Saudskoarabská ministerská komise se zabývá změnou způsobu veřejných poprav v Saudské Arábii. Ty jsou dosud prováděny stětím hlavy na veřejnosti, proti tomuto způsobu se však objevují protesty, které požadují provádění poprav pomocí smrtelných injekcí aplikovaných ve vězení, jak je tomu např. v určitých státech USA. Ministerská komise však jako alternativu navrhuje popravu zastřelením. V Saudské Arábii je možno udělit rozsudek smrti za vraždu, ozbrojenou loupež, znásilnění a pašování drog. Letos už bylo v zemi popraveno 15 osob, za rok 2012 jich bylo celkově 76.
Archiv rubriky: Blízký východ
Počet syrských uprchlíků by se mohl letos ztrojnásobit
Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antonio Guterrese hrozí, že do konce roku se počet uprchlíků ze Sýrie může až ztrojnásobit. „Pokud bude konflikt dále eskalovat a neobjeví se žádné řešení, do konce roku budeme mít co do činění s mnohem větším počtem uprchlíků, dvoj až trojnásobek současného počtu,“ prohlásil Vysoký komisař Antonio Guterrese. Zároveň také vyzval všechny státy, aby podpořily Turecko, Libanon, Jordánsko a ostatní země, které poskytují uprchlíkům ze Sýrie přístřeší. V neděli podle BBC nově propukly velice intenzivní boje ve městě Homs, které leží u hranic s Libanonem.
Soud v Saudské Arábii odsoudil lidsko-právní aktivisty
Saúdskoarabští lidsko-právní aktivisté Mohammed al-Qahtani a Mohammed al-Hamid byli odsouzeni k 10, respektive 11 letům vězení, za založení nelegální organizace a za rebelování vůči autoritě krále. Odsouzení byli také obviněni ze šíření falešných informací prostřednictvím sociální sítě. Soud rovněž zakázal jejich Saudskou asociaci pro občanská a politická práva (ACPRA), která bojovala za demokratizaci země a snažila se dokumentovat údajné porušování lidských práv v Saudské Arábii. Oba aktivisté se proti rozsudku odvolali. Podle BBC probíhal soud na Saudskou Arábii nezvykle transparentně.
Rusko nebude naléhat na odchod prezidenta Assada
V rozhovoru pro BBC to uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Neúčastníme se hry o změnu režimu. Jsme proti zásahům do domácího konfliktu. Není na nás, abychom rozhodovali, kdo povede Sýrii, toto rozhodnutí musí učinit Syřané,“ prohlásil ministr Lavrov. Ministr se má příští týden setkat se svým britským protějškem Williamem Haguem, téma Sýrie bude při jednání hlavním bodem agendy. Ministr Lavrov uvedl, že Rusko a Velká Británie se podle něj docela shodují na tom, jak má syrský konflikt dopadnout, tedy že má vzniknout „jednotná a demokratická Sýrie,“ o které budou rozhodovat její obyvatelé. Ministr Lavrov rovněž uvítal „konstruktivní prvky“, jenž ve svých nejnovějších postojích ukázala Syrská národní koalice (SNC), hlavní syrská opoziční strana.
Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu
Před možným íránským konfliktem varuje bývalý šéf inspektorů OSN v Iráku Hans Blix. Po válce v Iráku, která skončila právě před 10 lety, vyzývá mezinárodní společenství k rozvážnosti a opatrnosti v případě nové válečné intervence. „Svět má krátkou paměť, tragické chyby se neberou dostatečně vážně,“ sdělil někdejší švédský diplomat a ministr zahraničních věcí agentuře AFP. Inspektoři OSN, kteří tehdy v Iráku pracovali pod Blixovým vedením, nenašli žádné zbraně hromadného ničení, jak se svět domníval. Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu.
