Rada bezpečnosti OSN varovala bývalého jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha a jeho bývalého viceprezidenta Ali Salim al-Beidha před zasahováním do demokratické transformace Jemenu. „Exprezident Saleh by neměl podkopávat přechod k demokracii a národní dialog, který podporuje celé mezinárodní společenství,“ uvedl britský vyslanec při OSN Mark Lyall Grant. Po odchodu prezidenta Saleha zformovali politici novou vládu národní jednoty a připravují se na nové volby na rok 2014. Nový proces národního dialogu, který má začít během března, má do politické diskuze zapojit i dosud marginalizované skupiny obyvatel. OSN však varovalo, že celý proces je zatím velmi křehký a mohl by ztroskotat. Rada bezpečnosti OSN rovněž vyjádřila znepokojení nad údajným pašováním zbraní do Jemenu, z kterého tamní vláda obviňuje Irán.
Archiv rubriky: Blízký východ
Premiéři Turecka a Gruzie souhlasí s upevněním vztahů mezi zeměmi
Předseda gruzínské vlády Bidzina Ivanishvili mluvil během své návštěvy Ankary s tureckým premiérem Recepem Erdoğanem. Kromě politických a ekonomických témat byla probírána i specifická problematika historických gruzínských klášterů, které se aktuálně nacházejí na území severního Turecka, a možnosti odškodnění potomků tureckého obyvatelstva, které bylo z Gruzie vyhoštěno během období vlády ruského vládce Josefa Stalina. Turecko je pro Gruzii aktuálně nejdůležitějším obchodním partnerem. V části gruzínské společnosti je však vůči této zemi přítomna určitá animosita. Projevila se například v okamžiku, kdy měla být zrekonstruována mešita poblíž hrobu zabitých Gruzínců, kteří bojovali proti turecké okupaci města Batumi v roce 1921. Negativní postoje jsou ale rozšířeny jen mezi omezeným počtem lidí a nejsou součástí politického diskursu.
Pohřeb generála iránských Revolučních gard
Přední iránští politici a náboženští vůdci kráčeli v čele truchlících při pohřbu generála iránských Revolučních gard. Generál Hassan Shateri byl zabit ve středu během své cesty ze Sýrie do Libanonu. Iránský ministr zahraničí Ali Kabar Salehi označil zabití za „teroristický akt,“ ačkoli detaily o smrti generála Shateriho nejsou známy. Není například jasné, zda byl zabit ještě na území Sýrie, či již na území Libanonu, ani kdo za smrtí stojí. Mluvčí Revolučních gard generál Ramazan Sharif uvedl, že za zabití jsou odpovědní „žoldáci a posluhovači“ Izraele, neuvedl však, koho konkrétně se jeho výrok týká. Izraelská armáda se k incidentu nijak nevyjádřila.
Jaderní inspektoři se nedohodli s Iránem
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se nedohodli s iránskou vládou na přístupu do iránských jaderných zařízení, ani na datu dalších rozhovorů. Podle zástupců IAEA nevedl Irán, navzdory četným ujištěním, jednání v dobré víře, je tak prý na čase vyhodnotit, jestli dosavadní přístup IAEA je tím správným. Tento neúspěch je špatným signálem před pokračováním šestistranných rozhovorů o iránském jaderném programu, které mají začít koncem února v Kazachstánu. Podle stanice Al-Jazeera je problém také v blížících se iránských prezidentských volbách, neboť kvůli nim žádný politiky nechce činit ústupky vůči západu, zejména vůči Izraeli nebo USA.
Kuvajt osvobodil obžalované za urážku emíra
Kuvajtské lidsko-právní organizace uvítaly osvobozující rozsudek pro pětici opozičních aktivistů, kteří byli obviněni z urážky emíra, hlavy kuvajtského státu, na Twitteru. Za stejný přečin bylo od října 2012 obviněno nejméně 35 lidí, někteří již byli za tento čin odsouzeni k dvěma letům vězení. Podle opozičních vůdců slouží obvinění z urážky emíra k umlčení politické opozice. Současný osvobozující rozsudek by se však podle lidsko-právní organizace Human Right Watch mohl stát „vítězstvím svobody projevu“. Kuvajt má mezi státy Perského zálivu poměrně velkou svobodu projevu, urážka emíra nebo jeho veřejné kritizování jsou však zločiny proti státní bezpečnosti a mohou být trestány až pěti lety vězení.
Syrští rebelové obsadili důležité ropné město
Syrští islámští bojovníci z organizace Al-Nusra Front obsadili město Al-Shaddada v provincii Hasaka, která je centrem syrské ropné produkce. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) bylo při bojích zabito 100 syrských vojáků, 30 bojovníků z Al-Nusra Front a zhruba desítka civilistů, patrně státních zaměstnanců tamního ropného zařízení. Syrští rebelové dosáhli tento týden i dalších úspěchů, když obsadili leteckou základnu poblíž města Aleppo i největší syrskou hydroelektrárnu Thawra.
