o azyl. V prosinci 2009 byla zrušena vízová povinnost v rámci Schengenu do ostatních zemí EU pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu, pokud však země nevyřeší zvýšený počet žadatelů o azyl, mohla by být víza opět zavedena.
Rumunsko vydá do USA Aurela Fratilu, který prodával vojenské vybavení do Íránu
Odvolací soud v hlavním městě Rumunska Bukurešti rozhodl v úterý o vydání bývalého inženýra Aurela Fratilu do USA, který se měl dopustit porušení obchodního embarga prodejem vojenského letadlového zařízení do Íránu. Fratila bude do vydání USA zadržen v rumunském vězení. Fratila pracoval pro rumunské letectvo do roku 1997, poté začal obchodovat s vojenským vybavením. V řijnu 2006 byl Fratila obviněn z praní špinavých peněz a spiknutí, poprvé rumunský soud rozhodl, že nebude vydán do USA. Rumunsko je členem NATO, které se podílí na boji proti terorismu v Íránu a Afghánistánu.
Rumunsko získalo významnou investici do větrné energie
Konsorcium mezi italskou energetickou firmou ERG Renew a ruskou plynárenskou společností LUKOIL-Ecoenergo LUKERG Renew v uúterý představilo plány na investici v hodnotě 180 miliónů USD do větrné farmy v oblasti Tulcea ve východním Rumunsku, projekt by měl začít v roce 2014. V posledních letech je Rumunsko zajímavé pro investory především v oblasti větrné a solární energie. Podle analytiků však zájem investorů do větrné energie pravděpodobně brzy opadne a Rumunsko by se mělo připravit na změny.
Zadržení Češi v Řecku mohou být propuštěni po zaplacení kauce
Řecký premiér Antonis Samaras v úterý telefonicky informoval premiéra Petra Nečase o podmínkách propuštění dvou Čechů zadržených v Řecku. Ti byli řeckou policií zadrženi již v září minulého roku za fotografování vojenských objektů a obviněni ze špionáže. Podle informací z ministerstva zahraničních věcí bude dvojice vývojářů počítačových her propuštěna z řeckého vězení ihned poté, co bude zaplacena kauce ve výši 5 tisíc euro. Rodiny obou zadržených mají peníze k dispozici a jednají s právním zástupcem o převodu do Řecka. Zástupce velvyslankyně v Řecku Miloš Kučera ale dodal, že tím případ není definitivně ukončen, neboť vlastní soudní řízení bude pokračovat, jak v Řecku skončí právě probíhající stávka soudců.
Islandská vláda pozastavila jednání o vstupu do EU
Island pozastavil do určité míry jednání o vstupu do EU, které začalo, když se země roku 2008 dostala do ekonomické krize kvůli zhroucení bankovního sektoru. Oznámení učinila vládní koalice, kterou tvoří Sociálně demokratická aliance (SDA) a Levicoví zelení (LG). Kvůli nadcházejícím parlamentním volbám v dubnu, čelí koalice tvrdé konkurenci stran, které jsou skeptické vůči členství v EU. Islandská vláda uvedla, že během následujícího parlamentního období nepovedou jednání o přistoupení do EU, která by vedla k podepsání smlouvy. Vláda také naznačila, že existují jisté překážky v ekonomických dohodách, jako jsou například dohody o rybolovu a zemědělství. V prohlášení Evropské komise zaznělo, že záměr islandské vlády bere na vědomí, ale i nadále je komise přesvědčena o tom, že přistoupení Islandu je vzájemně výhodné.
Podle předsedkyně strany LIDEM Peake se vládě daří bojovat s korupcí lépe než kdy jindy
Protikorupční strategie, kterou si současná vláda vytyčila, se podle místopředsedkyně vlády Karoliny Peake daří dobře plnit. Počet úkolů, které se dostaly ke schválení vládě, dosáhl čísla 77 z 88. Vicepremiérka Karolina Peake však dodává, že úkolů, které byly dotaženy do konce bylo 51 z 88. Mezi největší úspěchy protikorupční strategie patří přijetí novely zákona o veřejných zakázkách, rozšíření pravomocí Nejvyššího správního soudu (NSS), zvýšení trestů za korupční trestné činy nebo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Vláda nyní připravila strategii novou, kde si vytyčila 10 nových prioritních cílů. Mezi ně patří například zákon o úřednících, zákon o střetu zájmů, ochrana oznamovatelů trestné činnosti, protikorupční program a další.
