Britský premiér David Cameron jedná s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v ruském Soči ohledně konfliktu v Sýrii, který již stál 70 000 lidských životů. Schůzka byla sjednána v návaznosti na to, že USA a Rusko navrhly svolat mezinárodní konferenci zaměřenou na politické řešení syrského konfliktu za účasti představitelů znepřátelených stran. Rusko jako klíčový spojenec Sýrie se od začátku staví proti jakékoli formě ozbrojené intervence v zemi. Obě země doufají, že naleznou společnou řeč o ukončení dvouletého konfliktu před setkáním vedoucích představitelů skupiny G8 v Severním Irsku příští měsíc. Rusko kritizuje perspektivu politického vakua v případě pádu vlády prezidenta Assada a vzestup islamistických extremistických skupin. Velká Británie uznává některé extremistické prvky, ale dodává, že pouze politická transformace může přinést dlouhodobou stabilitu Sýrie.
Archiv autora: Martina Laláková
Litevská prezidenta byla oceněna za své zásluhy v evropské politice
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaite byla oceněna Mezinárodní cenou Karla Velikého za své zásluhy v evropské politice. Udílení cen se účastnili i nejvyšší představitelé EU, předseda Rady Evropy Herman Van Rompuy, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který získal cenu v loňském roce. Prezidentka Grybauskaite je bývalou eurokomisařkou, litevskou exministryní financí a rozpočtu a v roce 2009 se stala první ženou zvolenou na prezidentský post. V zemi se jí přezdívá „železná lady“ kvůli jejímu tvrdému vyjednávacímu stylu a neoblomnému ukládání úsporných opatření, díky nimž se Litva dostala z hospodářské krize bez vnější pomoci. Litva se v současné době připravuje na své předsednictví v EU od 1. července 2013. Předseda Schulz o prezidentce řekl, že je vynikající političkou, která vede odvážnou a přímočarou politiku a kdyby bylo ve vedoucích pozicích více takových politiků, měla by EU méně problémů.
Odvolací soud potvrdil trest italskému expremiérovi Berlusconimu
Odvolací soud italskému expremiérovi Silviu Berlusconimu potvrdil trest na 4 roky ve vězení za daňové úniky ve společnosti Mediaset. Podle obžaloby firma zaplatila vysoké částky s úmyslem odvést jejich část na tajná konta expremiérovy rodiny, a tím se vyhnout placení daní. Machinace měly přinést Mediasetu zisky v řádu stovek milionů USD. Nový rozsudek není stále pravomocný a předseda Berlusconi se odvolává k Nejvyššímu soudu v Miláně. Údajně neexistuje reálná možnost, že by byl uvězněn, předpokládá se, že bude uplatňovat své právo na odvolání, dokud nevyprší promlčecí lhůta. Soudní řízení je další právní rána pro současného politika a předsedu strany Lid svobody (PDL), která je součástí nové italské koalice. Expremiér Berlusconi všechna svá obvinění popírá a brání se, že jsou politicky motivované. Niméně expremiér Berlusconi čelí dalším obviněním, kdy byl odsouzen na 1 rok za zprostředkování policejních odposlechů, souzen za sex s nezletilou dívkou, obviněn z účetních podvodů, křivé přísahy, úplatkářství a korupci.
Francie hodlá utužit vztahy s Polskem
Francouzský prezident Francois Hollande hodlá měnit politiku svých předchůdců prezidenta Sarkozyho a Chiraca a plánuje budovat úzké vztahy s Polskem. Francie, Německo a Polsko obnovují po čtyřech letech spolupráci v rámci takzvaného Výmarského trojúhelníku, který může být základem nového obranného evropského systému. Shodli se na tom v Paříži nejvyšší představitelé Francie a Polska prezident Francois Hollande a Bronislav Komorowski. Výmarský trojúhelník, který vznikl před více než 20 lety, má za cíl podpořit integraci Polska za francouzsko-německé spolupráce a později se zaměřil na evropské bezpečnostní otázky.
