Sněmovní organizační výbor dnes rozhodl, že poslanci budou hlasovat o důvěře vládě Jiřího Rusnoka ve středu 7. srpna. Kabinetu Rusnoka od jmenování premiérem (10. července) běží lhůta 30 dnů, do kdy musí předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. ODS a TOP 09 budou podle svých zástupců hlasovat proti, ČSSD a KSČM budou o postoji k vládě teprve jednat. Pro vyslovení důvěry Rusnokově vládě jsou potřeba hlasy většiny přítomných poslanců. David Rath a Roman Pekárek se kvůli výkonu trestu neúčastní, proto v současné době k vyslovení důvěry stačí 100 hlasů. Pokud by chyběli i další poslanci, pak by se počet potřebných hlasů dále snižoval.
Archiv autora: Martina Laláková
KSČM o podpoře Ruskově vládě rozhodne příští týden
Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik uvedl, že premiér Jiří Rusnok předstoupí před jejich poslance pravděpodobně 6. srpna. Předseda Kováčik slíbil, že verdikt nebude dlouho odkládat a komunisté rozhodnou o podpoře jeho vládě ještě ten den. Ze strany KSČM se proslýchá, že se usnesou na podpoře úřednického kabinetu, ale není vyloučeno, že podpora bude podmíněná. Oficiálně chce strana vnitřní debatu zahájit na pátečním zasedání nejvyššího vedení. Nejdůležitější roli bude hrát program kabinetu, dále záleží na zpracování rozpočtu a čerpání evropských peněz. Několik komunistů v nedávné době vyjadřovali výhrady k personálnímu obsazení některých ministerstev. O tom, kdy se hlasování o důvěře vládě uskuteční, rozhodne 1. srpna sněmovní organizační výbor a nejpravděpodobnějšími termíny jsou 7. nebo 9. srpna.
Evropský soud pro lidská práva odsoudil českou policii za nelidské zacházení
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku odsoudil vůbec poprvé Českou republiku za nelidské a ponižující zacházení se zadrženým na policejní služebně. Právní ředitelka Ligy lidských práv Zuzana Candigliota novinářům dnes uvedla, že policisté z Aše v roce 2010 bezdůvodně zadrželi a zavřeli do cely Vladimíra K. (80 let) a bolestivým způsobem ho spoutali. Lékařská zpráva potvrdila, že policisté muže bili pěstmi do hlavy, zad i hrudníku. Poškozený novinářům vypověděl, že jej hlídka městské policie požádala o prokázání totožnosti, když se vracel z baru. Jelikož u sebe neměl občanský průkaz, odvezli ho na služebnu, kde si jej převzali státní policisté, umístili ho spoutaného do cely a po několika desítkách minut zase pustili. Podle právníka poškozeného ČR porušila právo nebýt mučen a podroben krutému a ponižujícímu zacházení, které zaručuje Evropská úmluva o lidských právech. Poškozený muž podal trestní oznámení, obrátil se i na Ústavní soud, ale rozsudek vydal až soud ve Štrasburku, ale verdikt zatím není pravomocný. Muž se domáhá odškodnění 100 000 korun a žalobu musí znova projednat český soud.
Šéfka diplomacie EU Ashtonová vyzývá egypťany, aby se zdrželi se násilí
Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová se v hlavním egyptském městě Káhiře setká na jednání s viceprezidentem Muhammadem Baradejem, s prozatímním prezidentem Adlím Mansúrem a zástupci politických sil. Egypt v současnosti prožívá těžkou politickou krizi, která se blíží stavu občanské války. Demonstrace a násilnosti probíhají od 3. července, kdy vojsko přinutilo prezidenta Muhammada Mursího odstoupit z funkce. Tento víkend při krvavých střetech stoupenců svrženého egyptského prezidenta Mursího s policisty a vojáky zahynulo v Káhiře 72 lidí. K Mursího stoupencům patří hlavně islamisté z Muslimského bratrstva, kteří neuznávají jeho svržení a považují ho za legálně a demokraticky zvoleného prezidenta. Odpůrci Mursího vlády a politiky tvrdí, že vládl nekompetentně a vlekl Egypt do společenského konfliktu.
