Makedonie podepsala s Ruskem dohodu o začlenění do plynovodu South Stream

Energetická smlouva byla podepsána v úterý v Moskvě.  Makedonci věří, že tato dohoda pomůže vyřešit zásobovací problémy a zajistí levnější energii firmám i domácnostem. Plynovod South Stream by měla být uveden do provozu v roce 2018, v roce 2030 by měla Makedonie podle odhadů čerpat 2,5 miliard kubických metrů zemního plynu.

Makedonie a Srbsko urovnaly obchodní spor

Makedonský ministr obchodu Ljupco Dimovski a jeho srbský protějšek Rasim Ljajic se na čtvrtečním setkání dohodli, že zruší dosavadní obchodní bariéry mezi zeměmi, aby zlepšili vzájemné obchodní a ekonomické vztahy. Obchodní spor mezi Makedonií a Srbskem se rozpoutal po nařízení Makedonie 1. července, která podmínila dovoz srbské mouky a pšenice nákupem většího množství makedonské mouky a pšenice do Srbska. Srbsko následně dalo podnět k prošetření Středoevropské zóně volného obchodu (CEFTA). Následně reagovalo Srbsko omezením importu rajčat a vína z Makedonie. Ve dne 22. července se i po dohodě mezi Makedonií a Srbskem uskuteční jednání v rámci CEFTA.

EU nabádá Makedonii, aby co nejdříve vyřešila spor o název státu s Řeckem

Komisař EU pro rozšíření  Štefan Füle v pondělí uvedl, že spor  mezi Makedonií a Řeckem o název státu musí být co nejdříve vyřešen, aby Makedonie mohla pokročit v přístupových jednáních s EU. Füle zároveň konstatoval, že bez rozšíření všech zemí západního Balkánu, nebude EU celistvá. Füle tak reagoval na rozhodnutí summitu Evropské rady z minulého týdne nezabývat se makedonským problémem o název státu. Jako hlavní oblast zájmu západního Balkánu byly na summitu Evropské rady označeny Chorvatsko a Srbsko. Přitom Makedonie získala kandidátský status do EU již v prosinci 2005, v roce 2009 doporučila Evropská komise zahájit s Makedonií přístupová jednání do EU.

Evropská komise v týdnu rozhodne o rozšiřování EU

Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová v tomto týdnu navštíví západní Balkán, aby se mohla Evropská komise rozhodnout, zda doporučí zahájení nových jednání o členství v EU. Srbsko si přístupová jednání zkomplikovalo odmítnutím dohody zprostředkované EU na řešení etnického rozdělení v bývalé provincii Kosovo. Další kandidátem, se kterým by mohla být zahájena jednání, je Černá Hora a případně Makedonie, která si úsilí o vstup do EU i NATO zablokovala kvůli sporům se sousedním Řeckem. Albánie má prozatím odepřen status kandidátské země EU, jelikož neprovedla potřebná právní opatření. Kosovo také hodlá požádat o přistoupení. Nabídka Bosny a Hercegoviny podle evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füleho je odložená kvůli naléhavým reformám ústavy.

V Makedonii se uskuteční 2. kolo komunálních voleb

Před druhým nedělním kolem komunálních voleb se v pátek uskuteční poslední den předvolebního boje mezi politickými stranami. Voliči budou ve 2. kole volit 29 z 80 starostů, včetně hlavního města Skopje, kde ve volebních okrscích nezískal v 1. kole žádný kandidát více než 50 % hlasů. V 1. kole vyhrála vládní strana VMRO-DPMNE premiéra Nikoly Gruevského v 54 volebních okrscích, zatímco hlavní opoziční strana Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) vyhrál v 7 okrscích. Asi 1,1 milionu Makedonců je oprávněných volit, volby bude jako v 1. kole pozorovat řada místních i mezinárodních organizací.

Makedonie s Řeckem zahájí nové rozhovory kvůli sporu o jméno

Zprostředkovatel OSN Matthew Nimetz uvedl, že další jednání ohledně sporu o jméno mezi Makedoniií a Řeckem se uskuteční 8. a 9. dubna. Nejprve by se měl mediátor Nimetz setkat s makedonským vyjednavačem Zoranem Jolevskim a řeckým zástupcem Adamantionsem Vassilakisem o samotě, poté by měla začít společná jednání. Evropská komise by měla o zahájení přístupových jednáních do EU Makedonie, na základě pokroku v normalizaci vztahů mezi Makedonií a Řeckem, rozhodovat 16. dubna.

