Šéf generálního štábu armády Goranco Koteski uvedl, že branná povinnost by posílila bezpečnost Makedonie a vyřešila nedostatek financí na armádu. Podle ministra obrany Fatmira Besimiho musí Makedonie především plnit reformy v souladu se standartami NATO a opětovné zavedení odvodů tak není myslitelné. V Makedonii byla branná povinnost zrušena v roce 2006 a následně zavedena profesionální armáda o počtu 8 000 vojáků, jelikož země očekávala brzký vstup do NATO. Nicméně v roce 2008 Řecko kvůli názvu státu vstup Makedonie do NATO zablokovalo. Podle generála Koteskiho by mohla branná povinnost tvořit až 15 % ozbrojených sil, čímž by mohla nahradit až na 3 měsíce na méně klíčových místech vojáky z povolání. Blízké okolí generálního štábu armády návrh generála Koteskiho převážně podporuje.
Archiv rubriky: Makedonie
Srbsko chce znovu přerozdělit jugoslávský majetek
Podle současné srbské vlády by se měly revidovat smlouvy, které se týkají přerozdělení majetku mezi bývalými jugoslávskými státy. Srbská vláda poukázala například na majetek v Turecku, který je nyní ve vlastnictví Bosny, dále se jedná o budovu ambasády v hlavním městě Bulharska Sofii, kterou mělo zakoupit dřívější Srbské království a nyní ji vlastní Makedonie. Dohoda o vlastnických právech mezi bývalými jugoslávskými státy byla podepsána ve Vídni až v roce 2001, především bývalý představitel Srbů Slobodan Milosevic blokoval 10 let jednání o přerozdělení majetku tvrzením, že Srbsko je jediným nástupcem bývalé Jugoslávie. Celková hodnota majetku je odhadována až do výše 2,6 miliard USD. Srbsko dosud získalo 24 budov v hodnotě 82 miliónů USD, Chorvatsko 10 budov ve výši 23 miliónů USD, Bosna získala 8, Makedonie 4 a Slovinsko 3 nemovitosti. Vlastnická práva mnoha občanů na území bývalé Jugoslávie však zůstávají zatím nevyřešena.
Tisíce lidí v Makedonii protestují proti přijetí kontroverzního rozpočtu na rok 2013
Protesty se dějí pod vedením opoziční strany Sociálnědemokratického svazu Makedonie (SDSM), podle jeho předsedy Branka Crvenskovskeho budou protesty znovu probíhat ve městech po celé Makedonii od 3. ledna, zároveň vybídl obyvatelstvo k občanské neposlušnosti a dalším pouličním demonstracím proti vládě. Politická krize v Makedonii se vyostřila v pondělí 24. prosince, kdy vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) odsouhlasila po vykázání opozičních poslanců a novinářů z parlamentní budovy rozpočet na rok 2013, včetně půjčky od Světové banky (SB) v hodnotě 53 milionů USD a 330 miliónů USD od Německé banky (DB). Při pouličních protestech bylo zraněno nejméně 18 osob a 3 politici ze SDSM.
V Makedonii byl schválen kontroverzní návrh na rozpočet pro rok 2013
Vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) v pondělí schválila rozpočet na rok 2013 poté, co byli vykázáni z parlamentní budovy poslanci opoziční strany Sociálnědemokratického svazu Makedonie (SDSM) a novináři. Před parlamentní budovou protestovalo proti návrhu na několik tisíc lidí, kteří se střetli s příznivci vlády, desítky osob byly zraněny. Strana SDSM blokovala dosud rozpočet s více než 1 200 pozměňovacími návrhy, situace se zkomplikovala poté, co vláda svolala nouzové zasedání, aby poslala jen lehce pozměněný návrh na rozpočet pro rok 2013 do Parlamentu k jednání. Součástí rozpočtu by měly být i 2 půjčky od Světové banky (SB) o celkové hodnotě až 400 miliónů USD, podle opozice si nemůže země dovolit za současné situace další utrácení a zvyšování státního dluhu.
