Na 2. výročí svrhnutí bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka se země opět ponořila do vlny demostrací. Lidé se bouří nejen v Káhiře ale i Alexandii, Suezu a Ismajlíji, kde napadli kancelář Muslimského bratrstva (MB). Demonstranti nesouhlasí s politikou současného prezidenta Mohammeda Mursího, kterého označují za „zrádce“ revoluce. „Prezident nenaslouchá národu, chtěli jsme jen chléb, svobodu a sociální jistoty,“ je slyšet z ulic. Vůdce opozice Mohammed El-Baredei vyzval lid, aby nepřestával bojovat za svá práva. Doprava v Egyptě je paralyzována.
Archiv rubriky: severní Afrika
Davos: ropné státy musí posílit svoji bezpečnost
Na jednání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu se hovořilo o aktuální situaci v zemích ropného průmyslu. Po útoku, ke kterému došlo minulý týden v Alžírsku, se účastníci meetingu usnesli na nutnosti posílení bezpečnosti ve státech těžících ropu a zemní plyn. „Náš průmysl je tradičně spojen s politickými riziky, ale událost z minulé středy nás nutí zvýšit finanční náklady určené k zajištění ochrany zaměstnanců a majetku těžařského sektoru,“ řekl Andrei Kuzayev z ruské společnosti Lukoil. O tom, že útoky nemusí být automaticky spojovány s použitím zbraní se loni v prosinci přesvědčil ropný průmysl v Saúdské Arábii, kde došlo ke kybernetickému útoku. Jako důvod útočníci uvedli zastavení produkce a vývozu ropy a plynu do světa.
Do Alžíru přijeli kanadští vyšetřovatelé
V souvislosti v únosem v Alžírsku se alžírská ambasáda v kanadské Ottawě usnesla na nutné účasti kanadské federální policie v zasažené zemi. Na zločinu, při kterém zemřelo téměř 50 lidí, se podíleli také 2 občané Kanady. Oba, ač arabského původu, byli vlastníky kanadského cestovního pasu. Samotná Kanada o důsledné vyšetření celé akce usiluje, neboť chce nadále zůstat v dobrých obchodně-ekonomických vztazích se Spojenými státy americkými. Ti se podílejí na „pozitivním“ HDP Kanady. „Důležitý je obraz muslimské komunity v severoamerickém státě, objasnění situace je pro nás prioritou,“ vyjádřil se Miloud Chennoufi z univerzity mezinárodních vztahů v Torontu.
V Maroku se zvažuje změna části zákona o znásilnění nezletilých
Muž, který znásilní dívku, se na základě jednoho článku trestního zákoníku může v Maroku vyhnout soudu a vyšetřování, jestliže si dívku následně vezme za ženu. Nyní marocká vláda zvažuje vypustit z trestního zákonu kontroverzní článek, aktivisté to vítají. Ministerstvo spravedlnosti v pondělí uvedlo, že zvažuje přijetí přísnějších trestů, jakákoliv změna trestního zákoníku musí být schválena oběma komorami parlamentu. Podnětem pro možnou změnu zákona byla smrt 16leté Aminy Filali, která byla donucena vdát se za muže, jenž ji měl znásilnit, po 10 měsících manželství si sama vzala život. V konzervativních, především venkovských, částech Maroka je ztráta panenství u neprovdané dívky, byť důsledkem znásilnění, považována za hanbu celé rodině.
Egypt a Tunisko nesouhlasí s francouzskou operací v Mali
Egyptská a tuniská vláda, kde převládá strana Muslimského bratrstva (MB), nesouhlasí s probíhající francouzskou intervencí v Mali. „Nikdy nebudeme souhlasit s vpádem vojsk do Mali, neboť to rozpoutá ještě větší konflikt v regionu,“ řekl egyptský prezident Mohammed Mursi na své pracovní cestě v Saudské Arábii a uvedl, že by finanční prostředky sloužící k válce měly být raději použity na rozvoj oblasti. Prezident Mursi se obává oddělení severní, arabské Afriky od zbytku kontinentu. „Africké problémy ať si vyřeší Afričané sami,“ řekl tuniský ministr zahraničí Rafík Abdelsallem. S podobnými názory se ztotožňuje také tuniský prezident Moncef Marzouki, který podporuje „diplomacii před činy“.