Turkish Airlines se budou podílet na vytvoření nigerské letecké společnosti
Nigerská vláda a turecký letecký dopravce se dohodly na spolupráci. Turkish Airlines bude spoluvytvářet novou nigerskou leteckou společnost. Původní společnost Air Niger se rozpadla v roce 1985 z ekonomických důvodů a od té doby země nemá vlastní leteckou společnost. Z rozhodnutí obou stran vyplývá, že Niger bude vlastnit 51 % a Turkish Airlines 49 % nové národní letecké společnosti s názvem Niger Airways. Informace týkající se velikostí investic včetně vozového parku zatím nebyly zveřejněny. Turkish Airlines nyní létá do 33 afrických destinací, tedy nejvíc ze všech mezinárodních leteckých přepravců.
Na Sinaji budou zaplaveny tunely spojující Egypt s Gazou
Egyptší a palestinští úředníci rozhodli o zaplavení tunelů, které spojují Egypt s územím Gazy. Tunely sloužily hlavně k nelegálnímu přesunu až třetiny zboží, pohonných hmot a zbraní. Samotní Palestinci a organizace Hamás jsou však z opatření rozhořčeni a tvrdí, že Egypt nechce o příměří jednat. Zástupci palestinského Hamásu a Egyptu se proto sejdou v Káhiře u kulatého stolu. Tyto nelegální cesty byly vítány zejména pašeráky z palestinské strany, kteří nemuseli platit Izraeli mýtné za přepravu zboží po jejich území. Více než 150 dosud existujících tunelů si vyžádalo desítky obětí, nestabilita stavby způsobila smrt převážně na palestinské straně.
Katar předává syrskou ambasádu syrské opozici
Syrská národní rada (SNC) uvedla, že Katar se chystá předat syrské velvyslanectví v Doha do její správy. SNC již jmenovala i svého nového velvyslance v Kataru. Katar byl jednou z prvních zemí, která uznala SNC jako oficiálního zástupce syrského lidu a nyní je první zemí, která předává syrskou ambasádu do rukou syrské opozice. SNC má v současnosti velvyslance i v ostatních zemích, které její mandát uznaly, jako jsou například Velká Británie, či Francie, v těchto zemích má však paralelně zastoupení i syrský režim prezidenta Assada. Další ranou pro syrský režim je emigrace bývalého mluvčího syrského ministerstva zahraničí Jihad Makdissiho, který byl výraznou tváří režimu téměř na všech tiskových konferencích. Bývalý mluvčí Makdissi se podle BBC zřekl syrské vlády, protože „jeho naděje na reformy se ukázaly jako liché„.
Nepokoje v Bahrajnu označují výročí Arabského jara
Bahrajnská policie použila slzný plyn k potlačení demonstrantů, kteří se snažili dostat k Perlovému náměstí, symbolu začátku proreformních a demokracii požadujících nepokojů vypuknuvších před dvěma lety. Demonstranti vykřikovali hesla jako „pryč se zkorumpovanou vládou“ a „chceme Khalifovu rezignaci“. Princ Khalifa bin Salman je bahrajnský premiér a strýc současného krále, který ve funkci je již přes 40 let. Protest byl svolán Koalicí 14. února, což je opoziční skupina převážně mladých lidí. V Bahrajnu probíhají protesty již několik dní, všechny se vztahují k blížícímu se dvouletému výročí nepokojů, které začaly právě 14. února 2011 na Perlovém náměstí v Manamě.
Střety v Jemenu si vyžádaly dvě oběti
Dvě osoby byly usmrceny v Jemenu během protestů, které se konají dva roky poté, co začínající nepokoje Arabského jara donutily odejít z úřadu tehdejšího jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha. Podle jemenských úřadů si 2 oběti vyžádaly střety mezi separatisty a islamisty ve městě Aceh na jihu Jemenu. Demonstrace proběhly i v hlavním městě Sanaa, obešly se však bez nepokojů. Jemenský exprezident Saleh předal po nátlaku demonstrantů v listopadu 2011 úřad svému zástupci Abdrabbuh Mansour Hadimu, který přislíbil opozici zahájení národního dialogu a nové volby na rok 2014. Nepokoje avšak zejména na jihu země dále trvají.
