Ankara a Káhira se dohodly na odstranění cel při dovozu egyptské bavlněné příze do Turecka. Jedná se o významný posun v rámci nastartování egyptské ekonomiky a obchodu po politicko-společenských změnách v zemi na Nilu. Egyptský ministr průmyslu a zahraničního obchodu Hatem Saleh nařídil Radě pro export textilu, aby navýšila dodávky zboží pro Turecko. Osvobození od cel a levné náklady na dopravu pomohou vyrovnat se se silnou konkurencí výroby příze ze zemí jižní Asie, jako je Bangladéš či Indie. Dohoda platí od začátku letošního roku.
Archiv rubriky: jižní Asie
Pákistán hlásí sedm mrtvých po americkém útoku bezpilotním letounem
Během dvou amerických útoků bezpilotním letounem, jejichž cílem byly 2 budovy ve městě v Severním Vazíristánu v Pákistánu, jež mají být útočištěm pákistánských povstaleckých skupin, zahynulo nejméně 7 rebelů. V letošním roce stejným způsobem zahynulo nejméně 24 lidí. Během volebního období prezidenta Baracka Obamy výrazně vzrostl počet útoků bezpilotními letouny, jejichž využívání je předmětem dlouhodobého sporu mezi USA a pákistánskou vládou, která tvrdí, že podobné útoky nejvíce zasahují civilní obyvatelstvo.
Dva indičtí vojáci byli zastřeleni v Kašmíru
V druhém incidentu během posledních několika dní byli v přestřelce v blízkosti tzv. Linie kontroly, která rozděluje Kašmír na dvě administrativní oblasti spravované indickou, respektive pákistánskou vládou, zastřeleni dva vojáci indické armády, jeden byl vážně zraněn. Podle informací indické armády překročila skupina příslušníků pákistánských ozbrojených sil Linii kontroly v oblasti distriktu Mendhar přibližně 220 km severně od indického města Jammu, kde na ně indické pohraniční jednotky zahájily palbu. Podle indických představitelů se jedná o další provokaci ze strany Pákistánu. Pákistánská vláda však jakoukoliv účast na incidentu popřela a obvinění z překročení Linie kontroly označila jako neopodstatněná.
Indické a pákistánské jednotky se střetly v Kašmíru v pohraničním incidentu
K incidentu došlo v blízkosti hlavní silnice mezi městem Muzaffarabad v pákistánské části Kašmíru a městem Srinagar v indickém Kašmíru, blízko tzv. Linie kontroly, která rozděluje Kašmír na dvě administrativní území spravovaná oběma zeměmi. V přeshraniční přestřelce byl jeden pákistánský voják zabit a další byl vážně zraněn, avšak ani jedna jednotka, která se přestřelky zúčastnila, podle mluvčích jednotlivých ministerstev obrany Linii kontroly nepřekročila. V Kašmíru, který si obě země nárokují, je od roku 2003 křehké příměří. Přeshraniční provokace a přestřelky jsou vcelku obvyklé, avšak jen málokdy mají nějaké oběti.
Nepálský plukovník Kumar Lama byl zatčen ve Velké Británii
Plukovník Kumar Lama byl zatčen britskou policií ve svém domě ve Východním Sussexu a byl obviněn ze zločinů proti lidskosti spáchaných v Nepálu během občanské války v roce 2005. Údajně se měl plukovník dopustit úmyslného týrání v kasárnách Gorusinghe v Kapilvastu. Zatčení vyvolalo rozhořčení nepálské vlády, která ihned žádá jeho propuštění. Plukovník Kumar Lama v současné době pracuje pro OSN v Jižním Súdánu, předtím sloužil jako člen mírových jednotek OSN v Sierra Leone a Libanonu.
CNN zveřejnila seznam 10 klíčových teroristických vůdců světa
První místo v seznamu obsadil Abu Yahya al-Libi, druhý muž v hierarchii Al-Kaidy, který měl na starost vnější operace proti Západu. USA nabízely za jeho dopadení 1 milión USD, v červnu 2012 byl zabit. Na 2. místo se dostal Fahd Mohammed Ahmed al-Quso, který zabil 17 amerických námořníků, na 3. místě se umístil šéf Al-Kaidy v Pákistánu Badr Mansoor, oba teroristé měli být zabiti v roce 2012. V seznamu také figuruje americký muslim původem z Bosny Adis Medunjanin, který byl odsouzen v roce 2012 na doživotí za to, že plánoval sebevražedný atentát v newyorském metru v roce 2009. Medunjanin byl členem Al-Kaidy, několik dní před uskutečněním plánu jej zadržela policie.
