Francie se obává guerillové války v Mali, ve městě Gao proběhlo zatýkání islamistů

Ve městě Gao na severu Mali armáda provedla zátah na islamisty, kteří se měli účastnit víkendového útoku, při němž zemřeli nejméně 3 civilisté. Podle malijského ministra obrany Yamoussa Camara byli 3 islamisté zabiti a 11 dalších zajato. Navzdory dobytí severu Mali, který od březnového vojenského převratu ovládaly islamistické skupiny, vzrůstá počet sebevražedných útoků, země se obává guerillové války. Francie přitom prohlásila, že se plánuje ze země stáhnout již během března, její jednotky má nahradit mise Africká unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) o síle 8 000 mužů.

Ruské mládežnické hnutí Naši podstoupí reformu

Údajně by se mělo rozčlenit na několik projektů, které se poté stanou součástí nově zformovaného Všeruského spolku mládeže. Vůdce hnutí Vasily Yakemenko od tohoto kroku očekává možnost pozdějšího rozšíření aktivit a členské základny. Hnutí bylo založeno z popudu Kremlu v roce 2007, v současnosti má kolem 120 000 příslušníků. Oficiálními cíli organizace jsou propagace demokracie a antifašismu, kritici však poukazují na údajnou propagaci kultu osobnosti současného ruského prezidenta Vladimira Putina a incidenty spojené s fyzickým napadáním členů jiných politických spolků.

Ve Španělsku byl zatčen podezřelý islámský terorista

Španělské ministerstvo vnitra oznámilo, že v pátek byl podezřelý islámský terorista s marockou příslušností Mohamed Echaabi zatčen policií ve Valencii. Echaabi měl plánovat teroristické akce a cílené zabíjení příslušných osobností a další útoky ve Španělsku i jinde v Evropě, a to v souladu s doktrínou globálního džihádu. Ministerstvo vnitra v prohlášení uvedlo, že Echaabi byl pod dohledem policie již delší dobu. Echaabi měl být rekrutován teroristickými sítěmi a vzděláván přes internet, kde se také snažil získat zbraně a výbušniny. V roce 2011 měl vycestovat do Gazy s cílem provést sebevražednou akci proti izraelským zájmům.

Pokud Skotsko v referendu odhlasuje nezávislost, bude muset znovu požádat o členství v EU

Podle právního poradenství britské vlády bude muset Skotsko znovu projednat členství v Evropské unii a v dalších mezinárodních organizacích, pokud příští rok v referendu odhlasuje svoji nezávislost. Rozhodnutí zveřejnit oficiální právní stanovisko by mohlo zintenzívnit debatu o podmínkách, za kterých by Skotsko mohlo dosáhnout nezávislost na Velké Británii. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že nezávislé Skotsko bude muset požádat o členství v EU, což by pro Skotsko znamenalo, stejně jako ostatní nově přijaté země, povinné přijetí eura. Mnozí britští analytici tvrdí, že nezávislé Skotsko by se stalo novým státem, zatímco zbytek Velké Británie by byl považován za „pokračující stát s automatickým pokračováním všech členství, smluvních vztahů a pravomocí„.

Čeští představitelé církve považují rezignaci papeže za překvapivou

Překvapivé reakce i projevy úcty vyvolalo u českých představitelů církve oznámení, že papež Benedikt XVI. hodlá 28. února opustit svůj úřad. Shodují se na tom, že se nejedná o časté řešení, což dokládají i někteří odborníci. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner se domnívá, že papežovo odstoupení je velkým gestem úcty k samotnému úřadu. Papež Benedikt XVI. Odstupuje kvůli zdravotnímu stavu, které mu nedovoluje řádně vykonávat úřad.

Podle indikátoru OECD se eurozóna stabilizovala, ale Francie je stále slabá

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sestavila indikátor pro několik předních světových ekonomik, které vykazují zlepšení. Ve zprávě o světovém hospodářském výhledu podle OECD se eurozóna stabilizovala, přesto Francie zůstává stále oslabená. U všech členů OECD indikátor vzrostl po třetí v řadě. Nejvyšší indikátor zaznamenaly USA 101 body, Velká Británie 100,7 a Japonsko 100,3 body. Francie se dlouhodobě drží pod svým průměrem 100 na 99,3 body. Eurozóna se stabilizovala na dlouhodobém průměru 99,6, Čína naopak klesla na 99,5. Pozice Brazílie, Indie a Ruska se upevnila v podprůměrných hodnotách. Indikátor OECD má předvídat možnosti obraty v hospodářské činnosti a ukázat rozdílné hospodářské výhledy významných ekonomik.