Program vlády premiéra Rusnoka a ČSSD se shodují ve většině bodů
Předseda strany ČSSD Bohuslav Sobotka po schůzce s premiérem Jiřím Rusnokem novinářům řekl, že žádné body jeho vládního programu nejsou v rozporu s programem sociální demokracie. ČSSD se o podpoře Rusnokova úřednického kabinetu rozhodnou až po zveřejnění finálního vládního programu počátkem příštího týdne. Předseda Sobotka ujistil, že strana bude o důvěře hlasovat jednotně jako poslanecký klub. Na druhou stranu předseda Sobotka kritizuje nejasnosti kolem ministra financí Jana Fischera a podle něj by neměl zastávat tak vysokou veřejnou funkci. Dále má výhrady k tomu, že vláda nevznikla na základě výsledku sněmovních voleb, ale z rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana a zmínil i možné vazby kabinetu na Stranu práv občanů – Zemanovci, jejíž místopředseda se stal šéfem Úřadu vlády.
Maďarsko hodlá splatit půjčku od MMF v předstihu
Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že Maďarsko splatí půjčky od MMF v předstihu o několik měsíců. Maďarsko si v letech 2008 a 2009 během globální finanční krize půjčilo od MMF celkem 26 miliard USD a zbývá uhradit finanční závazek zhruba 27 miliardy USD. Většinu z této částky hodlá Maďarsko splatit do konce tohoto léta a zbytek v následujícím roce. Premiér Orbán ohlásil oficiálně na konferenci pořádané v rumunském městě Baile Tusnad, že Maďarsko uhradí celou částku před termínem letos v létě.
Prezident pozval šéfa Vrchního státního zastupitelství Ištvana na Hrad
Prezident Miloš Zeman pozval na Hrad šéfa Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Iva Ištvana a vyjádřil plnou podporu jeho práci v kauze Nagyová a úsilí odhalit klientelistickou síť spojující politickou sféru s ekonomickou kriminalitou. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek reagoval prohlášením, že jejich setkání je v přímém rozporu s nestranným výkonem působnosti státního zastupitelství. Podle bývalého ministra financí Kalouska prezident přijetím Ištvana otevřeně přiznal přímou souvislost policejního zásahu před 6 týdny, který vedl k pádu Nečasovy vlády, s politickými změnami, o které prezident Zeman usiluje. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman uvedl, že rozhodnutí je jen na Ištvanovi, zda pozvání přijme či odmítne. Dle nejvyššího žalobce Zemana se jedná o otázku slušnosti, jelikož mezi významnými institucemi a představiteli státu musí panovat určitá úcta.
Eurozóna schválila uvolnění další finanční pomoci Řecku
Ministři financí eurozóny EuroGroup umožnili vyplatit další finanční pomoc ze záchranného úvěru pro zadlužené Řecko. Výpomoc zhruba 7,6 miliard USD musí ještě schválit v jednotlivých členských státech EU. Uvolnění další části pomoci je podle EuroGroup už jen formalita, jelikož země splnila legislativní podmínky, které žádali mezinárodní věřitelé MMF, ECB a Evropská komise. Řečtí poslanci schválili nový daňový zákon a uskutečnili poslední kroky k dokončení kontroverzního přesunu státních úředníků. Řecko má od věřitelů slíbeno celkem 318 miliard USD a zatím obdržely zhruba 90 % této částky. Trojka mezinárodních věřitelů bude na podzim zjišťovat, zda vláda bude potřebovat další úspory ke splnění rozpočtových cílů pro roky 2015 a 2016. Vládní koalice však další úspory odmítá, protože vůči pomoci narůstá odpor ve společnosti.
