Pro reformu hlasovalo 68 senátorů, proti se postavilo po dlouhých měsících jednání na 32 politiků. Nový přistěhovalecký zákon umožní získat občanství pro 11 milionů imigrantů bez dokumentů. Zákon nyní míří do Sněmovny, kde mají většinu republikáni, kteří se k zákonu vyjadřují kriticky. Prezident Obama, pro něhož se imigrační reforma stala jedním z hlavních témat druhého funkčního období, vyzval Sněmovnu, aby zákon přijala. Zákon také navrhuje zvýšení finančních prostředků do fondů na bezpečnost hranic. Vzniknout by mohlo dalších 1000 kilometrů oplocení podél státní hranice, využití bezpilotních letadel a posílení jednotek na hranicích. Jde o nejrozsáhlejší změnu v oblasti přistěhovalecké politiky od roku 1986.
Archiv autora: Klára Zelenková
Vysokou nezaměstnaností mladých lidí v EU se budou politici zabývat na summitu
Napříč Evropou je skoro jedna čtvrtina mladých lidí ve věku mezi 18 až 25 let bez práce, v Řecku a Španělsku se dokonce jedná o celou polovinu mladé generace. Političtí představitelé budou o tématu jednat na dvoudenním summitu, zvažuje se poskytnutí 8 miliard USD na podporu snížení nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím tréninků, rekvalifikačních kurzů a zvýhodněných půjček pro založení malého podnikání. Politici nicméně upozorňují, že i nadále musí iniciativa ke snížení nezaměstnanosti vycházet z národní úrovně států, kdy se jednotlivé země musí snažit o vytvoření pružnějšího pracovního trhu a zmírnění daňové a administrativní zátěže malých a středních podniků.
USA a Afghánistán potvrdily pozastavení jednání s Talibanem
V úterý napadl Taliban několik budov nedaleko prezidentského paláce v Kábulu, kde sídlí i středisko americké CIA. Během útoku zahynuli tři afghánští členové bezpečnostních sil a čtyři příslušníci Talibanu. Americký prezident Barack Obama a jeho afghánský protějšek Hamid Karzai potvrdili, že jednání s Talibanem zůstanou přerušená. Útok ze strany Talibanu přitom přichází jen týden poté, co se zástupci USA a Talibanu měli v katarské Doha sejít k mírovému jednání, to bylo ale zrušeno po kritice Afghánistánu. Mírové jednání tak i nadále má být vedeno pouze na úrovni Afghánistánu a Talibanu. Americké jednotky by zemi měly opustit na konci roku 2014, pro příští rok jsou naplánované volby.
Mexiko zatklo jednoho z nejhledanějšího uprchlíka seznamu FBI
Walter Lee William čelí obvinění ze sexuálního zneužívání dětí, bývalý americký profesor byl zatčen v hotelovém resortu Playa del Carmen na mexickém pobřeží. William patřil na seznamu FBI k nejhledanějším zločineckým uprchlíkům. Již dříve FBI nabídla 100 000 USD za informaci vedoucí k dopadení Waltera Lee William, který ve USA dříve vyučoval na Univerzitě Jižní Kalifornie. Na seznam FBI se Walter William dostal jako pětistý uprchlík od vytvoření seznamu v roce 1963.
Bílý dům požádal Hong Kong o vydání Edwarda Snowdena, ten už má být v Moskvě
Bývalý technik americké rozvědky Edward Snowden předal informace o programu PRISM, který vytváří Národní agentura pro bezpečnost (NSA) a Federální úřad pro vyšetřování (FBI), médiím. Na veřejnost se tak dostaly informace o amerických agenturách, které sledují mobilní a webová data amerických občanů. USA nyní žádá jeho vydání, v USA má být za ohrožení národní bezpečnosti souzen, hrozí mu až 10 let vězení a pokuta. USA požádaly Hong Kong, kde se měl Snowden nacházet, o jeho vydání, v neděli již měl Snowden přistát v Moskvě. Údajně je Rusko pouze přestupním místem a míří dále na Kuby, s cestou mu má pomáhat server WikiLeaks. USA i nadále usilují o jeho vydání.
Brazilská prezidentka Rousseff oznámila reformy, důvodem jsou masové protesty
Ve snaze ukončit protesty, které propukly po celé země a které vyhnaly na milion lidí do ulic, představila ve státní televizi prezidentka Dilma Rousseff reformy. Změnou má projít systém veřejné dopravy a vzdělání. Dále prezidentka Rousseff uvedla, že by tisíce lékaře mohly být povolání ze zámoří, aby přispěli ke zlepšení zdravotnického systému. V pátek se konala mimořádná schůze kabinetu, jejímž hlavním tématem byly demonstrace. Prvotně začaly protesty proti zvýšení ceny jízdenek ve veřejné dopravě, následně se demonstrace změnily na protivládní, když vyzývaly k ukončení korupce v politice. Brazilci kritizují i pořádání světového šampionátu ve fotbale, jehož přípravy vyjdou na miliardy USD.
