Zákaz vycházení byl v Kašmíru vyhlášen den poté, co indická armáda zastřelila protestujícího občana. Do oblasti a jejího okolí byly vyslány armádní i polovojenské jednotky, které mají zajistit uklidnění situace. K incidentu došlo v úterý ve městě Baramulla, kde byl zastřelený muž účastníkem demonstrace, která byla uspořádána kvůli údajné sebevraždě kašmírského studenta v Hyderabadu na jihu země. Protestující po indické vládě požadují prošetření podle nich podezřelého úmrtí, vláda to však odmítá a odvolává se na důkazy, podle nichž jde o sebevraždu. Situace v Kašmíru se tak znovu komplikuje, zabití demonstranta totiž vyvolalo další řadu demonstrací. Kašmír je jednou ze dvou oblastí, jimž dominuje muslimské obyvatelstvo, nepokoje zde pravidelně propukají již od roku 1989.
Archiv rubriky: jižní Asie
Pákistánský prezident Zardárí navštíví Írán
Pokládání základního kamene pákistánské větve íránského plynovodu se v Chahbaharu jako host zúčastní i pákistánský prezident Asif Ali Zardárí. Ten přijal nabídku íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda na připojení Pákistánu k íránskému plynovodu. Pákistán sužují problémy s nedostatkem energie, pro tento krok se tak prezident Zardárí rozhodl i přes varování USA. Mluvčí ministerstva zahraničí Pákistánu prohlásil, že řešení vážné energetické situace země je národním zájmem, názor USA či jiné země je tedy zcela irelevantní. Prezident Zardárí je pak připraven čelit eventuální kritice. Stavba plynovodu a připojení Pákistánu je dlouholetou záležitostí, první jednání byla vedena již před 20 lety. Součástí konstrukce plynovodu na pákistánské straně bude i půjčka 500 milionů USD, kterou Írán poskytne svému sousedovi.
Bangladéšská vláda zvažuje zákaz islamistických organizací
Problémy s příznivci Islámské strany (Jamaat-e-Islami) a islamisty se vyhrotily útokem na hinduistický chrám Chittagong na východě Bangladéše a přiměly tak vládu země k úvahám o zakázání islamistických militantních skupin hlásících se k Jamaat-e-Islami. Kromě Chittagongu zaútočili islamisté i na další chrám v oblasti Lalmonirhat. Podle bangladéšského ministra zahraničí Dipu Moniho již lze hovořit o samotném terorismu. Policie tyto skupiny podezírá z úmyslu vyvolat celonárodní paniku, oslabit právo a pořádek v zemi, celou situaci komplikuje i dění na politické scéně, neustále totiž probíhá vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971. Obvinění se týkají hned několika vysoce postavených členů Jamaat-e-Islami. Během nepokojů již zemřelo nejméně 60 osob.
Lídr indického Národního kongresu popřel kandidaturu v příštích volbách
Zatímco kandidát opoziční Indické lidové strany je pro parlamentní volby konané v roce 2014 již znám, vládnoucí Indický národní kongres zatím neohlásil, kdo jej do voleb povede. V poslední době často zmiňovaný Rahul Gandhi, člen nejstarší indické politické dynastie a místopředseda Národního kongresu, veřejně odmítl, že by volebním lídrem měl být právě on. Získání premiérského postu pro něj údajně není prioritou, chce se soustředit na dlouhodobější a tedy podstatnější cíle. Úkolu provést stranu volbami se tak pravděpodobně zhostí jeho matka a předsedkyně strany Sonia Gandhi. Národní kongres se, stejně jako ostatní indické politické strany, ale potýká s vleklými problémy způsobenými korupčními skandály.
Maledivský exprezident Nasheed byl zatčen
Bývalý maledivský prezident Mohamed Nasheed byl zatčen během protestů vyvolaných jeho stranou a příznivci. Exprezidenta zatkla v blízkosti jeho domu maledivská policie, podle mluvčího Maledivské demokratické strany (MDP) zatím nejsou známy informace o tom, proč a kde je bývalý prezident zadržován. Jde však pravděpodobně o reakci na protesty, které znemožnily prezidentovi Waheedovi vystoupit před zasedajícím parlamentem. Oficiální prohlášení vlády nicméně hovoří o naprosto legálním zákroku, na exprezidenta Nasheeda byl údajně vydán další zatykač. Obvinění zůstává stejné – neoprávněné zadržování vrchního soudce Abdulla Mohameda armádou na exprezidentův příkaz. Exprezidentovo zatčení, ke kterému došlo po oznámení jeho kandidatury v zářijových prezidentských volbách, je podle opozice jen dalším důkazem politické motivace celého případu.