Indie a Pákistán se střetly na hranicích sporného regionu Kašmír
Obě země obviňují druhou zemi ze zahájení střelby, Pákistán uvedl, že indičtí vojáci zaútočili na vojenské stanoviště Haji Pir, naopak Indie tvrdí, že Pákistán „zahájil nevyprovokovanou střelbu“. Ve střetu zemřel jeden voják a další byl zraněn. Region Kašmír patří ke sporné oblasti, na níž si obě země dělají nárok. K příměří došlo v roce 2003, o 5 let později Indie pozastavila mírový proces po útocích pákistánských militantních skupin. K obnově jednání došlo v únoru minulého roku.
Vůdce jedné z hlavních pákistánských povstaleckých organizací Mullah Nazir byl zabit při útoku bezpilotních letounů
Mullah Nazir je jedním z nejvýše postavených povstaleckých vůdců, které se zatím podařilo americké armádě pomocí dronů zneškodnit. Útok byl proveden v blízkosti města Wana v Jižním Wazíristánu, neklidném regionu na severozápadě Pákistánu, ve kterém operuje několik povstaleckých organizací vysílající ozbrojence do bojů s jednotkami ISAF v Afghánistánu. Útoky bezpilotních letadel na území Pákistánu jsou dlouhodobě kritizované pákistánskou vládou, avšak zabití Mullaha Nazira může podle analytiků vyvolat hlubokou krizi mezi Washingtonem a Islámábádem. Pákistánští vojenští velitelé vnímali Nazira jako klíčovou postavu pro udržení vnitřní bezpečnosti, jelikož byl všeobecně znám svými spory s pákistánskou odnoží Talibanu.
OSN upozorňuje na nárůst teroristických útoků v Pákistánu
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon odsoudil stupňující násilí namířené proti náboženským skupinám v Pákistánu a žádá, aby byli viníci postaveni před soud. V neděli byl proveden útok na 3 autobusy přepravující poutníky z poutního místa Shia do Íránu, 20 osob bylo zabito a 25 zraněno, další útok byl spáchán minulý týden na členy vlády, který si vyžádal 21 životů.
OSN je znepokojena zprávami o zastrašování soudců na Srí Lance
Nezávislá expertka OSN Gabriela Knaul upozorňuje na nárůst útoků proti soudcům a soudním úředníkům na Srí Lance. Nedávné obvinění předsedy Nejvyššího soudu Bandaranayake může podle ní dokazovat nedostatky v nezávislosti soudnictví v zemi. Jeho proces považuje za zpolitizovaný a nedostatečně transparentní. Dále apeluje na orgány Srí Lanky, aby soudnictví fungovalo na spravedlivých procesech a nebylo ovlivňováno vnějšími tlaky. Zároveň vyzývá zákonodárství Srí Lanky k úpravě ústavy v souladu s normami mezinárodních lidských práv.
V Pákistánu bylo zabito 7 humanitárních pracovníků
Neznámí ozbrojenci zastřelili 6 žen a 1 muže pracujících pro dětské středisko. Útok byl proveden na automobil, ve kterém se humanitární skupina vracela z komunitního střediska pro děti provozovaného pákistánskou charitou Ujala, uvedl místní policejní důstojník Abdur Rašíd Khan. Řidič vozidla je těžce zraněn. Podobný útok se v Pákistánu stal již v prosinci, kdy ve městech Karachi a Peshawar bylo zabito 6 dobrovolníků OSN, kteří pracovali na kampani na očkování proti dětské obrně.