V Guatemale hlásí národní pohotovost kvůli infekci kávovníků

Rostlinná infekce způsobená houbou Hemileia vastatrix, nazývaná také kávová rez, napadla v Guatemale 70 % rostlin kávovníků. Guatemala v pátek vyhlásila národní pohotovost. Prezident země Otto Pérez Molina vyčlenil 14 milionů USD, které mají pomoci zhruba 60 000 drobnějším pěstitelům. Peníze jsou určeny na nákup pesticidů, které zemědělci aplikují třikrát do roka, poprvé v dubnu. Prezident Národní guatemalské kávové společnosti (Anacafé) Nils Leporowski žádal od státu peněžní pomoc 40 milionů USD, příští sklizeň podle něj bude o 15 % menší než předchozí. Rostlinná infekce netíží pouze Guatemalu, napadla kávové plantáže i v Hondurasu, Kostarice, Mexiku a Salvadoru.

Mexická armáda dopadla jednu z klíčových postav kartelu Sinaloa

Mexičtí vojáci v neděli zadrželi Jonathana Salase Avilése, neboli Francisca Javiera Rodrígueze, přezdívaného také El Fantasma. Zatčený je členem významného drogového kartelu Sinaloa a má blízké styky se šéfem kartelu a zároveň jedním z nejhledanějších zločinců na světě, Joaqínem Guzmánen, který je známý pod přezdívkou Prcek, tedy El Chapo. Jonathan Salas Avilés byl chycen na severu Mexika u hranic státu Sinaloa. Armáda použila při zásahu, který vedl k jeho dopadení několik pozemních vozidel a 3 helikoptéry. Spolu s Jonahanem Salasem Avilésem byli zadrženi další 4 muži. El Fantasma byl poté převezen do věznice specializující se na organizovaný zločin, která se nachází v hlavním mexickém městě.

Generál guinejské armády zemřel při nehodě v Libérii

Generál Souleymane Kelefa Diallo v pondělí zemřel spolu s 10 lidmi na palubě vojenského letadla, které mířilo do Libérie. Letadlo havarovalo u města Charlesville, nedaleko hlavního města Monrovia. Liberijský ministr obrany Brownie Samukai uvedl, že příčiny havárie zatím nejsou známé. Generál Diallo patřil podle agentury Reuters k vojenským představitelům, kteří v roce 2008 provedli vojenský převrat. Generál patřil k blízkým spojencům prezidenta Alpha Conde. V květnu by se měly konat volby, které by měly potvrdit přechod k civilní vládě. Volby jsou nezbytným požadavkem, aby země mohla znovu požádat mezinárodní společenství o rozvojovou pomoc.

USA jsou údajně terčem velké kyber-špionážní kampaně

Americké zpravodajské služby ve zprávě oznámily, že se Spojené státy americké staly terčem masivní kyber-špionážní kampaně. Podle National Intelligence Estimate hrozba vychází především z Číny, která se snaží nabourat do počítačových systémů amerických podniků a institucí za účelem ekonomických zisků. Zpravodajské služby se opírají především o četné počítačové útoky, kterým za posledních 5 let čelily nejrůznější sektory od energetiky, přes informační technologie k automobilovému průmyslu. Hackerské útoky představují hrozbu především  pro konkurenceschopnost americké ekonomiky.

Francie vyjádří své obavy o síle jednotné měny na zasedání ministrů financí eurozóny

Francouzský ministr financí Pierre Moscovici se obává, že rostoucí síla jednotné měny ohrozí export země a zboží učiní méně konkurenceschopné. Své stanovisko hodlá vyjádřit na zasedání ministrů financů eurozóny. Euro posílilo o 6 % oproti ostatním měnám/a za posledních 6 měsíců. Ostatní členské země hodlají oslabit své směnné kurzy kvůli obavám z měnových válek. Japonsko také přistupuje ke stlačování hodnoty jenu. Ministr financí Moscovici vyzval Evropskou centrální bankou (ECB), aby se pokusila řízeně snížit hodnotu eura. Německo a ECB jsou proti takovému kroku, protože podle nich centrální banka má mandát k zajištění cenové stability, ale nemá k řízení měnových trhů. Prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci  zdůraznil, že měnový kurz si klade za cíl pomoci hospodářskému růstu a cenové stabilitě.

Ruský ministr vnitra souhlasí s trestem smrti ve výjimečných případech

Zároveň však v televizním interview ministr vnitra Vladimir Kolokoltsev zdůraznil, že tento názor nevyslovuje z pozice ústavního činitele, ale běžného občana. Rozhovor se týkal událostí z 2. února 2013, kdy byla v Naberežnyje Čelnyj, druhém největším městě ruské republiky Tatarstánu, zavražděna 8letá dívka. Trest smrti byl v Rusku zakázán v roce 1999 na základě verdiktu ústavního soudu. Volání po jeho znovuzavedení sílí v závislosti na aktuálních událostech, na půdě parlamentu se projednávalo například po teroristických útocích v moskevském metru v roce 2010.

