Syrský prezident Bashar al-Assad poskytl rozhovor britskému listu Sunday Times. V něm označil politiku britské vlády, usilující o ukončení embarga na dovoz zbraní syrským rebelům, za „naivní, zmatenou a nerealistickou“. Pokud chce podle prezidenta Assada britská vláda hrát v syrském konfliktu významnější roli, musí se začít chovat zodpovědněji a rozumněji. „Britská vláda chce poslat vojenskou pomoc umírněným skupinám syrské opozice, i když ví, že takové skupiny neexistují. Všichni víme, že nyní v Sýrii bojujeme s odnožemi Al-Kaidy a jinými extremisty,“ komentoval prezident Assad politiku britské vlády. Reagoval také na oznámení americké pomoci pro syrskou opozici v hodnotě 60 milionů USD. Pomoc má být „civilního charakteru“, prezident Assad avšak upozornil, že prostředky civilního charakteru byly využity i během teroristických útoku 11. září 2001. Zároveň však oznámil, že je připraven jednat s kýmkoli, včetně rebelů, kteří odloží zbraně.
Archiv rubriky: Blízký východ
Al-Kaida vydala soubor instrukcí pro „teroristy amatéry“
Al-Kaida na Arabském poloostrově (AQAP), která je považována za nejaktivnější odnož celé teroristické sítě, vydala anglický věstník pro „teroristy amatéry“, jak provádět teroristickou činnost. Publikace obsahuje např. návody, jak zapalovat zaparkovaná auta, či působit dopravní nehody. Součástí materiálu je také výzva Francii, aby ukončila své vojenské angažmá v Mali s odvoláním na problémy, kterým USA čelí v Afghánistánu a Iráku. Další částí publikace je i výzva pro islámské bojovníky, aby zaútočili na 11 veřejně známých západních osobností za jejich „zločiny proti islámu“.
Americký a ruský prezident se shodli na nutnosti rychlé změny režimu v Sýrii
Se stále pokračujícím násilím v Sýrii se americký prezident Barack Obama a prezident Ruské federace Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru shodli, že je nutné intenzivně spolupracovat na rychlé změně syrského režimu. Otázka Sýrie je jedním z hlavních témat, které řeší i ministr zahraničí USA John Kerry na své cestě po Evropě a Blízkém východě. Ministr Kerry navštívil Turecko a vedl, že Turecko je důležitou zemí, která podporuje syrskou opozici, proto bude nutná i jeho aktivita po pádu režimu prezidenta Bashara al-Assada.
Spolupráce Pákistánu s Tureckem se neustále rozvíjí
Strategické partnerství Pákistánu s Tureckem nabízí možnost rozvoje průmyslu v oblasti bezpečnosti, shodli se pákistánský federální ministr obrany Syed Naveed Qamar a turecký prezident Abdullah Gul, kteří se setkali během návštěvy pákistánské delegace. Země dlouhodobě spolupracují v oblasti výroby obranných zařízení, rozvoje technologií či společné ekonomické aktivity. Pákistánský ministr obrany Qamar se na zahraniční cestě setkal i se svým tureckým protějškem Ismet Yilmazem. Hovořili spolu především o vylepšení úrovně jednání nejvyšších představitelů ozbrojených sil. Pákistánský ministr obrany pak vyzdvihl jako skvělý příklad fungující spolupráce tureckou účast na výstavbě cisternových lodí pro pákistánské válečné námořnictvo.
Spojené státy americké podpoří syrskou opozici částkou 60 milionů USD
Spojené státy americké rozhodly o zaslání 60 milionů USD na podporu syrské opozice. Zprávu oznámil šéf americké diplomacie John Kerry v Římě na shromáždění Přátel syrského lidu. V Itálii se setkal jednak s evropskými zástupci, jednak s řadou blízkovýchodních ministrů, aby s nimi hovořil o podpoře oponentů syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Z jednání vyplynula nutnost zajistit syrské opozici více politické a materiální pomoci. Na Damašek je vyvíjen stále větší mezinárodní tlak pro nalezení východiska z téměř dvouletého konfliktu. Mezi zahraničními diplomaty je přítomen syrský představitel protivládní politiky Moaz Ahmed Al-Khatib.