Indie a Rusko podepsaly novou dohodu o obraně
Během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Indii obě země podepsaly novou dohodu o obraně v hodnotě 2,9 miliard USD, na základě níž Indii koupí 42 stíhaček a 71 helikoptér. Ročně Indie s Ruskem uskuteční obchodní dohody za 10 miliard USD, na pondělním setkání s indickým premiérem Manmohan Singh prezident Putin uvedl, že do roku 2015 by se celkový objem transakcí měl zvýšit na 20 miliard USD. Nedávno přitom Indie podepsala kontrakty o obraně s USA, Francií či Izraelem, podle BBC se Rusko obává své dominantní postavení v dodávání zbraní do Indie.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon odsoudil útok na politické shromáždění v Pákistánu
Sebevražedný bombový útok v severozápadním Pákistánu si v sobotu vyžádal 10 mrtvých a 17 vážně zraněných osob. Došlo k němu na politickém shromáždění v Peshawar, hlavním městě provincie Khyber Pakhtunkhwa. Mezi zabitými je i Bashir Ahmad Bilour, ministr tamní vlády a odpůrce hnutí Taliban. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon apeluje na zástupce OSN a pákistánskou vládu, aby ještě zvýšili své úsilí v boji proti terorismu.
OSN odsuzuje smrtící útoky na pracovníky OSN působící v Pákistánu
Dětský fond OSN (UNICEF) a Světová zdravotní organizace (WHO) prozatím pozastavují veškeré aktivity v rámci kampaně na pomoc proti dětské obrně v celém Pákistánu. Nedávné útoky na pracovníky OSN si vyžádaly 8 lidských životů během 2 dnů. Žádná skupina se doposud nepřihlásila k útoku, ale o Talibanu je známo, že se dlouhou dobu kriticky vyjadřuje proti zmíněné kampani. Pákistán, Afganistán a Nigérie jsou jediné země, kde je choroba endemická, tedy přenositelnost viru nebyla nikdy zastavena.
Dobrovolníci OSN byli zastřeleni v Pákistánu
Ve městech Karachi a Peshawar zabili v úterý útočníci 6 pákistánských zdravotnic, které pracovaly na kampani na očkování proti dětské obrně. Útoky má zřejmě podle stanice Al-Jazeera na svědomí teroristická organizace Taliban, která očkování a obdobné činnosti považuje za „spiknutí západu“. Ministr zdravotnictví provincie Karachi Sagheer Ahmed uvedl, že vláda stáhla 24 000 humanitárních pracovníků z bezpečnostních důvodů. Podle analytiků jsou zdravotníci a humanitární pracovníci snadným terčem rebelských skupin.
V indickém parlamentu byl schválen návrh zákona o otevření maloobchodního trhu zahraničním investorům
Schválení kontroverzního a dlouho diskutovaného zákona, který na několik týdnů zablokoval indickou dolní sněmovnu, je velkým úspěchem indické vlády. Po dvou dnech vášnivé a na ostrá slova ne příliš skoupé debaty nakonec vládní návrh zákona, který umožňuje zahraničním investorům vstoupit až do výše 51% na indický maloobchodní trh, získal podporu 253 zákonodárců, proti bylo 218. Opozice však zákon tvrdě kritizuje, neboť podle ní vstup nadnárodních řetězců supermarketů na domácí trh zapříčiní ztrátu mnoha pracovních míst drobných obchodníků a poškodí chudé.
V USA byla odsouzena čínská společnost za ilegální vývoz materiálu do pákistánské jaderné elektrárny
Čínská společnost Huaxing Construction, jejíž vrcholný management je spojován s pekingskými vládními kruhy, byla v USA odsouzena k zaplacení pokuty v hodnotě 3 milionů USD. Americký soud společnost uznal vinnou za to, že ilegálně expedovala vysoce odolné povlaky do pákistánské jaderné elektrárny Chashma II, která se nachází v blízkosti města Chasma v provincii Punjab na severu země. V USA je jakýkoliv s jádrem spojený export do Pákistánu od roku 1998, kdy Pákistán opálil první zkušební jadernou nálož, zakázán.
V rozvojových zemích chybí kvalifikovaní lékaři, pomoc se zaměřuje na výstavbu nemocnic
Světová banka (SB) v rámci své studie, která se zaměřila především na indický venkov, upozornila na problém týkající se systému poskytování zdravotní péče v rozvojových zemích. Zatímco je kladen velký důraz na výstavbu nemocnic, obstarávání dobrovolníků či přísun co největšího množství léků, nicméně je opomíjena dostatečná kvalifikace lékařů a zdravotního personálu. Podle ekonoma SB a autora studie Jishnu Dase je „situace neudržitelná“, proto je nutné v rámci výstavby zdravotnické infrastruktury zkvalitnit i péči o pacienty.
