Egyptský prezident Mohammed Mursi uvedl, že „všechny možnosti jsou otevřeny“ k jednání o údajné hrozbě pro zásobování vody pro severoafrickou zemi. Důvodem sporu s Etiopií je plán na vybudování hráze na jednom z přítoku Nilu, který nicméně zásobuje Egypt vodou. Prezident Mursi nechce dle svých slov „přivolávat válku“, přesto by projekt za 4,7 miliardy USD mohl ohrozit zásobování Egypta vodou. Podle analytiků se prezident Mursi snaží pouze odvést pozornost od několika domácích a ekonomických problémů. Na přítoku Nilu je rovněž závislý i Súdán.
Archiv autora: Klára Zelenková
Dosavadní předseda Pavel Bělobrádek zůstává v čele lidovců, rozhodl sjezd strany
V sobotu byl zvolen současný předseda Pavel Bělobrádek na celostátním sjezdu v Olomouci, aby i nadále vedl KDU-ČSL. Ze 272 odevzdaných hlasů získal 244, nicméně nikdo proti němu nekandidoval. Prvním místopředsedou zůstává i po volbě Marian Jureček. Podle staronového předsedy je cílem lidovců návrat do Poslanecké sněmovny, v posledních volbách v roce 2010 strana nepřekročila 5% hranici pro vstup do dolní komory. Sjezd KDU-ČSL navštívil i prezident Zeman, který doporučil straně, aby přišla s vlastními velkými tématy v rámci svého volebního programu, neboť církevní restituce propaguje TOP 09 a progresivní zdanění ČSSD.
Jihosúdánská ropa přes Súdán znovu nepoteče, produkce byla přitom obnovena v dubnu
Súdánský prezident Omar al-Bashir vydal zákaz transferu ropy Jižního Súdánu přes súdánské území, nařízení má platit od neděle. Bližší informace nicméně státní média neuvedla. Produkce ropy byla přitom obnovena teprve v dubnu, po více než ročním přerušení důsledkem sporů nad výší transportních poplatků. V květnu prezident al-Bashir řekl, že pokud Jižní Súdán nepřestane podporovat rebely v Súdánské revoluční frontě (SRF) na jeho území, zastaví transport ropy. Přitom příjmy z ropy tvoří většinu rozpočtu obou zemí, u Jižního Súdánu je to dokonce 98 % státních příjmů.
Na 175 000 nových pracovních míst vzniklo v USA během května
Nezaměstnanost se ve Spojených státech amerických v květnu mírně snížila na 7,6 %, tj. 11,8 milionů lidí, na 175 000 pracovních míst bylo vytvořeno. Z toho na 4,4 milionů občanů je dlouhodobě nezaměstnaných, tedy jsou bez pracovního místa již déle než 27 týdnů. Přesto se investoři obávají, že Federální rezervní úřad (FED) sníží vlivem poklesu akcií nákupní program dluhopisů. Důsledkem výdajových vládních škrtů se očekává nicméně snížení na 14 000 pracovních míst, především ve výrobním sektoru, naopak nová místa by mohla vzniknout v oblasti obchodu, pohostinství, maloobchodu a volného času.
Vztahy mezi Zimbabwe a Mezinárodním měnovým fondem se zlepšují, souhlasil s monitoringem
Od roku 2003 byly vztahy mezi Zimbabwe a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) napjaté, důvodem byly nesplacené půjčky ze strany jihoafrické země. V pátek MMF souhlasil, že bude monitorovat zimbabwské ekonomické programy do konce letošního roku, jde o první z kroků pro snížení dluhů za poplatky za včasné nesplacení splátek ve výši miliard USD. Zahraniční dluh země se pohybuje kolem 10,7 miliard USD, ekonomika Zimbabwe již dekádu stagnuje a obyvatelstvo čelí hyperinflaci. Ekonomika se mírně stabilizovala v roce 2009, kdy byla uzavřena dohoda o společné vládě mezi dvěma hlavními politickými stranami.
USA nabízejí odměnu za vůdce pěti militantních skupin
Odměna ve výši 23 milionů USD byla vypsána za zatčení představitelů 5 militantních skupin na západě Afriky. Nejvyšší odměna je 7 milionů USD za vůdce militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakar Shekau, skupina působí na severu Nigérie, kde chce založit islámský stát s právem šaría. Odměnu USA rovněž nabízejí za vůdce militantní Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQIM) v západní Africe. USA se zaměřily i na Mokhtara Belmokhtara, který stál za lednovým útokem na alžírskou rafinérii, při níž bylo 37 zahraničních pracovníků zabito. Na 5 milionů USD nabízí USA za vůdce AQIM Yahya Abou Al-Hammama a a 3 miliony USD za mluvčího malijského Jednotného hnutí pro džihád v západní Africe (MUJAO) Oumar Ould Hamaha.
