Francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius naléhá na africké vůdce, aby co nejdříve stanuli v čele multilaterální armády intervenující v Mali. Ministr zahraničí na summitu v Abidjanu vyzval k urychlení zapojení západoafrických jednotek v Mali, nicméně připustil, že samotné nasazení jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) může trvat i několik týdnu. Rusko, které stálo zpočátku na okraji konfliktu, nyní podle ministra pomáhá dopravit vojáky a vybavení do Mali. Rada bezpečnosti OSN požaduje, aby poté, co bude situace v zemi stabilizována, se Francie z Mali stáhla a v boji pokračovali jen afričtí vojáci.
Archiv rubriky: EU
Pondělí je posledním dnem, kdy agentury mohu zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů
Až půlmilionová pokuta hrozí agentuře, která v době od úterý do konce prezidentských voleb zveřejní výsledky svých předvolebních průzkumů. Poslední možnost jejich zveřejnění v pondělí využila agentura Ppm factum. Výsledky průzkumu uvádí jako vítěze prezidentských voleb Miloše Zemana, pro kterého by hlasovalo 53,7 % lidí, zatímco druhé místo by obsadil Karel Schwarzenberg s 47,3 %. Jak agentura nicméně dodává, pouze polovina občanů, jež by k volbám šla, byla o své volbě definitivně rozhodnuta. Další předvolební průzkumy prováděly také agentury STEM a CVVM. Své výsledky ale chtějí oznámit až po skončení voleb.
Rumunský prezident odmítl jmenovat nového šéfa protikorupčního úřadu
Oba kandidáti, dosavadní zástupce hlavního žalobce Tiberiu Nitu, který se měl stát hlavním státním žalobcem, a Ioan Irimie, jenž kandidoval na hlavu Národního protikorupčního ředitelství (DNA), byli odmítnuti rumunským prezidentem Traianem Basescu. Prezident zamítnutí obhajoval nedostatečným výběrovým řízením, které by umožnilo zvolit kvalifikovanější osoby. Rumunsko je dlouhodobě ze strany EU kritizováno za neschopnost řešit rozsáhlou korupci, přestože došlo k určitému zlepšení stavu korupce v zemi.
Dva muži podezřelí z vraždy kurdských aktivistek byli zadrženi
Dva muži byli zadrženi v souvislosti s úmrtím tří kurdských aktivistek v Paříži. S informací se francouzská média odvolávají na nejmenované soudní zdroje. Podle zpravodajské agentury AFP se muži narodili v Turecku v roce 1974 a 1982 a žijí v pařížské čtvrti Saint Denis, která se nachází v bezprostřední blízkosti ženské separatistické strany. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že vraždy byly spáchané jako sabotáž mírových jednání mezi Tureckem a Kurdskou stranou pracujících (PKK). Turecko, USA a EU čin odsoudily jako teroristický. V roce 2012 se zintenzivnily útoky a boje za autonomii tureckých Kurdů, ale za posledních několik měsíců násilí ustupovalo důsledkem mírových jednání.
Makedonsko-řecká jednání ohledně sporu o název státu by měly pokračovat i na úrovni EU
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle předložil návrh, podle něhož by Makedonie a Řecko měly dále jednat za dohledu EU o trvajícím sporu mezi zeměmi ohledně názvu státu, který by měl být vyřešen v budoucím horizontu. Podle opatrných reakcí obou zemí se nicméně předpokládá, že na návrh eurokomisaře Makedonie i Řecko přistoupí. Země v současné době jednají ohledně vyřešení sporu o název státu se zprostředkovatelem za OSN Matthewem Nimetzem, další jednání by měla proběhnout 29. a 30. ledna v New Yorku. Název Makedonie podle Řecka naznačuje i nárok na jeho severní provincii, Řecko dosud blokovalo přístupová jednání Makedonie do EU.
Velká Británie a Austrálie posílí obranné vztahy
Velká Británie a Austrálie posílí vztahy v otázkách obrany, včetně kybernetické bezpečnosti a vybavením programy jako BAE systems, což je největší evropský zbrojní koncern a zároveň třetí největší zbrojní firma na světě. Britský ministr obrany Philip Hammond očekává, že smlouvu podepíše s australským ministrem obrany Stephen Smith v pátek ve městě Perth, v níž obě země odsouhlasí spolupráci v programech BAE systems, konkrétně na nákupu několika válečných lodích. Velká Británie omezila výdaje na obranu v rámci snahy o snížení velkého rozpočtového deficitu a doufá, že spolupráce s australskými spojenci na zařízeních a jiných obranných projektech pomůže snížit náklady a maximalizovat úspory.