Irán zmírňuje napětí kolem svého jaderného programu
Irán potvrdil, že obnovil přeměnu uranu obohaceného na 20 % na palivo, čímž zmenšuje svou zásobu obohaceného uranu potenciálně vhodného k výrobě jaderné zbraně. „Všechny práce již probíhají a zprávy o ní už byly zaslány Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA),“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast. Irán tím zmírňuje napětí a vytváří více času na rozhovory o svém jaderném programu, které budou obnoveny 26. února v Kazachstánu. V příštích dnech má IAEA publikovat novou zprávu ohledně stavu zásob iránského obohaceného uranu a ohledně rychlosti jeho přeměny na palivo. Irán začal obohacovat uran na 20 % v roce 2010, čímž se výrazně přiblížil možnosti výroby atomové zbraně, neboť 20 % uran lze poměrně snadnou obohatit na 90 % potřebných pro výrobu zbraně.
Po 2 letech od pádu Mubaraka Egypťané volají po sociální spravedlnosti
Egypt se potýká s velkou sociální nerovností, 2 roky po pádu bývalého prezidenta Husního Mubaraka se ekonomika země nevrátila na předrevoluční úroveň. Příjmy pocházející z cestovního ruchu mají klesající tendenci. Například v roce 2010 byly příjmy z turismu kolem 13 miliard USD, letos se zisky odhadují jen na 8,5 miliard USA. Majitelé drobných živností se potýkají s nedostatkem zákazníků. Ceny potravin, zboží, služeb a pohonných hmot vzrostly, zatímco mzdy klesají. Z 80 milionové egyptské populace více než polovina žije pod hranicí chudoby. Podle ekonomů nemá vláda vypracovaný konkrétní hospodářský plán. Blízkovýchodní Katar poskytl finanční pomoc ve výši 5 miliard USD, jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce 4,2 miliard USD se opět zastavila.
Ruský ministr zahraničí navštívil Alžírsko
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijel v pondělí do Alžíru. Diskutovat bude jak s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou, tak se svým protějškem Mouradem Medelcim. Obě země mají v plánu zaměřit se na vzájemnou spolupráci ve všech oblastech společného zájmu. Ministr Lavrov přijel i za účelem vyslechnout si názory na probíhající válečné konflikty v regionech Sahelu a Sýrii. Alžírsko i Moskva upřednostňují nevměšovat se do vnitřních záležitostí země a ponechání na samotných syrských orgánech, jakým způsobem se s konfliktem vypořádají. Nicméně předseda ruského parlamentu Sergej Naryškin v Paříži deklaroval ruskou podporu mezinárodního kontingentu v Mali.
Irán oslavuje výročí islámské revoluce
Stovky tisíc Iránců prošly ulicemi hlavního i ostatních měst a za skandování hesel „smrt Americe“ a „smrt Izraeli“ oslavily 34 let od islámské revoluce, která svrhla proamerického šáha, tehdejší iránskou hlavu státu. Průvod směřující na hlavní teheránské náměstí nesl podobizny vůdce revoluce ájatolláha Khomeneiho a současného duchovního vůdce Iránu ájatolláha Khameneiho. Na centrálním teheránském náměstí promluvil k účastníkům pochodu iránský prezident Ahmadínežád. „Irán se stal jaderným státem a to naše nepřátele irituje,“ prohlásil prezident Ahmadínežád. Dále dodal, že západní státy podkopávají pokusy íránské vlády provádět v zemi skutečné reformy.
V syrské vládě byly provedeny změny
Syrský prezident Bashar Assad provedl změny ve svém kabinetu. Jmenoval celkem 7 nových ministrů, všechny na ministerstva spojená s ekonomikou. Podle stanice Al-Jazeera je důvodem snaha podpořit ekonomiku země, která vinou dlouhotrvajícího konfliktu strádá. Silová ministerstva, jako jsou ministerstvo obrany a vnitra, zůstala beze změny. Jako svůj první oficiální krok potvrdila nová vláda nabídku dialogu pro syrskou opozici. „Zvu všechny opoziční skupiny a syrské bojovníky, kteří odloží své zbraně, k dialogu,“ prohlásil syrský ministr informací Omran al-Zoubi.
V Bahrajnu začíná nové kolo národního dialogu
Proti a provládní strany se sešly na prvním jednání o řešení současné politické krize po 18 měsících. Jednání se účastnilo několik desítek zástupců z hlavních politických hnutí v zemi včetně hlavní opoziční skupiny Al-Wefaq. Rozhovory byly iniciovány a jsou zaštítěny vládou, která se jich však přímo neúčastní, vládní zájmy zastupuje několik provládních politických uskupení. Podle mluvčího pro Národní dialog Isa Abdul Rahmana se všechny strany prozatím shodly na pravidelných schůzkách dvakrát do týdne. Bahrajnem už dva roky zmítají politické nepokoje, neboť opozice prosazuje politické reformy, jako zavedení konstituční monarchie, či volbu předsedy vlády. Podle Al-Jazeery bylo od začátku protestů před dvěma lety zabito okolo 80 osob.