Makedonský soud začne projednávat případ „Monster“ v lednu
Podle obžaloby se 6 radikálních islamistů mělo dopustit v Makedonii masové vraždy 5 mužů, jejichž těla byla nalezena srovnaná vedle sebe v dubnu. Podle policie se jednalo o teroristický čin, který měl způsobit v zemi etnické napětí mezi Albánci a Makedonci poté, co se rozšířilo, že pachatelé byli Albánci.
Ekonomika balkánských zemí bude v roce 2013 pomalu růst
Podle Světové banky (SB) za rok 2013 budou ekonomiky zemí západního Balkánu růst o 1,6 % oproti roku 2012, kdy očekávaný hospodářský růst má být jen 0,6 %. SB vyzvala balkánské země, aby snížily své zadlužení a zároveň přijaly reformy, které by vedly k vyšší konkurenceschopnosti a produktivitě. Mezi nejvíce problematické země patří podle SB Albánie, Černá Hora a Srbsko.
V Srbsku je jedna třetina dospělých osob nezaměstnaná
V roce 2012 ztratilo v Srbsku práci asi 172 000 lidí, kteří převážně pracovali ve stavebnictví, textilu, pohostinství a strojírenství. Nyní je bez práce asi jedna třetina Srbů, tj. 2,8 milionů lidí, z celkového počtu 7 miliónů obyvatel. Podle ekonomů je možné, že se nezaměstnanost v roce 2013 ještě zvýší kvůli nedostatečnému exportu zboží, nestabilitě veřejných financí a chybějícím zahraničním investicím v Srbsku. Na Balkáně má větší nezaměstnanost pouze v Bosně a Hercegovině, kde se pohybuje kolem 50 %, s 31 % nezaměstnaných se Srbsku přibližuje Makedonie.
Řecko-makedonské rozhovory budou pokračovat v lednu
Řecko a Makedonii navštíví v lednu zprostředkovatel za OSN Matthew Nimetz, který by měl pomoci urychlit proces nalezení vzájemně přijatelného řešení ve sporu o název státu, naváže tak na listopadové rozhovory mezi oběma zeměmi. Mediátor OSN Nimetz návštěvou v Řecku a Makedonii reaguje na rozhodnutí Rady EU, která se bude přístupovým rozhovorům s Makedonií věnovat až poté, co Evropská komise předloží v březnu posudek, zda Makedonie podnikla kroky směrem k dosažení dohody s Řeckem ohledně názvu.
Přístupová jednání Makedonie do EU zablokovalo Řecko s Bulharskem
Rada EU rozhodne o přistoupení Makedonie do EU v březnu 2013 na základě nové zprávy Evropské komise. Makedonie získala doporučení pro zahájení přístupových jednání od Evropské komise již v roce 2009, kvůli napjatým vztahům se sousedním Řeckem a Bulharskem nebylo datum přístupových jednání zatím stanoveno. Pokud Makedonie zlepší s Bulharskem mezistátní vztahy, přestane Bulharsko blokovat vstup Makedonie do EU. V případě Řecka bude Makedonie muset zlepšit mezistátní vztahy a nalézt řešení pro spor kvůli názvu země, na který si činí pro svoji severní provincii nárok i Řecko.
Makedonie po vzoru Bulharska nabídne zahraničním investorům občanství
Občanství v Makedonii by mělo být přístupné pro každého cizince, který v zemi investuje alespoň 517 tisíc USD a zaměstná nejméně 10 osob. Tyto podmínky avšak nebudou platit pro investory, kteří podnikají v pohostinství nebo obchodu. Pokud cizinec vlastní nemovitost v Makedonii nad hodnotu 52 tisíc USD, získá přechodný pobyt v Makedonii na 1 rok. V současné době je pro cizince maximální doba přechodného pobytu 3 měsíce. Makedonie chce opatřeními reagovat na prudký pokles zahraničních investic v zemi během roku 2012 v důsledku světové hospodářské krize. Bulharsko zavedlo minulý měsíc občanství pro cizince, kteří investují nejméně 650 tisíc USD. K podobným zákonům chtějí přistoupit i Rumunsko a Černá Hora.