Albánie žádá Řecko, aby byl zrušen válečný stav mezi zeměmi
Zrušení válečného zákona, který deklaruje válečný stav mezi Albánií a Řeckem a který platí do 2. světové války, by podle albánského ministra zahraničí Edmonda Panariti posunul vztahy mezi zeměmi na novou úroveň. Zákon vznikl poté, co italské jednotky v Albánii napadly Řecko v říjnu 1940, řecký parlament tento zákon dosud nezrušil. Paradoxně Albánie i Řecko jsou členy NATO a Řecko je zastáncem integrace Albánie do EU.V době vlády komunismu v Albánii byly hranice mezi zeměmi uzavřené. V roce 2012 albánský premiér Sali Berisha označil při 100. výročí vzniku země některá řecká města jako historickou část Albánie, což popudilo řecké ministerstvo zahraničí. V současné době musí řešit obě země problém, kdy etničtí Albánci, kteří se narodili v Řecku, mají albánské doklady, což by mělo vyřešit přepsání pasů do řečtiny.
Desítky lidí byly v Turecku zatčeny kvůli členství v zakázané marxistické skupině
Nejméně 85 lidí podezřelých ze spojení a vazby na zakázanou marxistickou skupinu Osvobozenecká lidová revoluční fronta DHKP-C byli zatčeni při policejní razii v Turecku. Pomocí vrtulníku byli zatčeni v ranních hodinách v Istanbulu, Ankaře, Izmiru a dalších městech členové skupiny DHKP-C, kteří jsou obviněni z řady útoků v Turecku od roku 1970. DHKP-C je Tureckem, USA a EU považována za teroristickou skupinu, která se staví proti členství v NATO, neboť NATO má být výsledkem západního imperialismu. Sdružení tureckých právníků (CHD) označilo policejní zatčení za útok proti lidem, kteří oponují systému a bojují za demokracii a svobodu.
Albánie vybere nového šéfa CEZ Shpërndarje, tamější součásti ČEZ
V pondělí vybere Energetický regulační úřad v Albánii nového šéfa CEZ Shpërndarje. Skupina je přidružena k české společnosti ČEZ. Nový ředitel bude mít za úkol vést firmu, zatímco vláda bude jednat s českou společnosti o dluzích, které albánská skupina nashromáždila. Úřad také rozhodne, zda albánské společnosti ponechá či odebere licenci. Již na konci minulého roku skupina ČEZ oznámila, že vzhledem ke zhoršení výhledů hospodaření albánské CEZ Shpërndarje a k probíhajícím sporům o dovoz a ceny elektřiny, bude pravděpodobně nejlepším řešením její odchod z Albánie.
V Praze se protestovalo proti zastoupení komunistů v krajích
Kolem 200 lidí v sobotu protestovalo na Václavském náměstí v Praze proti komunistům v krajských radách. Demonstrace byla vyvrcholením akce Palachův týden, kdy se od pondělí konaly další protesty v několika krajských městech, konkrétně v Olomouci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a ve Zlíně. Někteří z pražských účastníků, například historik a spisovatel Petr Placák přišel podpořit studenty, kteří nesouhlasí s krajskými radními z KSČM. Organizátoři plánují ve svých aktivitách pokračovat a další protesty se budou konat 24. února, tedy v předvečer 65. výročí komunistického převratu.
Pobřeží slonoviny hostí summit kvůli Mali
V sobotu probíhá v Abidjanu summit týkající se rychlého nasazení vojáků západní Afriky v Mali. Jednání se účastní představitelé západoafrických států i francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Původně dle rezoluce OSN měla Francie a další západní mocnosti poskytnout logistickou podporu, nyní je však Francie v první linii operace. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) se zavázalo poskytnout kolem 6000 mužů. OSN vyjádřila své obavy o humanitární situaci ve vnitrozemí Mali.
Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlas na dostavbu jaderné elektrárny Temelín
Na páteční tiskové konferenci oznámil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlasné stanovisko k dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Jelikož veřejnost a neziskové organizace podaly přes 60 tisíc připomínek, se kterými se bylo potřeba vypořádat, hodnocení rozsahu dopadu dostavby Temelína na životní prostředí bylo označeno jako doposud nejrozsáhlejší proces svého druhu. MŽP zároveň vydalo přes 90 podmínek, které bude muset energetická společnost ČEZ při realizaci projektu splnit a respektovat. Mezi stanovené podmínky patří například zajištění vody, půdy a ovzduší nebo požadavek na minimální zátěž pro okolí. Na kladné rozhodnutí MŽP se ozvala kritika ze strany rakouského ministra životního prostředí Nicolasue Berlakoviche, ale také ze strany českých a rakouských ekologických organizací či sdružení.