Růst indické ekonomiky zpomalil na 5,3%
Propad růstu indické ekonomiky ve třetím čtvrtletí tohoto roku z 5,5 % ve čtvrtletí předchozím tak potvrdil obavy analytiků z nedostatečných snah současné vlády o nastartování indické ekonomiky. Přestože vláda iniciovala řadu návrhů ekonomických reforem, jako je kontroverzní zákon o otevření indického maloobchodního sektoru nadnárodním obchodním řetězcům nebo snížení úrokových sazeb centrální bankou, vlivem poklesu zahraničních investic, snížené poptávky na klíčových zahraničních trzích a patové situace v indickém parlamentu dosáhlo současné tempo růstu úrovně tříletého minima.
Vietnam a Indie odmítají orazítkovat nové čínské pasy
Jádrem problému jsou nové čínské cestovní pasy, které obsahují mapu Číny, a to včetně Taiwanu a sporných ostrovů v Jihočínském moři. Podle vietnamských úřadů mapa narušuje vietnamskou státní suverenitu. Ke konceptu nové mapy již podali stížnost také filipínští a taiwanští státní představitelé. Vietnam spolu s Indií, která se přidala k protestům kvůli zobrazení dvou himálajských regionů, o které vede s Čínou teritoriální spory, odmítá vstupní víza v nových čínských cestovních pasech orazítkovat a namísto toho uděluje čínským občanům víza na samostatném papíru. Filipíny zatím nové čínské pasy uznávají, avšak podle mluvčího ministerstva zahraničí zvažují všechny své možnosti pro případný další postup.
Pákistán zasáhla vlna hackerských útoků
Cílem hackerských útoků se staly primárně stránky s pákistánskými doménami. Hackeři využili chyby v zabezpečení systému doménových jmen a přesměrovali návštěvníky serverů na další stránku, jež obsahovala fotografii dvou tučňáků pochodujících přes most a slogan „Pakistan Downed“. Podle BBC byly zasaženy též lokální domény globálních společností, jako jsou Google, Apple, Yahoo či eBay. Vlastní servery prolomeny nebyly, avšak služby jako je Gmail byly dočasně nedostupné. Motivy útočníků, kteří jsou podle neoficiálních zpráv zřejmě pákistánského a tureckého původu, nejsou známy, avšak účelem útoků bylo pravděpodobně poukázat na nedostatky systémů spravovaných společností PKNIC, která má na starosti administraci pákistánské webové domény.
V Indii se mají sejít parlamentní strany k projednání ekonomických reforem
Vládní koalice v Indii svolala jednání, k němuž přizvala všechny parlamentní strany, aby projednaly ekonomické reformy a možnost otevření maloobchodního odvětví zahraniční konkurenci. K jednání by mělo dojít během pondělí. Opozice reformy kritizuje a tvrdí, že otevření maloobchodního odvětví zahraničí dopadne negativně na malé podnikatele. Vláda naopak argumentuje, že reformy jsou důležité znovu nastartování ekonomiky. Podle vládního návrhu mohou velké nadnárodní firmy koupit až 51 % podílu v maloobchodním sektoru.
Země jihovýchodní Asie podepsaly pakt o lidských právech
Na každoročním summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), které sjednocuje Kambodžu, Vietnam, Thajsko, Laos, Barmu, Indonesii, Malajsii, Singapur, Filipíny a Brunej, podepsali představitelé států dohodu o lidských právech. Ve stejný den podpisu paktu deklarovala Čína práva na oblast Jihočínského moře, u něhož se předpokládá, že je bohaté na nerostné minerály, svůj nárok na území vznesl i Vietnam, Malajsie, Filipíny a Brunej. Ministři pro zahraniční věci zemí ASEAN rovněž diskutovali násilné střety mezi muslimy a buddhisty v barmské provincii Rakhine, kde od července zemřelo na 180 lidé. Na summitu bude projednán i vznik bezcelní obchodní zóny zemí ASEAN s Čínou, Japonskem, Jižní Koreou, Indií, Austrálií a Novým Zélandem.