Útoku na těžařskou základnu v Alžírsku se mohli účastnit i Kanaďané
Kanadské ministerstvo zahraničí pracuje na vyvrácení či potvrzení informace, že meziislamisty, kteří podnikli útok na těžařskou základnu v Alžírsku, byli i dva kanadští občané. Alžírský premiér Abdelmalek Sellal uvedl, že jeden z organizátorů celé akce byl Kanaďan, který byl během krize zabit. Kanadský ministr zahraničí John Baird řekl, že zatím tuto informaci oficiálně nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit. Útok a obléhání těžařské základny si vyžádalo 37 mrtvých cizinců, mezi kterými byli Američané, Britové nebo Japonci.
Humanitární fond OSN poskytne na pomoc krizí postiženým zemím 100 milionů USD
Finance mají směřovat na podporu 12 finančně poddimenzovaných operací, tj. do Afghánistánu, Alžírska, Burundi, Korejské lidové demokratické republiky (KLDR), Džibuti, Eritrei, Etiopie, Haiti, Libérie, Súdánu, Ugandy a Jemenu. Podle názoru koordinátorky humanitární pomoci Valerie Amos jsou na světě stále miliony lidí, jejichž potřeby jsou opomíjeny a pozornost médií o jejich problematiku slábne. Humanitární fond OSN (CERF) si klade za cíl vyrovnat financování globální humanitární pomoci, poskytovat ji tam, kde je na ní zapomínáno. Fond je financován z dobrovolných příspěvků členských států, nevládních organizací, regionálních vlád, soukromého sektoru či individuálními dárci. Od roku 2006 se prostřednictvím CERF přerozdělilo 900 milionů USD v 40 zemí světa.
Egyptský soud zrušil privatizaci státních podniků
Soud v Egyptě pozastavil již zahájenou privatizaci textilních podniků Shebin El-Kom, Tanta Company a společnosti zabývající se výrobou parních kotlů Steam Boilers Company. Přestože vláda se soudním rozhodnutím nesouhlasí, bude soudní příkaz respektovat. Soud svůj rozsudek ospravedlňuje tím, že Egypt prozatím není „vyzrálý“ pro změny ve veřejném a soukromém sektoru, dále se obává možného korupčního jednání a netransparentnosti celého privatizačního procesu. Po pádu bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka dochází v zemi, podobně jako v Tunisku, k přechodu z plánovaného hospodářství na tržní.
Počet mrtvých v Alžírsku se vyšplhal na 48
„Při útoku teroristů bylo v Ajn Amenasu v Alžírsku zabito 37 zahraničních a 11 alžírských zaměstnanců plynárenského komplexu, dalších 7 obětí se zatím nepodařilo indentifikovat, 25 rukojmích je osvobozených,“ oznámil na pondělní tiskové konferenci alžírský premiér Abdelmalek Sellal. Útočníci pocházeli kromě Mali také z Nigeru, Tuniska, Egypta, Mauritánie a Kanady. Premiér Sellal řekl, že aktéři útoku měli nejdříve v plánu unést autobus převážející cizince z nedalekého letiště. Iniciátor útok Mochtar Belmochtar na zveřejněném videu pohrozil odplatou všem zemím, které se zapojí do francouzské operace v Mali. Ve společnosti na zpracování plynu sídlí britská společnosti BP, norský Statoil a alžírský státní gigant Sonatrach.
V Tunisku se našly podezřelé zbraně
Neupřesněný počet zbraní a dalšího vojenského materiálu zabavila ve čtvrtek tuniská policie na jihovýchodě země v provincii Medenine. Současně byly zatčeny 3 osoby hlásící se k salafistům. Odkud zadržené věci pocházejí, je v šetření, vzhledem k blízkosti libyjským hranic se policie domnívá, že původ může být odtud. Spekuluje se také o Mali, jako o koncové zemi pašovaného kontrabandu. Od pádu bývalého režimu před 2 lety, přibývá „černý obchod“ a pašování zbraní na území Tuniska.
Rada bezpečnosti OSN odsoudila teroristický čin v Alžírsku
Nejvyšší orgán OSN se shodl na tom, že islamističtí radikálové, kteří drželi rukojmí v poušti v plynárenském podniku Ajn Amanasu, musí být tvrdě potrestáni a zároveň vyzývá členské státy OSN k podpoře alžírské vlády. Alžírská armáda zaútočila na obsazený podnik s cílem osvobodit rukojmí, při útoku bylo osvobozeno na 650 osob, při akci však přišlo o život až 30 rukojmích. Některé zdroje uvádějí 32 pachatelů, kteří se podíleli na únosu, z nichž 18 bylo zabito.