Opozice bránila maledivskému prezidentovi v projevu před parlamentem
Zasedání maledivského parlamentu bylo při jeho prvním letošním jednání narušeno protesty příznivců i členů opoziční Maledivské demokratické strany (MDP). Jejich cílem bylo zabránit současnému prezidentovi Mohamedu Waheedovi v projevu. Podle opozice byl exprezident Mohamed Nasheed k abdikaci násilím donucen současnou administrativou, MDP proto odmítá uznat prezidenta Waheeda za legitimního představitele státu. Předtím, než byl protestujícími členy ve své řeči přerušen, prezident Waheed prohlásil, že udělá vše pro to, aby dodržel ústavu a zákony země, a bude svědomitě vykonávat svou funkci. Přesvědčit členy opozice se mu však nepodařilo, někteří z nich museli být z parlamentu vyvedeni. V září čekají Maledivy prezidentské volby, ve kterých bude kandidovat i exprezident Nasheed, lídr opoziční MDP.
Saúdská Arábie chce zajistit srílanských pracovníkům bezpečnost a právní ochranu
Srí Lanka a Saúdská Arábie se dohodly na uzavření dohody o porozumění, která by měla zajistit bezpečnost, sociální péči a právní ochranu Srílančanům pracujícím v Saúdské Arábii. Podobná dohoda již platí mezi Srí Lankou a Kuvajtem nebo Ománem. Saúdská Arábie dlouhodobě odmítala srílanské návrhy, situace se změnila po popravě srílanské chůvy odsouzené za vraždu svěřeného dítěte. Poprava byla v lednu v 2013 uskutečněna i přes opakované žádosti srílanské vlády a prezidenta o milost pro odsouzenou, které v roce 2005, kdy mělo k incidentu dojít, bylo 17 let. Srílančané odcházejí za prací na Blízký východ velmi často, především do Saúdské Arábie, její podmínky pro ně však dosud nebyly příliš příznivé, podle lidskoprávních organizací se srílanské ženy dokonce vracejí zneužívané a mučené.
Nepokoje v Bangladéši pokračují
Protesty a násilné střety, které v Bangladéši vyvolal trest smrti pro lídra Islámské strany, pokračují již čtvrtým dnem. V sobotu se demonstranti střetli s bezpečnostními složkami země, incident si vyžádal další zraněné a mrtvé. Protesty se rozšířily po celé zemi, dochází k útokům na domovy vládních příznivců i úřady. Islámská strana (Jamaat-e-Islami) a Bangladéšská nacionalistická strana vedená bývalou premiérkou Khaled Ziaovou se otevřeně postavily za protestující část obyvatelstva a rovněž se vyslovily pro třídenní celostátní generální stávku, která by měla začít v neděli. Trvají na tom, že rozsudky jsou nespravedlivé a politicky motivované. Obvinění se i nadále týká 7 dalších předních politiků strany Jamaat-e-Islami.
Indická opozice má svého kandidáta na post premiéra
Pokud v parlamentních volbách v roce 2014 zvítězí Indická lidová strana (BJP), na post premiéra bude jmenován současný předseda vlády státu Gudžarát Narendra Modi. Strana se na tom dohodla na jednání výkonného výboru. Podle Arun Jaitleye, lídra opozice v horní komoře indického parlamentu, existuje pro nominaci předsedy Modiho mnoho důvodů, například jeho zásluhy na ekonomickém rozvoji západoindického státu Gudžarát. Předseda Modi je nicméně kontroverzní osobností indického politického života, jeho podpora však v poslední době, kdy vládu oslabují korupční skandály a zhoršující se ekonomická situace země, narůstá, především mezi střední třídou a podnikateli. Opoziční IBJP se ve volbách střetne s vládnoucím Indickým národním kongresem, jehož kandidátem na post premiéra bude pravděpodobně Rahul Gándhí.