Pro Česká republika zatím není bankovní unie výhodná, ozývá se z České národní banky
Guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer uvedl, že pro Českou republiku není zatím výhodná bankovní unie, jejíž vznik v eurozóně ČNB podporuje. Česká republika by se vstupem do bankovní unie vzdala národního dohledu nad finančním sektorem a nemohla by hlasovat v klíčovém orgánu Evropské centrální banky. Následně by Česká republika neměla nárok na případnou pomoc. Podle náměstka ministra financí Radka Urbana panuje mezi názorem české vlády a ČNB shoda a v tuto chvíli nově vznikající bankovní unie je vychýlena silně v neprospěch země. Guvernér ČNB Singer upozornil, že nejdůležitější prvky unie se teprve vytvářejí a její výsledná podoba není známá. Součástí vzniku bankovní unie je přesun dohledu nad bankami na evropskou úroveň a společný systém pro pojištění vkladů a integrované řešení bankovních krizí. Jednotný dohled by měl začít fungovat od března 2014.
Nejvíce zkorumpovanými evropskými zeměmi jsou údajně Chorvatsko a Slovinsko
Podle nových průzkumů je Chorvatsko, které má vstoupit do EU 1. července 2013, jednou z nejvíce zkorumpovaných zemí Evropy. Situace ve Slovinsku, které je v EU od roku 2004 a v eurozóně od roku 2007, je dle průzkumů ještě horší. Informace byly zveřejněny ve výroční firemní zprávě společnosti Ernst & Young poskytující finanční služby. Společnost provedla rozhovor s 3459 členy představenstva společnosti ve 36 zemích po celém světě, včetně 20 členských států EU. Dotazy byly směřovány, zda firmy nabízejí úplatky, aby získaly nebo udržely zakázky. Dále jestli firmy úmyslně falšují zprávy o jejich finančních výsledcích, výkonnosti a hospodaření. V Chorvatsku 90 % lidí uvedlo, že podplácení a úplatkářství je v zemi široce rozvinuté a ve Slovinsku se jednalo dokonce o 96 % lidí. Další země s vysokým procentuálním výsledkem jsou Řecko a Slovensko (84 %), následuje Česká republika (73 %), v Portugalsku (72 %), v Maďarsku (70 %), ve Španělsku (65 %), Rumunsku (61 %) a Itálii (60 %). Nejvyspělejší ekonomiky EU zaznamenaly dobré výsledky, Francie 27 %, Německo 30 % a Velká Británie 37 %. Severské země Finsko a Švédsko vyšel jako nejméně zkorumpovanou s výsledkem 12 %.
MMF: Řecká ekonomika dosáhla značného pokroku
Mezinárodní měnový fond (MMF) provedl kontrolní šetření stavu řecké ekonomiky a zaznamenal, že Řecko dosáhlo značného pokroku ve snižování vládního dluhu a zvyšování konkurenceschopnosti, což jsou klíčové podmínky pro získání záchranné půjčky o objemu 312 miliard USD. Země potřebuje k zotavení ekonomiky strukturální reformy, musí bojovat proti daňovým únikům a otevřít pracovní trh, což zajistí, že zátěž úsporných opatření nebude neúměrně dopadat na zaměstnance a důchodce. Podle MMF, který je jedním z mezinárodních věřitelů, řecká vláda uznala zmíněné problémy a začala sjednávat nápravu. MMF uvedl, že Řecko dosáhlo od roku 2010 výjimečného pokroku ve snižování fiskálního deficitu. Dluh v oblasti veřejných financí ale zůstává příliš vysoký. Cílem tak má nadále být snížení řeckého dluhu pod 110 % HDP do roku 2022.
