V rozhovoru pro BBC to uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Neúčastníme se hry o změnu režimu. Jsme proti zásahům do domácího konfliktu. Není na nás, abychom rozhodovali, kdo povede Sýrii, toto rozhodnutí musí učinit Syřané,“ prohlásil ministr Lavrov. Ministr se má příští týden setkat se svým britským protějškem Williamem Haguem, téma Sýrie bude při jednání hlavním bodem agendy. Ministr Lavrov uvedl, že Rusko a Velká Británie se podle něj docela shodují na tom, jak má syrský konflikt dopadnout, tedy že má vzniknout „jednotná a demokratická Sýrie,“ o které budou rozhodovat její obyvatelé. Ministr Lavrov rovněž uvítal „konstruktivní prvky“, jenž ve svých nejnovějších postojích ukázala Syrská národní koalice (SNC), hlavní syrská opoziční strana.
Archiv rubriky: EU
Slovenské justici nedůvěřují občané ani investoři
Podle průzkumu Eurobarometru slovenské justici nedůvěřuje 67 % občanů. Nezávislý poslanec Radoslav Procházka si myslí, že vláda spoléhá na to, že lidé dnes mají jiné starosti, než trápit se tím, že ve státě nefunguje základní spravedlnost a rovnost před zákonem. Problém slovenské justice podle poslance spočívá v nepředvídatelnosti a nespolehlivosti: „Investoři se nebojí daňové sazby, obávají se, že je někdo povede a místní právní systém s tím nedokáže nic udělat.“ Podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra z roku 2012 je Slovensko v oblasti vynutitelnosti práva na 140. místě ze 144 hodnocených zemí.
Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu
Před možným íránským konfliktem varuje bývalý šéf inspektorů OSN v Iráku Hans Blix. Po válce v Iráku, která skončila právě před 10 lety, vyzývá mezinárodní společenství k rozvážnosti a opatrnosti v případě nové válečné intervence. „Svět má krátkou paměť, tragické chyby se neberou dostatečně vážně,“ sdělil někdejší švédský diplomat a ministr zahraničních věcí agentuře AFP. Inspektoři OSN, kteří tehdy v Iráku pracovali pod Blixovým vedením, nenašli žádné zbraně hromadného ničení, jak se svět domníval. Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu.
Peníze za doplatky na léky se zřejmě vracet nebudou
Vláda má v plánu ve středu zamítnout návrh stíhaného poslance Davida Ratha, který se týká proplácení doplatků za léky pro určité skupiny lidí. Doplatky by vracela pojišťovna a týkaly by se chronicky nemocných do 18 let, lidí nad 70 let a lidí v hmotné nouzi. Podle názoru vlády není možné řešit sociální situaci penězi ze zdravotního pojištění. Vláda namítá, že podpora sociálně znevýhodněných osob je plně v kompetenci systému sociálního zabezpečení, ne v systému veřejného zdravotního pojištění.
Bývalý francouzský prezident Sarkozy zvažuje návrat do politiky a kritizuje současné politiky
Podle bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho je Francie uvržena do hluboké finanční a sociální krize a nakonec bude potřebovat národního spasitele. Sám podle CNN tvrdí, že to není jeho přání vrátit se do politiky, ale je nucen znovu bojovat o úřad francouzského prezidenta v roce 2017 kvůli závažným událostem, které se v zemi dějí a z vlastenecké povinnosti. V článku pravicového obchodního časopisu Valeurs Actuelles Sarkozy kritizuje vůdce socialistické strany a francouzského prezidenta Francoise Hollande, že rozbil všechno, co se jemu povedlo s německou kancléřkou Angelou Merkelovou vybudovat. Dále zpochybňuje jeho zásah v Mali i vládní účel podpory a pokus řídit zemi, která třikrát větší než Francie pouhými 4000 muži.
Na Maltě právě probíhají parlamentní volby
Na středomořském ostrově Malta probíhají parlamentní volby poté, co se v prosinci byla rozpouštěna vláda. Vládní Národní strana (PN) v průzkumech veřejného mínění zaostává, pravděpodobně tak nastane změna vlády více než po 15 letech. PN je ve vládě od roku 1987, kromě let 1996 a 1998, kdy byla u moci Labouristická strana (PL). Malta je jednou z nejúspěšnějších ekonomik eurozóny s nízkou nezaměstnaností a malých veřejným zadlužením. Premiér Lawrence Gonzi ztratil ve volbách podporu kvůli tomu, že nepodpořil návrh státního rozpočtu na rok 2013. Podle průzkumů by se novým premiérem měl stát předseda Labouristické strany (PL) Joseph Muscat. Ekonom a bývalý poslanec Evropského parlamentu Muscat vyzývá ke změně směru, další vývoj země sice nenaznačil, ale jeho hlavním volebním slibem je snížení ceny elektřiny.