Prezident Zeman považuje 101 ověřených podpisů za garanci právního úkonu
Na tiskové konferenci prezident Miloš Zeman komentoval svůj požadavek na 101 úředně ověřených podpisů poslanců Poslanecké sněmovny vůči stranám bývalé pravicové vládní koalice, které mají zájem o druhý pokus při sestavování vlády. Podle prezidenta Zemana je důležité, aby právní úkon, který může vést ke vzniku vlády, byl zákonem garantován. Prezidentův požadavek ostře odsoudila předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která by se mohla stát novou premiérkou, pokud by v druhém pokusu uspěla obnovená pravicová koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v deníku Právo požadavek označil za výmysl, který se příčí duchu Ústavy a vyjádřením naprosté nedůvěry.
Předsedkyně strany LIDEM Peake podporuje pokračování koalice s ODS a TOP 09
Předsedkyně nejmenší strany bývalé koalice LIDEM Karolína Peake potvrdila premiérovi Jiřímu Rusnokovi, že nadále podporuje pokračování koaličního projektu společně s ODS a TOP 09. Po schůzce Peake uvedla, že i přesto se předseda úřednické vlády Rusnok sejde s poslanci strany LIDEM, aby je seznámil s programovými prioritami svého kabinetu. Peake novinářům řekla, že premiér Rusnok sice podporuje priority, které se shodují se stranou LIDEM, mimo jiné prosazení zákona o úřednících, povinný registr smluv a zprůhlednění financování politických stran, ale tyto programové body slíbily prosadit i ODS a TOP 09 a ještě zaručují dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně. Pokud premiér Rusnok důvěru nezíská, prezident Miloš Zeman bude vyžadovat 101 podpisů poslanců na staronové kandidátce s premiérkou Miroslavou Němcovou v čele. Předsedkyně Peake potvrdila, že prohlášení její strana znovu podepíše.
Šéf ČSSD věří, že mu Zeman dá šanci sestavit vládu po Rusnokovi
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nadále věří, že mu prezident Miloš Zeman dá šanci sestavit vládu v druhém pokusu, pokud kabinet Jiřího Rusnoka nezíská důvěru Poslanecké sněmovny. Reagoval tak předseda Sobotka na vyjádření prezidentova kancléře Vratislava Mynáře, který řekl, že pokud se obnovená pravicová vláda bude moci opřít o 101 podpisů poslanců, pověří prezident obnovením koaliční vlády současnou předsedkyni Dolní komory Miroslavu Němcovou. V písemné prohlášení předseda Sobotka uvedl, že „se prezident Zeman bude řídit při případném udělení druhého pokusu sestavit vládu ústavními zvyklostmi a pověří sestavením vlády vítěze minulých voleb do Poslanecké sněmovny tak, aby nepotvrdil legitimitu vlády založené na politických subjektech, které nikdo nevolil, a nesvěří sestavení vlády do rukou pochybné koalice.“ Šéf sociálních demokratů tak potvrdil přání ucházet se o premiérské křeslo poté, co se jeho straně nepovedlo prosadit rozpuštění Poslanecké sněmovny, což strana prosazovala jako hlavní řešení situace v souvislosti s pádem Nečasovy vlády. Dále ČSSD požadovala předčasné volby, které by dle průzkumů měla vyhrát s větším náskokem a ujmout se tak vlády. Prezident Zeman potvrdil, že by předseda Sobotka dostal první pokus sestavit vládu po pádu Nečasova kabinetu, kdyby si o něj řekl, ale několikrát to i veřejně odmítl.
