Holandské lékařské centrum povede mezinárodní vyšetřování obchodu s orgánů

Tříletý výzkum, který povede Erasmus Medical Center (EMC) v Rotterdamu, bude financován Evropskou komisí a zaměří se na Rumunsko, Švédsko, Bulharsko a Španělsko, spolupráci přislíbil i Europol. Vyšetřování se má především týkat nelegálních transplantací v Kosovu v roce 2008, kdy několik podezřelých bylo v květnu zatčeno v Izraeli. Evropská rada již v roce 2010 obvinila tehdejšího kosovského premiéra Hashim Thaciho, který vedl Kosovo Liberation Army (KLA) ze zapojení se do obchodu s orgány, ten obvinění popřel. V Indii, Pákistánu a Bangladéši lidé v chudobě často prodávají své orgány. Po EMC je vidět „nárůst obchodu s lidskými orgány, kdy pacienti cestují do zahraničí pro transplantaci orgánu, kterou v cizině koupí“.

Barmská opoziční politička Aung San Sui Kyi navštíví Indii

Na své zahraniční návštěvě se držitelka Nobelovy ceny setká s indickým premiérem Manmohan Singh, rovněž navštíví univerzitu v Delhi, kde v 60. letech studovala. Indie podporuje prodemokratické změny v Barmě, mnoho barmským studentů po vojenském převratu v roce 1988 odešlo právě do Indie. Na začátku tohoto roku byl indický premiér Singh v Barmě na dvoudenní zahraniční cestě. Barma má strategické postavení mezi Indií a Čínou a odhaduje se, že se na jejím území nacházejí zásoby ropy a zemního plynu.

OSN přiznává selhání při ochraně civilistů na Srí Lance

Podle nové zprávy OSN dostatečně nechránila civilisty během občanské války na Srí Lance, z čehož by OSN podle jejího generálního tajemníka Ban Ki-Moona měla vyvodit „dalekosáhlé důsledky“. Konflikt mezi vládními jednotkami a tamilskými rebely, který trval 26 let, byl oficiálně ukončen v březnu 2009. Důsledkem války zemřelo v zemi na 100 000 lidí, podle OSN na 40 000 z nich během posledních 5 měsíců bojů.

Nejchudší rodiny v Pákistánu dostanou příspěvek na dítě, které chodí do školy

V rámci čtyřletého programu Waseela-e-Taleem, který je podporovaný Světovou bankou (SB) a Velkou Británií, dostane podle BBC rodina příspěvek ve výši 2 USD měsíčně, pokud jejich dítě bude navštěvovat základní školu. Příspěvek má umožnit 3 milionům nejchudším pákistánským dětem základní vzdělání. Země svou iniciativu oznámila na tzv. Malala den, který je pojmenovaný po 15leté dívce, která byla postřelena kvůli navštěvování školy, základní vzdělání je totiž pro dívky v oblastech pod kontrolou Talibanu zakázané. Nejchudší rodiny již mohou v rámci programu Benazir Income Support Programme (BISP) získat 10 USD měsíčně na základní výdaje.

Velká Británie ukončí svou finanční pomoc Indii do roku 2015

Podle tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening dosáhla Indie ekonomického pokroku a patří mezi nejrychleji se rozvíjející státy, proto Velká Británie ukončí zemi svou finanční pomoc v hodnotě 319 milionů USD. Indický ministr Salman Khurshid následně reagoval slovy, že „rozvojová pomoc je minulostí a obchod je budoucností“. S tím ale nesouhlasí charity a občanská sdružení, která tvrdí, že rozhodnutí o ukončení finanční pomoci je předčasné a může negativně ovlivnit nejchudší obyvatele Indie. Charitativní mezinárodní společnost Oxfam uvádí, že „jedna třetina nejchudších lidí na světě žije právě v Indii“. Velká Británie nechá dokončit všechny programy rozvojové spolupráce do roku 2015, nové již ale podepisovat nebude. Indie patřila mezi největší příjemce britské pomoci, minulý rok ji předběhla Etiopie.

