V debatě o potenciální nezávislosti Katalánska, na severovýchodě Španělska kolem Barcelony, došlo k novému obratu. Katalánský regionální parlament ve středu schválil prohlášení o svrchovanost práv území. Ačkoliv se nejedná o úplné prohlášení o nezávislosti, regionální parlament trvá na tom, že občané Katalánska mají právo na sebeurčení. Přes ostrou kritiku opozice z konzervativní španělské vlády v Madridu, katalánský parlament hlasoval pro prohlášení, jehož součástí je, že „katalánský lid má z důvodu demokratické legitimity charakter suverénní právnické a politické osoby“. To znamená, že Katalánsko bude jednat samostatně se španělskou vládou, evropskými institucemi a mezinárodním společenstvím ohledně vlastního sebeurčení. Španělská vláda trvá na tom, že ústava neumožňuje žádnému ze 17 regionů Španělska jednostranné odtržení.
Archiv rubriky: EU
Mali vyšetřuje obvinění vojáků ze zabíjení na severu země
Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) obvinila malijskou armádu, že vojáci a severu země bez soudu a na základě etnicity zabíjeli Araby a Tuaregy. Malijská armáda zprvu zcela odmítla jakékoliv obvinění z vraždění svých vojáků, nyní oznámila, že zahájila vyšetřování. Na severu země islamistické skupiny vyhlásily po převratu z jara minulého roku nezávislý stát Azawad. Podle agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) od počátku mezinárodní operace pod vedením Francie od 10. ledna proti islamistickým skupinám uteklo před boji do sousedních zemí na 7100 občanů.
Pátkem začíná druhé rozhodující kolo prezidentských voleb
Během pátku a soboty budou lidé moci rozhodnout o tom, kdo bude zastávat úřad prezidenta po další 5leté funkční období. V závěrečném duelu se utkají současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a bývalý premiér Miloš Zeman. Volební účast se očekává nižší než v kole prvním, nicméně nerozhodnuté voliče mohla přesvědčit některá z posledních uskutečněných televizních debat. Volební místnosti budou otevřeny ve stejný čas, jako během konání prvního kola prezidentských voleb, tedy v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Výsledek bude podle analytiků velmi těsný.
Islamisté na severu Mali se rozdělují, někteří žádají dialog
Již druhým týdnem probíhá mezinárodní intervence pod vedením Francie proti islamistům, kteří vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. Nyní se Islamiské hnutí za Azawad (IMA) odtrhlo od islámské Ansar Dine, která bývá spojováno s teroristickou skupinou al-Kaida, a žádá mírové jednání. IMA pod vedením Alghabass Ag Intalla „odmítá všechny formy extremismu a terorismu“, Ag Intalla byl vyjednávačem za Ansar Dine, která prosazuje striktní výklad islámského práva šaría, během jednání v minulém roce v sousední Burkině Faso.
Strana kancléřky Merkelové utrpěla porážku ve volbách v Dolním Sasku
Kancléřka Spolkové republiky Německo Angela Merkelová a její Křesťanskodemokratická unie (CDU) utrpěla porážku ve volbách v druhé nejlidnatější spolkové zemi Dolním Sasku. Výsledky hlasování mohou být považovány za výchozí pro spolkové země ve všeobecných volbách na podzim letošního roku. Konzervativci Angely Merkelové a její partneři v koalici liberální Svobodní demokraté v Dolním Sasku byli poraženi aliancí Sociálních demokratů a Zelených, kteří si ve volbách si zajistili jednomyslnou většinu. Kancléřka Merkelová a její CDU si vítězstvím v Dolním Sasku si prohru nepřipouštěli, což na tiskové konferenci kancléřka připustila.
Českému exportu se minulý rok dařilo
Čeští vývozci za necelý loňský rok vyvezli zboží za více než 3 biliony korun. Do zemí EU mířilo 80 % výrobků. Zástupci českých exportérů a Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny se však shodují na tom, že je potřeba vymýšlet nové strategie a hledat nová odbytiště, jelikož je pravděpodobné, že se ekonomika zemí EU bude zpomalovat. Klíčem k úspěchu je podle nich hledat nová odbytiště za hranicemi EU. Tuzemské firmy se tak orientují například na Jižní Koreu, Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. Nejúspěšnější průmyslovou oblastí u nás je strojírenství, kde mezi exportní špičky patří například Škoda Auto.