Sebevražedný útok před ministerstvem v Afghánistánu ministra Hagela nazasáhl
V sobotu došlo před afghánským ministerstvem obrany k sebevražednému útoku, který si vyžádal nejméně 9 mrtvých a 14 raněných Afghánců. Nově zvolený americký ministr obrany Chuck Hagel, který je v současné době na zahraniční návštěvě v Afghánistánu, nebyl zraněn. Podle mluvčího amerického ministerstva obrany byl v době výbuchu ministr Hagel v objektu koaličních sil a tedy mimo místo útoku. Hlavním tématem návštěvy ministra Hagela, který se setká s americkými veliteli a prezidentem Karzaim, je odchod jednotek USA ze země.
Švédsko obnoví diplomatické postavení Palestiny v zemi
Švédský parlament odhlasoval status palestinského velvyslanectví na svém území. Švédsko se tak stalo 9. evropskou zemí, která Palestinu uznala. Loni v listopadu země jakožto člen OSN podpořila usnesení o vzniku samostatného státu Palestina. Ratifikace smlouvy mezi Stockholmem a Ramalláhem je domluvena na červen letošního roku. Velvyslanectví bude sloužit jako kterékoli jiné, tedy vydávat cestovní doklady a zastupovat palestinské zájmy v severské zemi. Mezi zeměmi, které chtějí zřídit zastoupení Palestiny na svém území, jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Malta a Kypr.
Turecko vstupuje se sítí diskontů potravin na egyptský trh
S nárůstem cen potravin v Egyptě souvisí rozhodnutí Turecka vstoupit na místní trh se sítí diskontních prodejen BIM. Vstupní investice jsou vyčísleny na 150 milionů USD. Provozní ředitel obchodu Galip Aykac řekl, že do konce roku 2013 má zájem společnost otevřít na 30 prodejen a zaplnit tak mezeru v maloobchodním prodeji. BIM kromě silné základy doma v Turecku, kde provozuje 375 poboček se dobře uplatnil také v Maroku. Aykac nepopírá možnost usadit se na globálním trhu. Čistý zisk firmy, která byla založena v roce 1995, se v loňském roce pohyboval kolem 51 milionů USD.
Íránský duchovní ajatolláh Chameneí varuje před narušením prezidentských voleb
Íránský nejvyšší duchovní Ali Chameneí varuje před nadcházející prezidentskou kampaní. Obává se, že by „vnitřní i vnější nepřátelé mohli volby zdiskreditovat“. Na konci ledna následovalo v Teheránu zatýkání 12 novinářů, kteří byli obviněni z napomáhání k destabilizaci země. Od voleb v roce 1999, kdy zvítězil nynější prezident Mahmúd Ahmadínežád dopadají na Íránce problémy související s uvalenými mezinárodními sankcemi. Ceny potravin a pohonných hmot vzrostly a prezident Ahmadínežád už nemá silnou podporu voličů. Naopak se lidé přiklánějí k opozičním lídrům jako například k proreformním Mirhosseinu Moussavimu a Mehdimu Karroubimu. Přesto se očekává, že nový prezident bude pocházet z nejvyšších politických špiček loajálních k ajatolláhovi.
EU není připravena uvalit sankce Hizballáhu
EU zvažuje udělení sankcí libanonské skupině Hizballáh, protože Evropská komise nemá dostatečné důkazy o jejich činnosti v Evropě, aby se mohla rozhodnout. Bulharsko vyvíjí na EU tlak kvůli bombovému útoku na 5 Izraelců v letovisku Burgas minulý rok. Izrael zvýšil lobbování v Bruselu a Paříži a vyzývá evropské vlády, aby následovaly rozhodnutí USA a označily muslimskou skupinu jako teroristickou organizaci a ukládaly jí finanční sankce. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve svém projevu na tiskové konferenci s izraelským prezidentem Šimonem Peresem ujistil, že v Bulharsku dokončují vyšetřování útoku a země požádala libanonskou vládu o pomoc. Mnohé evropské vlády jsou opatrné ohledně uvalení sankcí na Hizballáh, protože by to mohlo destabilizovat vládu v Bejrútu a přispět k napětí na Blízkém východě. Hizballáh je dominantní silou v libanonské politice a premiér Najib Mikati spoléhá na podporu této skupiny.
