Referendum o sebeurčení národnosti obyvatel falklandských ostrovů, též známých jako Malvíny, se konalo kvůli sporům Argentiny a Velké Británie o to, komu ostrovy patří. Referendum proběhlo v neděli a pondělí. Souhlasně se vyjádřilo 98, 8 % obyvatel, celkem 1 513 hlasujících, pouze 3 lidé na Falklandách se postavili proti. Po vyhlášení výsledku referenda zavládla na ostrovech euforie, obyvatelé Falkland oslavovali a otevřeně kritizovali Argentinu a její prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. „Argentina musí respektovat vyjádření obyvatel Falkland, výsledek je zcela jasný,“ vzkázal Argentině britský premiér David Cameron. Argentina však již dříve řekla, že referendum neuznává, protože lidé žijící na Falklandách nyní nejsou podle Argentiny původní obyvatelé ostrovů. Argentinská vláda tvrdí, že to jsou Britové, kteří se tam dostali v roce 1833 a že Falklandy dříve obývali Argentinci, které Britové vyhnali. Referendum spor o nadvládu ostrovů definitivně nevyřešilo.
Archiv rubriky: EU
Až na 50 tisíc vězňů se dostalo na svobodu díky amnestii
Novoroční amnestie dnes již bývalého prezidenta Klaus osvobodila přes 50 tisíc odsouzených či obviněných, z toho více než čtvrtinu nepodmíněně trestaných. Podle analytiků se nejedná o konečné číslo, pravděpodobně se zvýší ještě počet osvobozených s podmíněnými tresty. Podle odhadů Probační a mediační služby se amnestie dotkne dalších 8 825 odsouzených k alternativním trestům, jako je domácí věznění nebo veřejně prospěšné práce. Zprávu s nejnovějšími údaji bude ve středu projednávat vláda Petra Nečase, který amnestii podepsal, řešit se bude i kontroverzní článek, jenž zastavuje dlouhotrvající trestní stíhání, na základě něho bylo prozatím amnestováno 3 120 obviněných.
Prezident Miloš Zeman se v pondělí oficiálně ujal úřadu
Své první setkání uskutečnil prezident Miloš Zeman s diplomaty. Svůj projev přednesl v anglickém jazyce. V svém projevu hovořil o jeho plánech v budoucnosti. Zmínil například to, že chce do ČR nalákat zahraniční investory, podporovat úspěšné zástupce českého průmyslu v zahraničí a zdůraznil také společný boj proti terorismu. Velvyslancům zároveň poděkoval za jejich dosavadní práci. Pro prezidenta Miloše Zemana to bylo první ze série setkání, která ho čekají tento týden. Sejít se má také s hejtmany nebo vyjet na první státní návštěvy nejprve na Slovensko, poté do Rakouska. Současně ho čeká rozhodnutí o doplnění Ústavního soudu.
Kontroloři si posvítili na restaurace a bary na Slovensku, neuspěla polovina
Kontroloři Finančního ředitelství v únoru během akce s názvem Večerní město, zjistili, že skoro polovina ze 171 barů, restaurací, diskoték a klubů po celém Slovensku krátila daně. Kontrola se poprvé zaměřila i na 15 restaurací v centru Bratislavy, které by měly být ukázkou restauračních služeb, uvedl šéf daňové a celní sekce Finančního ředitelství Daniel Čech. Osm z nich však neprospělo. Některé restaurace nezaevidovaly tržby do pokladny, nevydaly bloky zákazníkům či vydávaly pouze předběžné doklady, které vypadají jako účtenky, ale důkazy o nich ve fiskální paměti pokladny neexistují. Byly uděleny pokuty od 38 USD do 390 USD v závislosti na závažnosti přečinu – nejvyšší jsou třeba za černou pokladnu pod pultem. Do budoucna vláda plánuje tvrdší postihy, např v podobě odnětí živnostenského listu. Zároveň se připravuje i tzv. white list, tedy seznam provozoven, kde kontrola nezjistila žádné porušení zákona. Oblast služeb patří mezi odvětví, kde ročně unikne na daních podle deníku SME až 195 milionů USD.
Rodina poslance Davida Ratha složila kauci na jeho popuštění z vazby
Manželka a otec zadržovaného poslance Davida Ratha v pondělí složili kauci na jeho propuštění. O vypsání dvoumilionové kauce rozhodl v pátek okresní soud pro Prahu východ. Soudce Jiří Wažik v pondělí potvrdil informace o zaplacení kauce a dodal, že částka již byla připsána na účet soudu. Vazební zasedání, které má rozhodnout o propuštění poslance Davida Ratha, se uskuteční v pátek v 9 hodin. Očekává se spíše kladné rozhodnutí s výhradou, že o usnesení musí rozhodnout krajský soud v Praze.