Kosovská vládní vozidla byla zapálena na protest proti EU
V Prištině byla ve čtvrtek v noci zapálena tři vládní kosovská vozidla na protest proti EU, která zprostředkovává jednání mezi Srbskem a Kosovem. Kosovský premiér Hashim Thaci a jeho srbský protějšek Ivica Dacic jednali v Bruselu ohledně normalizování vztahů. EU požaduje, aby se sever začlenil se zbytkem Kosova, jinak nebude moci být Srbsku nabídnuto členství v EU. Srbsko se na druhou stranu snaží o autonomii pro oblast Severního Kosova, s tím, že uznají vládu Thaciho na celém území. Kosovští Albánci se obávají, že vláda Hashima Thaci bude dělat Srbům ústupky. Ministryně pro zahraniční politiku EU Catherine Ashton, která předsedala rozhovorům, oznámila, že premiéři obou vlád dosáhli prozatímního porozumění o výběru cla a daních na sporném území.
Dříve nezařazený poslanec Pavel Bém je opět členem ODS
Rada ODS v Praze 6 Bubenči v pátek rozhodla o opětovném přijetí Pavla Béma jako člena strany. Poslanec Pavel Bém minulý rok přerušil členství ve straně kvůli zveřejněným odposlechům lobbisty Romana Janouška. V usnesení rady se uvádí, že přerušení členství je dlouhodobě neopodstatněné. Nejsou známy žádné výsledky vyšetřování a také ze strany policie nebyly v poslední době podnikány žádné kroky. Sdružení proto nevidí důvod, proč by ODS měla držet Pavla Béma mimo členskou základnu. O návratu dříve nezařazeného poslance, který pomáhal vládě při důležitých hlasováních, se spekulovalo již na konci minulého roku.
Německá vláda zvažuje zákaz neonacistické strany
Německá vláda zvažuje vydání zákazu neonacistické organizace Národní demokratická strana (NDP). Žádost o zrušení byla již v prosinci podána k Ústavnímu soudu. Vláda by se měla v březnu rozhodnout, zda předloží žádost o zákazu NDP k projednávání. Georg Streiter, mluvčí kancléřky Angely Markelové, oznámil, že o zákazu se neustále vedou ve vládě diskuze. Ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenberger řekla, že se rozhodnutí musí řádně zvážit a předseda Spolkového sněmu a člen Křesťanské demokratické unie Norbert Lammer dodává, že zákazem by se NDP poskytla větší publicita. Strana nicméně může být podle odborníků zakázána pouze v případě, že se prokáže její snaha svrhnout demokracii. Zastánci zákazu poukazují na jejich spojitost s násilím proti imigrantům a údajné zabití sedmi Turků a Řeků.
Kanada by mohla poskytnout letadla pro vojenskou operaci v Mali
Francouzský velvyslanec v Ottawě Philippe Zeller a šéf kanadské diplomacie John Baird ve středu hovořili o možné intervenci v Mali. Pomoc by měla spočívat v zapojení obřích letadle C17 do bojů, jež by sloužila k přepravě velkého počtu vojáků. „Kanada je ochotná pomoci, ale vylučujeme jakoukoliv bojovou misi v této africké zemi,“ sdělil telefonicky kanadský premiér Stephen Harper francouzskému prezidentovi Francois Hollandovi. Na další kanadskou intervenci finančního nebo logistického rázu v případě maliského konfliktu se vyčkává.
Desetitisíce lidí se rozloučily s kurdskými aktivistkami
Desítky tisíc lidí vyšly ve čtvrtek do ulic tureckého města Diyarbakır, které je Kurdy považováno za neformální hlavní město tureckého Kurdistánu, aby poctily památku kurdských aktivistek, které byly minulý týden zastřeleny v Paříži. Fidan Dogan, Leyla Söylemez a Sakine Cansız jsou jedny ze zakladatelek separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a jejich zastřelení může ohrozit mírové rozhovory mezi Ankarou a militantními skupinami. Doposud se nikdo nepřihlásil k odpovědnosti za zabíjení a ani francouzská policie ještě nikoho neobvinila. Předseda Strany pro mír a demokracii (PDP) Selahattin Demirtas, což je hlavní pro-kurdská strana, oznámil, že zabití aktivistek může Kurdy odradit ve snaze hledat mír s Turky.