Turecký místopředseda se omluvil, protesty v zemi přesto pokračují
Pátou nocí probíhaly po celém Turecku protesty proti vládě, policie použila v hlavním městě Istanbulu proti demonstrantům slzný plyn a vodní děla. Nepokoje pokračují navzdory omluvě místopředsedy Bulent Arinca za zásah policie proti demonstrantům v Gezi parku na konci minulého týdne. Ve středu by se měl místopředseda setkat se zástupci demonstrantů. Další 25 lidí bylo zatčeno ve městě Izmir, opozice dále vyzývá k protivládním protestům. K dvoudenní stávce pracovníků veřejného sektoru se ve středu připojí i konfederace obchodních odborů. Podle místopředsedy Arince protesty způsobily škody za 37 milionů USD.
Protesty v Turecku pokračují dvoudenní stávkou
Konfederace pracovníků veřejného prostoru vyzvala k dvoudenní stávce důsledkem probíhajících protivládních demonstrací po celém Turecku. Úterní a středeční stávka by měla dopadnout na provoz škol, univerzit i státních úřadů. Konfederace, která sdružuje na 240 000 zaměstnanců a na 11 odborů, nazvala jednání vlády za „státní teror“ a obviňuje vládu z oslabování demokracie v zemi. Protesty si vyžádaly již druhou oběť, tisíce lidí bylo zatčeno. Premiér Erdogan odjel na návštěvu do Maroka a tvrdí, že se situace v zemi zlepšuje.
Egyptský ústavní soud považuje horní komoru parlamentu za neplatnou
Shura, neboli horní komora egyptského parlamentu, která byla ustanovena na základě prezidentského výnosu, je podle ústavního soudu neplatná. Po nových volbách by tedy měla být komora rozpuštěna. Shura byla ustanovena prezidentem Mohammedem Mursím, aby vypracovala novou verzi ústavy. Ústava byla přijata navzdory mezinárodní kritice i domácím protestům v referendu v prosinci. Přitom se nejedná o první případ prohlášení neústavnosti legislativního orgánu v Egyptě. Prozatím není jasné, jak se vláda k rozhodnutí ústavního soudu postaví. Podle soudce by činnost komory měla zůstat minimálně do nových parlamentních voleb, jejichž datum konání zatím nebylo stanoveno.
Střední Evropu trápí záplavy, provoz v centru Prahy bude výrazně omezen
Stovky lidí byly evakuovány důsledkem zvyšujících se hladin řek v Německu, České republice, Rakousku a Švýcarsku. Záplavy si již vyžádaly lidské oběti, v Rakousku zemřel jeden člověk, v České republice dva. V České republice byl vyhlášen stav nouze, v centru hlavního města Prahy je výrazně omezen provoz, uzavřeny byly mnohé linky metra. Většina pražských škol byla pro pondělní den uzavřena. Stav nouze vyhlásily i německá města Pasov a Rosenheim, podle meteorologů by mohla Německo zaplavit stoletá voda. Voda stoupá i v Polsku, kde hasiči zasahovali u stovek případů zatopených sklepů, nebezpečí hrozí i na Slovensku.
Demonstranti zablokovali chod dolu v Kyrgyzstánu, požadovali lepší sociální výhody
Na 1000 lidí na několik dní zablokovali činnost dolu na těžbu zlata v Kyrgyzstánu, který vlastní kanadská společnost Centerra Gold. Demonstranti požadovali znárodnění dolu a lepší sociální výhody. Do oblasti přijel i premiér Zhantoro Satybaldiyev a uvedl, že vláda již s majitelem dolu jedná. V pátek byl v oblasti vyhlášen stav nouze, když propukly střety mezi policií a demonstranty, na 50 lidí bylo zraněno. Po návštěvě premiéra přestali demonstranti blokovat hlavní příjezdovou cestu a chod dolu byl obnoven. Podle premiéra nicméně protesty přinesou ekonomice země ztrátu ve výši 4 milionů USD.