V Moskvě proběhla výroční demonstrace proti vládě prezidenta Putina
Ruský prezident Vladimír Putin 7. května oslavil první rok v nejvyšším úřadě ve svém třetím prezidentském funkčním období. Opozice se sešla na výroční demonstraci na Bolotném náměstí v hlavním městě Moskvě, aby dala najevo protesty proti jeho způsobu vládnutí. Několik desítek tisíc lidí skandovalo hesla, že „Putin je zloděj“, a že „země by měla vybřednout ze sovětské epochy“. Lidé požadují „opravdovou demokracii a liberalizaci“. Podle průzkumů veřejného mínění popularita prezidenta Putina a jeho strany Jednotné Rusko stále klesá a mnohem více lidí důvěřuje opozici. Ruská opozice na výroční demonstraci chtěla připomenout události z loňska, kdy se odpůrci Putinova návratu do prezidentské funkce ostře střetli s policií a někteří jsou nadále ve vězení. Letošní vzpomínkový protest se obešel bez větších incidentů.
Maďarsko vyhlásilo nulovou toleranci antisemitismu
V hlavním maďarském městě Budapešti se konalo valné shromáždění Světového Židovského kongresu (WJC). Představitelé světové židovské obce maďarského premiéra Viktora Orbána předtím požádali, aby jednoznačně zasáhl proti rostoucí netoleranci a antisemitismu v jeho zemi. Maďarský premiér Orbán na zahájení shromáždění vyhlásil nulovou toleranci antisemitismu a konstatoval, že v důsledku krize a rozčarování sílí antisemitismus v Evropě i v Maďarsku. Současná vláda podle premiéra Orbána dělá maximum pro respektování lidské důstojnosti a uznal, že je morální povinností považovat antisemitismus za nepřijatelný a nelze ho tolerovat. Představitelé světového i maďarského židovstva vyslovili obavy z činnosti radikální parlamentní strany Jobbik a také z toho, že se v Maďarsku pěstuje kult regenta Miklóse Horthyho, který je zodpovědný za deportaci Židů. Nicméně WJC vyjádřil zklamání, že premiér Orbán se výslovně nezmínil o Jobbiku, která po posledních parlamentních volbách je třetí nejsilnější stranou.
Britská protievropská strana UKIP zaznamenala úspěch v komunálních volbách
Britská proti EU strana UKIP slaví úspěch v komunálních volbách, které se konaly v pátek 3. května. Výsledky naznačují, že strana UKIP ohrožuje Konzervativní stranu (CP) premiéra Davida Camerona a její šanci na znovuzvolení v roce 2015. Strana UKIP zaznamenala největší úspěch ve venkovských oblastech, které jsou tradičně konzervativní a v současnosti se obracejí své sympatie k populistické straně. Konzervativci byli vytlačení až na třetí místo a vedení se ujala Labouristická strana (LP).
Evropská komise chce zemím poskytnout více času na snížení rozpočtového deficitu
Eurokomisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn Evropské komise chce poskytnout Francii a Španělsku více času na snížení rozpočtového deficitu na 3 % hrubého domácího produktu, což je limit požadovaný EU. Kvůli hospodářské krizi obě země získají 2 roky navíc a nejdéle do roku 2015, ale Evropská komise požaduje určitě reformy, například trhu práce. Eurokomisař Rehn dále uvedl, že Slovinsko nebude potřebovat zahraniční finanční pomoc, pokud učiní rychlé kroky vedoucí ke snížení rozpočtového deficitu. Podle eurokomisaře Rehna by i Slovinsko mohlo získat více času na splnění rozpočtových cílů, pokud představí reformní strategii, která bude řešit vysoký objem špatných úvěrů v tamním finančním sektoru. Slovinská premiérka Alenka Bratušeková uvedla, že v letošním roce pravděpodobně rozšíří úsporná opatření a zvýší daně.
Ve Velké Británii roste popularita strany UKIP proti EU
Ve Velké Británii podle průzkumů veřejného mínění rychle roste popularita britské Strany nezávislost Velké Británie (UKIP), která je svým programem proti EU, na úkor vládnoucí strany konzervativců. Pro britskou Konzervativní stranu (CP) to představuje reálné ohrožení šance na znovuzvolení ve volbách v roce 2015. Podle průzkumu strana UKIP by mohla získat až pětinu hlasů. Volební kampaň UKIP je založena na slibu opuštění EU, na radikálním zpřísnění imigrační politiky, kterým apelují na mnoho tradičních konzervativců, kteří kritizují premiérovu Konzervativní strany z přílišného liberálního zaměření. Premiér Cameron čelí dalšímu úkolu, porazit ve volbách v roce 2015 opoziční Labouristickou stranu, které by současné době volby s největší pravděpodobností vyhrála.