Odbory kritizovaly rozpočet za loňský rok a usilují o vyšší mzdy
Na čtvrteční tiskové konferenci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zazněla kritika výsledků rozpočtu za rok 2012. Odborům se nelíbilo, že loňské zvýšení DPH na 14 % mělo za úkol přinést do státní kasy o 23 miliard korun více, nicméně výběr daní byl o 22 miliard korun nižší, než se původně plánovalo. Podle odborářů tak důsledkem růstu DPH se zvýšila i inflace na 3,3 % a zároveň se propadly reálné příjmy. Cílem odborů je prosadit nárůst mezd alespoň o 2,5 %. Analytici se domnívají, že inflace sice letos klesne na úroveň 2,5 %, ale lidé si vydělají méně, jelikož mzdy porostou jen minimálně.
Saudská Arábie poskytne finanční injekci Palestině
Vláda Saúdské Arábie se usnesla, že vyplatí částku 100 milionů USD pro oblast Západního břehu Jordánu. Království se tak rozhodlo v důsledku zhoršení rozpočtové krize Palestiny. „Státní rozpočet je deficitní. Izrael na protest proti uznání státu Palestina OSN snížil hodnotu naší měny,“ oznámil palestinský prezident Mahmúd Abbás. Saúdská podpora je jen malý krok k odlehčení vládního dluhu, který činí kolem 1,3 miliard USD. EU ve středu oznámila výši roční pomoci palestinským uprchlíkům částkou 133 milionů USD. Pomoc přislíbily i Spojené státy americké.
Řečtí neonacisté kritizují propuštění českých občanů
Řečtí neonacisté ze strany Zlatý úsvit kritizují propuštění českých občanů Martina Pezlara a Ivana Buchtu se slovy, že řecká vláda nedbá na národní bezpečnost. Strana Zlatý úsvit zdůrazňuje, že Řecko není dostatečně chráněno v oblasti obrany. Tvrzení dokládají například propuštěním obou Čechů, kteří byli zatčeni, protože jejich kamery měly obsahovat nebezpečný materiál pro řeckou bezpečnost. Strana Zlatý úsvit, která s prohlubující hospodářskou krizí získává příznivce, by se podle průzkumů mohla stát v dalších volbách třetí nejsilnější stranou.
Státy EU posílají vojáky na výcvikovou misi do Mali
Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie mimořádně uspořádali schůzi o saharské krizi, která vyvrcholila zajetím desítek zahraničních i domácích pracovníků islámskými ozbrojenci. Rukojmí měli sloužit jako donucovací prostředek, aby Francie stáhla své vojáky z Mali. Vlády členských států EU se rozhodly poslat více než 200 vojenských instruktorů k vycvičení armády v Mali. Evropští ministři zahraničních věcí ujišťují, že se jedná pouze o výcvikovou misi a nehodlají misi rozšířit do bojové pozice. Britský ministr pro evropské záležitosti David Lidington oznámil, že vedle výcviku armády v Mali je třeba zajistit kontrolu nad územím, neboť se Mali mělo stát útočištěm pro různé islamistické skupiny a Evropa se obává rozšíření islámskému vlivu v západní Africe.
Vláda zůstává, nebyla ji vyslovena nedůvěra
V pořadí již pátý pokus o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Nečase skončil neúspěchem opozice. Čtvrteční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny byla svolaná z iniciativy sněmovní opozice, a to z důvodu vyhlášení amnestie. Pro svržení vlády se vyslovilo 92 poslanců a pro její pokračování hlasovalo 97 poslanců. Jelikož pro vyslovení nedůvěry vládě Petra Nečase nebylo dosaženo potřebných 101 hlasů, vláda setrvává v centru výkonné moci. Opozice nesouhlasila zejména s druhým článkem amnestie, který osvobozuje ty, kteří byli stíháni více jak 8 let. Dále vyjádřila nesouhlas s tím, že kabinet s tímto rozsahem amnestie souhlasil, členové vlády nicméně argumentovali, že kromě premiéra Petra Nečase nebyl o připravované amnestii nikdo z ministrů informován.
Chorvatský a srbský premiér se sešli v Bělehradu
Ve středu jednali chorvatský předseda vlády Zoran Milanovic se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem o urovnání napjatých vztahů mezi zeměmi, potřebě vyřešit všechny citlivé záležitosti, které se týkají vysídlení osob a uprchlíků, dalšího stíhání válečných zločinců, hraničních a soudních sporů či o zlepšení hospodářské spolupráce. Státníci se vzájemně podpořili v přistoupení zemí do EU, kdy se Chorvatsko má stát členem 1. července a Srbsko očekává zahájení přístupových jednání. Mezi premiéry se jednalo o 1. oficiální státní schůzku. Srbský prezident Tomislav Nikolic vybídl chorvatského prezidenta Iva Josipovice, aby následovala společným setkáním jednání mezi premiéry a pomohly se tak rychleji urovnat vztahy mezi zeměmi.