Izrael zasáhla hejna sarančat, hrozí zničení úrody
Izraelské ministerstvo zemědělství se snaží omezit šíření obrovských hejn sarančat, které by mohly zničit velkou část tamní úrody. Terénní pracovníci se pokouší leteckou i pozemní aplikací pesticidů zastavit šíření hmyzu. Ministerstvo zemědělství v pondělí vyhlásilo stav pohotovosti poté, co během víkendu řádila hejna sarančat v Egyptě. Ministerstvo také zřídilo speciální horku linku, kam mohou farmáři blížící se škůdce hlásit. Podle deníku The Telegraph zasáhla invaze sarančat Izrael naposledy v roce 2004.
Postkonfliktní rekonstrukce Iráku se podle auditora příliš nedaří
Přestože USA investovaly od roku 2003 do postkonfliktní rekonstrukce Iráku 60 miliard USD, podle zprávy amerického auditora Stuarta Bowena bylo promrháno minimálně 8 miliard USD a výsledky rekonstrukce nejsou příliš znatelné. Příčinami omezeného úspěchu má být především korupce, nízká bezpečnost a nedostatečná diskuzi s iráckými představiteli. Irácký premiér Nouri al-Maliki uvedl, že rekonstrukční program „mohl přinést větší změnu v Iráku„. Podle auditora Bowena se z nezdarů postkonfliktní rekonstrukce v Iráku mohou USA ponaučit a stejným chybám vyhnout v jiných zemích.
Liga arabských států nabídla členství syrské opozici
Liga arabských států nabídla Syrské národní koalici (SNC), hlavní opoziční skupině podporované západními a arabskými zeměmi, členská křesla syrské vlády. Tento krok avšak nepodporovaly všechny stát Ligy: Irák a Alžírsko vyjádřily své výhrady, Libanon se dokonce od celého rozhodnutí distancoval. Mluvčí SNC Walid al-Bunni naopak krok označil za nejdůležitější, který Liga od začátku syrského konfliktu učinila. Členové Ligy arabských států vyzvaly SNC, aby ustanovila své zástupce a účastnila se již nejbližšího jednání, které proběhnou v katarském Doha 26. a 27. března. Podle stanice Al-Jazeera by se tento krok mohl stát precedentem i pro ostatní mezinárodní organizace jako například OSN.
V Sýrii údajně bojují stovky islamistů z Ruska
Tvrdí to vedoucí Centra pro regionální a etnonáboženská studia Rais Suleimanov. Odvolává se při tom osobní na rozhovory s účastníky bojů. Celkový počet ozbrojenců odhaduje na 200. Řadí je mezi radikální saláfisty, kteří prosazují konzervativní, sunnitskou formu islámu. Jejich cílem je svržení syrského diktátora Bashára al-Assada, který patří mezi alavity. Jednou z vedoucích postav rebelů je údajně Airat Vakhitov, kterého Američané v roce 2002 věznili na ostrově Guantanámo. Odtud byl po 2 letech transportován do Ruska a propuštěn pro nedostatek důkazů. Zastřešující organizace, která údajně kromě Rusů sdružuje i Ukrajince a příslušníky dalších států bývalého Sovětského svazu, nese jméno Kata’ib Mohadzherin. Analytici se k Suleimanově zprávě staví skepticky kvůli nemožnosti ověřit prezentovaná fakta. Jedním dechem avšak dodávají, že zpráva může být pravdivá. Poukazují na druhou válku v Čečensku, během které se povstaleckých bojů proti ruské armádě účastnily početné skupiny muslimů ze zahraničí.