Prezident Zeman stanovil požadavek 101 podpisů, než by svěřil druhý pokus o sestavení vlády do rukou pravice
Pokud úřednická vláda premiéra Jiřího Rusnoka nezíská důvěru v Poslanecké sněmovně, prezident Miloš Zeman předtím než bude zvažovat, zda druhý pokus o sestavení vlády svěří do rukou pravice, bude požadovat 101 notářsky ověřených podpisů poslanců podporujících případnou pravicovou vládu. Ani prezident Zeman si není jist, že premiér Rusnok získá důvěru a připomněl, že v Poslanecké sněmovně je ještě skupina 17 nezařazených poslanců a poslankyň. Prezident Zeman předpokládá, že s jednotlivými poslanci o jejich podpoře bude jednat premiér Rusnok, ale nevyloučil, že by nezařazené poslance pozval například na oběd do lánského zámku. Prezident Zeman počínání obhajuje, že pravicové strany plánují dělat minimální změny v programu své případné vlády i v jejím personálním složení, což je obtížné, pokud Nečasova vláda má zhruba 90% nedůvěru občanů. Premiér Rusnok dnes řekl, že se zatím nezabývá tím, co by nastalo, pokud by jeho vláda důvěru nedostala. Nechtěl říci, jestli by se případně ucházel o druhý pokus o sestavení vlády. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová odmítá požadavek prezidenta Miloše Zemana na 101 notářsky ověřených podpisů a považuje tento krok za hrubý nátlak na Poslaneckou sněmovnu a diktátorské podmínky, kterými hledá záminky, jak udržet Rusnokovu vládu. Šéf ODS Martin Kuba označil požadavek za úsměvný, předseda klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík v notářském ověření nevidí problém a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka požadavek považuje za zbytečný.
Austrálie se vyjádřila k možnému referendu ohledně vystoupení Velké Británie z EU
Austrálie jako poslední země zasáhla do emotivní debaty, která by mohla vyústit v referendum ohledně setrvání Velké Británie v EU. Australský ministr zahraničí Bob Carr zaslal dopis s vyjádřením a doufá, že Velká Británie nadále zůstane součástí bloku jako silný a efektivní člen. Dopis byl zveřejněn na internetových stránkách britského ministerstva zahraniční jako součást průzkumu, který provádí Velká Británie. Premiér David Cameron slíbil, že referendum uspořádá koncem roku 2017, pokud jeho strana vyhraje nadcházející parlamentní volby. Premiér Cameron se tak rozhodl v reakci na obavy veřejnosti o vměšování EU do vnitřních záležitostí země a na možnost větší integrace zemí měnové unie. Austrálie se tak zařadila k zemích jako USA a Japonsko, které také vyjádřily své preference pro setrvání země v EU. Francie a Německo vyjádřily obavy, že Velká Británie se pokusí zneužívat své postavení a diktovat si speciální podmínky členství. Nicméně průzkumy veřejného mínění naznačují, že více Britů si přeje vystoupit z EU.
Evropská komise provedla průzkum veřejného mínění u občanů EU
Sekce Evropské komise, která se zabývá analýzou veřejného mínění, v rámci průzkumu Eurobarometr provedla šetření o spokojenosti členských zemí v EU, vztahu občanů k EU, o názoru na ekonomický vývoj země a další. Průzkum veřejného mínění proběhl na jaře 2013 na 32 000 respondentech. Například Česká republika patří mezi nejvíce euroskeptické země EU, i přestože negativní pohled na EU mají většinou země procházející dlouhodobou krizí. S EU se nejvíce identifikují Lucemburčané 88 %, Malťané 81 %, Slováci 76 %, Němci a Finové 73 %. Nejméně se lidé cítí být občany EU v ČR 54 %, Rumunsku 53 %, Itálii 52 %, Bulharsku a Velké Británii 48 %, na Kypru 45 % a v Řecku 44 %. Co se týče ekonomického vývoje země je pesimisty většina Evropanů. V průměru je s ekonomikou spokojeno jen 24 % Evropanů. V ČR je to jen 14 %, ale i tak za ní následuje ještě 11 zemí. Na posledním místě je Španělsko jen 1 % spokojených respondentů. Naopak spokojeni jsou Švédi, Němci, Lucemburčané, a Rakušané. I přes krizi v 19 z 28 členských zemí převládá optimismus, pokud jde o budoucnost Evropské unie. Největšími optimisty jsou v tomto směru Dánové, Estonci, Lotyši, Malťané, Poláci. Opačný názor mají Češi, Britové, Španělé, Řekové, Kypřané a Portugalci.
