Turecká policie v sobotu večer použila k zásahu proti protestujícím v parku Gezi u Taksimského náměstí v Istanbulu vodní děla a slzný plyn. Protestující táboří ve stanech v parku Gezi již přes dva týdny. Policisté při zásahu zničili transparenty a nastříkali do stanů slzný plyn. Podporu protestujícím projevili obyvatelé okolních čtvrtí boucháním na hrnce a pánve, projíždějící řidiči troubili na klaksony. Krátce před zásahem turecký premiér Recep Tayyip Erdogan varoval protestující a vyzval je k opuštění prostoru. Další podobný zásah uskutečnila turecká policie v sobotu dopoledne v Ankaře, kde vodními děly a slzným plynem rozehnala demonstranty, kteří v hlavním městě u sídla parlamentu vybudovali barikády.
Archiv štítku: protesty
Turecká vláda vyzývá demonstranty k odchodu, je za to kritizována
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil posledním varováním demonstrantům okupující park v centru Istanbulu, o který vedou obě strany spor kvůli developerskému projektu. Turecký ministr vnitra Muammer Güler opětovně vyzývá demonstranty, aby park opustili. Evropský parlament většinově tureckou vládu odsuzuje za vyhrocování situace a vydal dnes nezávaznou rezoluci, v níž vyjádřil obavy nad použitím přehnané síly tureckých bezpečnostních sil proti demonstrantům. Spojené státy americké tureckou vládu upozornily, že by měla dodržovat svobodu slova a shromažďování.
Řecká vláda zastavila provoz veřejnoprávní televize a rozhlasu
V rámci úsporných opatření jsou řecká veřejnoprávní televize ERT a rozhlas ERA od úterní noci mimo provoz. Tento krok byl učiněn na základě ministerského dekretu, proti němuž se nemohl řecký parlament postavit. Lídři politických stran proto začínají požadovat nové projednání rozhodnutí. Vláda chce vysílání časem obnovit, ovšem s nižším počtem zaměstnanců a po odstranění korupce v organizaci, kde podle jejích slov pracovalo sedmkrát více zaměstnanců, než je v obdobných institucí průměr, a mizely v ní vysoké částky peněz. Někteří zaměstnanci televize odmítli prostory i po skončení vysílání opustit a pokračují v činnosti přes internet. Evropská komise se od rozhodnutí řecké vlády distancuje. Rozhodnutí pozastavit vysílání šokovalo veřejnost. Tisíce lidí proti krokům řecké vlády protestují. Ve čtvrtek postihne zemi celostátní stávka.
Protesty v turecké Ankaře pokračují, premiér odmítá předčasné volby
„Nerozhodujeme o předčasných volbách, protože lidé pochodují v ulicích,“ řekl premiér Recep Tayyip Erdogan. Parlamentní volby se budou konat až v roce 2015, prezidentské a komunální v roce příštím. Na 5 000 lidí se v sobotu shromáždilo na protivládní protest na náměstí Kizilay v centru Ankary. Policie při střetech s demonstranty použila slzný plyn a vodní děla. Vládnoucí strana Spravedlnosti a rozvoje (AKP) je v čele země od roku 2002, demonstranti ji obviňují z autoritářství a snahy vnutit sekulární společnosti islámské hodnoty. Protesty v Turecku začaly 31. května, 4 lidé zemřeli, tisíc dalších bylo zraněno a stovky uvězněny.
EU kritizuje Turecko za zásah proti demonstrantům, Turecko mluví o dvojím metru
Podle EU musí Turecko zahájit vyšetřování policejního zásahu proti demonstrantům, kteří napříč zemí protestují proti vládě. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan kritiku odmítá a tvrdí, že podobné protesty by se v Evropě trestaly mnohem přísněji. EU uvedla, že nezastaví jednání o přijetí Turecka, nicméně země musí dodržovat hodnoty svobody slova a základní práva občanů. Turecko naopak mluví o „dvojím metru ze strany EU“, neboť podobné protesty se konaly i ve Velké Británii, Francii, Německu a mnohem větší i v Řecku. Turecký premiér uvedl, že je „ochoten naslouchat demokratickým žádostem, ale odmítá terorismus, násilí a vandalismus“.