Nezaměstnanost v eurozoně dosáhla v dubnu nového maxima
Dalších 95 000 lidí oproti měsíci březnu přišlo o práci v rámci eurozony, která sdružuje 17 zemí. Míra nezaměstnanosti v Řecku a Španělsku se i nadále drží nad 25 %, nejnižší zůstává v Rakousku, kde se pohybuje kolem 4,9 %. Počet lidí bez práce se zvýšil i ve Francii, druhé největší ekonomice eurozony. Nezaměstnanost mladých lidí zůstává stále palčivým problémem, v současnosti je na 3,6 milionů obyvatel pod 25 let bez práce. V Itálii se míra nezaměstnanosti mladých lidí pohybuje nad 40 %. Za posledních 12 měsíců přišlo v eurozoně o práci na 1,6 milionů obyvatel. Ekonomika eurozony je na nejhorších číslech od roku 1999. Situací na poli nezaměstnanosti se bude Evropská centrální banka (ECB) zabývat na jednání příští týden.
Barma uzavřela dohodu s karenskými rebely, boj trvá již přes 50 let
Dohoda mezi barmskou vládou a karenskými rebely byla ve čtvrtek podepsána v hlavním městě Karenského státu Mitkyina. Sedmibodová dohoda obsahuje i dočasné příměří a odzbrojení na obou stranách. Dohoda je výsledkem 8 kol jednání, kterých se zúčastnili i zástupci OSN a Číny. Rebelové žádají, aby na dodržování příměří dohlíželi mezinárodní pozorovatelé a zároveň začalo vyjednávání o nezávislosti autonomie Karenského státu. Boje mezi Kareny a barmskou vládou trvají již přes půl století, největší střety probíhají nedaleko čínsko-barmské hranice.
Prezident Zimbabwe nemůže otálet se stanovením voleb, rozhodl ústavní soud
Podle ústavního zimbabwského soudu se musí prezidentské a parlamentní volby konat do 31. července, proto musí prezident Robert Mugabe stanovit jejich datum co nejdříve. V prezidentských volbách se proti sobě postaví současná hlava státu za stranu Zanu-PF a opoziční premiér Morgan Tsvangirai ze strany MDC. V březnu byla v referendu schválená ústava, proto by měly být vyhlášeny volby podle nové ústavy. V minulých volbách v roce 2008 měl v prvním kole zvítězit premiér Tsvangirai, nicméně podle oficiálních výsledků byla volba zmanipulovaná, do druhého kola následně odstoupil. Do čela země tak byl zvolen prezident Mugabe, který funkci vykonává od roku 1980.
Švýcarsko na další rok omezuje přísun pracovníků z EU
O rok bylo prodlouženo omezení pro imigranty z Evropské unie, kteří do Švýcarska cestují za prací. Švýcarsko tvrdí, že se imigrace dostala na příliš vysokou úroveň, kdy jednu čtvrtinu populace tvoří právě přistěhovalci. Země sice není členem EU, ale podepsala dohodu o volném pohybu osob, prodloužení kvót může podle evropské komise vést k ochabnutí vztahů. Největší část přistěhovalců tvořili Němci, Španělé, Portugalci a Italové. Míra nezaměstnanosti se přitom pohybuje pod 3 % a země ekonomicky roste rychleji, než se původně předpokládalo. Imigranti ze dvou nejmladších členů EU – Bulharska a Rumunska – mají vstup na pracovní trh Švýcarska i nadále zakázán, počet přistěhovalců z ostatních evropských zemí je regulován.
OSN chce do roku 2030 vymýtit extrémní hladomor
V roce 2000 stanovily státy OSN tzv. Miléniové rozvojové cíle, podle nichž mělo dojít k vymýcení extrémní chudoby do roku 2015. Nyní na zasedání pod vedením britského premiéra Davida Camerona se mezinárodní společenství dohodlo na posunutí plnění cíle do roku 2030, vymýcení extrémní chudoby se rovněž stalo „klíčovým bodem nové mezinárodní spolupráce“. Mezi dalších 12 cílů, které si mezinárodní společenství stanovilo, patří ženská práva, přístup k pitné vodě, zajištění potravinové bezpečnosti a dodržování zákazu dětských svateb. Lidsko-právní organizace závazek přivítaly, nicméně upozorňují, že bez konkrétních a efektivních kroků nebude splněn.
Nigerijský parlament zakázal manželství stejnopohlavní párů
Ve čtvrtek schválil parlament v Nigérii zákon, který zakazuje manželství stejnopohlavních párů a který zároveň ruší všechny homosexuální organizace a uskupení. V případě porušení může být udělen trest až ve výši 14 let vězení. Zákon představil senát v roce 2011, nyní putuje k prezidentovi, předpokládá se, že ho prezident Goodluck Jonathan podepíše. V současnosti již nyní je homosexuální sex v Nigérii zakázán. Homosexualita je ve většině zemí Afriky zakázána a hrozí za ní až několik let odnětí svobody.