Pákistánský soud odmítl vrátit exprezidentovi Musharrafovi zabavený majetek
Pákistánský protiteroristický soud zamítl v reakci na ohlášení návratu exprezidenta Perveze Musharrafa do země žádost na zrušení dřívějšího nařízení zabavení exprezidentova majetku a zmrazení jeho konta. Bývalý prezident Musharraf totiž v roce 2007 při vyšetřování vraždy někdejší premiérky Benazir Bhuttové neuposlechl výzvy soudu, aby objasnil okolnosti, které ho spojovaly s případem. Tehdejší vláda i prezident Musharraf byli viněni z neschopnosti zajistit političce bezpečnost. Expremiérka Bhuttová vedla výraznou předvolební kampaň, v jejímž rámci ostře kritizovala prezidenta Musharrafa, objevilo se proto podezření, že sebevražedný atentátník, který útok spáchal, byl najat pákistánskou vládou. Když parlament v roce 2008 zvažoval exprezidentovo odvolání, Musharraf abdikoval a uprchl ze země. Tento týden avšak oznámil svůj návrat a zároveň záměr kandidovat v nadcházejících parlamentních volbách.
Spolupráce Pákistánu s Tureckem se neustále rozvíjí
Strategické partnerství Pákistánu s Tureckem nabízí možnost rozvoje průmyslu v oblasti bezpečnosti, shodli se pákistánský federální ministr obrany Syed Naveed Qamar a turecký prezident Abdullah Gul, kteří se setkali během návštěvy pákistánské delegace. Země dlouhodobě spolupracují v oblasti výroby obranných zařízení, rozvoje technologií či společné ekonomické aktivity. Pákistánský ministr obrany Qamar se na zahraniční cestě setkal i se svým tureckým protějškem Ismet Yilmazem. Hovořili spolu především o vylepšení úrovně jednání nejvyšších představitelů ozbrojených sil. Pákistánský ministr obrany pak vyzdvihl jako skvělý příklad fungující spolupráce tureckou účast na výstavbě cisternových lodí pro pákistánské válečné námořnictvo.
Indický prezident Mukherjee navštíví Bangladéš
Prezident Indie Pranab Mukherjee odletěl v neděli na dlouho plánovanou státní návštěvu Bangladéše, neodradily ho ani nepokoje zmítající celou zemí. Nepokoje propukly po vydání rozsudku zvláštního soudního tribunálu nad vysoce postaveným bangladéšským politikem Sayedeem. Během následujících 3 dnů, které hodlá prezident Mukherjee v zemi strávit, se sejde s bangladéšským prezidentem Mohammed Zillur Rahmanem, jednání se zúčastní i premiér Sheikh Hasina a lídr opozice Khalid Ziaová. Diskutovat budou především nevyřešené aspekty vztahů mezi oběma zeměmi. Minulý měsíc spolu Indie a Bangladéš podepsaly dohodu o částečném uvolnění vízové politiky, chtějí tak pokračovat v postupném sbližování.
Příznivci bangladéšské Islámské strany se bouří
Zatímco většina obyvatel Bangladéše přivítala potrestání válečných zločinů spáchaných během války o nezávislost v roce 1971 pozitivně, příznivci Islámské strany se bouří. K nepokojům dochází především na severu země, kde je podpora strany nejsilnější. Poté, co byl její lídr Sayedee tento týden odsouzen k trestu smrti, rozpoutala se vlna násilí, která si vyžádala již nejméně 40 obětí. Strana i příznivci rozsudek odmítají, podle nich je politickou vendetou a sám Sayedee popírá veškerou vinu. Kromě protestů nebo konfliktů s policií došlo i k otevřenému střetu mezi příznivci opoziční Islámské strany a podporovateli vládnoucí strany Liga Awami. Předseda strany Sayedee je již třetím odsouzeným, doposud padl doživotní trest a trest smrti.