Joseph Dunford se stal novým velitelem mise ISAF
Generál John Allen, který se pravděpodobně stane vrchním velitelem spojeneckých vojsk v Evropě, byl vystřídán na postu velitele afghánské mise ISAF generálem Josephem Dunfordem. Odcházející velitel mezinárodních sil v Afghánistánu Allen uvedl, že NATO je na cestě k vítězství. Generál Dunford by měl být posledním velitelem mise, který bude dohlížet na stažení většiny zahraničních vojsk z Afghánistánu. K předání velení došlo v neděli během ceremoniálu na velitelství ISAF v Kábulu.
Libanonci se obávají nadměrného přílivu Syřanů
Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.
Ministr zahraničí USA John Kerry zaujal tvrdý postoj k Íránu
Týden po svém nástupu do úřadu ministerstva zahraničních věcí John Kerry zdůraznil, že ohledně íránského nukleárního programu je Washington stále otevřen diplomatickému jednání, ale na druhou stranu je „připraven udělat vše potřebné“ k zabránění výroby jaderných zbraní. Ministr Kerry tak reaguje na dění z minulého týdne. Zatímco íránská vláda přikývla na oficiální jednání o nukleárním programu s USA a dalšími aktéry, íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí diskuzi s USA odmítl. Ministr zahraničí John Kerry uvedl, že rozhodnutí je pouze na Íránu. Buď přistoupí na další jednání, nebo si zvolí větší izolovanost. Jeho vyjádření přišlo k době, kdy se objevují stále větší pochybnosti o účinnosti sankcí OSN vůči Iránu. Podle Al-Jazeery i přes sankce vůči iránské ekonomice podporuje 63 % Iránců pokračování jejich jaderného programu.
Byl spáchán raketový útok na kemp iránských emigrantů v Iráku
V bývalé americké základně Camp Hurriya blízko Bagdádu, která nyní slouží jako sídlo členů Organizace lidových iránských mudžáhedínů (PMOI), způsobil dopad rakety několik úmrtí a několik desítek lidí bylo zraněno. Členové PMOI si stěžovali, že od iráckých úřadů nepřišla po útoku žádná pomoc, naopak jim mělo být bráněno převést zraněné do nemocnice. Irácké úřady však obvinění odmítly. Podle iráckého ministra vnitra Nouri al-Malikiho byla raketa odpálena z oblasti západně od Bagdádu z míst, kde operují brigády Badr, což je vojenská odnož Organizace Badr, šíitské skupiny napojené na iránskou vládu. Sama PMOI se během iránské islámské revoluce v roce 1979 podílela na svržení šáha, nová vláda však kvůli nesouhlasu s její ideologií popravila řadu vůdců PMOI a zbytek uprchl do emigrace. Většina členů se za režimu Saddáma Hussajna usadila v Iráku.
V Damašku probíhají tvrdé boje
V hlavním městě Sýrie a jeho okolí probíhají tuhé boje mezi provládními silami a syrskými rebely. Ti v poslední době dobyli další území v různých částech Sýrie, hlavní město je však dosud pevně v rukou syrské armády. Během posledních 3 dnů zahájili rebelové operace v okolí města a obklíčili jeho centrum, o další postup svádějí tvrdé boje se syrskou armádou. Podle opozičních aktivistů odpálila syrská armáda proti rebelům další raketu, která usmrtila 6 lidí, 12 dalších zranila. Podle syrských státních médií naopak minometná palba rebelů usmrtila na autobusové zastávce 6 osob, včetně 3 dětí. Podobně tuhé boje probíhají i ve městě Homs, kde rebelové drží centrum a jsou v obklíčení vládních jednotek.
Jemen obviňuje Irán z pašování zbraní
Jemenský prezident Abd-Rabbu Mansour Hadi vyzval svého iránského protějška, prezidenta Mahmuda Ahmadínežáda, aby Irán přestal pašovat do Jemenu zbraně. Dne 23. ledna totiž jemenská pobřežní stráž zadržela loď nesoucí náklad protiletadlových raket a granátů, podle BBC se spekuluje, že za dodávkou stojí Irán. Jemenská vláda se obává, že Irán spolupracuje s povstalci na jihu země ve snaze oslabit a destabilizovat celý stát. Jemenská vláda kromě výzvy prezidentu Ahmadínežádovi požádala o prošetření záležitosti i Radu bezpečnosti OSN. Pokud by se ukázalo, že Irán je původcem zbraní, šlo by z jeho strany o porušení rezoluce OSN, která uvaluje embargo na iránský vývoz zbraní. Teherán však jakékoli spojení s původem zbraní odmítl.