Islamisté za intervenci do Mali se mstili v Alžírsku
Na několik desítek západních zaměstnanců britského těžařského gigantu BP bylo zadržováno islamisty z Mali na jeho základně v Alžírsku u města In Amenas, asi 1500 kilometrů jihovýchodně od Alžíru. Islamisté se společnosti BP zmocnili v noci z úterý na středu. Alžírské pracovníky propustili, avšak i nadále drželi několik Britů, Američanů, Japonců a Francouzů. Po zásahu alžírské armády mělo zemřít na 11 islamistů a nepotvrzen je zatím i počet obětí z řad rukojmích. Únosci tímto činem reagují na přítomnost francouzských vojsk v Mali.
Egyptský právník byl uvězněn v Saudské Arábii
Egyptský právník zabývající se lidskými právy byl v Saudské Arábii odsouzen k 5 letům vězení a 300 ranám. Egyptský právník Ahmed al-Gizawi byl obviněn z pašování drog, v dubnu 2012 byl totiž zadržen s velkým množstvím antidepresiv, které jsou v Saudské Arábii zákázány. Podle egyptských aktivistů však byl al-Gizawi uvězněn, protože vznesl stížnosti na zacházení s Egypťany v saudských vězeních. Rodina zadrženého rovněž uvedla, že byl v Saudské Arábii kvůli náboženské pouti. Saudské úřady však tuto verzi zpochybnily, neboť al-Gizawi podle nich nebyl oblečen jako poutník, rozsudek navíc označily za shovívavý. Celý incident způsobil zhoršení saudsko-egyptských vztahů na nejhorší úroveň od roku 1979, kdy Saudská Arábie přerušila diplomatické styky s Egyptem.
Italská vláda uzavřela konzulát v Libyi kvůli atentátu na jejich diplomata
Italská vláda uzavřela svůj konzulát v Benghází v Libyi, když italské ministerstvo zahraničí vyjádřilo pochybnosti o bezpečnosti v zemi. Italského diplomata Guido De Sanctis se ozbrojenci pokusili přepadnout a několikrát vystřelili na jeho auto projíždějící městem Benghází. Libye, bývalá italská kolonie, je významným italským i evropským spojencem. Obchodní vztahy byly velmi silně za vlády vůdce Kaddafiho, podnikatelé by vztahy rádi udrželi. Minulý týden navštívil tuniský prezident Mohamed Magariaf Tunisko, kde se setkal se zástupci obchodní sféry a premiérem Ali Zeidanem.
Prezident Mursi navštívil zraněné vojáky
Egyptský prezident Mohammed Mursi navštívil ve vojenské nemocnici na předměstí Káhiry vojáky zraněné při vlakovém neštěstí, ke kterému došlo v úterý v noci. O život přišlo 19 vojáků a dalších 107 je zraněných. Vlak je vezl z vojenského cvičení do hlavního města. Vlna kritiky se okamžitě snesla na prezidenta Mursiho, neboť se jedná již o druhou nehodu za dob jeho prezidentského úřadování. V listopadu 2012 došlo k nehodě školního autobusu v Horním Egyptě, při které zahynulo 50 dětí. V Egyptě jsou dopravní prostředky a infrastruktura ve špatném stavu. Ty jsou také častou příčinou tragických nehod.
OSN vyzývá Tunisko k vytvoření opatření, která by zaručovala větší rovnost pohlaví
Odborníci OSN apelují na Tunisko, aby ve své ústavě přijalo přísnější opatření, na základě nichž by se dalo bojovat proti gendrové nerovnosti a diskriminaci. Podle pracovnice Komise pro odstranění diskriminace žen OSN Kamala Chandrakirana je současný stav návrhu ústavy nedostatečný a nejasný v otázkách práv žen, zároveň upozorňuje na absenci zmínky o oblasti mezinárodních lidských práv, kterými je Tunisko vázáno. Pracovní skupina, která uskutečnila v zemi pětidenní návštěvu uvádí, že návrh ústavy nezahrnuje žádná ženská občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva. Závěrečné výsledky šetření budou předloženy Radě pro lidská práva OSN.
Tuniský prezident považuje vlastní zemi za jedinečnou
Tuniský prezident Moncef Marzouki v rozhovoru pro France 24.com označil zemi, v jejímž čele od pádu prezidenta Zine Abidine Ben Aliho stojí, za „jedinečný konsensus v arabském světě“. Myslel tím současnou situaci Severní Afriky a Blízkého východu. Tunisko je podle prezidenta relativně v pokojné situaci na rozdíl od jeho sousedních států a zdůraznil nynější možnosti občanů veřejně se vyjádřit k politickému a socioekonomickému stavu v dnešním Tunisku. „Náš národ prošel mentální revolucí, je svobodný. Lidé nemusí žít ve strachu z policie a dalších ozbrojených složek,“ řekl Moncef Marzouki, prezident a člen středo-levé islamistické vládnoucí strany Ennahda (Obroda). Současně oznámil, že souhlasí se vstupem francouzských jednotek do Mali.