K odchodu Velké Británie z EU se země staví rozdílně
Francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius řekl, že podle Francie má Velká Británie mnoho výhod a pozitiv, které může EU nabídnout, ale pokud se rozhodne EU opustit, Francie jí nebude stát v cestě a k vystoupení jí „položí červený koberec“. Ministr zahraničí Fabius jen zopakoval názor Francie, že pokud je země v EU, musí respektovat pravidla a zákony, které jsou stanovena. Německo naopak by uvítalo, aby Velká Británie zůstala plnohodnotným členem EU. Podle německého ministra zahraničních věcí Guido Westerwelle si země nemohou vybírat jenom ty výhody a aspekty členství v EU, které se jim líbí.
Poslanci Vít Bárta a Jaroslav Škárka byli zproštěni viny
Obvodní soud pro Prahu 5 ve středu vynesl rozsudek, kterým zprostil viny poslance Víta Bártu a Jaroslava Škárku. Člen strany Věcí veřejných (VV) Vít Bárta byl loni v dubnu uznán vinným za uplácení stranických kolegů Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky. Úplatek, který měl zajistit jejich loajalitu a podporu prosazování zájmů Víta Bárty, údajně poslanec Jaroslav Škárka přijal a část peněz i použil. Soudem byl pak uznán vinným z podvodu a odsouzen k nepodmíněnému trestu 3 let vězení. Vít Bárta dostal 18měsíční podmíněný trest. Po středečním vynesení rozsudku soudu se ihned odvolala státní zástupkyně a případ tak bude řešit Městský soud v Praze.
Španělský premiér cestuje do Peru a Chile
Španělský premiér Mariano Rajoy navštíví Jižní Ameriku s cílem zúčastnit se na bilaterálních jednáních s představiteli regionu a summitu mezi Evropskou unii a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC). V Peru se premiér Rajoy setká s prezidentem Ollanten Humalem, poté navštíví Santiago de Chile, kde se bude od 26. do 27. ledna konat summit regionů. Jeho hlavním úkolem je prohloubit kooperaci mezi EU a zeměmi CELAC v otázkách udržitelného rozvoje. Tohle bude již třetí cesta premiéra Rajoye do Latinské Ameriky.
EU bude hrát ústřední roli ve snaze vyřešit krizi v Mali
Komisařka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie Catherine Ashton oznámila, že EU chce hrát hlavní úlohu ve snaze vyřešit krizi v Mali. Francouzská intervence, která začala před více než týdnem, má za cíl, aby se zabránilo v severním Mali dalšímu postupu islamistických povstalců. Území v Mali by se podle EU mohlo stát odrazovým můstkem pro mezinárodní útoky al-Kaidy a jejích spojenců. Komisařka Ashton svolala na 5. února schůzi v Bruselu, kde by hlavní představitelé Afriky, Evropy a OSN měli vést diskuzi o bezpečnosti v Mali. Strategie, kterou komisařka Ashton prosazuje, by měla zahrnovat dlouhodobou rozvojovou pomoc v Mali.
Evropský parlament ocenil přístup Černé Hory v plnění požadovaných reforem
Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu (AFET) ocenil přístup Černé Hory v plnění reforem, které musí země splnit před vstupem do EU. AFET zároveň vybídl Černou Horu, aby se více zabývala mediální svobodou, v současné době jsou zejména kritizovány útoky na černohorské novináře za vyjádření názorů. Problematické je podle AFET i nedodržování práv žen a rovnosti mezi pohlavími. Černá Hora by měla začít přístupová jednání s EU 29. června.
Britský premiér David Cameron slíbil konání referenda ohledně vystoupení z EU na rok 2017
Premiér Velké Británie David Cameron řekl, že britští občané mají právo projevit svůj názor na EU, proto se zavázal, že pokud konzervativci vyhrají volby za 2 roky, uspořádají v roce 2017 referendum o setrvání nebo vystoupení z EU. Premiér ujistil, že se nejdříve pokusí vyjednat výhody a lepší vztahy Velké Británie a EU, doposud je podle premiéra pro zemi výhodnější zůstat v unii. Euroskeptici v jeho straně nicméně uvítali příslib referenda, avšak kritizují jeho pozdní konání. Premiér Cameron si je jistý, že by Velká Británie svou pozici mimo EU ustála, ale odstoupení od smlouvy musí pečlivě promyslet a hlavně zvážit důsledky, které se týkají především prosperity země a její role na mezinárodní scéně. Premiér dodal, že si je vědom nevratitelného vystoupení z EU, proto by nejlepším řešením bylo, aby se ostatní členské země EU dohodly na nové smlouvě, ale premiér je připraven hledat řešení i jenom na straně Velké Británie.