Evropská komisařka pro spravedlnost podporuje bulharský boj proti vládní korupci
Evropská komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová podporuje bulharské demonstranty, kteří již 5 týdnů vycházejí do ulic na protest proti vládní korupci. Svojí podporu v boji proti korupci vyjádřila i na sociální síti Twitter a při online rozhovoru v diskuzním pořadu s názvem „Dialog občanů v Sofii“. Lidé vyzývají komisařku Redingovou k pomoci reformovat nejchudší členskou zemi EU. Komisařka Redingová v této souvislosti vyjádřila znepokojení s prací komisaře pro politiku regionálního rozvoje Johannese Hahna, který má dohlížet na výdaje nejchudších zemí EU. Bulharsko, stejně jako jeho sousední postkomunistické země, spoléhá na pomoc při financování jeho slabé ekonomiky ze strany EU. Komisařka Redingová dodává, že pokud bude chtít Evropská komise zasahovat, musí jasně vidět jak pracují s finančními prostředky.
KSČM uvažuje o podpoře Ruskově vládě, nechce pravicovou koalici
Předseda KSČM Pavel Kováčik se jako poslední ze zástupců sněmovních klubů sešel s prezidentem Milošem Zemanem, který od neděle 21. července absolvoval řadu rozhovorů a jednání se zástupci parlamentních stran a s předsedy poslaneckých klubů. Předseda Kováčik potvrdil, že by komunističtí poslanci mohli vládu Jiřího Rusnoka podpořit kvůli tomu, aby se nevrátila vláda pravice. Novinářům znovu zopakoval, že je pro KSČM nepřijatelné, že by se mohla vrátit vláda ODS, TOP 09 a LIDEM. Definitivně se strana KSČM rozhodne po jednání poslaneckého klubu na začátku srpna. Ohledně hlasování o důvěře předseda Kováčik odsoudil názor některých poslanců, kteří uvažují o tom, že při hlasování o důvěře opustí sněmovní sál. Hrozí, že by se mohl snížit počet hlasů natolik, že by nebylo možné důvěru vyslovit, a to je podle něho nepřípustné.
Shrnutí: Jednání o budoucnosti úřednické vlády s prezidentem Miloše Zemanem
Prezident Miloš Zeman zahájil sérii rozhovorů se zástupci parlamentních stran a s předsedy poslaneckých klubů o jejich možné podpoře úřednické vládě premiéra Jiřího Rusnoka, která vznikla z prezidentovy vůle bez porady s parlamentními stranami.
Nový premiér Rusnok jednal v neděli 21. července s prezidentem Zemanem na zámku v Lánech o fungování úřednické vlády v prvních týdnech, o přípravě programového prohlášení a o jednání o podpoře Rusnokova kabinetu v Poslanecké Sněmovně. Premiér Rusnok ujistil prezidenta Zemana o tom, že má z fungování vlády velmi dobrý pocit, a že všichni jeho ministři přistupují k práci velmi angažovaně a snaží se řešit akutní věci, stabilizovat své týmy včetně personálních výměn. Premiér Rusnok po rozhovoru s prezidentem uvedl novinářům, že prezident má v jeho vládu absolutní důvěru a nemá zapotřebí radit, co do programového prohlášení dát či ne.
Dále prezident v neděli Zeman jednal s předsedkyní poslaneckého klubu Věcí Veřejných (VV) Kateřinou Klasnovou, která s prezidentem hovořila o zrušení programu sKaret, o nápravě postavení zdravotně postižených a o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Předsedkyně Klasnová pochválila úřednický kabinet premiéra Rusnoka, že nebrání vyšetřování politických kauz. Po schůzce prohlásila, že o podpoře pro úřednickou vládu se strana VV definitivně rozhodne až na schůzi vedení 6. srpna.
Kdo nakonec bude stát v čele České republice? Autorem snímku je Yair Haklai.