Únos pěti pracovníků novin v Mexiku vyvolal diskuze o bezpečnosti pracovníků médií

Mexický deník El siglo de Torreón v pátek informoval, že 5 jeho zaměstnanců bylo ve čtvrtek v noci uneseno a poté po více než 10 hodinách propuštěno na svobodu. K únosu došlo v severní oblasti La Laguna, kterou tvoří 15 měst rozkládajících se na území dvou států Coahuila a Durango. Nejednalo se o novináře, nýbrž o administrativní pracovníky a správce webových stránek. Z důvodu ochrany obětí a ostatních pracovníků média nebyla zveřejněna jejich identita ani podrobnosti únosů. K přepadení a únosům došlo pár hodin potom, co senát schválil zřízení Komise pro pronásledování agresí proti novinářům. Její prezident Marco Antonio Blásquez v senátu oznámil, že během prezidentského období Vicente Foxe bylo zavražděno 66 informátorů, za předchozího prezidenta Felipe Calderón byl počet vyšší, šlo o 127 obětí.

Irán oslavuje výročí islámské revoluce

Stovky tisíc Iránců prošly ulicemi hlavního i ostatních měst a za skandování hesel „smrt Americe“ a „smrt Izraeli“ oslavily 34 let od islámské revoluce, která svrhla proamerického šáha, tehdejší iránskou hlavu státu. Průvod směřující na hlavní teheránské náměstí nesl podobizny vůdce revoluce ájatolláha Khomeneiho a současného duchovního vůdce Iránu ájatolláha Khameneiho. Na centrálním teheránském náměstí promluvil k účastníkům pochodu iránský prezident Ahmadínežád. „Irán se stal jaderným státem a to naše nepřátele irituje,“ prohlásil prezident Ahmadínežád. Dále dodal, že západní státy podkopávají pokusy íránské vlády provádět v zemi skutečné reformy.

Argentina si dělá nárok na Falklandy/Malvíny

Argentina pokračuje v dlouhodobém sporu s Velkou Británií o nadvládu nad skupinou ostrovů Falklandy, nazývané též Malvíny. Spor vyostřil v úterý argentinský kancléř, Hector Timerman, když prohlásil při své návštěvě v Londýně: „Argentina bude nejpozději do dvaceti let kontrolovat Falklandy.“ Situaci přiostřil i slovy o tom, že „země chce zlepšit životní úroveň obyvatel ostrovů“. Na Falklandských ostrovech žije 2800 obyvatel a proběhne zde 10. a 11. března referendum, ve kterém se mají obyvatelé vyjádřit, zda nadále chtějí mít status zámořského území Velké Británie. Argentina si činí na ostrovy nárok, považuje nadvládu Velké Británie nad Falklandy za pozůstatek kolonialismu. OSN vydala v roce 1965 rezoluci, že situace na Falklandech je případem kolonialismu a vyzvala obě země k jednání o ostrovech. V roce 1982 Argentina zkusila ostrovy ovládnout vojenskou silou, ale Velká Británie v krátké válce zvítězila. Nyní se o to snaží diplomaticky. Britský ministr zahraničí William Hague považuje názor obyvatel Falklandů za klíčový, tvrdí, že mají právo rozhodnout o své budoucnosti.

Bývalý zástupce nejvyššího moskevského žalobce Alexander Ignatěnko je ve vazbě

Podle ruských detektivů byl členem rozsáhlé organizované skupiny, která poskytovala ilegálním kasinům v okolí hlavního města Ruské federace ochranu před vyšetřováním. Soudní procesy s jeho údajnými spolupracovníky začaly na počátku roku 2011. Sám Ignatěnko byl podezřelý z přijetí úplatků v celkové výši 1,6 milionu USD. Přestože veškerá obvinění popíral a cítil se nevinný, v lednu 2012 uprchl do Polska, kde byl následně uvězněn. Do rodné země byl vydán až po příslibu spravedlivého procesu z úst ruského vrchního státního zástupce Jurije Čajky. Ve vazbě bude držen minimálně do července 2013, proti čemuž protestuje Ignatěnkův obhájce, který pro svého klienta požaduje vyšetřování na svobodě. Zdůvodňuje to skutečností, že nemůže pokračovat v  trestné činnosti, ze které byl obviněn.

Bosenští vězňové chtějí žalovat ve Štrasburku Republiku srbskou za týrání během občanské války

Zástupci táborových vězňů v bosenském městě Tuzla pravděpodobně budou žalovat entitu Republiku srbskou u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Bývalí vezňové se chtějí domáhat tisíce oškodnění za fyzické a duševní týrání během jejich uvěznění v době občanské války v letech 1992 až 1995. Republika srbská odmítá odškodnit postižené na základě tvrzení, že již právní lhůta na uplatnění náhrady za poškození byla promlčena.