Indie a Kanada se dohodly na podmínkách o exportu uranu

Rychlý ekonomický růst Indie v posledních letech má za následkem zvyšující se poptávku po energii, kterou chce země uspokojit rozšířením jaderných elektráren. Dohoda mezi Indií a Kanadou byla podepsána již v roce 2010, stále ale přetrvávaly nejasnosti ohledně obchodu. Smlouva ukončuje kanadský zákaz exportu uranu do Indie z roku 1976 poté, co Indie vyrobila svou první atomovou bombu nazvanou „Usmívající se Buddha“. Do roku 2050 by asijská země chtěla získávat 50 % celkové vyráběné energie z jaderných elektráren, počet reaktorů by se měl zvýšit na 30. Na začátku měsíce uzavřela Indie dohodu na zahájení jednání o civilní jaderné spolupráci s Austrálií, na jejímž území se nachází přibližně 40 % světových zásob uranu.

Afghánský prezident kritizuje USA

Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval americké vojenské velení a politické představitele, že vedou válku v Afghánistánu a nezaměřují se více na zahraniční hrozby pro Afghánistán, jako je například Pákistán. vztahy mezi Afghánistánem a Pákistánem se zhoršily. Afghánský prezident také kritizoval západní média, že hovoří o budoucím kolapsu Afghánistánu, až vojska USA a NATO v roce 2014 odejdou. Podle Hamida Karzaie se život v Afghánistánu změnil hodně k lepšímu a vyzval své krajany žijící v zahraniční, aby se vrátili do Afghánistánu.

Bangladéš obvinila uprchlíky z barmské muslimské menšiny Rohingya ze spoluúčasti na útocích vůči buddhistickým klášterům na jihovýchodě země

Podle bangladéšských vládních představitelů se příslušníci barmské muslimské menšiny zúčastnili nepokojů na jihovýchodě země, které propukly poté, co radikální islamisté objevili fotku spáleného Koránu na facebookovém profilu mladého buddhisty. Na jihovýchodě země, blízko hranic s Barmou, bylo podle informací policie napadeno a vypáleno více než dvanáct buddhistických klášterů a svatyň a více než 50 domácností patřící buddhistickým rodinám. Útoky na zástupce buddhistické menšiny, která v Bangladéši tvoří méně než 1% z celkových 150 milionů obyvatel, jsou jedním z největších případů sektářského násilí v Bangladéši za posledních několik let. Barmští Rohingyové jsou ve své domovině terčem útoků ze strany buddhistického obyvatelstva ve státě Rakhine, které kulminovaly letos v červnu. Bangladéš ani Barma však jejich status oficiální menšiny neuznávají.

Podle americké studie jsou útoky dronů v Pákistánu nevhodné

Univerzita Stanford vypracovala odbornou studii podle které jsou útoky amerických bezpilotních letadel v Pákistánu nevhodné. Drony podle americké studie zabíjí příliš mnoho civilních obyvatel a obyvatelstvo značně traumatizují. Studie také poukazuje na fakt, že jen 2% zabitých americkými drony představují cíle z kategorie „High level“. Kampaň amerických bezpilotních letadel je přitom zdůvodňována právě útoky na cíle z kategorie „High level“. Útoky bezpilotních letadel jsou také sporné z pohledu mezinárodního práva a vyvolávají neshody mezi USA a Pákistánem.

Indii zasáhla celonárodní stávka

Stávka, vyhlášená hlavní a největší indickou opoziční stranou Bharatiya Janata Party ve spolupráci s odbory a komunistickými stranami, uzavřela školy, podniky a ochromila veřejnou dopravu ve většině indických měst. Stávka byla svolána v reakci na oznámení vlády o záměru otevřít indický maloobchodní trh nadnárodním obchodním řetězcům. Podle vládního návrhu budou moci globální firmy, jako je Tesco či Wallmart, získat až 51% podíl v podnicích, které nabízejí víceznačkový sortiment zboží. Zároveň vláda oznámila 14% zvýšení cen pohonných hmot, v současnosti subvencovaných státem. Hlavní koaliční partner vládní strany Indian National Congress, strana The Trinamool Congress, oznámila stažení svých ministrů z vlády. Jejich demise se očekává v průběhu dneška.

Súdán zablokoval přístup na YouTube

Podle představitele súdánské vlády byl v zemi zablokován přístup na portál YouTube, kde je ke shlédnutí film urážející proroka Muhammada s názvem „Innocence of Muslims“. Vlastník webu Google Inc. zablokoval stránky v důsledku násilných protestů kolem amerických ambasád v severní Africe a na Blízkém východě přístup k filmu v Egyptě, Libyi, Indii a Indonésii. Přesto odmítl požadavek Bílého domu na úplné stažení videa z webové stránky. Jelikož se nezdařilo omezení přístupu pouze k samotnému videu, byla súdánská vláda nucena znepřístupnit celý web.