Americký ministr zahraničí Kerry navštívil Katar
Americký ministr zahraničí John Kerry vyjádřil ve svém projevu v katarském Doha přesvědčení, že zbraně, dodávané do Sýrie, končí v rukou umírněných skupin syrské opozice. Na společné tiskové konferenci s katarským premiérem Sheikh Hamad bin Jassim bin Jaber al-Thanim ministr Kerry také prohlásil, že obě země spolupracují na posílení a sjednocení syrské opozice. Premiér Hamad al-Thani se dále vyjádřil optimisticky k syrské situaci, na druhou stranu zdůraznil, že pokud by všechny země pracovaly na řešení problému svědomitěji, vláda prezidenta Assada už mohla být minulostí. Katar a Saudská Arábie patří mezi největší zastánce zásobování syrských rebelů zbraněmi, přinejmenším Saudská Arábie je pravděpodobně podle stanice Al-Jazeera rebelům tajně prodává již dnes.
Egypt sníží dovoz ropy do země
Egyptská státní ropná společnost Egyptian General Petroleum Corp (EGPC) rozhodla o zrušení dodávek 9 milionů barelů irácké ropy pro druhé čtvrtletí roku 2013, jak bylo původně sjednáno. Plynového oleje, používaného převážně v průmyslu a zemědělství se změny dotknou méně. Energetičtí obchodníci snižují import kvůli pádu devíz v době hospodářské recese. „Nyní, kdy budeme muset splatit půjčku poskytnutou Mezinárodním měnovým fondem (MMF), vyzývám všechny občany k nižším nárokům na spotřebu energie. Egypt ji už nemůže dotovat,“ řekl prezident Mohammed Mursí. Nižší, ale pravidelné dodávky ropy zajistí ruský Lukoil, britská BP a nizozemský Vitol.
USA a Saudská Arábie sjednotily své postoje k Sýrii a Iránu
Ministr zahraničí USA John Kerry navštívil v pondělí Saudskou Arábii. Ve svém projevu připomněl Iránu, že prezident Obama se zavázal nepřipustit výrobu iránské jaderné zbraně, a že ve hře jsou všechny možnosti, včetně vojenského řešení. K jeho slovům se přidal i saudský ministr zahraničí princ Saud al-Faisal, který zdůraznil, že „jednání nemohou pokračovat donekonečna“. Na stejné téma se ministr Kerry sešel v Rijádu i s ministry zahraničí Kuvajtu, Bahrajnu a Ománu. Na společné tiskové konferenci po vzájemném jednání také americký a saudský ministři zahraničí zdůraznili, že syrský prezident Assad ztratil v jejich očích nárok být legitimním syrským vůdcem.
Saúdská Arábie chce zajistit srílanských pracovníkům bezpečnost a právní ochranu
Srí Lanka a Saúdská Arábie se dohodly na uzavření dohody o porozumění, která by měla zajistit bezpečnost, sociální péči a právní ochranu Srílančanům pracujícím v Saúdské Arábii. Podobná dohoda již platí mezi Srí Lankou a Kuvajtem nebo Ománem. Saúdská Arábie dlouhodobě odmítala srílanské návrhy, situace se změnila po popravě srílanské chůvy odsouzené za vraždu svěřeného dítěte. Poprava byla v lednu v 2013 uskutečněna i přes opakované žádosti srílanské vlády a prezidenta o milost pro odsouzenou, které v roce 2005, kdy mělo k incidentu dojít, bylo 17 let. Srílančané odcházejí za prací na Blízký východ velmi často, především do Saúdské Arábie, její podmínky pro ně však dosud nebyly příliš příznivé, podle lidskoprávních organizací se srílanské ženy dokonce vracejí zneužívané a mučené.