Starosta Toronta z úřadu nemusí, odvolací soud zvrátit původní rozsudek
V listopadu minulého roku rozhodl soud nižší instance, že musí starosta Toronta Rob Ford odstoupit ze své funkce, důvodem má být údajný střet zájmů. Starosta Ford to odmítl a odvolal se k vyššímu soudu, ten nyní zvrátil původní rozsudek. Důvodem k výzvě k odstoupení má být střet zájmu, kdy měl doporučit, aby město se v rámci své charitativní činnosti stalo donátorem fotbalové charity, kterou ale starosta Ford založil. Hlasování se starost Ford dokonce i zúčastnil. Starost oznámil, že v příštích volbách, které jsou naplánované na říjen 2014, bude kandidovat. Na konci května byl přitom starosta obviněn z užívání drog, zachycen měl být i na videu, on sám to rezolutně odmítl.
Demonstrace v Brazílii pokračují, do ulic vyšlo na milion lidí
Ve 100 městech napříč celou Brazílií protestovalo ve čtvrtek více než milion lidí proti vládní politice. Demonstrace začaly před týdnem kvůli zvýšení cen veřejné dopravy, protesty cílí i proti zvyšující se korupci v zemi a světovému šampionátu ve fotbale, který se má konat příští rok a jehož přípravy vyjdou zemi na miliardy USD. Prezidentka Dilma Rousseffa zrušila plánovanou cestu do Japonska a svolala mimořádné zasedání kabinetu na pátek. Přitom podle BBC na 84 % demonstrantů nepodporuje žádnou politickou stranu, na 77 % z nich má vyšší vzdělání, více než polovina protestujících je mladších 25 let a na 71 % demonstrantů vyšlo do ulic vůbec poprvé v životě. Hlavní důvody demonstrantů zní nesouhlas s vyšším jízdným, korupce a snaha po lepším dopravním systému.
Jihosúdánský prezident odvolal dva ministry, důvodem je korupce
Ministr financí Kosti Manibe a ministr pro vnitřní záležitosti Deng Alor byli odvoláni ze svých funkcí prezidentem Salvou Kiirem, který je zároveň zbavil imunity, čímž otevřel prostor pro vyšetřování v kauze korupce. Oba ministři mají být zapleteni do korupčního jednání ohledně společnosti Daffy Investments Group Limited, dohromady se má jednat o zpronevěru 8 milionů USD. Podle analytiků je korupce jedním z největších problémů nejmladšího státu světa, který se osamostatnil v roce 2011. Minulý rok v červnu jihosúdánský parlament suspendoval na 75 vysokých úředníků důsledkem obvinění z korupce.
Političtí představitelé Mali a Tuaregové podepsali mírovou dohodu
Malijská vláda uzavřela mír s Tuaregy, otevřela se tak cesta k prezidentským volbám, které by se měly konat příští měsíc. Mírová dohoda nařizuje okamžité příměří a stažení vládních jednotek z města Kidal na severu země, které ovládají Tuaregové. Dohodu oznámil francouzský prezident Francois Holland po skončení summitu G8. Jednání mezi malijskou vládou a tuarežskou MNLA probíhala skoro dva týdny v hlavním městě Burkiny Faso Ouagadougou. Tuaregové prosazují svou nezávislost na severu země od získání nezávislosti Mali na Francii v roce 1960 a obviňují centrální vládu v Bamaku z marginalizace severu země. Do Mali by před červencovými volbami mělo celkem dorazit na 12 600 mírových jednotek OSN.
Taliban zaútočil na americkou základnu v Afghánistánu navzdory oznámení o jednání
Při útoku, který se odehrál jen pár hodin poté, co USA oznámily přímé jednání s Talibanem, zemřeli 4 američtí vojáci. Mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid potvrdil, že skupina stojí za útokem na leteckou základnu Bagram, která leží nedaleko hlavního města Kabulu. Jednou z podmínek pro jednání, která mají začít ve čtvrtek v Kataru, bylo, že se Taliban musí vzdát jakéhokoliv násilí. Přitom plánované rozhovory označil prezident Barack Obama za „významný krok kupředu“. Jednání se mají uskutečnit v Kataru, kde Taliban otevřel svou první oficiální zahraniční pobočku. V úterý NATO předalo odpovědnost nad bezpečností země afghánským silám, mezinárodní jednotky mají Afghánistán opustit na konci roku 2014. Nicméně víra v domácí politiky a bezpečnostní síly je v Afghánistánu velmi nízká.