V březnu začnou práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Podle pákistánských úřadů začnou 11. března 2013 práce na plynovodu, který má dodávat iránský plyn Pákistánu. Ke konečné dohodě došlo na návštěvě pákistánského prezidenta Asif Alí Zardárího v Iránu. Na iránské straně byl podle pákistánských úřadů plynovod již dokončen a v květnu má začít stavba na pákistánském území. Dlouho odkládaná stavba by měla pomoci Pákistánu, který trpí nedostatkem energie. Již loni proto pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar prohlásil stavbu plynovodu za „pákistánský národní zájem, který bude realizován bez ohledu na vnější faktory“. Ke stavbě plynovodu se totiž zdrženlivě staví USA, které se obávají, že jeho stavba by mohla porušit sankce uvalené na Irán.
Ministr financí Indie představil možné řešení nepříznivé ekonomické situace
Indická vláda předložila parlamentu návrh státního rozpočtu, chce zvyšovat daně bohatým a pomocí intenzivnějších státních výdajů oživit stagnující ekonomiku. Finanční plán pro fiskální rok 2013 začínající 1. dubna by měl rovněž snížit inflaci a rozpočtový schodek a posunout Indii v hodnocení ratingových agentur. Příjmy by měly významně vzrůst díky jednoleté zvýšené dani pro nejbohatší obyvatele a velké firmy, zvýšené dani na luxusní zboží a řadě dalších změn. Ministr financí Chidambaram se k vývoji indické ekonomiky staví optimisticky a v návrh rozpočtu vkládá velké naděje. Analytici se avšak ve svých předpovědích zůstávají opatrní.
Trest smrti dostal současný lídr bangladéšské Islámské strany
Jedním z rozsudků, které padly v procesu vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971, je trest smrti pro současného lídra Islámské strany Delawar Hossain Sayedeeho. Zvláštní soudní tribunál pro válečné zločiny soudil Sayedeeho za zločiny proti lidskosti. V poslední době se tak jedná již o několikátého člena fundamentalistické islámské strany, který byl odsouzen. Rozsudku byl obyvatelstvem přijat kladně, některé předchozí rozsudky byly považovány za příliš mírné a dokonce proti nim propukly demonstrace v hlavním městem Dháce. Podle místních se země stále vzpamatovává z krvavého konfliktu, který se odehrál v roce 1971 a jemuž padly za oběť téměř 3 miliony Bangladéšanů.
Pákistánský prezident Zardárí navštívil Írán
Na dvoudenní návštěvě Íránu se prezident Pákistánu Asif Alí Zardárí sešel s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, aby jednali o společných zájmech svých zemí. Kromě situace v regionu prezidenti hovořili o mezinárodních otázkách. Toto setkání je jedním z mnoha v sérii bilaterálních jednání na nejvyšší politické úrovni, Pakistán s Íránem vzájemně konzultují situaci svých zemí, jejich mezinárodní postavení, bezpečnostní i ekonomické záležitosti regionu, a dále chtějí podporovat rozvoj. Země spolupracují na několika projektech, rovněž se objevily zprávy o údajné íránské nabídce k napojení se Pákistánu na íránský ropovod. V takovém případě by Írán poskytl Pákistánu několikasetmilionovou půjčku, proti tomu avšak veřejně vystoupily USA a Pákistánu doporučily nabídku nepřijmout.
Předseda nepálského Nejvyššího soudu povede prozatímní vládu
Khil Raj Regmi, předseda Nejvyššího soudu Nepálu, povede dočasnou vládu. Oficiální nabídku přijal počátkem tohoto týdne na jednání v Baluwataru. Jeho nominace byla řešením přijatelným pro všechny parlamentní strany. Nepál se nachází v politické krizi, nemá vládu a dočasná ústava již nevyhovuje. Jejím hlavním nedostatkem je absence institutu volené vlády. O nápravu se snažilo Ústavodárné shromáždění, nebylo však úspěšné a svou činnost ukončilo v květnu 2012. Zformování prozatímní všestranické vlády je klíčové pro realizaci voleb do druhého Ústavodárného shromáždění. O nové vládě a jejím předsedovi definitivně rozhodne Nejvyšší soud, podle jeho prohlášení by se avšak neměly vyskytnout žádné komplikace.