Několik desítek syrských vojáků bylo zabito při přepadení v Iráku
Ozbrojenci ze Sýrie přepadli v západním Iráku konvoj syrských vojáků. Akce zanechala 48 mrtvých Syřanů a 9 členů iráckého doprovodu. Podle stanoviska iráckého ministerstva obrany přišli syrští vojáci do země hledat lékařské ošetření poté, co byli zraněni v bojích, a během přepadení byli na cestě zpátky do Sýrie. Irácké ministerstvo obrany označilo incident za „útok proti irácké suverenitě, jeho zemi,“ a také za „porušení lidských práv, neboť vojáci byli toho času zraněni a neozbrojeni“. Ali Mussawi, mluvčí iráckého premiéra Nuri-al Malikiho, označil incident za „potvrzení pokusů přenést syrský konflikt na irácké území,“ zároveň prohlásil, že Irák těmto pokusům bude čelit „vší silou“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii požaduje přístup do iránského zařízení
Šéf mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Yukiya Amano před výborem agentury prohlásil, že „povolení přístupu do komplexu Parchin by byl pozitivní krok, který by demonstroval iránskou ochotu zaměřit se na jádro problému“. Podle šéfa IAEA Amana by Irán měl agentuře přístup udělit bez čekání na další rozhovory. IAEA podezřívá Irán, že v komplexu Parchin testuje výbušniny schopné iniciovat jaderný výbuch. IAEA už jednala s Iránem o přístupu do jeho jaderných zařízení minulý měsíc, tehdy avšak šéf iránského jaderného programu Fereydun Abbasi-Davani prohlásil, že návštěva jakéhokoliv zařízení, včetně komplexu Parchin, „není na pořadu dne“.
Jemen neplní mezinárodní úmluvu o ochraně dětí
V Jemenu jsou stále podle stanice Al-Jazeera popravovány děti a mladiství. Země má nejvyšší míru vězněných a popravovaných mladších 18 let z důvodu absence rodných listů a kvalitního soudnictví. „Dokazování něčího věku je v Jemenu obrovský problém,“ říká aktivistka Priyanka Motaparthy z organizace Human Rights Watch (HRW). Ačkoliv je v Jemenu od roku 1994 zakázáno provádět trest smrti mladistvých, soudy často zákaz porušují. Tresty smrti byly vykonávány především se za bývalého prezidenta Aliho Abdullaha Saleha, lidé bývají trestání za vraždu ze cti, znásilnění, ozbrojené loupeže či dokonce čarodějnictví.
Spojené arabské emiráty soudí 94 lidí za pokus o převrat
Za plánování svržení vlády Spojených arabských emirátů (SAE) půjde před soud 94 osob, údajných členů tajné islámské buňky, napojené na Muslimské bratrstvo. Mezi obžalovanými je několik lidsko-právních právníků, učitelů, soudců i studentských aktivistů. Pokud budou obvinění odsouzeni, mohou jím být uděleny tresty až do výše 15 let odnětí svobody bez možnosti odvolání. Podle Nicka McGeehana z Human Rights Watch (HRW) je pravděpodobné, že se zadrženými není správně zacházeno. Podle BBC mají obvinění omezený styk se svými rodinami i s právními zástupci, konzultace mezi obviněnými a jejich právníky se navíc účastní i zástupci prokuratury SAE. Ačkoli se soud má konat již za týden, úřady SAE dosud nezveřejnily identitu všech zadržených, nesdělily z čeho přesně jsou obžalování, ani na jakých důkazech je obžaloba postavena.
Ukrajinský prezident Janukovyč projevil zájem o ázerbájdžánský zemní plyn
Klíčová je nyní otázka jeho dopravy. Z podmořského naleziště Shah Deniz v Kaspickém moři vede plynovod do Gruzie a Turecka. Prezident Ukrajiny naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu, o což se Kyjev snaží dlouhodobě. Nabídl by alternativního dodavatele i dalším středoevropským státům. Ukrajina v minulých letech krátce čerpala plyn například z Turkmenistánu. K jeho transportu však musela využívat potrubí vedoucí přes Rusko, které si účtovalo vysoké tranzitní poplatky. Potenciální výstavbu alternativního plynovodu přímo z Turkmenistánu na Ukrajinu blokuje právě Ázerbájdžán, přes jehož území by musel vést.