Izrael odsoudil výrok tureckého premiéra o sionismu
Na jednání OSN ve Vídní pronesl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, že „spolu se sionismem, antisemitismem a fašismem by i islamofóbie měla být považována za zločin proti lidskosti“. Sionismus jako ideologie hlásá právo židů mít domov v biblické „zemi Izrael“. Proti výroku tvrdě vystoupila kancelář izraelského premiéra Netanyahua, stejně jako americký ministr zahraničí John Kerry. Za „zraňující a kontroverzní“ označil výrok i generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Výrok premiéra Erdogana naopak bránil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, který s odkazem na incident mezi izraelskou armádou a tureckými aktivisty v roce 2010 prohlásil: „Pokud se nějaká země chová nepřátelsky k právu na život našich občanů, pak nám to vyhrazuje právo učinit prohlášení.“
V březnu začnou práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Podle pákistánských úřadů začnou 11. března 2013 práce na plynovodu, který má dodávat iránský plyn Pákistánu. Ke konečné dohodě došlo na návštěvě pákistánského prezidenta Asif Alí Zardárího v Iránu. Na iránské straně byl podle pákistánských úřadů plynovod již dokončen a v květnu má začít stavba na pákistánském území. Dlouho odkládaná stavba by měla pomoci Pákistánu, který trpí nedostatkem energie. Již loni proto pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar prohlásil stavbu plynovodu za „pákistánský národní zájem, který bude realizován bez ohledu na vnější faktory“. Ke stavbě plynovodu se totiž zdrženlivě staví USA, které se obávají, že jeho stavba by mohla porušit sankce uvalené na Irán.
Jih Izraele zasáhla raketa odpálená z Gazy
OSN je velmi znepokojeno raketou, která byla v úterý vystřelena z Gazy a zasáhla jih Izraele, v reakci na tento čin žádá obnovení jednání mezi oběma aktéry, jejichž cílem by bylo prolomit patovou situaci na Blízkém východě. Vypálením rakety bylo porušeno příměří uzavřené 21. listopadu loňského roku. Raketa, která zasáhla oblast Ashkelonu způsobila jen nepatrnou škodu, přesto zvláštní zástupce OSN pro situaci na Blízkém východě Robert Serry ve vypálení rakety spatřuje narůstající tlak mezi Palestinci a Izraelci. Příčinou podle něj je nedostatečný proces vyjednávání na obou stranách konfliktu.
Pákistánský prezident Zardárí navštívil Írán
Na dvoudenní návštěvě Íránu se prezident Pákistánu Asif Alí Zardárí sešel s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, aby jednali o společných zájmech svých zemí. Kromě situace v regionu prezidenti hovořili o mezinárodních otázkách. Toto setkání je jedním z mnoha v sérii bilaterálních jednání na nejvyšší politické úrovni, Pakistán s Íránem vzájemně konzultují situaci svých zemí, jejich mezinárodní postavení, bezpečnostní i ekonomické záležitosti regionu, a dále chtějí podporovat rozvoj. Země spolupracují na několika projektech, rovněž se objevily zprávy o údajné íránské nabídce k napojení se Pákistánu na íránský ropovod. V takovém případě by Írán poskytl Pákistánu několikasetmilionovou půjčku, proti tomu avšak veřejně vystoupily USA a Pákistánu doporučily nabídku nepřijmout.
USA zvažují přímou pomoc syrské opozici
Spojené státy americké možná poprvé poskytnou materiální pomoc přímo syrské opozici, která v zemi bojuje proti vládě prezidenta Bashara al-Assada. Americký deník Washington Post informoval o slovech ministra zahraničí Johna Kerryho, který při návštěvě Evropy uvedl, že USA usilují o mírové řešení situace v Sýrii, ale pokud syrská vláda nebude vyjednávat a i nadále zabíjet své lidi, „je potřeba poskytnout alespoň nějakou podporu“ těm, kteří bojují za svá práva. Do poskytnuté pomoci by spadalo nejrůznější vojenské vybavení či obrněné transportéry a zvažuje se i poskytnutí vojenského výcviku a humanitární pomoci přímo opozici.
Bahrajnští policisté byli zproštěni viny ze zabití demonstrantů
Bahrajnský soud zprostil viny 2 policisty obviněné ze zastřelení demonstranta. Rozsudek přišel 2 dny poté, co další soud zprostil viny jiné 2 policisty, obviňované ze smrti demonstrantů v únoru 2011. Soud, jemuž předsedal člen vládnoucí bahrajnské rodiny, shledal, že policisté neměli v úmyslu použít smrtící sílu. Bahrajnský lidsko-právní právník Jalila al Sayed označil rozsudek za „velmi smutný den pro bahrajnskou justici“. „Policie se sice hájí, že to byla sebeobrana, důkazy však byly zcela jasné: byl střelen zezadu a důkazy, které předložila policie nebyly věrohodné,“ uvedl dále právník Jalila al Sayed. Rozsudky by mohly v Bahrajnu vyvolat další nepokoje, neboť politická situace v zemi je poslední 2 roky velmi napjatá.