V pondělí 22. července se ohledně jednání o možné důvěře vládě sešel premiér Rusnok s předsedou strany VV Vítem Bártou, který zhodnotil, že ve většině programových bodů je mezi vládou premiéra Rusnoka a Věcmi veřejnými shoda. Problémem v úřednickém kabinetu je pro VV nedávné vysvětlení financování prezidentské kampaně nového ministra financí Jana Fischera. Premiér Rusnok zatím nevidí důvod, proč by měl uvažovat o výměně ministra financí Jana Fischera, který je podle něj kompetentní a výkonný. Problémy, které bývalý kandidát na prezidenta má s vysvětlováním původu peněz, jimiž byl uhrazen dluh po jeho neúspěšné prezidentské kampani, jsou podle premiéra mediální záležitostí. Premiér Rusnok dále zdůrazňuje, že není možné připustit návrat místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska na ministerstvo financí.
Prezident Zeman jednal také s šéfem poslaneckého klubu ČSSD Jeronýmem Tejcem, se kterým se shodli, že nechtějí zpět vládu pravicové koalice. Podle Tejce vyjednávání o možné podpoře vládě Jiřího Rusnoka komplikuje kauza kolem nynějšího ministra financí Fischera, ale na druhou stranu ho označil za důvěryhodnějšího ministra ve srovnání s jeho předchůdcem Miroslavem Kalouskem. Předseda Tejc také prezidentovi sdělil argumenty, které zaznívají v ČSSD pro i proti Rusnokovu kabinetu a ujistil prezidenta Zemana, že strana rozhodne do 6. srpna, zda vysloví důvěru vládě premiéra Rusnoka, a že obava z možného návratu vlády pravicové vlády je silným argumentem. Dále debatovali i o tom, kdo by dostal druhý pokus sestavit vládu a podle Tejce jedna z úvah je, že by se o sestavení menšinové vlády pokusila ČSSD.
Nyní prezident Zeman jedná s předsedou poslaneckého klubu ODS Markem Bendou, který novinářům při příchodu řekl, že si jde prezidenta vyslechnout a bude chtít slyšet jeho návrh dalšího postupu pro případ, že Rusnokova vláda nezíská ve Sněmovně podporu. Podle Bendy poslanci ODS pro tuto vládu hlasovat nebudou.
Nejčistším řešením je nadále podle opozice rozpuštění Poslanecké sněmovny a předčasné volby. Sněmovna o rozpuštění hlasovala ve středu 17. července, ale opoziční ČSSD pro svůj návrh nezískala dost poslaneckých hlasů. Úřednická vláda by měla podle ní přispět ke zklidnění politické situace a prezident Zeman ujistil, že se úřednická vláda premiéra Rusnoka nebude pouštět do schvalování problémových velkých zakázek, hlavně o tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.
Portugalský prezident podpořil koaliční vládu v čele s dosavadním premiérem
Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva podpořil koaliční středopravou vládu v čele s dosavadním premiérem Pedro Passos Coelho. Dodal, že „nejlepším řešením politické krize je, aby současná vláda zůstala u moci a dokončila záchranný program“. Prezident Silva tak rozhodl po páteční neúspěšné snaze tří hlavní politických portugalských stran dohodnout se, jak postupovat s náročnými úspornými opatřeními, které vyvolali mnoho protestů a demonstrací v celé zemi. Krize vyvolala obavy, že země nebudu schopná dodržet podmínky splácení jejich záchranné půjčky (78 miliardy eur) od věřitelů MMF, ECB a Evropské komise. Někteří analytici dokonce navrhují, aby dluhem zatížená země usilovala o další finanční výpomoc. Krize a dlouhodobá recese vyvolaly i nestabilitu vlády a začátkem měsíce podali demisi ministr zahraničí Paulo Portas, který nebyl spokojen s rozsahem úsporných opatření nutných ke splnění podmínek stanovených ze strany věřitelů a ministr financí Vitor Gaspar, kvůli nedostatečné podpoře jeho přístupu k úsporných opatřením, které společnost považuje za důvod recese a finanční krize.
Maďarská demokracie v rukou Viktora Orbána s přízviskem „nedemokratická“
Přelomovým obdobím se pro Maďarsko stalo jaro roku 2010, kdy parlamentní volby výrazně pozměnily zastoupení politických stran v jednokomorovém parlamentu. Ve volbách konaných 11. a 25. dubna 2010 došlo k volebnímu vítězství středopravé aliance Fidesz a KDNP, která získala 68,14 % parlamentních křesel.