Italský premiér má podporu ze strany EU
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy uvedl, že EU podporuje úsilí nového italského premiéra Enrica Letta v jeho snaze nasměrovat italskou ekonomiku k nastartování hospodářského růstu, aby se stala Itálie konkurenceschopnější, přičemž ale veřejné finance musí být udržovány v pořádku. Premiér Letta se chce odklonit od politiky tvrdých úsporných opatření, ale přitom plnit evropské cíle ohledně dluhu k EU. Prvními rozpory v nově sestavené koaliční vládě nastaly kvůli nepopulární dani z nemovitosti. Předseda Van Rompuy dále řekl, že bude nadále stát při Itálii a jejím vládním programu, kterým se snaží překonat hospodářskou krizi a zaměřit na řešení obtížné sociální situace a zaměstnanosti. Premiér Letta se sešel i s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem, se který stanovili hlavní bod červnového summitu evropských lídrů, a to snižování katastrofálně vysoké úrovně nezaměstnanosti mladých lidí.
Kyperský parlament schválit podmínky záchranné půjčky
Kyperský parlament v úterý těsnou většinou schválil záchrannou půjčku v hodnotě 13 miliard USD, která má bankrotující ostrov vyvést z krize a na které se podílí EU a MMF. Pokud by zákonodárci opatření zamítli, hrozil by zemi státní bankrot. Na zákonodárce se obrátil i kyperský prezident Nikos Anastasiadis, protože vláda již jednou v polovině března záchranný plán odmítla. Výsledek hlasování vyvolal obrovskou úlevu ve vládě, která již získala jistotu, že v květnu obdrží první část zahraniční pomoci. Podmínky finanční pomoci od EU a MMF stanovují, že Kypr musí vlastními silami obstarat téměř 17 miliard USD a v rámci dohody bude muset mimo jiné zabavit v bankách část vkladů nad 130 000 USD a zvýšit firemní daně z 10 % na 12,5 %.
V Řecku probíhá generální stávka
V Řecku ve středu probíhá generální stávka proti úsporným opatřením a odbory volají po masové mobilizaci demonstrantů. Akce má trvat 24 hodin a vážně naruší veřejné služby, dopravu, ale i chod nemocnic. Organizátoři stávky, kterými největší odborové svazy GSEE a ADEDY, požadují ukončení úsporných opatření, snižování výdajů a zvyšování daní. Odborové svazy argumentují, že vládní opatření přivedly zemi k rekordní nezaměstnanosti 27 %, včetně téměř 60 % mladých lidí. Vláda premiéra Antonise Samarase tvrdí, že opatření jsou naléhavé a potřebné, ale se Řecko dostalo ven z hluboké finanční krize a slibuje, že se jedná o poslední rok recese v zemi. Kabinet premiéra Samarase říká, že politika je součástí několika nutných kroků, aby si Řecko zajistilo více finanční výpomoci od mezinárodních věřitelů.
Podle ECB je pro země střední a východní Evropy stále výhodné členství v eurozóně
Člen výkonné rady ECB Joerg Asmussen na výročním zasedání středoevropský a východoevropských bank v Berlíně uvedl, že je stále výhodné pro země střední a východní Evropy, aby usilovaly o členství v eurozóně, a že jejich rozvíjející se ekonomiky jsou potenciální kandidáty k připojení k jednotné měně. Členstvím by se eurozóna stala jejich největším a hlavním obchodním partnerem a země by měly prospěch z nižších transakčních nákladů a odstranila by se kurzovní rizika. Dále si eurozóna uvědomuje, že v současné době nemá dobrou vizitku vzhledem k obtížím, kterým čelí mnoho jejich členů. Ekonomika eurozóny prochází od přelomu roku 2007 a 2008 svou druhou recesí, kdy byla zasažena finanční krizi. Minulý měsíc se Kypr stal pátým členem jednotné měny, který je závislý na finanční pomoci od mezinárodních věřitelů, což vyvolalo pochyby o budoucnosti unijní měny.