V neděli se v Makedonii uskutečnily komunální volby

Podle předběžných výsledků zvítězila vládní strana VMRO-DMNE premiéra Nikoly Gruevského v 54 volebních okrscích, včetně hlavního města Skopje, po sečtení 97 % hlasů. Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) měl vyhrát v 7 okrscích, albánská vládní Demokratická unie pro integraci (DUI) ve 12 okrscích a a Demokratická strana Albánců (DPA) v 1 okrsku. Makedonci volili celkově v 80 okrscích nové starosty a členy městských rad. Podle státní volební komise mohla mít účast ve volbách až 68 %. Pozorovatelé z nevládních organizací již konstatovali, že volby provázely nesrovnalosti, jako například nedostatek hlasovacích lístků, porušování anonymity voličů a neplatná volební razítka.

V neděli se v Makedonii uskuteční komunální volby

V komunálních volbách bude především o posty starostů a členů městských rad v 80 makedonských obcích a hlavním městě Skopje bojovat vládní strana VMRO-DPMNE v čele s premiérem Nikolou Gruevskim s opozičním Sociálnědemokratickým svazem Makedonie (SDSM). Za etnické Albánce budou mezi sebou soupeřit vládní Demokratická unie pro integraci (DUI) a Demokratická strana Albánců (DPA). V západní části Makedonie se rozdělují striktně dle etnicity obyvatelé na Albánce a Makedonce, podle odhadů bude zvýšeno etnické napětí především v městech Struga a Kicevo. Oprávněných voličů se nachází v Makedonii na 1,74 miliónů, na volby bude dohlížet 8 400 makedonských a 410 zahraničních pozorovatelů.

Politické strany v Makedonii podaly návrhy osob do vyšetřovací komise

Vládnoucí strana VMRO-DPMNE do pětičlenné vyšetřovací komise navrhla poslankyni a bývalou soudkyni  Blagorodnu Dulic a poslance a právníka Iliju Dimovskeho. Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) navrhl odborníky na ústavní právo a politické systémy Renatu Deskoskou a Ljubomira Frckovskeho. Utvoření komise, která má za úkol vyšetřit nedávnou politickou krizi v Makedonii, bylo dohodnuto v rámci jednání s EU 1. března. Na jednání  byla uzavřena dohoda, která ukončila politickou krizi, trvající od 24. prosince 2012. Vyšetřovací komise by měla začít plnit svoji funkci během následujících 2 týdnů. Pětičlennou komisi by měl doplnit kandidát jmenovaný prezidentem Gjorgem Ivanovem, není ani dosud jasné, kdo by měl této komisi z 5 členů předsedat.

Řecko protestuje proti hanobení řeckých hrobů v Makedonii

V jihovýchodním Valandovu v Makedonii byly počátkem týdne poškozeny hroby neznámými útočníky na řeckém vojenském hřbitově ze 2. světové války, řecké ministerstvo zahraničí čin ostře odsoudilo v diplomatické notě adresované makedonskému ministerstvu zahraničí ve čtvrtek. Poškození hrobů může zhoršit již tak napjaté vztahy mezi Makedonií a Řeckem. Makedonie se slíbila poškození hrobů důkladně vyšetřit.

V Makedonii se rozpoutaly demonstrace

Na stovky demonstranců se v sobotu zúčastnily demonstrací ve Skopji v Makedonii na protest proti davovým útokům ze stran Makedonců na Albánce v pátek, kdy byl jmenován ministrem obrany bývalý partyzánský albánský velitel Talat Xhaferi během války mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády (UCK). Podle makedonské policie bylo na 15 lidí zraněno, a to hlavně z řad policistů. Ještě během sobotního večera bylo napětí mezi makedonskými etniky i nadále vysoké.