Jednání Rady EU: Řecko blokuje přístupová jednání s Makedonií
Makedonii v přístupu do EU blokuje postoj Řecka ohledně názvu státu. Řecko trvá na tom, že název Makedonie odkazuje hlavně na jeho provincii na severu. Podle zdroje portálu Balkaninsight by jedním z možných řešení mohlo být přejmenování Republiky Makedonie na Severní republiku Makedonii. Jednání Rady EU probíhá po celý týden, teprve na sklonku týdne budou známy závěry ohledně Makedonie.
Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
Ministři zahraničí Rakouska a Slovenska: „Makedonie patří do EU a NATO, spor o její pojmenování by neměl být překážkou“
„Rakousko a Slovensko silně podporují integraci Makedonie do EU a NATO a věří, že země čeká příliš dlouho na zahájení přístupových rozhovorů s EU a budou lobovat za to, aby se tak stalo do konce roku,“ řekli ministři zahraničních věcí těchto zemí Michael Spindelegger a Miroslav Lajčák po společné úterní tiskové konferenci, které předcházelo setkání s makedonským protějškem Nikolou Poposkim. „Sporné pojmenování země je mimořádně citlivou záležitostí. Jsme si toho vědomi, je to však stále bilaterální záležitost, která by již neměla blokovat zahájení přístupových jednání. Musíme oddělit otázku názvu Makedonie od začátku jednání s jasnou zprávou, že problém musí být vyřešen před dokončením přístupových rozhovorů,“ zdůraznil rakouský ministr.
Makedonie se oficiálně připojila k projektu plynovodu South Stream
V úterý makedonská delegace podepsala návrh smlouvy na výstavbu plynovodu, který bude zahájen v letošním roce a má skončit do konce roku 2015. „Makedonie vstoupila do mezinárodního plynového koridoru South Stream, jak bylo předem dohodnuto mezi makedonským premiérem Nikolou Gruevskym a ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ řekl makedonský ministr financí Zoran Stavrevski.
Rakousko a další evropské země se opět staly součástí EU- Battle groups
350 rakouských vojáků se 1. července opětovně připojilo k programu EU-Battle groups. Hlavním smyslem konceptu Battle Groups je reagovat na nastalé krizové situace ne kvantitou, ale kvalitou jednotek – tedy schopností rychlého rozmístění a jejich efektivitou. Program byl Evropskou radou (ER) schválen v roce 2004. Mezi další země, které se k programu připojily, patří: Česká republika, Německo, Chorvatsko, Irsko a Makedonie. Rakušané se budou podílet především na logistice a celkovém zaopatření jednotky.
Ruská ropná společnost Lukoil plánuje rozšíření investic v Makedonii
Makedonský premiér Nikola Gruevski a ředitel ruské ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov se sešli v Petrohradě za záměrem prodiskutování plánu na zvýšení investic společnosti Lukoil v Makedoni. Gruevski zdůraznil, že jeho vláda je připravena poskytnout plnou podporu pro realizaci podnikových plánů a dodal, že vstup společnosti na makedonský trh způsobil zlepšení konkurenceschopnosti a rozšíření výhod pro spotřebitele. V rámci návštěvy Ruské federace se premiér Gruevski dnes setká rovněž s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Mezinárodním ekonomickém fóru, které v Petrohradu nyní probíhá.