Nizozemská královna abdikovala ve prospěch svého syna
Nizozemská královna Beatrix v úterý ve věku 75 let abdikovala po 33 letech na trůně ve prospěch jejího syna Viléma Alexandra, který se stane prvním králem od roku 1890. Podle holandského práva má hlava státu monarcha omezené pravomoci a úloha je převážně reprezentativní. Královna Beatrix byla mezi Nizozemci velice oblíbená a populární. Nového krále Viléma Alexandra čeká oficiální přísaha nizozemskému parlamentu. Král Vilém Alexander absolvoval studium historie na univerzitě a sloužil v holanském královském loďstvu. Nový král hodlá prvé řadě pokračovat v tradicích jeho předchůdkyň, ale největší zájem bude směřovat na udržitelnost, inovaci a stabilitu země. Večer se koná na počest nového krále ceremonie, které se účastní královská rodina, nejvyšší hodnostáři, včetně britského prince Charlese a vévodkyně z Cornwallu, španělského prince Filipa a princezny Letizie a dánského korunního prince Fredika a jeho manželky.
Italský premiér Letta hodlá přejít na politiku růstu
Nový premiér Enrico Letta při své inauguračním projevu sklidil obrovské ovace od členů koalice, kterou se mu podařilo sestavit po dvouměsíční bezvýchodné situaci. Při svém projevu uvedl, že vláda musí urychleně zavést úsporná opatření a slíbil, že do 18 měsíců vytáhne zemi z hospodářské recese. Prvním důležitým krokem vlády bude snížení platů všem ministrům, kteří pobírají druhý plat za to, že jsou členy parlamentu. Dále se hodlá zasadit o reformu volebního zákona a systému sociálního zabezpečení, pozastavení nepopulární daně z nemovitosti a prodiskutování reformy daňového systému. V následujících dnech se premiér Letta chystá na cestovat do Berlína a dalších evropských metropolí, kde bude lobbovat u evropských partnerů, aby mohla Itálie přejít na politiku orientovanou na růst, protože podle něho země trpí úspornými opatřeními.
Řecko získá další půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu
Řečtí zákonodárci schválili reformní zákony, které jsou součástí úsporného balíčku středo-pravé koaliční vlády premiéra Antonise Samarase, aby si tím Řecko zajistilo záchrannou půjčku 11,5 miliardy USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zákon byl podmínkou pro další finanční pomoc a získal podporu všech 3 vládních stran tvořících koalici. Ministr financí Yannis Stournaras uvedl, že po schválení nové záchranné půjčky Evropským parlamentem budou vysocí úředníci eurozóny jednat o vyplacení první části půjčky 3,7 miliardy USD a zbylých 7,8 miliardy USD bude vyplaceno 13. května. Od konce roku 2010 EU a MMF slíbily Řecku v úvěrech více než 260 miliard USD. Vláda výměnou za finanční pomoc zavedla tvrdá úsporná opatření včetně snížení mezd a důchodů, což vede k neustálým generálním stávkám. Kvůli novému zákonu přijde o práci do konce června 2000 úředníků, do konce roku dalších 2000 úředníků a do konce roku 2014 dalších 11000 úředníků. Kritici tvrdí, že zákon pouze přispěje již k rekordní nezaměstnanosti 27 %.