Parlamentní volby na Maltě vyhrála Labouristická strana
Po 15 letech v opozici se k moci na Maltě vrací Labouristická strana (PL), která získala ve víkendových parlamentních volbách 55 % hlasů. Předseda PL Joseph Muscat prohlásil, že se jedná o drtivé vítězství jeho strany. Vládní Národní strana (PN) získala pouze 43 %. Odstupující premiér Lawrence Gonzi, který byl v úřadě necelých 10 let, převzal plnou zodpovědnost za špatný výsledek ve volbách Národní strany a nebude usilovat o znovuzvolení na post předsedy strany. Uvedl, že NP musí projít reformním procesem, ale přesto si uchovat původní hodnoty.
Příští týden by měl být znán nový prezident NKÚ, mluví se o Miloslavu Kalovi
Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se pravděpodobně stane kandidát ČSSD a nynější viceprezident NKÚ Miloslav Kala. Podle dohod mezi poslaneckými kluby ho podpoří občanští demokraté i další politické strany. Vládní TOP 09 nominovala do čela NKÚ šéfa Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslava Vaňka, člena ODS. Ministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že dosadit do čela NKÚ je tajná dohoda mezi ODS, ČSSD a KSČM. Kandidáta na prezidenta NKÚ zvolí Poslanecká sněmovna příští týden, do funkce ho následně jmenuje prezident republiky.
Konstrukce největšího dalekohledu na světě bude stát 1,4 miliardy USD
Na výstavbu největšího dalekohledu na světě (s názvem E-ELT), který bude v observatoři v chilské poušti Atacama, bude potřeba na 1,4 miliardy USD, které by měly být investovány během 14 let. Dalekohled E-ELT má mít průměr hlavního zrcadla 40 metrů, čímž by byl největším na světě. Vědci v USA plánují stavbu dalekohledu s průměrem 30 metrů, největší v současnosti má průměr 10,4 metrů a je na Kanárských ostrovech. Velkolepý finanční projekt E-ELT hradí členové Evropské jižní observatoře (ESO), kteří se v pondělí sejdou v Santiagu de Chile na mimořádnou schůzi. Ze 14 členů ESO se k projektu zavázalo 11 z nich, mezi nimi je i Česká republika. Čeká se ještě na vyjádření Dánska, Portugalska a Španělska.
Prezident Miloš Zeman si vybral své spolupracovníky
V nedělní televizní debatě oznámil prezident Miloš Zeman jména osob, které si vybral jako své spolupracovníky. Kancléřem prezidenta bude nynější předseda Strany práv občanů – zemanovci (SPOZ) Vratislav Mlynář. Prezident Miloš Zeman dodal, že se předseda SPOZ Mlynář vzdá svého postu šéfa strany. Mluvčí prezidenta zůstane Hana Burianová, která jí byla i během předvolební kampaně. Ředitelem zahraničního obchodu se stane diplomat a současný velvyslanec v Austrálii Hynek Kmoníček. Někteří lidé působící v prezidentské kanceláři v době úřadování Václava Klause však zůstávají. Jsou jimi například šéf hradního protokolu Jiří Forejt nebo ředitel Správy Pražského hradu Ivo Velíšek.
Bývalá eurokomisařka představila plán pro řešení krize v Bulharsku
Strana Bulharsko pro občany bývalé komisařky EU Megleny Kunevy představila v rámci předvolebního boje 31bodový protikrizový plán na řešení špatné politické a ekonomické situace v Bulharsku. Plán obsahuje požadavek na změnu Ústavy, zvýšení příspěvků do vzdělání a zdravotnictví a větší dotace malým a středním podnikům. V protikrizovém plánu zaznívají i běžné předvolební sliby, jako jsou snížení dotací politickým stranám a omezení moci poslanců. Strana Bulharsko pro občany byla založena v roce 2012.
Před čínskou ambasádou v Praze v neděli protestovalo 400 lidí
Při příležitosti pořádání mezinárodní akce Vlajka pro Tibet se v neděli před čínskou ambasádou v Praze – Dejvicích shromáždilo na 400 lidí, aby upozornili na porušování lidských práv v Tibetu. Akci uskutečnila české pobočka neziskové organizace Amnesty International (AI). Po několika projevech byly dobrovolníkům rozdány plakáty se siluety a jmény lidí, kteří se na protest proti čínské okupaci upálili. Následovala asi minutová pieta. Třicítka přítomných policistů nemusela nijak zasahovat. Mezinárodní akce Vlajka pro Tibet, během níž radnice v ČR vyvěšují vlajku Tibetu, se koná jako vzpomínka tibetské povstání proti čínské okupaci ve Lhase, při němž zemřelo nejméně 80 000 Tibeťanů.