Prezident Obama naléhá na reformy v Bahrajnu
Bahrajnský korunní princ Salman navštívil v tomto týdnu Washington a setkal se jak s poradcem pro národní bezpečnost Tony Blinkenem, tak s prezidentem USA Barackem Obamou. Podle mluvčí Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenové, „prezident vyjádřil podporu USA pro bahrajnskou stabilitu a bezpečnost“. Zároveň prezident Obama také zdůraznil, že „významné reformy, dialog a respekt pro univerzální lidská práva jsou nejlepší cestou pro zajištění míru a bezpečnosti, které si všichni bahrajnští občané zaslouží“. Bahrajnský korunní princ Salman, který se jednání zúčastnil, je považován za příznivce reformního hnutí, a nedávno byl jmenován prvním zástupcem premiéra. Má tak v Bahrajnu, zemi hostící americkou 5. flotilu, pomoci zklidnit napjatou situaci mezi většinovou šíitskou populací a vládnoucí sunnitskou menšinou.
Bangladéš uvolňuje restrikce uvalené na politické shromažďování
Od začátku tohoto týdne se v Bangladéši opět mohou konat politické mítinky a shromáždění, vláda uvolnila svůj dřívější zákaz, vyjma extremistů. Ministr pro vnitřní záležitosti Shamsul Hoque Tuku ve svém veřejném prohlášení uvedl, že „lidé se budou moci i nadále shromažďovat za účelem politických debat a akcí tak, jak uvádí ústava, pokud ovšem tato shromáždění budou probíhat poklidně a v souladu se zákonem“. Zákaz politického shromažďování vydala vláda poté, co na začátku května vypukly protesty a násilné střety vyvolané opozicí, která volá mimo jiné po ustavení prozatímní vlády.
Turecký místopředseda se omluvil, protesty v zemi přesto pokračují
Pátou nocí probíhaly po celém Turecku protesty proti vládě, policie použila v hlavním městě Istanbulu proti demonstrantům slzný plyn a vodní děla. Nepokoje pokračují navzdory omluvě místopředsedy Bulent Arinca za zásah policie proti demonstrantům v Gezi parku na konci minulého týdne. Ve středu by se měl místopředseda setkat se zástupci demonstrantů. Další 25 lidí bylo zatčeno ve městě Izmir, opozice dále vyzývá k protivládním protestům. K dvoudenní stávce pracovníků veřejného sektoru se ve středu připojí i konfederace obchodních odborů. Podle místopředsedy Arince protesty způsobily škody za 37 milionů USD.
Bývalý prezident Středoafrické republiky opouští Kamerun, uchýlil se zde po vojenském převratu
Svržený prezident Francois Bozize, který se do sousedního Kamerunu ukryl po březnovém vojenském převratu ve Středoafrické republice, nyní opouští zemi. Údajně měl zamířit do Keni, zatím není jasné, zdali zemi opouští dobrovolně. Na konci minulého týdne totiž nová vláda Středoafrické republiky, která je složená z rebelů v tzv. Selekově koalici, vydala na exprezidenta mezinárodní zatykač za zločiny proti lidskosti během jeho vlády. Ve Středoafrické republice i nadále probíhají protesty, okolní státy se již v dubnu dohodly na vyslání 2 000 jednotek, které mají pomoct stabilizovat bezpečnost země.
Protesty v Turecku pokračují dvoudenní stávkou
Konfederace pracovníků veřejného prostoru vyzvala k dvoudenní stávce důsledkem probíhajících protivládních demonstrací po celém Turecku. Úterní a středeční stávka by měla dopadnout na provoz škol, univerzit i státních úřadů. Konfederace, která sdružuje na 240 000 zaměstnanců a na 11 odborů, nazvala jednání vlády za „státní teror“ a obviňuje vládu z oslabování demokracie v zemi. Protesty si vyžádaly již druhou oběť, tisíce lidí bylo zatčeno. Premiér Erdogan odjel na návštěvu do Maroka a tvrdí, že se situace v zemi zlepšuje.
Demonstranti zablokovali chod dolu v Kyrgyzstánu, požadovali lepší sociální výhody
Na 1000 lidí na několik dní zablokovali činnost dolu na těžbu zlata v Kyrgyzstánu, který vlastní kanadská společnost Centerra Gold. Demonstranti požadovali znárodnění dolu a lepší sociální výhody. Do oblasti přijel i premiér Zhantoro Satybaldiyev a uvedl, že vláda již s majitelem dolu jedná. V pátek byl v oblasti vyhlášen stav nouze, když propukly střety mezi policií a demonstranty, na 50 lidí bylo zraněno. Po návštěvě premiéra přestali demonstranti blokovat hlavní příjezdovou cestu a chod dolu byl obnoven. Podle premiéra nicméně protesty přinesou ekonomice země ztrátu ve výši 4 milionů USD.