EU opět zablokovala vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) odložila ve čtvrtek žádost obou zemí na vstoupení do schengenského prostoru na konec roku, kdy by se měla oběma žádostmi opět zabývat. Na základě vyjádření JHA by se mělo jednat o postupnou integraci Bulharska a Rumunska do Schengenu, pokud přístup obou zemí bude v prosinci schválen. JHA vyhověla četným námitkám ze strany Nizozemska, Německa a Belgie na přistoupení obou zemí. Podle pravidel o přistoupení do schegenu, je třeba jednomyslného schválení všech 26 členských států, z nichž Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko nejsou členy EU
Amnestie je nezrušitelná, rozhodl Ústavní soud
Ústavní soud (ÚS) uvedl v pátek ve svém odůvodněném usnesení, že novoroční amnestie je nezrušitelná, a to z toho důvodu, že nepodléhá soudní moci. ÚS zdůvodnil své úterní zamítnutí návrhu senátorů na zrušení sporného druhého článku amnestie, který měl zastavovat kauzy trvající více jak 8 let, u nichž hrozí sazba až 10 let odnětí svobody. ÚS také zdůraznil skutečnost, že případný přezkum amnestie nevyplývá ani z ústavy.
Švédsko obnoví diplomatické postavení Palestiny v zemi
Švédský parlament odhlasoval status palestinského velvyslanectví na svém území. Švédsko se tak stalo 9. evropskou zemí, která Palestinu uznala. Loni v listopadu země jakožto člen OSN podpořila usnesení o vzniku samostatného státu Palestina. Ratifikace smlouvy mezi Stockholmem a Ramalláhem je domluvena na červen letošního roku. Velvyslanectví bude sloužit jako kterékoli jiné, tedy vydávat cestovní doklady a zastupovat palestinské zájmy v severské zemi. Mezi zeměmi, které chtějí zřídit zastoupení Palestiny na svém území, jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Malta a Kypr.
Poslanec David Rath se může dostat na svobodu
V pátek rozhodl Okresní soud pro Prahu východ o kauci 2 milionů korun, která by mohla dostat obviněného poslance Davida Ratha na svobodu. Advokát Davida Ratha Petr Jirát okamžitě podal stížnost s odůvodněním, že státní žalobce nepředložil žádné důkazy o tom, že by měl obviněný v zahraničí nějaký majetek, a proto obavy o jeho možném útěku do zahraničí nejsou na místě. Obviněného poslance Davida Ratha, který stále vykonává poslanecký mandát, drží ve vazbě právě možnost jeho útěku do zahraničí a dále kvůli možnému pokračování v trestné činnost.
Povstalecká organizace v Kolumbii propustila dva unesené Němce
Dva německé občany, kterých v Kolumbii před 4 měsíci unesla organizace Národní osvobozenecká armáda (ELN), byli podle informací Mezinárodního červeného kříže propuštěni na svobodu. Druhá největší povstalecká organizace Kolumbie unesla Němce v blízkosti hranic s Venezuelou v oblasti Catatumbo. I když tyto osoby zmizeli v listopadu, ELN jejich únos přiznala až v únoru. Oběti byli identifikováni jako Uwe Breuer a Gunther Otto Breuer. Oba by již měli být na cestě do své vlasti.
Bulharsku se nedaří ustanovit prozatimní vládu
Prezident Rosen Plevneliev ve středu uvedl, že se dosud neobjevil nikdo, kdo by byl ochotný a schopný sestavit a vést prozatimní vládu do předčasných parlamentních voleb v květnu. Ve spojitosti s bulharskými protestujícími se objevilo jméno ekonoma Dimitara Ivanova, který by mohl být vhodným kandidátem na post prozatimního předsedu vlády pro politiky i demonstranty. Nicméně některým vadí jeho socialistická minulost. Situace v zemi je dosud nejistá, na základě ankety zveřejněné v bulharských novinách je až 45 % Bulharů připraveno vyjít opět do ulic a demonstrovat.