Exprezident Mubarak bude souzen znovu
Egyptský soud nařídil nové soudní řízení s bývalým prezidentem Mubarakem. Vyhověl tak odvolání jeho právníků proti rozsudku doživotního vězení, ke kterému byl odsouzen za smrt demonstrantů při protestech z jara 2011. Znovu proběhne soud i s bývalým ministrem vnitra Habib al-Adlym, který čelí stejným obviněním. Jeden z Mubarakových právníků Mohamed Abdel Razek uvedl, že soud bude probíhat na základě stejných důkazů, jako předchozí proces. Podle Razeka by soud mohl rovněž přihlédnout k špatnému zdravotnímu stavu 84letého exprezidenta Mubaraka.
Egyptská vláda schválila plynofikaci rezortu Hurghada
Egyptská vláda se dohodla na výstavbě plynovodu v Hurghadě, kde se nachází na 50 hotelových resortů. Jedná se o krok, který by měl pomoci znovu nastartovat turistický ruch. Nyní jsou hotely u Rudého moře závislé na vlastních naftových generátorech vyrábějících elektřinu. Vládu o rozsáhlé změny požádala místní společnost Touristic Investments, která turistické objekty na pobřeží staví. Celkové náklady na projekt jsou vyčísleny na přibližně 4 miliony USD. K financování se zavázala Bytová a rozvojová banka (HDB).
Turecko posílí obchod s Egyptem
Ankara a Káhira se dohodly na odstranění cel při dovozu egyptské bavlněné příze do Turecka. Jedná se o významný posun v rámci nastartování egyptské ekonomiky a obchodu po politicko-společenských změnách v zemi na Nilu. Egyptský ministr průmyslu a zahraničního obchodu Hatem Saleh nařídil Radě pro export textilu, aby navýšila dodávky zboží pro Turecko. Osvobození od cel a levné náklady na dopravu pomohou vyrovnat se se silnou konkurencí výroby příze ze zemí jižní Asie, jako je Bangladéš či Indie. Dohoda platí od začátku letošního roku.
Dvanáct zemí podepsalo úmluvu OSN v boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky
Zástupci Číny, Francie, Gabonu, Libye, Myanmaru, Nikaraguy, Panamy, Korejské republiky, Sýrie, Turecka, Uruguay a JAR podepsali úmluvu OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a to během ceremoniálu Světové zdravotnické organizace OSN (WHO). Úmluva má za cíl odstranit mezinárodní trestnou činnost, která je v důsledcích zdravotního ohrožení ekonomicky náročná a to prostřednictvím systému kontroly dodavatelské činnosti. Podle WHO je úmluva dostupná k podpisu pro další země v sídle OSN v New Yorku do 9. ledna 2014.
Egyptští islamisté vybrali nového předsedu
Největší egyptská ultrakonzervativní strana Al Nour si zvolila nového předsedu poté, co se předchozí lídr od strany oddělil a založil si vlastní platformu. Novým předsedou strany Al Nour se stal duchovní Younis Makhyoun. Ke změně ve vedení došlo dva měsíce před očekávanými parlamentními volbami, které má svolat egyptský prezident Mohammed Mursí. Nový předseda Makhyoun prohlásil, že cílem strany bude „očistit zákony od všeho, co odporuje islámskému právu Šaría.“ Předseda Makhyoun byl také členem zákonodárného shromáždění, které vytvořilo novou egyptskou ústavu, kritizovanou za nedostatečnou ochranu lidských práv.
Egyptský prezident hostí rozhovory mezi Fatahem a Hamasem
Egyptský prezident Mohamed Mursí hostí vůdce obou frakcí palestinského hnutí – Fatahu a Hamasu. Prezident Mursí se již setkal s vůdcem Fatahu a zároveň prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem, a na plánu je jeho setkání s politickým vůdcem Hamasu Khaled Meshaalem. Mezi oběma skupinami panuje od roku 2007 napětí, v poslední době se však jejich vztahy zlepšují. Fatah s Hamasem podepsaly roku 2011 v Káhiře dohodu o znovusjednocení. Na konci minulého roku povolila obě hnutí na svém území shromáždění příznivců druhé organizace, což se stalo poprvé právě od roku 2007. Podle mluvčího Hamasu Sami Abu Zuhriho jsou však současná jednání v Káhiře pouze zprostředkovaná. Na programu jednání totiž není přímá schůzka mezi prezidentem Abbasem a Khaledem Meshaalem.