Irán označil konferenci o jeho jaderném programu za „pozitivní krok“
Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili na tiskové konferenci po skončení rozhovorů označil jejich průběh za pozitivní. „Některé z nadnesených bodů byly více realistické než dříve,“ uvedl Jalili, „nicméně před sebou máme ještě dlouho cestu, než dospějeme do optimální situace.“ Šéfka evropské diplomacie Catherine Asthonová, které vedla vyjednávání za hlavní světové mocnosti, vyjádřila naději, že Irán bude v dalších jednáních konstruktivní. Během března se mají setkat techničtí experti Ruska, které se také účastnilo jednání, a Iránu. Celá jednací skupina se pak znovu sejde v kazachstánské Almaty 5. a 6. dubna.
Ministr zahraničí Kerry vyzval syrskou opozici k účasti na jednání v Římě
Nově zvolený americký ministr zahraničí John Kerry, jenž je na své první zahraniční cestě, na setkání s britským premiérem Davidem Cameronem v Londýně vyzval syrskou opozici, aby se zúčastnila mezinárodního jednání v Římě, které je naplánované na tento čtvrtek. Ministr Kerry uvedl, že rozumí Syřanům, kteří potřebují vidět výsledky jednání, a ujistil je, že summit nebude „jen diskuzním kroužkem„. Syrská opozice se již dříve nechala slyšet, že se římského setkání nezúčastní kvůli tomu, jak „svět mlčí“ o syrském násilí.
Egypťané získali velký kontrakt na stavební projekt v Nigérii
Egyptská stavební společnost Arab Contractors získala zakázku v hodnotě 10 milionů USD na velký stavební projekt v jihonigerijském regionu Kanojo. Podle úterního prohlášení egyptské tiskové agentury MENA se jedná o výstavbu vládního objektu, bližší informace zatím nejsou známy. Firma Arab Contractors, založená před téměř 60 lety, patří mezi nejvýznamnější hráče v oblasti stavebnictví v severní Africe a na Blízkém východě. V roce 2012 společnost předložila projekty plánované v regionu západní Afriky v celkové sumě 165 milionů USD. Nigérie nedávno zahájila program na restrukturalizaci své rozpadající se infrastruktury.
Začínají nová jednání o iránském jaderném programu
V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.
Syrská opozice odvolala svůj bojkot jednání
Hlavní zastřešující organizace syrské opozice Syrská národní rada (SNC) změnila své rozhodnutí bojkotovat konferenci Přátel Sýrie v Římě. Podle mluvčího SNC Walid al-Bunniho přišlo toto rozhodnutí po telefonickém rozhovoru mezi vůdcem SNC Mouaz al-Khatibem a americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Ministr Kerry po konzultaci se svým britským protějškem Williamem Haguem sdělil vůdci SNC al-Khatibovi, že se v Římě nebude pouze jednat, ale také rozhodovat o dalších krocích. Ochotu k rozhovorům avizoval i ministr zahraniční syrské vlády Walid al-Muallem, který oznámil snahu jednat i s ozbrojenými rebely. Spolu s ním se pro jednání, jako jediné možné řešení konfliktu, vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který následně vedl v Moskvě s ministrem Muallemem jednání.
Kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko ke vstupu do EU
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko k přistoupení do Evropské unie. Kancléřka je nyní na 2 denní návštěvě Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle svých slov se vztahy mezi Berlínem a Ankarou oživily a není tedy důvod se vstupem „otálet“. Přesto má Německo z případného nového člena obavy, zdali zvládne hospodářskou a měnovou politiku EU. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval k opatrnosti, neboť stále není vyřešena kyperská otázka a turecká politika lidských práv. „Také si nejsem jist vhodnou dobou pro jejich vstup, teď je Evropa v recesi a oslabena. Může nastat doba, kdy Evropa bude Turecko potřebovat víc než Turci Evropu,“ dodal. Kancléřka Merkelová ještě plánuje návštěvu německých vojáků rozmístěných u turecko-syrské hranice.
Americké speciální jednotky musí opustit afghánskou provincii Wardak
Afghánský prezident Hamid Karzai rozhodl, že se americké speciální síly musí do 2 týdnů stáhnout z provincie Wardak. Důvodem je podezření, že se američtí vojáci podíleli na zmizení a mučení Afghánců. „Jde o závažnou záležitost, kterou musíme prodiskutovat s našimi afghánskými protějšky,“ uvedl mluvčí amerických speciálních jednotek. Podle afghánských představitelů zmizelo 9 lidí během operace amerických speciálních sil, ale USA odmítají, že by ke zmíněné operaci vůbec došlo.