Pákistán: armáda zakročila proti stovkám demonstrantů

Pákistánská armáda dnes v Islámábádu za použití slzného plynu a výstražné střelby zakročila proti stovkám demonstrantů, povětšinou studentů, kteří se shromáždili v blízkosti enklávy, ve které jsou situované ambasády Spojených států a dalších západních zemí. Americké ministerstvo zahraničí v reakci na pokračující protesty na území Pákistánu důrazně varovalo americké občany před cestováním do této země a zároveň varovalo Američany nacházející se přímo na území Pákistánu před možnými útoky na jejich osobu. Nepokoje v Islámábádu jsou pokračováním vlny protestů v převážně muslimských zemích, kterou vyvolalo zveřejnění filmu zesměšňujícího islám a proroka Mohameda.

 

Indie a Pákistán podepsaly dohodu o uvolnění vzájemné vízové povinnosti

Dohoda byla podepsána na včerejším jednání ministrů zahraničí obou zemí v Islamabádu. Umožňuje snadnější získání víz zejména pro podnikatele, ale i starší osoby, novináře či děti. Zvláštní kategorie víz byla zřízena pro poutníky a návštěvníky přeshraničních náboženských slavností. Úplnou novinkou je pak zavedení turistických víz pro skupiny. Cestování mezi Indií a Pákistánem bylo do současnosti podle analytiků velice obtížné právě kvůli přísným vízovým omezením, zavedení benevolentnější vízové procedury tak může být jedním z dalších kroků k uvolnění napjatých vztahů mezi oběma zeměmi od obnovení mírových rozhovorů v minulém roce.

Americká ministryně zahraničí chce oficiálně označit pákistánskou síť Haqqani za teroristickou

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila Kongresu Spojených států amerických, že chce oficiálně uznat pákistánskou síť Haqqani za teroristickou. Skupina podle ní poskytuje zdroje materiální i lidské teroristům z Al-Kaidy a Talibanu. S oficiálním označením za teroristickou skupinu bude pro americkou administrativu její příslušníky věznit a vyslýchat, stejně jako zadržovat její podporovatele. Mluvčí pákistánské ambasády ve Washingtonu Nadeem Hotiana prohlásil, že lidé ze sítě Haqqani nejsou Pákistánci a Pákistán bude spolupracovat s USA boji proti této skupině.

Humanitární pracovníci organizace Save the Children budou vyhoštěni z Pákistánu

Představitelé pákistánských tajných služeb obvinili pracovníky humanitární organizace Save the Children, která operuje na území Pákistánu více než 30 let, ze spoluúčasti na operaci americké CIA při dopadení a zabití teroristického vůdce Osamy bin Ladena. Mluvčí humanitární organizace v Londýně prohlásil, že Save the Children bude požadovat vysvětlení od pákistánských úřadů ve věci obvinění a následného vyhoštění pracovníků, které se má uskutečnit do dvou týdnů. Zatím není stále jasné, zda-li bude humanitární organizaci dovoleno vyhoštěné pracovníky nahradit novým personálem. Pákistánská vláda se k incidentu zatím oficiálně nijak nevyjádřila.

Amnesty International obvinila maledivskou vládu z používání násilí vůči účastníkům pokojných demonstrací

Podle lidskoprávní organizace se od únorové rezignace prvního demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Nasheeda radikálně zvýšil počet nevyprovokovaných násilných střetů mezi maledivskými bezpečnostními složkami a účastníky pokojných protivládních demonstrací. Maledivská policie se podle lidskoprávní organizace dopustila bití, svévolných zadržení a mučení. Amnesty International dále odsoudila nedávné soudy s mladými dívkami, které byly odsouzeny kvůli mravním přečinům vůči islámskému právu šaría k veřejnému zbičování. Únorový přesun moci, který se uskutečnil po týdnech masivních protestů opozice podporovaných policií a islamistickými skupinami, byl podle Nasheeda vojenským převratem, avšak podle Národní vyšetřovací komise podporované Ministerskou akční skupinou Commonwealthu byl přesun moci na Maledivách legální.