Italská vláda složila přísahu
Nová italská vláda složila přísahu v prezidentském paláci Quirinal v Římě. Náměstek Demokratické strany (PD) Enrico Letta se stane premiérem velké vládní koalice, která je tvořena středo-pravou stranou Lid svobody (PDL) Silvio Berlusconiho a středo-levicovou Demokratickou stranou (PD) Pier Luigi Bersaniho. Předseda Berlusconi nebude zastávat žádný ministerský post, ale do vlády na nejvyšší pozice se snažil protlačit osobnosti z jeho strany. Berlusconiho nejbližší spolupracovník a sekretář PDL Angelino Alfano stal místopředsedou nové vlády a ministrem vnitra. Další významnou osobností ve vládě je generální ředitel Bank of Italy Fabrizio Saccomanni, který se postavil do čela ministerstva hospodářství a financí. Vláda je také posílena o ženské zastoupení, kdy se bývalá evropská komisařka Emma Bonino stala ministryní zahraničních věcí. Dalšími ženami jsou kajakářka Josefa Idem, která se stala ministryní rovných příležitostí a sportu, bývalá ministryně vnitra Anna Maria Cancellieri se stala ministryní spravedlnosti a lékařka původem z Demokratické republiky Kongo Cecile Kyenge se stalo novou ministryní pro mezinárodní spolupráci a integraci. Prezident Giorgio Napolitano oznámil, že vláda má podporu obou komor parlamentu. Třetí nejsilnější strana v únorových parlamentních volbách Hnutí 5 hvězd (M5S) předsedy Beppe Grilla se odmítla podílet na koalici s těmito stranami.
Islandské parlamentní volby vyhrála středopravá opozice
Na Islandu úspěšně proběhly parlamentní volby a k moci se vrátila středo-pravá opoziční koalice, neboť Strana Nezávislost (IP) získala 26,7 % hlasů a Pokroková strana (PP) dosáhla 24,4 % hlasů. Dosavadní vládnoucí levicová Sociálně demokratická aliance (SDA) získala pouze 13 % hlasů. Jedná se o dramatický návrat koalice, která je obviňována z hospodářské krize Islandu v roce 2008. Po krizi se k moci dostala SDA a zavedla program nepopulárních úsporných opatření přesně podle požadavků mezinárodních věřitelů. Předseda IP Bjarni Benediktsson se pravděpodobně stane premiéra islandské vlády. Obrovský úspěch zaznamenala PP předsedy Sigmundura Davida Gunnlaugssona, která svoje hlasy oproti minulým volbám téměř zdvojnásobila. Středo-pravá koalice slibuje oddlužení, snížení daní, nové investice, hospodářský růst a vystupuje výrazně euroskepticky, což nejspíš zpomalí islandské úsilí stát se členem EU.
Benátská komise dokončila analýzu maďarských ústavních změn
Prezident Evropské federace národních sdružení pracujících s bezdomovci Freek Spinnewijn dohlížel na nedávnou analýzu ústavních změn v Maďarsku. Analýzu prováděla Benátská komise, což je odborný orgán složený z bývalých ústavních soudců Rady Evropy, kteří monitorují porušování lidských práv v Evropě. Podle prezidenta Spinnewijn Benátská komise došla k závěru, že maďarské ústavní změny kriminalizující bezdomovectví ve veřejném prostoru jsou naprosto v pořádku. Podle Benátské komise změna ústavy si neklade za cíl kriminalizovat bezdomovce a ani neobsahuje žádný obecný zákaz bezdomovectví. Komise dále uvádí, že Maďarsko má právo přijmout omezující regulace v zájmu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví a kulturních hodnot.
Na Islandu probíhají parlamentní volby
Na Islandu začaly v sobotu parlamentní volby. Podle průzkumů veřejného mínění dosavadní vládnoucí středolevá koalice Sociálně demokratické aliance (SDA) utrpí porážku. Analytici předpovídají, že by se k moci mohly dostat středopravicové strany Strana Nezávislost (IP) a Pokroková strana (PP), jejichž koaliční vláda se zavázala ke zmírnění nepopulárních úsporných opatření, oddlužení a snížení daní. Jednalo by se o návrat pravého středu, který byl obviňován z ekonomického kolapsu Islandu v roce 2008. Jejich vítězství by zastavilo jednání ostrovního stát o členství v EU, jelikož obě strany jsou považovány za euroskeptické.