Bojkot makedonské opoziční strany ohrozil vstup země do EU

Opoziční Sociálně demokratická unie Makedonie (SDSM) skočila s bojkotem parlamentu a místních voleb 24. března, který vedl k politické krizi a patové situaci mezi politickými stranami, díky které hrozilo zrušení nabídky členství v EU. Evropské unii se podařilo situaci prolomit dohodou, zprostředkovanou evropským komisařem pro rozšíření Štefanem Fülem, britským členem Evropského parlamentu Richardem Howittem a polským europoslancem a bývalým prezidentem Evropského parlamentu Jerzy Buzkem. Pokud se podaří spory uklidnit, na květnovém summitu by se mohl projednávat vstup Makedonie do EU a do prosince by na doporučení komisaře Füleho mohly započít přístupové rozhovory. Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2005, ale nabídku komplikují  špatné vztahy s Bulharskem a nesnášenlivost albánských separatistů kvůli občanské válce z roku 2001, přičemž 25 % obyvatel Makedonie tvoří Albánci.

Makedonský premiér s představitelem hlavní opoziční strany se navzájem obviňují za špatný stav v zemi

Komisař EU pro rozšíření Štefan Füle poslal makedonskému premiérovi Nikolovi Gruevskemu a lídrovi opozičních sociálních demokratů Branku Crvenkovskemu dopisy, ve kterých oba státníky vybídl k společnému dialogu a urovnání napjatých politických poměrů v Makedonii. Vláda i opozice reagovaly na dopisy vzájemným obviňováním za politické napětí v zemi. Mluvčí Füleho Peter Stano ve čtvrtek uvedl, že Füle je připraven, pokud se vztahy mezi vládní a opoziční stranou zlepší, přijet do Makedonie a pomoci vyřešit politické poměry, již dříve plánovanou cestu do země tento týden zrušil. Rada EU uvedla, že rozhodnutí o zahájení přístupových jednání Makedonie do EU bude záviset na zprávě Evropské komise na jaře.

Bulharský premiér uvedl, že vztahy s Makedonií dosáhly pokroku

Nová jednání mezi Bulharskem a Makedonií byla zahájena v lednu. Podle bulharského premiéra Bojka Borisova by mělo dojít k dalšímu setkání s jeho makedonským protějškem Nikolou Gruevskim ohledně jednání o smlouvě o přátelství a ekonomických tématech, jako je výstavba dálnice mezi hlavními městy Bulharska, Makedonie a Albánie. V prosinci 2012 Bulharsko zablokovalo po Řecku přístupová jednání Makedonie do EU, a to na základě ne příliš dobrých vztahů Makedonie s Bulharskem, kdy Bulharsko kritizovalo Makedonii za špatné zacházení s makedonskými Bulharci. Rada EU rozhodne o přístupových jednání Makedonie na jaře, zaměří se na vztahy Makedonie s Bulharskem a Řeckem a provedení vnitřních reforem země.

EU posílá delegaci do Makedonie, aby iniciovala dialog mezi opozicí a vládou

Ve středu navštíví delegace EU hlavní město Makedonie Skopje, aby se pokusila zmírnit napětí mezi makedonskou vládou a opozicí. V březnu se mají v zemi odehrát komunální volby, které opozice chce bojkotovat, lhůta pro podávání kandidátních listin již uběhne 16. února. Bojkotem komunálních voleb od opozice může dojít k znehodnocení  legitimity voleb. Přitom na jaře by měla Rada EU rozhodnout na základě zprávy od Evropské komise o zahájení přístupových hovorů Makedonie do EU, nadále napjatá politická situace v zemi by mohla způsobit, že přístupová jednání budou opět odložena. V průběhu posledních 3 let Evropská komise doporučila zahájit s Makedonií přístupová jednání, kvůli blokaci Řecka ohledně sporu názvu států však byla tato jednání odložena.

Jediný Makedonec odsouzený haagským tribunálem za válečné zločiny žádá o předčasné propuštění

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil bývalého makedonského velitele Johana Tarculovskeho za válečné zločiny k 12 letům vězení, Tarculovski nyní po 8 letech strávených ve vězení žádá o předčasné propuštění. Podle práva může vězněný požádat o předčasné propuštění po odpykání dvou třetin trestu. Tarculovski byl odsouzen v červenci 2008 za etnické čistky na albánském obyvatelstvu v Makedonii v roce 2001.

Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice

Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.

Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily

Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.