Česká republika má oficiálně nového prezidenta Miloše Zemana
V pátek složil prezident České republiky Miloš Zeman slavnostně svůj slib, který následně podepsal a oficiálně se stal novým nejvyšším představitelem států. Nahradil tak nyní již bývalého prezidenta Václava Klause, který stál v čele státu 2 volební období. Prezident Miloš Zeman ve Vladislavském sále Pražského hradu také přednesl inaugurační projev, ve kterém nastínil, čím bude charakteristická jeho pozice a o co se bude ve své funkci prezidenta snažit. Jak prohlásil, bude se snažit o uklidnění české veřejnosti a stabilizaci české politické scény. Nabídl také svou pomoc role prostředníka či moderátora a neutrální prostor pro diskuzi všech parlamentních stran. Prezident Miloš Zeman začne oficiálně úřadovat příští pondělí.
Bulharský prezident hodlá přejít na produktivnější politiku ve prospěch zaměstnanosti a sociální péče
Bulharsko v posledních měsících trápí protesty kvůli výši elektřiny, ekonomickým problémům a rozsáhlé korupci. Předčasné volby, pravděpodobně konané v květnu, mají za následek rozdělení parlamentu mezi frakce, které nechtějí spolupracovat, což vyvolává otázky, zda je možné udržet přísnou fiskální politiku potřebnou k udržení měnové fixace na euro. Prezident Rosen Plevneliev novinářům uvedl, že rozpočet je jasně daný, ale hodlá provést přechod na více produktivní politiku ve prospěch zaměstnanosti a sociální péče. Prezident Plevneliev se snaží v zemi získat nějaký význam, protože 13. března bude vybírat a volit prozatímní vládu a bude mít také vliv na formování nové koalice po volbách.
Zájem o druhý pilíř penzijního systému klesá
Specializovaný registr smluv na důchodové spoření ve druhém pilíři eviduje od ledna 11 000 zapojených občanů. Podle průzkumu AWD Penzijní barometr mají zájem vstoupit do druhého pilíře penzijního systému asi jen 4 % Čechů starších 18 let. Zájem o důchodové spoření klesá od loňského srpna, ani kampaně penzijních fondů zatím občany nepřesvědčily. Podle vlády je reforma penzí výhodná minimálně pro polovinu občanů. Někteří analytici ale tvrdí, důsledkem penzijní reformy budou chybět peníze na penze ve státním systému. Již dnes podle informací ČTK chybí na důchody asi 50 miliard korun.
Bývalý italský premiér Berlusconi je odsouzen za ilegální odposlechy
Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi byl shledán vinným a odsouzen na rok do vězení kvůli ilegálnímu odposlechu telefonních hovorů mezi policií a jedním z jeho politických protivníků. Expremiérovo obvinění pochází z roku 2005, kdy zveřejnil odposlouchané rozhovory v italských médiích navzdory rizikům stíhání. V současné době bývalý premiér čelí další obvinění a v nadcházejících týdnech si vyslechne verdikty ohledně daňových podvodů a sexu s nezletilými prostitutkami.
EU pozdržela rozhodnutí o přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru
EU pozdržela rozhodnutí o tom, zda by Rumunsko a Bulharsko mělo být přijato do schengenského prostoru. Ministři z 27 členských zemích EU se sešli v Bruselu a projednávali žádost obou zemí a rozhodli, že Rumunsko ještě není připraveno k připojení. Jednání předsedal irský ministr pro spravedlnost Alan Shatter a vydal prohlášení, že Evropská rada se bude otázkou znovu zabývat koncem roku 2013. Ministr Shatter zdůraznil, že obavy byly politické povahy. Nizozemská vláda se domnívá, že v Rumunsku neproběhla dostačující reforma vymáhání práva a soudního systému a také dostatečně nezajišťuje právního státu. Německo podporuje nizozemský postoj a dodává, že místní německé samosprávy se musí vypořádávat s přílivem občanů z Rumunska, kteří hledají sociální podporu v Německu.
EU není připravena uvalit sankce Hizballáhu
EU zvažuje udělení sankcí libanonské skupině Hizballáh, protože Evropská komise nemá dostatečné důkazy o jejich činnosti v Evropě, aby se mohla rozhodnout. Bulharsko vyvíjí na EU tlak kvůli bombovému útoku na 5 Izraelců v letovisku Burgas minulý rok. Izrael zvýšil lobbování v Bruselu a Paříži a vyzývá evropské vlády, aby následovaly rozhodnutí USA a označily muslimskou skupinu jako teroristickou organizaci a ukládaly jí finanční sankce. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve svém projevu na tiskové konferenci s izraelským prezidentem Šimonem Peresem ujistil, že v Bulharsku dokončují vyšetřování útoku a země požádala libanonskou vládu o pomoc. Mnohé evropské vlády jsou opatrné ohledně uvalení sankcí na Hizballáh, protože by to mohlo destabilizovat vládu v Bejrútu a přispět k napětí na Blízkém východě. Hizballáh je dominantní silou v libanonské politice a premiér Najib Mikati spoléhá na podporu této skupiny.