Volby znamenaly konec osmiletého vládnutí socialistů a do parlamentu se nedostaly také strany, které hrály dominantní roli při změně režimu v roce 1989 (SZDSZ a MDF). Současně do parlamentu poprvé prosadila extrémně pravicová strana Jobbik a LMP, což je strana se zeleným programem. Vláda začala ihned provádět rozsáhlé reformy, které se dotkly dokonce i ústavy. Čtěte dále ->
Euroskepticismus jako ideologie nebo jako okrajový fenomén?
V posledních letech výraz „euroskepticismus“ v mezinárodních politických debatách zakotvil naplno, jakožto skepse vůči EU a jednotlivým aspektům její politiky. V rámci některých politicko-ideologických trendech se začíná zdát, že euroskepticismus lze považovat za nadnárodní ideologii.
Britský premiér David Cameron
Nejpalčivěji pro EU se v posledních týdnech projevují anti-integrační myšlenky konkrétních evropských politických stran a jejich celoevropské sdružení. V současné době je jasné, že skeptické tendence k EU nejsou fenoménem pouze východoevropských členských států, ale již několik let sílí také u zakládajících členů EU – Velké Británie, Německa a dalších evropských států. Základní myšlenka, která se nese napříč expertními zprávami a politickými diskuzemi, zní, že eurozóna a EU musí být buď zreformována, anebo rozpuštěna. Čtěte dále ->
Nekončící kyperská krize znejistila celou eurozónu
Kyperská vláda se rozhodla již v červnu roku 2012 požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se tak stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc, jež by měla přispět k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Největší problém ostrova je bankovní sektor.
Kypr vstoupil do eurozóny 1. ledna 2008 a přijal euro jako svou oficiální měnu výměnou za kyperskou libru. Tehdy se kyperské ekonomice dařilo a Mezinárodní měnový fond (MMF) popisoval stav země jako „dlouhé období růstu nízké nezaměstnanosti a zdravých veřejných financí“. V roce 2009 sice země prošla recesí, ale ve srovnání s Evropou byla jen mírná. (…) Pokračovat ve čtení ->
Bombové útoky v turecké pohraničním městě mají na svědomí nejméně 18 mrtvých
Turecký ministr vnitra Muammer Guler potvrdil, že nejméně 18 lidí bylo zabito a více než 22 zraněno při bombovém útoku v tureckém městě Reyhanlı, které se nachází v blízkosti syrských hranic. Výbuchy byly nahlášeny kolem 14. hodiny místního času a byly natolik silné, že způsobily rozsáhlé škody na mnoha budovách. Bomby byly nastraženy v automobilech u radnice a pošty. Ministr vnitra Guler slíbil, že turecké bezpečnostní síly přijmout veškerá nezbytná opatření. Turecká vláda je klíčovým zastáncem syrské opozice, a proto tisíce uprchlíků utíká ze Sýrie do Turecka právě přes hraniční město Reyhanlı.
G7 bude projednávat globální bankovní reformy a daňové úniky
Ministři financí ze skupiny G7 nejvyspělejších zemí světa budou na setkání projednávat globální bankovní reformy a daňové úniky. G7 zahrnuje USA, Německo, Japonsko, Velkou Británii, Itálii, Francii a Kanadu. Dvoudennímu setkání v Buckinghamshire předsedá britský konzervativní ministr financí George Osborne, který zdůraznil, že hlavním tématem bude „jak pečovat o oživení“. Pravděpodobně bude na pořadu i japonské úsilí o posílení růstu, jelikož v letošním roce Japonsko zavedlo masivní podpůrná opatření, které srazilo hodnotu jejich měny. Tento krok vyvolává otázku, zda se země zaměřila přímo na jejich směnný kurz s cílem zvýšit vývoz. Účelem jednání jsou mezinárodní dohody, které by měly zabránit měnovým válkám a stanovit směnné kurzy na trhu.