První homosexuální pár ve Francii vstoupil do manželství
Před několika dny francouzský prezident Francois Hollande podepsal zákon, který umožňuje stejnopohlavním párům uzavřít manželství a adoptovat si dítě. První svatbu homosexuálního páru doprovázela zvýšená bezpečnostní situace, francouzská společnost je ohledně zákonu totiž rozdělená, po schválení zákona propukly v zemi rozsáhlé protesty. Zákon prošel parlamentem 18. května, ústavní soud se případem zabýval a rozhodl, že zákaz manželství pro stejnopohlavní páry se „neslučuje s ústavními principy“.
Keňští poslanci budou hlasovat o navýšení svých platů, již nyní patří k nejvyšším v Africe
Navzdory rozsáhlým protestům budou poslanci keňského parlamentu hlasovat o znovu zvýšení svých mezd, současný návrh počítá s měsíčním platem ve výši 10 000 USD, průměrná mzda se přitom pohybuje kolem 1 700 USD. Prezident Uhuru Kenyatta vyzval poslance, aby respektovali úspornou politiku, která má z ušetřených peněz vybudovat nová pracovní místa. Prezident avšak nemá pravomoci k zabránění navýšení mezd. Plat poslanců ve východoafrické zemi, který Keňská komise pro mzdy a odměny (SRC) doporučila snížit na 6 300 USD, přitom patří k nejvyšší nejenom v Africe, zákonodárci nicméně tvrdím, že snížení jejich mezd bylo nelegální. V parlamentu v současnosti po březnových volbách zasedá 416 zákonodárců, z toho 349 v poslanecké sněmovně a 67 v senátu.
Bahrajnci protestují proti zásahu v domě šíitského duchovního
Desetitisíce Bahrajnců se sešly k pokojnému protestu v reakci na noční razii do domu vysokého šíitského duchovního Sheikha Qassima. Člen opoziční skupiny al-Wefaq, která protest svolala, Jasim Husain uvedl, že šíitská komunita se zásahem v Qassimově domě cítí „hluboce uražena“. Bahrajnské bezpečnostní jednotky vstoupily minulý týden v noci za nepřítomnosti duchovního Qassima do jeho domu a údajně zabavily určité dokumenty. Podle části sunnitských politických aktivistů jedná duchovní Qassim podle pokynů Iránu a je tak zodpovědný za nepokoje v zemi. V Bahrajnu již dva roky trvají nepokoje mezi většinovým šíitským obyvatelstvem a sunnitskou menšinou, která kontroluje i vládní funkce.
Střety v Guiney pokračují, důvodem jsou plánované volby
Při čtvrtečních nepokojích zemřel 1 člověk a dalších 10 lidí bylo zabito při protestech v hlavním městě Guiney poté, co se demonstranti střetli s policií. Důvodem nepokojů jsou plánované prezidentské volby, které se mají uskutečnit 30. června a které mají dokončit přechod k demokracii po vojenském převratu. Od březnových střetů zemřelo již 19 lidí a na 300 dalších bylo zraněno. Opozice kritizuje nepřipravenost voleb, které například neumožňují volit občanům v zahraničí. Prezident Aplha Conde odmítá kritiku a tvrdí, že opozice naopak chce oddalovat volby na neurčito. Původně měly volby proběhnout v roce 2011, následně byly několikrát odloženy.
Francouzský prezident Hollande podepsal zákon umožňující stejnopohlavní manželství
Francie jako 9. země v Evropě a jako 14. stát celosvětově legalizovala stejnopohlavní manželství. Prezident Francois Hollande zákon podepsal poté, co v pátek ústavní rada odmítla požadavek opozice ke zrušení zákona. První stejnopohlavní manželství se mohou konat 10 dnů od podpisu zákona, francouzský ministr pro parlamentní záležitosti Alain Vidalies nepředpokládá první svatby dříve než 1. července. Tisíce lidí znovu v ulicích Francie protestovaly proti zákonu, především katolická církev tvrdí, že zákon znevažuje základní hodnoty společnosti. Francouzská společnost je rovněž rozdělená, stejnopohlavní manželství potvrzuje na 55 až 60 % lidí. Naposledy legislativně umožnil podle stanice BBC manželství stejnopohlavním párům Nový Zéland v minulém měsíci.