Chorvatsko se Slovinskem podepsalo dohodu o bankovním sporu
Chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic a slovinský státní tajemník Tone Kajzer podepsali memorandum, které by mělo vyřešit otázku ohledně dvacetiletého sporu Ljubljanske banky (LB), kde na 130 000 Chorvatů ztratilo v 90. letech své úspory v celkové hodnotě 226 miliónů USD. Memorandum by mělo platit až do ratifikace smlouvy o přistoupení Chorvatska do EU Slovinskem. Na základě memoranda se Chorvatsko zavázalo pozastavit veškerá soudní jednání ohledně LB a nezačínat žádná nová, Slovinsko by mělo co nejdříve začít ratifikační proces přístupové smlouvy Chorvatska a zůstává tak dosud jedinou zemí, která ratifikaci dosud před vstupem Chorvatska do EU 1. července neschválila.
V Košicích se lidé brání těžbě uranu
Potenciální těžba uranu v lokalitě Kurišková – Jahodná vyvolává v Košicích protesty nevládních organizací a samosprávy. V čele aktivistů stojí Ladislav Rovinský, který chce docílit zákazu těžby uranu na 50 let a tvrdí, že těžba a manipulace s uranem způsobuje řadu onkologických onemocnění. Ministerstvo životního prostředí chystá novelu, která by zakazovala samosprávám právo veta, připomínkování chystané novely zákona byla možné pouze do čtvrtka. Firma Ludovika Energy se brání proti protestům, projekt je po 6 letech ve finální fázi geologického průzkumu a realizace technicko-ekonomických studií. Pokud půjde vše podle plánů firmy, povolovací proces by měl začít ve třetím čtvrtletí roku 2016 a od roku 2018 by se začaly konstrukční práce.
Slovenská společnost Energetické centrum půjde před soud
Dodavatel alternativních energií na Slovensku společnost Energetické centrum měl porušovat zákon. „U kontrolované firmy jsme zjistili porušení zákona ve velkém rozsahu při dodávce elektřiny a plynu. Některá provinění jsou méně závažné, jiná více,“ uvedl ve čtvrtek šéf Úřadu pro regulaci síťových odvětví Jozef Holjenčík. Společnost dodávala energie, které překračovaly povolené ceny až o 300 %, nedodržovala lhůty na reklamace a nepodávala úřadu potřebné informace o přeplatcích. Nyní jí hrozí pokuta až 13 milionů USD. Regulační úřad kontroloval i ostatní dodavatele, závažné porušení u nich nenašel.
Francie stáhne své jednotky z Mali během dubna
Podle francouzského prezidenta Francois Hollande je vojenské operace v Mali již v závěrečné fázi, proto bude možné jednotky ze země v průběhu dubna stáhnout. Prezident zároveň uvedl, že vedoucí představitel rebelů na severu africké země byl zabit, jeho jméno avšak neuvedl. Francie vyslala jednotky do země 11. ledna, během bojů zemřeli 4 francouzští vojáci. V současnosti se v Mali nachází na 4000 francouzských jednotek, dalších 2000 mužů se do bojů zapojují ze sousedního Čadu. Islamistické rebelské skupiny převzaly nad severem země kontrolu v dubnu minulého roku po vojenském převratu.
Při policejních zásazích bylo obviněno 9 lidí z krácení daní
Od úterý do pátku zorganizovala policie akci, která měla odhalit případné daňové úniky. Součástí připravené akce, která probíhala na celém území ČR, byly i domovní prohlídky, jichž se účasnily policejní zásahové jednotky. Policie obvinila celkem 9 lidí pro trestní čin zkrácení daní, poplatků a podobných povinných plateb. Krácení daní z DPH a daní z příjmu právnických osob obvinění uskutečňovali prostřednictvím vystavování fiktivních faktur za služby, reklamu nebo poradenství. Bylo proveden celkem 30 domovních prohlídek, během kterých policie zajistila 45 milionů korun v hotovosti, 130 000 USD či nemovitosti v ceně kolem 18 až 20 milionů korun. Z 9 obviněných je 8 stále zadržováno.