Indie obvinila zadrženého muže z vojenské špionáže
Muž zadržený ve státě Rajasthan na západě země byl obviněn z vojenské špionáže. Indický občan měl údajně prodávat cenné informace o cvičení armádního letectva pakistánské tajné službě. Cvičení, které se konalo minulý týden, navštívili i indický prezident Pranab Mukherjee a premiér Manmohan Singh. Vzájemné obviňování se ze špionáže je častým jevem obou zemí, v posledních týdnech se však situace přiostřila kvůli napětí v Kašmíru. Podle agentury AFP je muž obviněn z předávání informací týkajících se vojenských akcí a zařízení národní obrany, indická policie měla odhalit telefonáty a textové zprávy určené jeho pákistánskému příbuznému, který pracuje pro tajnou službu. Obviněný muž je od začátku tohoto týdne ve vazbě.
Maledivskému exprezidentovi již nehrozí zatčení, opustil dočasný azyl
Bývalý prezident Malediv Mohamed Nasheed opustil indické velvyslanectví v hlavním městě Male. Svůj pobyt ukončil po 10 dnech, kdy se snažil vyhnout svému zatčení. Exprezident Nasheed je obviněn ze zneužití moci, během výkonu prezidentské funkce měl nařídit neoprávněné zadržování vrchního trestního soudce. Podle Maledivské demokratické strany (MDP), jíž je exprezident Nasheed členem, je celá kauza motivována politicky a jde o snahu zabránit jeho kandidatuře v zářijových volbách. Platnost zatykače však již vypršela a vzhledem k nejasnostem případu nebyl vydán žádný nový zatykač. Bývalý prezident Nasheed je prvním demokraticky zvoleným prezidentem Malediv, do úřadu nastoupil v roce 2008 a setrval v něm do února 2012.
Afghánistán zažil další sebevražedné útoky
V neděli ráno došlo v Afghánistánu ke 2 výbuchům. V diplomatické enklávě v Kábulu se podařilo bezpečnostním složkám zneškodnit 3 útočníky a další zranit. Taliban, jež má atentáty na svědomí, uvedl, že svoji pozornost zaměřuje na takzvané „zelené zóny“. Druhý útok se odehrál v Jalalabádu na východě země u hranic s Pákistánem, kde se terčem stal komplex afghánské tajné služby. Teroristé se cíleně zaměřují na vojenské útvary. Podle mluvčího organizace Taliban Zabiullaha Mujahida tak bojují proti afghánské vládě a jejím spojencům NATO. OSN v úterý konstatovala nižší počet atentátů oproti předchozím rokům.
Saudská Arábie odvolala svého velvyslance na Srí Lance
Tento krok učinilo saudskoarabské ministerstvo zahraničí v reakci na stažení Srí Lanského velvyslance ze Saúdské Arábie. „Na základě rozhodnutí vlády Srí Lanky stáhnout svého velvyslance v našem království, odvolalo naše ministerstvo zahraničí svého velvyslance na Srí Lance kvůli dalším konzultacím,“ citovala agentura SPA mluvčího saúdskoarabského ministerstva zahraničí. Mezi oběma zeměmi panuje napětí od 9. ledna 2013, kdy byla v Saudské Arábii popravena Srí Lanská občanka Rizana Nafuek, která pracovala jako chůva u saúdské rodiny. Rizana Nafuek byla obviněna, že v roce 2005, když byla ve věku pouhých 17 let, udusila kojence, o kterého se měla starat. Popravu obviněné odsoudilo mezinárodní společenství včetně OSN a USA. Srí Lanka také zakázala svým občankám mladším 25 let vycestovat do Saudské Arábie, aby tam pracovaly jako chůvy.
Údajný iniciátor útoku na šíity v Kvétě zadržen
V pakistánské provincii Punjab byl zadržen Malik Ishaq, zakladatel a bývalý vůdce militantní skupiny Lashkar-e-Jhangvi. Ta má na svědomí útok na šíitskou komunitu v Kvétě, k němuž došlo minulý týden. Při incidentu zahynulo téměř 90 osob. Malik Ishaq si v letech 2001–2011 odpykával trest odnětí svobody, po propuštění tehdy prohlásil, že jeho skupina bude pokračovat ve své „bohulibé činnosti“. Přestože Ishakovo napojení na akci v Kvétě není jednoznačné, může být držen ve vazbě bez obvinění až 3 měsíce. Jeho zadržení je pozitivně vnímáno společností, vláda je totiž dlouhodobě kritizována pro svou pasivitu vůči skupinám páchajícím náboženské násilí.