Srbský Protikorupční úřad bude mít nového šéfa
Hlavou srbského Protikorupčního úřadu byla zvolena jeho dosavadní ředitelka Tatjana Babic ze 3 kandidátů, kteří prošli do užšího výběru. Babic nahradila ve funkci ředitelky Zoranu Markovic, které byla donucena podat v listopadu 2012 demisi za to, že se sama měla dopustit korupce. Protikorupční úřad vznikl v Srbsku v roce 2010, nicméně největším úspěchem za dobu jeho existence je zveřejnění majetku politicky činných osob. Ředitelka Babic uvedla, že zažádá v únoru o větší pravomoci pro Protikorupční úřad. Úspěšný boj s korupcí je jednou z hlavních podmínek, aby mohlo Srbsko vést přístupová jednání do EU.
Egypt a Tunisko nesouhlasí s francouzskou operací v Mali
Egyptská a tuniská vláda, kde převládá strana Muslimského bratrstva (MB), nesouhlasí s probíhající francouzskou intervencí v Mali. „Nikdy nebudeme souhlasit s vpádem vojsk do Mali, neboť to rozpoutá ještě větší konflikt v regionu,“ řekl egyptský prezident Mohammed Mursi na své pracovní cestě v Saudské Arábii a uvedl, že by finanční prostředky sloužící k válce měly být raději použity na rozvoj oblasti. Prezident Mursi se obává oddělení severní, arabské Afriky od zbytku kontinentu. „Africké problémy ať si vyřeší Afričané sami,“ řekl tuniský ministr zahraničí Rafík Abdelsallem. S podobnými názory se ztotožňuje také tuniský prezident Moncef Marzouki, který podporuje „diplomacii před činy“.
Slovenský agent CIA byl zadržen v Íránu
Slovenská média informovala o zadržení slovenského občana Mateje Valúcha, který je údajným agentem CIA působícím od loňského léta v Íránu. Podle slovenského deníku Sme šestadvacetiletý muž zprostředkovával americké zpravodajské službě CIA informace o teheránském vědeckém pokroku. Kvůli údajné špionáži byl Slovák minulý týden zadržen. Doposud nebyl umožněn přístup slovenských, ani jiných západních diplomatů k zadrženému muži v Teheránu.
Všeobecná zdravotní pojišťovna údajně uzavírala pochybné tendry a smlouvy
Kontrola ministerstva zdravotnictví ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP), která probíhala od minulý rok od června do prosince, zjistila, že měla VZP údajně nehospodárně nakládat s financemi v oblasti prevence. Ministerstvo zdravotnictví hovoří o částce 400 milionů korun. Dále měla pojišťovna pochybit při uzavírání smluv s firmou IZIP, kdy se částka za vzniklé chyby odhadují na několik stovek milionů korun. Bývalý ředitel VZP Pavel Horák uvedl, že pojišťovna závěry ministerstva zdravotnictví vyvrátila. Námitky ale ministerstvo odmítlo. Podle severu iDnes.cz se již obrátilo na policii, antimonopolní úřad, ministerstvo financí a finanční a živnostenský úřad.
Eurozóna může zavést novou daň z finančních transakcí
Na 11 zemí eurozóny odsouhlasilo možnost zavedení daně z finančních transakcí, čímž by se zvýšila odpovědnost bank. Ministři financí členských států chválili novou daň na zasedání v Bruselu, jejíž znění bylo zpracováno na základě 40 let starého návrhu amerického ekonoma James Tobin. Evropský komisař Algirdase Šemety, odpovědný za daňovou politiku, řekl, že zavedení daně z finančních transakcí je významným milníkem v daňové historii. Hlasování se zdržela Velká Británie, Lucembursko, Česká republika a Malta. Evropská komise předloží návrh na novou daň v únoru a ostatní země EU mají stále možnost do programu vstoupit. Kritici tvrdí, že daň nemůže správně fungovat, pokud nebude globálně rozšířena, minimálně na celoevropské úrovni.