Prezidenti Makedonie a Srbska jednali o významu regionální spolupráce
Dalšími tématy jednání makedonského prezidenta Gjorge Ivanova s jeho srbským protějškem Tomislavem Nikoličem bylo posílení spolupráce ve všech oblastech společných zájmů a vyvíjení dalšího úsilí v rozvoji regionu. Během prvního setkání prezidentů od inaugurace Nikoliče Ivanov vyjádřil ochotu pokračovat v úzké spolupráci na politické, ekonomické a kulturní úrovni s ohledem na integraci do EU a také ochotu pokračovat v praxi úzkých vztahů a osobních kontaktů navázaných předchůdcem Nikoliče Borisem Tadićem.
Chorvatsko a Makedonie podepsaly smlouvu o policejní spolupráci
Makedonská ministryně vnitra Gordana Jankuloska a její chorvatský protějšek Ranko Ostojić podepsali ve Skopji smlouvu o policejní spolupráci obou zemí a také protokol o spolupráci během letní turistické sezóny. Jankuloska oznámila, že s Ostojićem dále jednali o možnosti, že by Chorvatsko sdílelo s Makedonií své zkušenosti s euroatlantickou integrací.
Maďarsko podporuje vstup Makedonie a Černé Hory do NATO, zdůrazňuje spolupráci Visegrádské skupiny
Vyjádřil se tak premiér země Viktor Orbán během nedělního zahájení 25. summitu NATO v Chicagu. Zdůraznil také potřebu další kolektivní spolupráce členských států Aliance a úlohu regionální spolupráce členů, především států Visegrádské skupiny (Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko) v rámci NATO.
Turecko podporuje vstup Makedonie do NATO
Potvrdil to turecký prezident Abdullah Gül během návštěvy makedonského ministra zahraničí Nikoly Popoského v zemi. Turecký prezident potvrdil dobré vztahy mezi oběma státy a uvedl názor, že Makedonie by se měla stát členem NATO co nejdříve. Zdůraznil také několik oblastí společných zájmů. „Existuje prostor pro zvýšení úrovně spolupráce, zejména obchodních vztahů s ohledem na přilákání tureckých investic a otevření tureckého trhu pro makedonské produkty,“ uvádí tisková zpráva makedonského ministerstva zahraničních věcí.
Generální tajemník NATO: „Nedošlo ke změně postoje Aliance vůči Makedonii“
„Před zahájením summitu v Chicagu nedošlo k žádné změně v postoji NATO vůči přistoupení Makedonie,“ uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen pro rádio Svobodná Evropa. Rasmussen uvedl, že postoj Aliance se opírá o rozhodnutí přijaté na summitu v Bukurešti v roce 2008, které vyzvalo k zahájení přístupových jednání poté, co se Řecko a Makedonie dohodnou na oboustranně přijatelném řešení sporu ohledně pojmenování země. „Bohužel, v tomto směru nedošlo k pokroku,“ zdůraznil Rasmussen.
Makedonská strana BDI podezírá Srbsko z účasti na nedávných incidentech v zemi
Místopředseda strany Demokratická unie pro integraci (BDI) makedonských Albánců Izet Mexhiti řekl v rozhovoru pro Epoka e Re, že jeho strana má podezření, že Srbsko je zapojeno do nedávných událostí v Makedonii. Dle jeho slov „Srbsko neustále vytváří destabilizační politiku v regionu“. Uvedl také, že političtí představitelé Albánců v Makedonii prozatím nejsou jednotní, ale jeho strana se snaží o změnu k lepšímu.
Makedonie vyzvala členské státy NATO, aby během nadcházejícího summitu jednaly o její členství v Alianci
Makedonský premiér Nikola Gruevski poslal dopis vůdcům členských zemí NATO s požadavkem o zařazení žádosti o přistoupení Makedonie do aliance na pořad jednání nadcházejícího summitu Chicaga. Mezitím ministři obrany Makedonie a Bulharska Fatmir Besimi a Anyu Angelov ve čtvrtek na společném setkání v Sofii potvrdili snahu o další spolupráci obou zemí na poli obrany. Makedonský ministr znova zdůraznil význam členství Makedonie v alianci pro stabilitu celého Balkánu.