Americkou sněmovnou prošel návrh na přísnější limity pro potrat
Sněmovnou, kterou ovládají republikáni, byl schválen návrh zákona na zavedení přísnějších limitů pro interrupci, návrh byl schválen 228 hlasu proti 196. Podle analytiků se nepředpokládá, že by zákon prošel senátem, kde mají většinu demokraté, zároveň Bílý dům již pohrozil možným vetem zákona. Většina amerických států umožňuje potraty do 24. týdne těhotenství, návrh zákona počítá se zkrácením doby na 20 týdnů. Výjimkou i nadále mají být oběti znásilnění nebo incestu, jestliže to nahlásí policii jako trestný čin. Povolení potratu u znásilněných žen vyvolalo mezi republikány divokou debatu, neboť narození dítěte považují „dar“. Na 10 amerických států přijalo podobně přísnější zákony na možnosti potratu, ty ale nyní čelí soudnímu přezkoumání.
OSN: Počet uprchlíků v roce 2012 převýšil 7 milionů
V minulém roce bylo podle OSN nejvyšší číslo uprchlíků od roku 1994, jednalo se o 7,6 milionů lidí, kteří přišli o své domovy. Zpráva Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že k vyššímu číslu přispívá především konflikt v Sýrii. Na 55 % všech uprchlíků pochází z 5 zemí – Afghánistánu, Somálska, Iráku, Súdánu a Sýrie. Drtivá většina afghánských uprchlíků směřuje do Íránu a Pákistánu. Uprchlíci z rozvojových zemí tvoří 81 %, což je o 11 % více než předchozí dekádu. „Pokaždé když mrknete, jeden člověk je donucen opustit svůj domov,“ řekl komisař UNHCR Antonio Guterrres. Do konce roku by podle UNHCR mohly ze Sýrie odejít až 2 miliony uprchlíků.
Indonésie ruší příspěvky na paliva, očekává se zvýšení cen
Po měsících politického jednání a debat indonéský parlament ruší dotace na pohonné hmoty, podle analytiků je možné očekávat až 33% nárůst cen. Rozhodnutí parlamentu může zvýšit inflaci, v zemi již protestují desítky lidí. Důvodem pro zrušení dotací byla snaha o snížení rozpočtu, přepracovaný rozpočet na příští rok představil v pondělí parlament, z uspořených peněz za příspěvky chce vláda poskytnout pomoc ve výši 910 milionů USD nejchudším rodinám. Datum, kdy k zrušení dotací na pohonné hmoty dojde, zatím nebylo stanoveno, očekává se, že ministr financí Chatib Basri svolá tiskovou konferenci během úterý.
Tisíce lidí protestovaly v Brazílii, důvodem jsou vysoké ceny za dopravu
Proti zvyšujícím se cenám v souvislosti s konáním světového šampionátu ve fotbale v roce 2014 protestovaly v pondělí stovky tisíc lidí v ulicích brazilského Sao Paulo a dalších městech po celé zemi, včetně hlavního města Brasilia. Protesty vypukly minulý týden, kdy vláda oznámila zvýšení cen za autobusovou dopravu. Vláda zvýšení ospravedlňuje vyšší inflací, která se v současnosti pohybuje na 15,5 %. Desítky lidí byly zraněny. V hlavním městě demonstranti dokonce vylezli na budovu kongresu. Protesty současně vyzývají k odstranění korupce a větším výdajům do veřejného zdravotnictví a vzdělání.
Prezident Zeman přijal rezignaci premiéra Nečase, s ním končí i celá vláda
Po nedělním oznámení složil premiérský mandát Petr Nečas do rukou prezidenta Miloše Zemana, důvodem je policejní razie spojená s šéfkou kabinetu premiéra. Prezident Zeman prozatím pověřil Petra Nečase v pokračování ve funkci, dokud nebude sestavena vláda nová. Během následujících dní se prezident Zeman setká s představiteli vládních politických stran, aby o vzniklé situaci diskutovali. Rezignující premiér odstoupil i ze svého postu ve straně a oznámil, že příštích voleb se již neúčastní. Opozice i nadále vyzývá k předčasným volbám.
V Severní Irsku začal summit G8, jednat se bude o Sýrii
Hlavním tématem předních politiků světa bude na dvoudenním jednání G8 konflikt v Sýrii, podle britského premiéra Camerona je nutné najít „společnou půdu pro přinesení míru v Sýrii“. Rusko naopak kritizuje rozhodnutí USA poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům, zároveň ruský ministr zahraničí uvedl, že Rusko nebude souhlasit s vyhlášením bezletové zóny nad Sýrii. Summitu se zúčastní Velká Británie, USA, Rusko, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko. V rámci summitu by se mělo uskutečnit i jednání mezi ruským prezidentem Putinem a jeho americkým protějškem Obamou, který navštíví zemi vůbec poprvé. Vedle konfliktu v Sýrii bude na pořadu jednání i obnova světové ekonomiky a terorismus.