Makedonsko-řecká jednání ohledně sporu o název státu by měly pokračovat i na úrovni EU

Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle předložil návrh, podle něhož by Makedonie a Řecko měly dále jednat za dohledu EU o trvajícím sporu mezi zeměmi ohledně názvu státu, který by měl být vyřešen v budoucím horizontu. Podle opatrných reakcí obou zemí se nicméně předpokládá, že na návrh eurokomisaře Makedonie i Řecko přistoupí. Země v současné době jednají ohledně vyřešení sporu o název státu se zprostředkovatelem za OSN Matthewem Nimetzem, další jednání by měla proběhnout 29. a 30. ledna v New Yorku. Název Makedonie podle Řecka naznačuje i nárok na jeho severní provincii, Řecko dosud blokovalo přístupová jednání Makedonie do EU.

Makedonii ohrožují další protesty v zemi

Pokud vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) premiéra Nikoly Gruevskeho neukáže ochotu vést dialog do pátku, opoziční strana Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) uvedla, že zintenzivní protesty a blokády na hlavních dopravních křižovatkách v zemi. VMRO-DPMNE vyzvala opozici, aby ukončila protesty a neohrožovala příští parlamentní volby, zároveň odmítla výzvu SDSM, aby se uskutečnily vedle obecních voleb v březnu také předčasné parlamentní volby. Protesty v Makedonii probíhají od prosince, kdy VMRO-DPMNE odsouhlasila po vykázání opozičních poslanců a novinářů z parlamentní budovy kontroverzní rozpočet na rok 2013, odpůrci vlády označují současný stav za nedemokratický a vybízejí k anarchii. Vůdce SDSM Branko Cervenkovski vyzval v úterý představitele EU pro rozšíření Stefana Sannina, aby EU nezavírala oči před současnou krizí v Makedonii.

Nejvíce žadatelů o azyl v Německu pochází ze Srbska

Podle údajů německého ministerstva zahraničních věcí v roce 2012 žádalo v Německu o azyl 8 477 Srbů z celkového počtu 64 539 žadatelů. V roce 2012 došlo k nárůstu o téměř 50 % v porovnání s rokem 2011, kdy žádalo o azyl na 4 579 Srbů. Z balkánských zemí následuje za Srbskem  v pořadí jako 5.  země Makedonie s 4 546 žádostmi, na 9. místě se umístila Bosna a Hercegovina s 2 025,  a  poté Kosovo s 1 906 žadateli o azyl. V prosinci 2009 byla zrušena vízová povinnost v rámci Schengenu do ostatních zemí EU pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu, pokud však země nevyřeší zvýšený počet žadatelů o azyl, mohla by být víza opět zavedena.

Světová banka poskytne Makedonii 205 milionů USD

Rada výkonných ředitelů Světové banky (SB) schválila tento týden úvěr ve výši 205 milionů USD pro Makedonii, peníze budou využity na reformy vedoucí ke zlepšení efektivity veřejných výdajů a řízení veřejných financí, posílení zdravotnictví i na sociální zabezpečení obyvatel. Přes nejistotu v globální ekonomice a krizi eurozóny si Makedonie udržuje silnou makroekonomickou stabilitu. Pokud se zemi podaří položit pevné základy strukturálních reforem, bude směřovat k významnému hospodářskému oživení země, uvedla zástupkyně SB Birgit Hansl.

Makedonie mezi balkánskými státy obsadila 1. místo v žebříčku indexu ekonomické svobody

V žebříčku indexu ekonomické svobody 2013 se Makedonie umístila jako 43. ze 177 zemí, uvedených v seznamu, a stala se tak nejsvobodnější balkánskou ekonomikou. Společně s Makedonií se řadí mezi středně volné ekonomiky z balkánských zemí i Albánie, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Slovinsko a Chorvatsko. Žebříček sestavuje každý rok americká nadace The Heritage Foundation a list The Wall Street Journal na základě porovnání vlastnických práv, korupce, fiskální a monetární svobody, vládních výdajů a svobody trhu práce, finančního trhu, investování, obchodu a podnikání. Celkové 1. místo obsadil Hongkong, za ním následoval Singapur, Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Na spodní příčce seznamu se umístila Zimbabwe, Kuba a Severní Korea.