Novým šéfem FBI se mohl stát James Comey
Někdejší náměstek ministra spravedlnosti James Comey by se pravděpodobně mohl stát novým šéfem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Jestliže nominaci schválí i Senát, do úřadu by mohl nastoupit v září, kdy post opouští jeho dosavadní ředitel Robert Mueller, který stál v čele od září 2001. Bílý dům nicméně nominaci James Comeye zatím nepotvrdil.
První homosexuální pár ve Francii vstoupil do manželství
Před několika dny francouzský prezident Francois Hollande podepsal zákon, který umožňuje stejnopohlavním párům uzavřít manželství a adoptovat si dítě. První svatbu homosexuálního páru doprovázela zvýšená bezpečnostní situace, francouzská společnost je ohledně zákonu totiž rozdělená, po schválení zákona propukly v zemi rozsáhlé protesty. Zákon prošel parlamentem 18. května, ústavní soud se případem zabýval a rozhodl, že zákaz manželství pro stejnopohlavní páry se „neslučuje s ústavními principy“.
Keňští poslanci budou hlasovat o navýšení svých platů, již nyní patří k nejvyšším v Africe
Navzdory rozsáhlým protestům budou poslanci keňského parlamentu hlasovat o znovu zvýšení svých mezd, současný návrh počítá s měsíčním platem ve výši 10 000 USD, průměrná mzda se přitom pohybuje kolem 1 700 USD. Prezident Uhuru Kenyatta vyzval poslance, aby respektovali úspornou politiku, která má z ušetřených peněz vybudovat nová pracovní místa. Prezident avšak nemá pravomoci k zabránění navýšení mezd. Plat poslanců ve východoafrické zemi, který Keňská komise pro mzdy a odměny (SRC) doporučila snížit na 6 300 USD, přitom patří k nejvyšší nejenom v Africe, zákonodárci nicméně tvrdím, že snížení jejich mezd bylo nelegální. V parlamentu v současnosti po březnových volbách zasedá 416 zákonodárců, z toho 349 v poslanecké sněmovně a 67 v senátu.
Mosambik se připravuje na volby, začal s registrací voličů
Registrace voličů k volbám začala v pondělí v některých obvodech s problémy, některá registrační místa byla otevřena později, některá dokonce vůbec. Důvodem byly technické problémy. Podle analytiků se očekává, že znovu vyhraje strana FRELIMO, která stojí v čele země od vyhlášení nezávislosti v roce 1975, při posledních volbách v roce 2009 získala na 75 %. Opoziční strana RENAMO, jež bojovala proti FRELIMO v 16leté občanské válce, tvrdí, že volby jsou nespravedlivé a že vládnoucí FRELIMO má nelegitimní dominanci v Národní volební komisi. To vládnoucí strana odmítá. Mosambik patří mezi jednu z nejchudších zemí, přestože má významné zásoby uhlí a zemního plynu.
Africká unie obviňuje Mezinárodní trestní soud z „pronásledování Afričanů“
Mezinárodní trestní soud (ICC) podle etiopského premiéra Hailemariama Desalegna „pronásleduje Afričany pro jejich rasu“, konkrétně se má jednat o keňského prezidenta Uhuru Kenyattu, jenž čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Na summitu Africké unie (AU) etiopský premiér uvedl, že obvinění keňského prezidenta a jeho zástupce Williama Ruto by měly posuzovat místní soudy. Podle premiéra Desalegna jsou obvinění u ICC „z 99 % Afričané“. ICC vydala rovněž zatykač na súdánského prezidenta Omara al-Bashira. Podle některých analytiků jsou nicméně africké soudy příliš slabé, aby spravedlivě rozhodly v takto rozsáhlých případech. Keňský prezident a jeho zástupce čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti během povolebního násilí v roce 2007, súdánský prezident má být souzen za genocidu v Darfúru.
V Paříži se konal masivní protest proti zákonu umožňující homosexuální manželství
Na 150 000 lidí se v neděli sešlo v Paříži k pochodu proti novému zákonu, který povoluje stejnopohlavní párům manželství. Po střetech s policií bylo na 100 lidí zatčeno. Zákon, jenž rovněž umožňuje stejnopohlavním párům adopci dětí, podepsal prezident Francois Hollande v polovině května po měsících bouřlivých debat. Francouzská společnost je nicméně nad zákonem rozdělena. Opoziční strana UMP slibuje, že pokud bude zvolena, zákon následně zruší. Francie se stala 9. zemí Evropy a 14. státem na světě, který legalizoval manželství stejnopohlavních párů.