Francouzská policie zatkla podezřelého ze zabití kurdských aktivistek
Francouzská policie zatkla muže, který má mít souvislost se zabitím tří kurdských aktivistek Paříži. Podezřelým je 30letý Omer Guney s tureckou státní příslušností. Státní zástupce oznámil, že muž je již dva roky členem nacionalistické Strany kurdských pracujících (PKK), jejíž zakladatelkou je jedna z jeho obětí. Útok podle analytiků přišel v době, kdy Turecko se s kurdskou menšinou snaží o mírové vyjednávání, úspěšnost jednání by smrt 3 kurdských aktivistek mohla poškodit. Minulý týden tisíce lidí vyšly do ulic v kurdském městě Diyarbakir, aby uctili památku zesnulých aktivistek.
Jednotky Čadu se přesouvají k malijským hranicím
V úterý se podle agentury Reuters čadské vojenské jednotky, nyní působící v Nigeru, přesunuly k hranicím Mali, kde by se měly připojit k vojenské intervenci Africké unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) na sever Mali. Nigerský prezident Mahamadou Issoufou odsoudil působení islamistických rebelů na severu Mali. Niger již do Mali vyslal technický tým, který působí pod francouzskými důstojníky. Francie se k boji proti rebelům na severu země připojila před 11 dny a vyzývá mezinárodní společenství k utvoření sil, které zabrání další postup islamistických rebelů.
Jednání o normalizaci vztahů Kosova a Srbska bude pokračovat i mezi prezidenty obou zemí
Podle kanceláře kosovské prezidentky Atifete Jahjagy by mělo dojít k jednání se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem v průběhu února až března. Prezidenti by měli především diskutovat o tématech, která byla již nastolena v jednání o normalizaci vztahů mezi zeměmi za dohledu EU. Setkání mezi prezidentkou Jagjaga a prezidentem Nikolicem bude první mezi hlavami států Kosova a Srbska.
Rumunsko sníží příspěvky poslancům
Návrh rumunského rozpočtu na rok 2013 počítá se snížením dotací na bydlení a na cestovní výdaje až o 50 %. Měsíční příspěvek na bydlení by tak měl klesnout ze současných 2 261 USD na 1 222 USD. Dotace na cestovní výdaje se již v roce 2012 snížily z necelých 791 000 USD na 458 000 USD. Nicméně v prosinci 2012 se zvýšil počet poslanců, v současné době Parlament zastupuje na 588 poslanců na místo 470. V průběhu týdne by mělo Rumunsko přijmout rozpočet na rok 2013.
Šéfka evropské diplomacie navštíví Peru a Chile
Nejvyšší představitelka Evropské unie pro zahraniční záležitosti Catherine Ashton podnikne zahraniční cestu do Peru a Chile a v rámci několika bilaterálních setkání bude jednat s představiteli latinskoamerického regionu. V Santiago de Chile se zúčastní summitu Evropské unie a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC), který se uskuteční jako první svého druhu od doby, kdy se CALAC stalo partnerem EU. V souvislosti s jednáním s prezidentem Peru Ollantom Humalom šéfka diplomacie Ashton zdůraznila potenciál spolupráce při boji proti organizovanému zločinu a ilegální distribuci drog.
Kraje by mohly od státu dostávat více financí na výkon státní správy
Na pondělním jednání padl mezi ministrem vnitra Janem Kubicem a předsedou asociace krajů a zároveň hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Hašekem návrh o možnosti zvýšení financování krajů. V současné době hradí stát náklady na státní správu krajů z 65 %. V horizontu let 2015 až 2016 by stát mohl pokrývat náklady na státní agendu kompletně. Ministr vnitra Jan Kubice označil tuto možnost za velmi reálnou. Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek by uvítal novou právní úpravu, podle níž by byl stát povinen financovat ty činnosti, které nyní musí za stát finančně pokrývat územní samospráva, a tím si brát peníze z krajských rozpočtů a následně doplácet stovky milionů ročně.