Britský premiér Cameron požaduje referendum o vztahu s EU
Předseda vlády Velké Británie David Cameron prohlásil, že bude požadovat referendum o vztahu Velké Británie k EU, přesto ujistil, že i nadále považuje za výhodné zůstat členem EU. Pro BBC premiér uvedl, že chce urovnat vztahy s EU a vyjednat s ostatními členskými státy pravomoci, které z Velké Británie přejdou na EU. Většina občanů podle premiéra chce zůstat v EU, ale požadují určité změny. Britský premiér je připraven vetovat opatření, kterými členské státy eurozóny chtějí posílit jednotnou měnu, ale popírá, že by se jednalo o „vydírání“ z britské strany.
V Černé Hoře se jedná o změně Ústavy
Parlamentní ústavní výbor se dnes sešel, aby projednal ústavní změny, které by měly pomoci zemi plnit reformy, požadované EU. Jedním z nejslabších míst podle EU je problém nezávislosti soudů, která je brána jako klíč proti boji s korupcí a organizovaným zločinem. Podle vedoucího delegace EU pro Černou Horu Mitji Drobnice by mohlo neprovedení ústavních změn zastavit proces jednání Černé Hory o vstupu do EU. Vládnoucí koalice bude potřebovat k prosazení ústavních změn i podporu prosrbské opozice.
USA nabídly pomoc Francii v Mali
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že Spojené státy americké poskytnou Francii podporu v boji proti ozbrojeným islamistickým rebelům v Mali, účast je chápána především jako součást celosvětového boje USA proti Al-Kaidě. Americká armáda nabízí pomoc v logistice a zpravodajské službě. V současné době probíhají jednání mezi americkou a francouzskou stranou o velikosti a konkrétní podobě podpory. Zároveň je možné, že Spojené státy americké vyšlou na pomoc Francii tanker na doplňování paliva, který prodlouží dobu letu francouzských tryskáčů.
Rakouský exministr uvězněn za úplatek
Bývalý rakouský ministr vnitra a europoslanec Ernst Strasser byl soudem ve Vídni shledán vinným a odsouzen k 4 letům vězení poté, co byl usvědčen z braní úplatku. Poslanec konzervativní Rakouské lidové strany (ÖVP) byl zachycen britskými novináři Sunday Times, kteří ho natočili při činu, když se zájmové skupiny snažily ovlivnit legislativu Evropské unie výměnou za peníze. Poslanci byla nabídnuta roční platba 130 000 USD za ovlivňování právních předpisů EU v Evropském parlamentu (EP). Exministr Strasser jakékoli obvinění popřel a hájil se, že odstoupil z funkce v roce 2011, aby chránil svoji stranu.
Ústavní soud obdržel návrh senátorů na zrušení části amnestie
Návrh, pod který se podepsalo 29 senátorů, v pondělí podala k Ústavnímu soudu (ÚS) místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Skupina senátorů požaduje zrušení části amnestie, která se týká zastavení kauz trvající déle než 8 let a u nichž hrozí sazba až 10 let vězení. Argumentují, že je tím byla porušena základní práva a svobody. Poškození se tak například nebudou moci domáhat úhrady škod, což se může týkat až 150 tisíc lidí. Senátoři však neví, zda se jejich návrhem bude ÚS vůbec zabývat. Podle jeho předsedy Pavla Rychetského musejí nejprve ústavní soudci vyhodnotit, zda amnestii mohou prozkoumávat. Také je potřeba zjistit, zda existuje zákon, který umožňuje senátorům formou ústavní stížnosti napadnout vyhlášenou amnestii.