Každý den mizí v Česku 13 hektarů polí
Za den zmizí půda o rozloze 13 Staroměstských náměstí, tedy 13 hektarů. Rozloha polí a volné krajiny se snižuje důsledkem výstavby domů, továren, skladů nebo jiných objektů. Staví se dál, přestože i rozlehlé sklady zůstávají podle ČT24 mnohdy nevyužité. V roce 2011 se zvýšily poplatky za povolení ke stavbě, nyní ale senátoři navrhují, aby se za rozšiřování průmyslových zón opět platilo méně. Vláda se zatím k návrhu nevyjádřila. Často stavby vznikají na hodnotné zemědělské půdě, která v době klimatických změn bude v budoucnosti možná opět potřebovat.
Neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Fischer čelí podezření, že svou kampaň nezákonně financoval
Podle informací týdeníku Respekt čelí neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Fischer podezření, že peníze na prezidentskou kampaň získával nezákonný způsobem. Fischer měl údajně na svém transparentním účtu zobrazovat pouze jeho příjmy a výdaje. Podle zákona, který upravuje prezidentskou volbu, měli prezidentští kandidáti detailně informovat všech svých finančních krocích. Podle anonymního zdroje z okolí kanceláře Jana Fischera, který poskytl informace týdeníku Respekt, však mělo existovat další konto, na které bylo veřejnosti skryto a ze kterého se financovaly další Fischerovo výdaje. Tento účet měl spravovat Jan Novák, šéf kanceláře Jana Fischera, který takové podezření odmítá. Stejně se vyjádřil i expremiér Jan Fischer, který dodal, že financování kampaně probíhalo legálně skrz transparentní účet.
Nový občanský zákoník ruší tabulky určující ceny za zranění nebo smrt
S novým občanským zákoníkem, který začne platit od příštího roku, přestanou platit ceníky, které určují výši náhrady za ublížení na zdraví či smrt. Podle nového zákoníku musí soudy zohlednit všechny okolnosti případu, jednotné ceníky tak přestanou platit. Zohlednit bude nutné například to, zda bylo poškozenému nehodou znemožněno dále se věnovat své kariéře nebo to, jak blízký vztah k usmrcené osobě měli pozůstalí, kteří mají dostat náhradu.
Zahraniční turisté přispěli do státního rozpočtu za minulý rok více peněz
Zahraniční turisté, kteří přijeli do České republiky v minulém roce, zde utratili 138 miliard korun. To je o 2,1 miliardy korun více než v roce 2011. Informace přinesla agentura CzechTourism prostřednictvím údajů České národní banky (ČNB). Za zvýšenými příjmy prý stojí rostoucí poptávka ruských a německých turistů, rovněž také poptávka na vzdálených trzích.
Rumunsko jedná o novém zákonu týkajícího se zabavení majetku komunisty po 2. světové válce
Nový restituční zákon by mělo Rumunsko přijmout do dubna na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Na tisíce bývalých vlastníků podalo dosud kvůli navrácení bývalého majetku u ESLP žalobu, i přes jejich vítězství rumunské úřady verdikt často ignorují. Přijetí nového restitučního zákona by mělo usnadnit proces navrácení majetku plnoprávnému majiteli, v případě, že majetek z nějakého důvodu nebude moci být vrácen, stát finančně odškodní majitele. Finanční kompenzaci plánuje rumunská vláda začít od roku 2017, při čemž počítá s částkou 117,8 miliard USD, nicméně majitelé si budou v tomto případě na finanční odškodnění počkat možná až do roku 2023. Podle odhadů bude řešit nový restituční zákon, v případě jeho přijetí, ale jen na 15 % celkových restitučních nároků.
Z ŘSD bude akciová společnost, zdražit by se mohly dálniční známky
Plánovaný převod Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z příspěvkové organizace na akciovou společnost by podle ČT24 mohl znamenat zdražení dálniční známky až o 300 korun. Tím by ŘSD získala finance na placení DPH, které by jako akciová společnost musela platit. Cena dálničních známek je stanovena zákonem, takže by se musel změnit i zákon,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Za dálniční známku by se na místo 1 800 korun mohlo platit až 2 034 korun, což odpovídá ceně za známku v Rakousku. Ministr dopravy Zbyňek Stanjura si myslí, že změna se u správce silnic vyplatí, po přechodu na akciovou společnost si totiž bude moci na výstavbu dálnic půjčit u bank a nebude odkázáno pouze na peníze od státu nebo z Bruselu. Podle opozice ale mohou jít peníze mimo rozpočet a tím budou skoro nekontrolovatelné. Vedení ŘSD ubezpečuje, že dálnice bankám do zástavy nedá a bude zastavovat oproti třeba zisku z mýta a z dálničních známek. Převod ŘSD na akciovou společnost by měl být definitivně dokončen do poloviny roku 2014.
Barma a Evropská unie uzavřou trvalé rozvojové partnerství
S ohledem na politické a společenské proměny, jimiž v současnosti země prochází, se Barma a EU zavázaly uzavřít spolu trvalé rozvojové partnerství. K této dohodě došli barmský prezident Thein Sein s předsedou Evropské komise José Manuel Barrosem a předsedou Evropské rady Herman van Rompuyem na jednání v Bruselu. Jednání bylo součástí série oficiálních návštěv, jež podnikl barmský prezident s úmyslem navázat s evropskými zeměmi přátelské vztahy a spolupráci. Jedním pilířem partnerství bude podpora EU v barmských snahách o vytvoření silného a nezávislého soudnictví a posílení postavení lidských práv v Barmě, dále půjde například o obchodní a investiční spolupráci. Nabídka EU podpořit Barmu v jejím rozvoji přišla na konci loňského roku, kdy spolu obě strany podepsaly dohodu o evropské podpoře barmského mírového procesu.
Šéf Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák končí
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba oznámil, že nepodpoří prodloužení mandátu šéfa Českého telekomunikačního úřadu (ČTU) Pavla Dvořáka, kterému končí mandát 30. dubna. Ministr své rozhodnutí zdůvodnil nepovedenou aukcí kmitočtů pro vysokorychlostní internet. Aukce mobilních kmitočtů měla na trh přivést nového operátora, což by vedlo ke snížení cen pro zákazníky. Ministr Martin Kuba také vytýká šéfovi ČTU Pavlu Dvořákovi chyby ve vedení úřadu. ČTU avšak zastává názor, že zastavení aukce bylo na místě, neboť operátoři nabízeli částky přesahující 20 miliard korun, což by bylo pro úřad neúnosné a následně by se to projevilo i v cenách služeb.
Vůdkyně kubánských disidentek navštíví Španělsko, Polsko a Německo
Berta Soler, která reprezentuje skupinu kubánských disidentek Dámy v bílém, navštíví během své zahraniční cesty jako první Španělsko. Pokračovat bude do Polska, Německa a Panamy s cílem informovat tamější veřejnost o útlaku vlády a potřebách její země. Soler, které je 49, bude moct vycestovat díky migrační reformě Kuby. Organizace vznikla v roku 2003, když vláda zadržela odpůrce režimu, kteří byli později známi jako Skupina 75. Jejich ženy se rozhodly sdružit a vytvořily tak Dámy v bílém s cílem mírumilovně bojovat za politické vězně.
Slovenské Harakovce jou již dva roky bez řádně zvoleného starosty, o post není zájem
Víkendové volby na post starosty v Harakovce v okrese Levoča nebudou. Řádné komunální volby se konaly v listopadu 2010, nové volby se měly konat 12. března 2011, další by měly proběhnout loni v únoru. Nikdo se ale nepřihlásil a letos se situace opakuje znovu. V nejmenší obci okresu tak nadále tuto funkci vykonává Božena Melíšková (HZDS), protože podle zákona o obecním zřízení vede obec původní starosta až do dob, dokud nový nesloží slib. Melíšková je starostkou a obecní úřednicí zároveň, neboť na úřadě nemají ani jednoho zaměstnance. Starostka, jíž ke konci roku skončil pracovní poměr a momentálně je nezaměstnaná, pracuje nyní pro obec zdarma. Budoucnost v obci vidí pouze ve spojení se sousední větší obcí Dúbrava, jak to bylo do roku 1989. O přičlenění obou obcí však musí rozhodnout obyvatelé obou z nich ve dvou referendech. Potřebná je i legislativní změna, která by přičlenění umožnila.
Šéfka zahraniční politiky EU se setká s představiteli Kosova a Srbska před dalším oficiálním jednáním
Baronka Catherine Ashton by měla jednat během přístího týdne s představiteli Kosova a Srbska před 7. jednáním o normalizaci vztahů mezi zeměmi v Bruselu, které se má uskutečnit 20. března. Na čtvrtek je naplánováno setkání mezi baronkou Ashton a kosovským premiérem Hashimem Thacim a představiteli politických stran. V pátek by mělo následovat setkání v Bruselu se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem, premiérem Ivicou Dacicem a místopředsedou vlády Aleksanderem Vucicem. Tématem jednání bude pravděpodobně otázka severního Kosova.
Ministerstvo dopravy odložilo spuštění nového registru řidičů
Namísto nového registru řidičů poběží od pondělí opět jeho stará verze. Podle informací ministerstva dopravy nedopadly testy napojení řidičů na základní registry podle plánovaných představ. Uskutečněné testy měly být zátěžovou zkouškou, která měla ukázat zda bude nový systém schopen předejít situaci, která nastala minulý rok v prosinci, kdy systém zkolaboval a byl mimo provoz několik hodin. Nyní budou na novém systému registru pracovat technici a pokud půjde vše podle plánu, nová verze by mohla být spuštěna příští čtvrtek.