Demonstranti zaútočili na spojence gruzínského prezidenta Saakašviliho

V Gruzii se napětí v zemi zvyšuje poté, co demonstranti zaútočili v pátek na spojence gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho a nejméně 5 jeho zákonodárců bylo zraněno. Saakašviliho strana, která dominovala gruzínské politice 9 let, ztratila v posledních parlamentních volbách. V současnosti je prezident nucen vládnout s opoziční koalicí Georgian Dream (GD) v čele s premiérem Bidzina Ivanishvili, jemuž podle deníku New York Times prezident Saakašvili nedůvěřuje. Jedná se o první ústavní přenesení moci v této zemi, což západní představitelé vítají jako průlom v post-sovětském regionu. Nepokoje propukly poté, co zákonodárci z koalice premiéra Ivanishvili zrušili tradiční každoroční projev prezidenta. Prezident Saakašvili oznámil, že projev se uskuteční v národní knihovně v Tbilisi a kolem poledne se tam sešlo několik set demonstrantů.

Německá ministryně školství podala demisi kvůli obvinění z plagiátorství

Německá ministryně školství Annette Schavan odstoupila z funkce poté, co jí düsseldorfská  Univerzita Heinrich Heine zbavila doktorského titulu za plagiátorství. Fakultní výbor zjistil, že exministryně Schavan „systematicky a záměrně“ kopírovat části své diplomové práce a po přezkum vedení univerzity odhlasovalo odejmutí jejího doktorátu.  Bývalá ministryně Schavan nadále tvrdí, že rozhodnutí nehodlá akceptovat a bude nadále právně bojovat. V roce 2011 ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg také podal demisi po obvinění, že opsal svou diplomovou práci. Následně byla jmenována nová ministryně školství Johanna Wanka.

V Panamě byl zadržen kolumbijský vůdce obchodníků s drogami

Kolumbijský vůdce gangu, který ilegálně obchodoval s drogami, známý pod přezdívkou „Pichi“, byl zadržen policií v Panamě. Bolívijský prezident Juan Manuel Santos pogratuloval policistům k úspěchu a zatknutí šéfa drogového kartelu z Medellínu. Vůdce gangu byl zachycen během společné akce panamských a kolumbijských protidrogových jednotek. Jeho pravé jméno zatím není známé, stíhán bude za ilegální obchod s drogami a objednání vražd přinejmenším 9 osob.

V syrské vládě byly provedeny změny

Syrský prezident Bashar Assad provedl změny ve svém kabinetu. Jmenoval celkem 7 nových ministrů, všechny na ministerstva spojená s ekonomikou. Podle stanice Al-Jazeera je důvodem snaha podpořit ekonomiku země, která vinou dlouhotrvajícího konfliktu strádá. Silová ministerstva, jako jsou ministerstvo obrany a vnitra, zůstala beze změny. Jako svůj první oficiální krok potvrdila nová vláda nabídku dialogu pro syrskou opozici. „Zvu všechny opoziční skupiny a syrské bojovníky, kteří odloží své zbraně, k dialogu,“ prohlásil syrský ministr informací Omran al-Zoubi.

Pakistánský premiér zamířil do Velké Británie, bude jednat s britským premiérem

Premiér Raja Pervez Ashraf odletěl v sobotu na oficiální návštěvu Velké Británie. Na programu má mimo jiné jednání s britským premiérem Davidem Cameronem. Obě země chtějí rozvíjet bilaterální vztahy a diskutovat o společných zájmech. Premiér Ashraf by se rovněž rád setkal se zástupci pákistánské komunity. Rozvoj britsko-pakistánských vztahů je pro Pákistán důležitý, Velká Británie je jeho druhým největším obchodním partnerem mezi zeměmi EU a zároveň od ní pochází nejrozsáhlejší rozvojová pomoc. Minulý měsíc navštívil Velkou Británii prezident Asif Ali Zardari.

Žádné sjednocování levice se nechystá

Místopředseda strany ČSSD Lubomír Zaorálek v nedělních Otázkách Václava Moravce oznámil, že sjednocování levicových stran není reálné. Spíše by uvítal, kdyby se malé levicové strany, jako NS-LEV 21 a SPOZ, rozpustily a jejich členové vstoupili do ČSSD. Myšlenka o sjednocování české levice přišla poté, co se nastupující prezident Miloš Zeman setkal s místopředsedkyní ČSSD Marií Benešovou, která poté sdělila, že prezident Zeman je k myšlence integraci levice nakloněn. Pro deník Právo pak oznámil, že by levice měla spolupracovat, ale ve volbách by každá strana měla kandidovat sama za sebe. S integrací však nesouhlasí jak předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, tak předseda KSČM Vojtěch Filip.