Izrael úspěšně otestoval nový protiraketový systém
Izraelské ministerstvo obrany uvedlo, že úspěšně otestovalo nový protiraketový systém Arrow 3. První test nového systému byl proveden společně s jednotkami americké armády nad Středozemním mořem. Otestován zatím byl pouze start a let raket nového systému, zneškodnění střel bude testováno později. Izraelské ministerstvo obrany však nechtělo termíny dalších testů uveřejnit, stejně jako datum, kdy by měl nový systém být uveden do provozu. Nový systém Arrow 3 má být schopen zneškodnit rakety i v kosmu, což by umožňovalo bezpečně zlikvidovat jak jaderné, tak chemické hlavice. Izraelská obrana disponuje již protiraketovým systémem Iron Dome, který je určen pro ochranu před střelami krátkého doletu, nejčastěji odpalované z Pásma Gazy. Nový systém má být určen především proti potenciálním iránským střelám.
Syrská opozice se nezúčastní jednání
Syrská Národní koalice, hlavní aliance syrských opozičních skupin, se rozhodla nezúčastnit se summitu Přátel Sýrie v Římě, ani schůzek v Moskvě a Washingtonu. Své rozhodnutí zdůvodňuje protestem proti nečinnosti mezinárodního společenství v konfliktu v Sýrii. Národní koalice se vymezuje zejména vůči Rusku. „Hlavně ruské vedení nese morální a politickou odpovědnost za zásobování syrského režimu zbraněmi,“ znělo vyjádření Národní koalice. Rozhodnutí bojkotovat schůzky však torpéduje snahu iniciovanou samotným představitelem Národní koalice Moaz al-Khatibem, který před třemi týdny prohlásil, že je připraven setkat se se zástupci syrské vlády a jednat o konci násilí v zemi. Tato iniciativa byla silně podporována mezinárodním společenstvím, včetně USA a Ruska a Moaz al-Khatib byl proto pozván na schůzky do Washingtonu a Moskvy. Právě tyto schůzky se ale neuskuteční. Podle BBC se opoziční vůdci obávají své diskreditace, pokud začnou jednat se syrským režimem a budou nuceni dělat ústupky oficiální vládě, která navíc nenaznačuje žádnou ochotu odstoupit.
Izrael povolil těžbu ropy na Golanských výšinách
Původem americká firma Genie Energy dostala od izraelského ministerstva energie a vodních zdrojů exkluzivní povolení na průzkum ropných ložisek na území zhruba 250 km2, nalézajícího se na jihu Golanských výšin. Izrael získal kontrolu nad Golanskými výšina při válce se Sýrií v roce 1967. Od té doby území okupuje, v roce 1981 jej sice oficiálně anektoval, mezinárodně avšak tento krok nebyl uznán. Zákaz těžby ropy v Golanských výšinách byl předmětem jednání Sýrie a Izraele již před 20 lety, rozhovory však nedošly k žádnému závěru. S blížící se jarní návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli vyvolává podle deníku The Telegraph udělení povolení k těžbě obavy, že by tento krok mohl být odsouzen mezinárodním společenstvím.
Nový americký ministr zahraničí je na své první zahraniční návštěvě
Nově zvolený člen administrativy prezidenta Obamy ministr zahraničních věcí John Kerry vyrazil na svoji první zahraniční návštěvu. Ministr Kerry nejprve zamíří do Evropy, kde se setká se zástupci a ministry zahraničí 9 zemí, včetně ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Úplně první kroky ministra Kerryho povedou do Velké Británie. Po Evropě bude následovat návštěva Blízkého východu, přičemž jedním z hlavních témat diskuzí bude konflikt v Sýrii.
Afghánistán zažil další sebevražedné útoky
V neděli ráno došlo v Afghánistánu ke 2 výbuchům. V diplomatické enklávě v Kábulu se podařilo bezpečnostním složkám zneškodnit 3 útočníky a další zranit. Taliban, jež má atentáty na svědomí, uvedl, že svoji pozornost zaměřuje na takzvané „zelené zóny“. Druhý útok se odehrál v Jalalabádu na východě země u hranic s Pákistánem, kde se terčem stal komplex afghánské tajné služby. Teroristé se cíleně zaměřují na vojenské útvary. Podle mluvčího organizace Taliban Zabiullaha Mujahida tak bojují proti afghánské vládě a jejím spojencům NATO. OSN v úterý konstatovala nižší počet atentátů oproti předchozím rokům.