Plynovod Gazela vedoucí přes Českou republiku se v pondělí otevřel
Premiér Petr Nečas společně se zástupci Ruska a Německa v pondělí odstartoval provoz nového plynovodu Gazela, který vede z Mostecka na Tachovsko. Česká republika se tak napojila nový ruský zdroj, kterým je plynovod Nord Stream. Podle slov premiéra Petra Nečase plynovod Gazela velmi zvyšuje energetickou bezpečnost jak České republiky, tak dalších zemí EU. Ročně proteče potrubím 3,5násobek spotřeby plynu v České republice Plynovod má také strategický význam v případě přerušení dodávek ruského plynu na Ukrajinu.
V Athénách proběhl útok na kancelář strany předsedy vlády Antonise Samarase
V pondělí ráno bylo vypáleno několik střel na athénskou kancelář řecké konzervativní strany Nová demokracie (ND), která stojí v čele koaliční vlády. Útoky si nevyžádaly žádná zranění, nicméně se zvýšila intenzita politického násilí v zemi. Policie potvrdila, že útoky jsou spojeny se sérií bombových útoků zaměřených na média a politické cíle v posledních dnech. Podle opoziční strany Syriza vládní strana přispívá k vytvoření v zemi „klimatu občanské války“, podle posledních průzkumů veřejného mínění se zvyšují sympatie občanů k levici. Řecko musí snížit své výdaje a zavést reformy, pokud chce získat další financí pomoc od mezinárodního společenství.
Rebelové na severu Mali obsadili další město navzdory přítomnosti francouzských jednotek
V pátek vstoupila Francie do Mali, kde má po boku malijské armády bojovat proti islamistickým rebelům, kteří po vojenském převratu v březnu minulého roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. V neděli se rozhořely boje o město Diabaly, které bylo doposud klíčovou základnou malijské armády. Po deseti hodinách boje převzali rebelové nad městem kontrolu. Situací v Mali se v pondělí má zabývat i Rada bezpečnosti OSN, organizace již v prosinci schválila mandát pro vojenskou intervenci, nicméně rozmístění jednotek se předpokládalo až na podzim letošního roku. Rebelové již pohrozili Francii odplatou za vojenskou účast v konfliktu. „Francie zaútočila na islám a my zaútočíme přímo na srdce Francie,“ řekl mluvčí rebelské skupiny Mujao Abou Dardar. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius nicméně uvedl, že účast země je pouze „otázkou týdnů“.
Kolumbie očekává rychlejší mírové jednání s povstaleckou organizací FARC
Humberto de la Calle, šéf vyjednávačů kolumbijské vlády, vyjádřil své přesvědčení o tom, že jednání o míru s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) budou pokračovat rychleji. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vytyčil měsíc listopad 2013 jako konečný termín, do kdy se má uzavřít definitivní dohoda s organizací FARC. Nicméně představitelé povstalců považují stanovené termíny za nemožné především kvůli délce konfliktu, který trvá již přibližně půl století. FARC propaguje levicové myšlenky a vydává se za reprezentanta nejchudších zemědělských částí Kolumbie, státy jako Kolumbie, Spojených států amerických a Evropské unie ji ale označují za teroristickou organizaci.
Mezinárodní sankce způsobují v Iránu nedostatek léků
Statisíce vážně nemocných Iránců jsou ohrožovány nezamýšlenými důsledky mezinárodních sankcí, které způsobují nedostatek životně důležitých léků. Západní vlády vytvořily na dovoz léků výjimky, nicméně i tyto výjimky narážejí na další sankce na omezení bankovních plateb, případně na dovoz víceúčelových chemikálií. Při nedostatku léků se na iránském černém trhu objevuje řada produktů, většinou pašovaných z Turecka, jejichž kvalita je však velmi pochybná. USA i evropské státy jsou si negativních dopadů sankcí vědomy a pracují na příslušných opatřeních, zároveň však upozorňují na spoluvinu Teheránu. „Sankce byly uvaleny na Irán kvůli jeho neochotě reagovat na opodstatněné obavy mezinárodního společenství ohledně iránského jaderného programu. Pokud je v Iránu nedostatek léků, je to kvůli rozhodnutí iránské, ne americké vlády,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan.