Organizace spojených národů nevyhověla žádosti skupiny 5 000 postižených Haiťanů o vyplacení odškodnění za následky cholery. Pro pozůstalé v petici požadovali 100 000 USD a pro nakažené 50 000 USD. Na nemoc zemřelo od října 2010 zhruba 8 000 obyvatel Haiti, půl milionu je nakaženo. Podle Bostonského Institutu pro spravedlnost a demokracii na Haiti (IJDH) cholera pochází od nepálských dobrovolníků mezinárodních mírových sil OSN. K rozšíření cholery přispělo také zemětřesení v lednu 2010, které zničilo infrastruktury v zemi a narušilo hygienické podmínky. OSN odpovědnost za nemoc popírá a odvolává se na Úmluvu o výsadách a imunitách OSN z roku 1947. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon ve čtvrtek oznámil rozhodnutí organizace haitskému prezidentovi Michellu Martelly.
Archiv rubriky: jižní Asie
Indická vláda má před sebou těžký úkol, chce prosadit ekonomické reformy
Parlament Indie má před sebou klíčové jednání o státním rozpočtu, na němž se vláda pokusí prosadit své návrhy zákonů na ekonomickou reformu. Kontroverzní jsou především návrhy z oblasti pojištění, důchodů a bankovního sektoru. Jejich prosazení je ale více než žádoucí, ekonomická situace Indie byla v poslední době složitá, země se potýkala s vysokou inflací. Vláda již představila plán fiskální konsolidace a přijala opatření, která by v příštím desetiletí měla do Indie přivést investory a výrazně zvýšit počet pracovních míst. Ministr financí Palaniappan Chidambaram musí předložit návrh rozpočtu nejpozději příští týden, dosavadní jednání byla neúspěšná kvůli postoji opozice.
Nepál zvolí Ústavodárné shromáždění
Vládnoucí i opoziční strany Nepálu se shodly na termínu voleb do druhého Ústavodárného shromáždění, vyhlášeny byly na 5. května 2013. Dočasnou vládu povede nejvyšší soudce Khil Raj Regmi. Nové shromáždění bude mít 491 členů, část bude zvolena přímo a část poměrně. Funkční období je stanoveno na 5 let. Hlavním úkolem Ústavodárného shromáždění bude vypracování nové ústavy, poté se shromáždění přemění v parlament. Největším problémem je zahrnutí institutu volené vlády, stávající prozatímní ústava podobné právo nezná. První Ústavodárné shromáždění bylo rozpuštěno loni v květnu, aniž by vyhlásilo novou ústavu.
Indie je pro Velkou Británii významným partnerem
Na oficiální návštěvě Indie to prohlásil britský premiér David Cameron a nabídl zemi posílení především obchodních vztahů. Hovořil rovněž o zpřísnění britské vízové politiky, která se však podle jeho slov nedotkne indických studentů, jimž bude i nadále umožněn neomezený vstup na britské univerzity. Podobně by chtěl vyjít vstříc i indickým obchodníkům a usnadnit jim přístup na britský trh. Na své druhé oficiální návštěvě Indie se britský premiér Cameron setká s prezidentem země Pranabem Mukherjeem a premiérem Manmohanem Singhem. Zlepšování indicko-britských vztahů může Indii přinést mnoho výhod, Velká Británie obchodní partnerství považuje za „jedno z nejvýznamnějších v 21. století“.
Pákistán: 4 mrtví při přestřelce v kanceláři vládního úředníka
V pákistánském Peshavaru došlo v pondělí k útoku mužů převlečených do policejních uniforem na kancelář vládního úředníka Muttahirzeba Khana. Dva ohlušující výbuchy přišly ve chvíli, kdy probíhalo setkání se zástupci místních kmenů a politických stran. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Měsíc před parlamentními volbami se podobné incidenty v Pákistánu zvyšují. Například v sobotu došlo k bombovému útoku namířenému proti šiítské komunitě v Quettě, při které zemřelo 85 lidí. Vedle Talibanu představuje pro zemi další hrozbu extremistická organizace Laskhar-e-Jhangvi (LeJ), zpravodajskými službami označená za nebezpečnou.
Pákistánsko-iránské vztahy posilují, ministři vnitra jednají v Teheránu
Federální ministr vnitra Pákistánu Rehman Malik v pondělí odjel na oficiální návštěvu Íránu, aby se v hlavním městě Teheránu setkal se svým íránským protějškem Mustafou Mohammad Najjarem. Hlavním programem jejich setkání bude diskuze o zlepšení vzájemných vztahů, bezpečnosti a opatřeních pro kontrolu obchodu s lidmi a pašování zboží, které je velkým problémem íránsko-pákistánských hranic. V zájmu obou zemí je i posílení obchodních vazeb a podpora podnikání. Na své zahraniční cestě Rehman Malik navštíví i íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
Maledivané budou volit svobodně, oznámil prezident
Maledivský prezident Mohammed Waheed Hassan Manik ujistil obyvatele země i mezinárodní partnery o svých maximálních snahách podporovat a rozšiřovat maledivskou demokracii. Podle svého mluvčího je prezident Waheed přesvědčen o tom, že je v národním zájmu země uskutečnit svobodné, rovné a všeobecné volby. To by se již mělo týkat i letošní prezidentské volby. Účast je povolena všem maledivským politickým stranám. Nezávislá maledivská volební komise stanovila datum konání na 7. září 2013. Prezident Waheed vyzval vlády spřátelených zemí a mezinárodní organizace, aby se podílely na přípravách a zajistily mezinárodní pozorovatele. Prezident země je od roku 2008 volen přímo, ústava však zakazuje účast nemuslimům, což by se nyní mohlo změnit.
Italská zbrojovka je obviněna z korupce, výkonný ředitel odstoupil
Výkonný ředitel italské zbrojařské firmy Finmeccanica Giuseppe Orsi odstoupil ze své funkce, neboť čelí totiž obvinění z úplatkářství. Zbrojovka je podezřelá, že poskytla úplatek, aby si Indie objednala 12 vrtulníků pro dopravu VIP osob AgustaWestland AW101. Britskoitalský výrobce vrtulníků zaplatil na 66 miliónů USD, aby získala kontrakt za 75 miliónů USD na 12 vrtulníků, z nich už byly 3 dodány. Indie krátce po zveřejnění kontrakt pozastavila a nyní ho chce celý zrušit, na což má podle protikorupční klauzule právo. Giuseppe Orsi obvinění popírá, stejně jako bývalý vrchní velitel indického letectva SP Tyagi odmítá přijetí úplatku.
Podle indikátoru OECD se eurozóna stabilizovala, ale Francie je stále slabá
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sestavila indikátor pro několik předních světových ekonomik, které vykazují zlepšení. Ve zprávě o světovém hospodářském výhledu podle OECD se eurozóna stabilizovala, přesto Francie zůstává stále oslabená. U všech členů OECD indikátor vzrostl po třetí v řadě. Nejvyšší indikátor zaznamenaly USA 101 body, Velká Británie 100,7 a Japonsko 100,3 body. Francie se dlouhodobě drží pod svým průměrem 100 na 99,3 body. Eurozóna se stabilizovala na dlouhodobém průměru 99,6, Čína naopak klesla na 99,5. Pozice Brazílie, Indie a Ruska se upevnila v podprůměrných hodnotách. Indikátor OECD má předvídat možnosti obraty v hospodářské činnosti a ukázat rozdílné hospodářské výhledy významných ekonomik.
Pakistánský premiér zamířil do Velké Británie, bude jednat s britským premiérem
Premiér Raja Pervez Ashraf odletěl v sobotu na oficiální návštěvu Velké Británie. Na programu má mimo jiné jednání s britským premiérem Davidem Cameronem. Obě země chtějí rozvíjet bilaterální vztahy a diskutovat o společných zájmech. Premiér Ashraf by se rovněž rád setkal se zástupci pákistánské komunity. Rozvoj britsko-pakistánských vztahů je pro Pákistán důležitý, Velká Británie je jeho druhým největším obchodním partnerem mezi zeměmi EU a zároveň od ní pochází nejrozsáhlejší rozvojová pomoc. Minulý měsíc navštívil Velkou Británii prezident Asif Ali Zardari.
Indie se potýká s nepokoji v Kašmíru, vyvolala je poprava teroristy
V roce 2001 došlo k útoku na indický parlament, při němž zahynulo 14 lidí. Tento čin měl na svědomí kašmírský terorista Afzal Guru. V roce 2002 nad ním by vynesen rozsudek smrti zvláštním soudem vytvořeným v rámci prevence proti terorismu. K výkonu rozsudku došlo 9. února po zamítnutí žádosti o milost indickým prezidentem Pranabem Mukherjee. Poprava vyvolala v problematické kašmírské oblasti na severu země vlnu odporu, Guruova rodina žádá o vydání těla a tvrdí, že o rozsudku nebyla informována. V reakci na nepokoje byl v Kašmíru vyhlášen zákaz vycházení a situaci kontroluje policie a armádní jednotky.
Barma posiluje své postavení v mezinárodním systému, navázala diplomatické styky s Arménií
V minulém roce Barma navázala užší oficiální kontakty s Malawi, Bhútánem, Lucemburskem nebo Islandem. První letošní zemí, se kterou upevnila své vztahy, se stala Arménie. Dohoda o diplomatických kontaktech na velvyslanecké úrovni byla podepsána 31. ledna v New Yorku. Od roku 1948, kdy Barma získala nezávislost, se jedná o již 111. zemi. V současnosti spravuje Barma po celém světě 30 ambasád, 2 stálé mise a 4 generální konzuláty, na svém území hostí zhruba stejný počet úřadů. Český úřad prozatím v Barmě chybí, jeho funkci plní zastupitelství v Bangkoku.
Čínská přítomnost v Gwadaru zvyšuje napětí v oblasti
Strategicky významný pákistánský přístav Gwadar ležící nedaleko Hormuzského průlivu je oblastí, o kterou se dlouhodobě zajímá jak Indie, tak Čína. Jde o významnou dopravní cestu, především pro transport ropy. Přítomnost čínských stavebních společností v přístavu Indie pozitivně nevnímá, obává se rozšíření vlivu Číny. Získáním přístavu Gwadar by Čína měla volný přístup do Arabského moře a výrazně by tak posílila své postavení v regionu. Čína je dále přítomna v Hambantotě na Srí Lance a bangladéšském Chittagongu. V posledních letech dochází v Číně i Indii k intenzivní modernizaci armád, momentálně jde o dva nejsilnější aktéry v oblasti.
Bangladéšský politik dostal doživotí, za zločiny proti lidskosti v boji o nezávislost
Přední bangladéšský politik a lídr hlavní islamistické strany Jamaat-e-Islami Abdul Kader Mullah, který je obviněný ze spáchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v Pákistánu v roce 1971, byl odsouzen k doživotnímu trestu. Konflikt si měl vyžádat více než 3 miliony mrtvých. Politik Mullah svou vinu popírá. V hlavním městě Dháce došlo k protestům proti rozsudku, na úterý byla dokonce vyhlášena generální stávka. Podle obhájců Mullaha a lidskoprávních organizací je trest pro všechny souzené nepřiměřeně vysoký a proces vyvolává pochybnosti.
Prezident Srí Lanky odmítl autonomii Tamilské oblasti
Prezident Srí Lanky Mahinda Rajapaksa v pondělí vyloučil udělení širší autonomie pro tamilský etnický stát ležící na jihu země navzdory dlouholetému vyjednávání. V rámci svého projevu v Trincomalee prezident prohlásil, že jakékoli vměšování cizích států je nežádoucí. Podle něj není zapotřebí vytvářet autonomní správu na etnickém základě. Prohlášení je nicméně v rozporu se třináctým dodatkem ústavy Srí Lanky i se sliby prezidenta. V pondělním společném prohlášení upozornily Iniciativa pro lidská práva v zemích bývalého Commonwealthu a Kampaň za mír a spravedlnost na Srí Lance generálního tajemníka OSN Ban Ki- moona na zhoršující se stav demokracie, lidských práv a právního státu na Srí Lance.
V sobotu došlo v Pákistánu ke 2 sebevražedným atentátům
Na vojenském stanovišti na severozápadě pákistánské provincie Khyber-Paštunkhwa došlo v sobotu k atentátu, při kterém zemřel sám atentátník, 13 vojáků a 10 civilistů. Druhý útok se odehrál v okrese Marwat, kdy vojenské a polovojenské pákistánské síly zneškodnily 11 teroristů. Za oběma útoky stojí organizace Taliban. Podle vyjádření Ehsanullaha Ehsana, mluvčího pákistánské odnože Talibanu, je to pomsta za spolupráci místní armády se Spojenými státy americkými.
OSN: Izraelské osady porušují palestinská práva
Zpráva Rady OSN pro lidská práva konstatovala, že výstavba a existence izraelských osad ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu „znamená vážné porušení“ lidských práv. „Motivací pro zastrašování a násilnosti páchané na Palestincích a jejich majetku je snaha vypudit místní populaci z území, aby izraelské osady mohly dále růst,“ stojí dále ve zprávě OSN. Problematika osad podle OSN porušuje čtvrtou Ženevskou konvenci, která zakazuje transfer vlastního obyvatelstva na okupované území. Zástupci Francie, Pákistánu a Botswany, kteří se na vzniku zprávy podíleli, dále vyzvali Izrael, aby zastavil veškeré aktivity jakkoli s problematikou osad spojené. Podle vyjádření izraelského ministerstva zahraničí je zpráva OSN pouze kontraproduktivní a poškozuje mírový proces s Palestinci. Rada OSN pro lidská práva je navíc prý zaujatá a posuzuje věci jednostranně. Izrael před dvěma dny odmítl další spolupráci s Radou.
Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice
Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.
USA mají obavy z postupu Pákistánu, který oznámil propouštění vězněných představitelů Talibanu
Pákistánské ministerstvo zahraničí oznámilo svůj záměr propustit z pákistánských věznic několik vězněných Afghánců, stoupenců Talibanu, na podporu stabilizačního procesu v sousedním Afghánistánu. Propuštění vězni by se měli stát prostředníky při vyjednávání mezi afghánskou vládou a vrcholnými představiteli Talibanu. USA ale vyjádřily své pochybnosti k chystanému kroku. Obávají se, že propuštění Afghánci, mezi které patří i původně druhý nejvyšší představitel Talibanu Abdul Ghání Baradar, se vrátí do čela této organizace.
Americký Federální úřad pro letectví zakázal provoz dopravního letadla Boeing 787 Dreamliner
Omezení se vztahuje pouze na 6 dopravních letadel Dreamliner, které provozují americké aerolinky United Airlines. Příčina technických problémů, jež letadla Dreamliner doprovázejí již několik týdnů, je mnohem vážnější, než se původně očekávalo. V důsledku úniku žíraviny z lithiových baterií totiž může dojít k vypuknutí požáru na palubě letadla. Jako první země provoz Dreamlinerů zakázalo Japonsko, kde ve středu došlo k zatím poslednímu nouzovému přistání Boeingu 787. Následně bylo použití letounů zakázáno v USA, Evropě a v Indii.
Nejvyšší soud v Pakistánu vydal příkaz k zatčení premiéra
Na premiéra Pakistánu Pervez Ashrafa vydal Nejvyšší soud soudní příkaz k zatčení z důvodu 15 obvinění z korupce. Braní úplatků se měl premiér dopustit v roce 2010, kdy byl ministr pro vodní hospodářství a energetiku. Soudní příkaz k zatčení přišel v době, kdy klerik Tahirul Qadri v čele tisícové demonstrace požadoval rezignaci vlády. Podle některých analytiků má právě klerik Qadri podporu soudců a armády. Předchozí premiér Yousuf Raza Gilani musel rezignovat na svůj post loňského června poté, co byl odsouzen za pohrdání soudem.
V Pákistánu přišlo o život 14 vojáků
Na 14 zabitých a nejméně 25 zraněných si vyžádala nedělní exploze bomby v Pákistánu. K neštěstí došlo u hranic s Afghánistánem v severním Vazíristánu, nestabilním regionu se silným vlivem organizace Taliban. Výbušnina zasáhla projíždějící konvoj pákistánských vojáků. Útok potvrdila místní policie. Nástrahy na vojáky v podobě výbušnin nejsou v zemi ničím výjimečným, Taliban tak reaguje na nesouhlas se „spolčením“ Pákistánu se Západem.
V Saúdské Arábii popravili ženu ze Srí Lanky
Ve středu byla v Saúdské Arábii popravena žena, která pracovala jako hospodyně u saúdské rodiny v Rijádu. K popravě došlo kvůli jejímu údajně úmyslnému zabití novorozence, k němuž došlo v roce 2005. Tehdy 17 letou Rizanu Nafeek obvinila matka dítěte z vraždy. Organizace Amnesty International (AI) zabývající se lidskými právy ale pochybuje o její vině. Podle AI byla Srílančanka donucena k přiznání se pod tlakem. K situaci se vyjádřila Catherine Ashton, šéfka zahraniční politiky EU. „Popravou jsem zděšena a soucítím s rodinou oběti.“ Připomněla, že EU je proti trestu smrti. V této ropné velmoci nejsou tresty ničím výjimečným. Podle saúdskoarabského ministerstva vnitra se v roce 2012 uskutečnilo 76 poprav.