Premiér Nečas v souvislosti s policejní razií rezignuje
Petr Nečas v pondělí rezignuje na post premiéra i předsedy strany ODS, rozhodl o tom na jednání grémia strany v neděli večer. Důvodem odstoupení je policejní razie a zatčení šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové. Premiér doufá, že koalice bude pokračovat i nadále, jen s novým premiérem, jestliže koalice sežene 101 hlasů. Opozice to odmítá a požaduje předčasné volby. V úterý se mělo jednat o nedůvěře vlády. Pokud se koalici podaří najít 101 hlasů k udržení vlády, měl by to podle premiéra Nečase prezident Miloš Zeman respektovat. O další budoucnosti koalice jednali představitelé vládních stran na zasedání tzv. K9 ještě v neděli večer.
Představitelé států jižní Afriky žádají odložení voleb v Zimbabwe
Na summitu Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), které se konalo v sobotu, žádali představitelé států odložení voleb v Zimbabwe. V zemi narůstá napětí mezi prezidentem Robertem Mugabe a opozičním premiérem Morganem Tsvangirai, který odmítl termín konání voleb. Volby by se měly konat po rozhodnutí ústavního soudu na konci července, nicméně opozice tvrdí, že jde o příliš brzké konání voleb, které zastaví reformy médií a bezpečnostních sil. Zároveň se očekávalo, že na summitu bude diskutována možná pomoc s přípravou voleb v Zimbabwe a finanční pomocí ve výši 132 milionů USD, což se nestalo.
Policejní razie zasáhla nejvyšší patra české politiky
Ze středy na čtvrtek se uskutečnila zřejmě nejrozsáhlejší policejní akce v historii České republiky, kdy policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zadrželi několik politiků z vládní ODS, včetně vysokých státních úředníků, například ředitelku kabinetu premiéra Janu Nagyovou a šéfa úřadu vlády Lubomíra Poula. Důvodem má být zneužití pravomoci a dalších trestních činů, celkově podle ČTK obvinila policie 8 lidí z 5 trestných činů. Opozice žádá premiérovu demisi, ten to prozatím odmítl. V pátek se má sejít premiér Nečas s prezidentem Zemanem.
Malijská vláda a Tuaregové dosáhli příměří, volby by se měly uskutečnit v červenci
Obě strany se shodly „v principech“ a uzavřely příměří, které umožní uskutečnit plánované volby v červenci. Jednání začalo v sobotu v hlavním městě sousední Burkiny Faso, sporem mezi Tuaregy a malijskou vládou je oblast na severu země Kidal, která byla navzdory vojenské operace mezinárodního společenství stále pod kontrolou tuarežské MNLA. Tuaregové žádají větší politickou autonomii pro region. Dohoda by měla umožnit vytvoření komise, v níž budou zastoupeny obě strany a která bude monitorovat bezpečnosti oblasti. Volby by se mě uskutečnit 28. července a měl by tak být dokončen přechod od vojenské k civilní vládě.
Více než 10 milionů dětí má pracovat v otrockých podmínkách
Světová organizace práce (ILO) uvedla, že na 10,5 milionů dětí na celém světě pracují v podmínkách, které jsou nebezpečné pro jejich zdraví a které připomínají otroctví. Většina pracujících dětí je mladších 14 let, z toho na 71 % jsou dívky, jimž je často zakázán přístup ke vzdělání. Většinou děti pracují podle ILO v domácnostech, proto je těžké dětskou práci regulovat. Podle organizace je nutné, aby mezinárodní společenství přijalo jasný legislativní rámec, který by přesně definoval dětskou práci a nabídl možnosti, jak jí předcházet. Zprávu vydala organizace na Světový den proti dětské práci, který připadá na 12. června.
Ruská dolní komora schválila zákon zakazující „homosexuální propagandu“
Zákon byl dolní komorou parlamentu přijat jednoznačně, ukládá například vysoké pokuty za poskytování informací o homosexualitě osobám mladších 18 let. Pro fyzické osoby má jít o 155 USD, pro státní zaměstnance až 15 500 USD, pro firmy a školy je pokuta ještě vyšší. Zákon dále ukládá odnětí svobody až 3 let pro ty, kdo by hanobili věřící a náboženství. Aktivisté za práva homosexuálu se s příznivci zákona střetli před parlamentem. Zákon je spojován s uvězněním členek punkové kapely Pussy Riot, kdy Naděžda Tolokonnikova a Maria Alyokhina byly odsouzené ke 2 rokům vězení za protest v pravoslavné katedrále. Nyní zákon míří do senátu, v případě schválení dále k podpisu prezidenta. Zákon považující homosexualitu za trestný čin byl v Rusku zrušen v roce 1993.