Indie a Čína po 4 letech obnoví společná vojenská cvičení

Rozhodnutí bylo uveřejněno poté, co v hlavním městě Indie Nové Dillí došlo ke schůzce ministrů obrany obou zemí. K obnovení spolupráce by podle závěrečného prohlášení mělo dojít v nejzazším možném termínu. Čínský ministr obrany generál Liang Guanglie se tak po 8 letech stal prvním ministrem obrany, který navštívil Indii. Společná vojenská cvičení obou zemí byla zahájena v roce 2007, a poté po sérii diplomatických sporů v roce 2008 přerušena.

Ekonomický růst Indie předčil odhady analytiků

Ve druhém čtvrtletí letošního roku indická ekonomika zaznamenala růst 5,5%, a to i navzdory původním odhadům, které se pohybovaly na hranici 5,2%. Nadále však přetrvávají obavy ohledně dalšího vývoje, a to zejména z důvodu pomalého zavádění reformních opatření, klesajícího objemu výroby a zahraničních investic, které v červnu zaznamenaly meziroční pokles 78%.

V Pákistánu došlo k útoku na příslušníky americké ambasády

2 příslušníci americké ambasády v Pákistánu byli zraněni, když v jejich autě vybuchla bomba. K útoku došlo v pákistánském městě Peshawar. Americká diplomacie to označila za jednoznačný teroristický útok. Peshawar je městem, které leží na cestě do Afghánistánu a k útokům zde dochází poměrně často. Američané jsou v zemi velmi nepopulární, kvůli útokům bezpilotních letounů, které v rámci NATO v Pákistánu podnikají. 

Pentagon uvažuje nad právním zásahem proti chystané knize o smrti Usámy Bin Ládina

Jeh Johnson, přední právník ministerstva obrany, prohlásil, že americký Pentagon uvažuje nad právním zásahem proti Mattu Bissonnettovi. Ten se, jakožto bývalý člen speciálních jednotek, účastnil zásahu v Pákistánu, při kterém byl zabit Usáma Bin Ládin. Nyní hodlá o této akci vydat knihu. V knize jsou ovšem obsaženy informace, které podléhají utajení. Jeh Johnson upozornil, že Matt Bissonnett podepsal revers, ve kterém se zavázal neprozradit tajné informace, ani po ukončení služby. Varoval jej, že pokud bude knihu vydávat, tak proti němu ministerstvo obrany zahájí soudní řízení.

Pákistánská ministryně zahraničí vyzvala USA k ukončení útoků bezpilotních letounů

Pákistánská ministryně zahraničí Hina Rabbani Khar vyzvala USA k okamžitému ukončení všech útoků bezpilotních letadel na území Pákistánu. Útoky dronů označila za nelegální a kontraproduktivní. Napětí mezi Islamabádem a Washingtonem podle jejího názoru neskončí, dokud USA útoky nezastaví. Bezpilotním letounům NATO se ovšem podařilo před několika dny zabít jednoho z vůdců Talibanu. USA tak nemají zájem na ukončení těchto útoků. Kritizují také, že Pákistán není schopen teroristickou síť Haqqani, jež spolupracuje s Talibanem, zlikvidovat.

Severoatlantické alianci se podařilo zabít jednoho z vůdců Talibanu

Severoatlantické alianci se podařilo v Pákistánu zabít jednoho z vůdců Talibanu – Maulawi Dadullaha. Podle zprávy ISAF byl Maulawi Dadullah, zvaný též Jamal, odpovědný za dodávky zbraní z Pákistánu pro afghánské bojovníky Talibanu. V útoku byl zabit i jeho zástupce, známý pouze pod přezdívkou Shakir. Podle velitelství mise ISAF nebyl při útoku zabit ani zraněn žádný civilista. Útoky bezpilotních letounů v Pákistánu vyvolávají dlouhodobé spory mezi NATO a Pákistánem. 

V Indii proběhla stávka více než 1 milionu zaměstnanců bankovního sektoru

Celkem dvoudenní celostátní stávka na protest proti reformním opatřením podle odhadů zasáhla přes 80 tisíc bankovních poboček, včetně největší banky v zemi Indické centrální banky. Stávku zorganizovalo celkem devět odborových organizací a její organizátoři uvedli, že plánovaná reformní opatření nejsou ani v zájmu bankovního průmyslu, jeho klientů či občanů samotných a naopak poškodí pouze státem spravovanou část bankovního sektoru. V jejich důsledku by mohlo mimo jiné dojít ke slučování některých bank, které by přineslo redukci počtu pracovních pozic.