Energetická společnost Energo-Pro dostala v Bulharsku pokutu
Česká energetická společnost Energo-Pro porušila podle bulharských úřadů legislativu, když v minulém roce přerušila dodávky elektřiny vodárenskému podniku. Bulharský antimonopolní úřad tak vyměřil společnosti Energo-Pro pokutu téměř 1,2 milionů USD za zneužívání dominantní pozice na trhu. Podobným problémům v Bulharsku čelí také česká energetická společnost ČEZ po masových protestech obyvatel Bulharska proti vysokým účtům za elektřinu, lidé dále požadují znárodnění energetických distribučních firem v zemi. Protesty vyústily v pád bulharské pravicové vlády Bojka Borisova.
Brazílie chce najmout 6 000 kubánských lékařů
Brazilský ministr zahraničí Antonio Patriota řekl, že Brazílie jedná s Panamerickou zdravotnickou organizací (PAHO) o zaměstnání nejméně 6 000 kubánských lékařů. Ti by pracovali především na venkově v chudších oblastech země, kde je brazilských doktorů nedostatek. Některé brazilské zdravotnické organizace proti přijetí doktorů z Kuby protestují, tvrdí, že jejich profesní kvalifikace není dostatečná a že nemohou splnit místní medicínské standardy. Za poslední desetiletí pracovalo zhruba 30 000 kubánských lékařů ve Venezuele, se kterou Kuba udržuje velmi dobré vztahy. Kuba má největší počet lékařů na jednoho obyvatele na světě.
V Moskvě proběhla výroční demonstrace proti vládě prezidenta Putina
Ruský prezident Vladimír Putin 7. května oslavil první rok v nejvyšším úřadě ve svém třetím prezidentském funkčním období. Opozice se sešla na výroční demonstraci na Bolotném náměstí v hlavním městě Moskvě, aby dala najevo protesty proti jeho způsobu vládnutí. Několik desítek tisíc lidí skandovalo hesla, že „Putin je zloděj“, a že „země by měla vybřednout ze sovětské epochy“. Lidé požadují „opravdovou demokracii a liberalizaci“. Podle průzkumů veřejného mínění popularita prezidenta Putina a jeho strany Jednotné Rusko stále klesá a mnohem více lidí důvěřuje opozici. Ruská opozice na výroční demonstraci chtěla připomenout události z loňska, kdy se odpůrci Putinova návratu do prezidentské funkce ostře střetli s policií a někteří jsou nadále ve vězení. Letošní vzpomínkový protest se obešel bez větších incidentů.
V Guatemale panuje stav pohotovosti
Ve 4 městech na jihovýchodě země byl ve čtvrtek vyhlášen stav pohotovosti kvůli sérii násilných protestů, které v Guatemale probíhají v posledních týdnech. Demonstranti se staví proti stříbrnému dolu El Escobal, jehož provozuje kanadská společnost Tahoe Resource. Tvrdí, že těžba působí negativně na životní prostředí. Během stavu pohotovosti je zakázáno sdružovat se do protestních akcí a nosit zbraně, v ulicích jsou zvýšené policejní hlídky. Guatemalský prezident Otto Pérez Molina řekl, že mimořádné opatření má zmírnit vlnu demonstrací, která zatím způsobila smrt 2 osob. Omezení bude platit celkem 30 dní.
Protesty v Mexiku proti reformě školství se stupňují
Skupina nespokojených učitelů v rámci protestů proti reformě školství ve středu zapálila sídla 3 politických stran. Nikdo nebyl zraněn. Incidenty se odehrály v mexickém státu Guerrero ve městě Chilpancingo, hlásí se k nim členové organizace Pracovníci ve vzdělávání ve státu Guerrero (CETEG). Guvernér státu Guerrero Angel Aguirre řekl, že protesty brání dialogu a požaduje potrestání viníků požárů. Reformu systému vzdělávání vyhlásil mexický prezident Enrique Peña Nieto letos koncem února, od té doby spolky sdružující učitele nepřestávají protestovat. Středeční protest byl za poslední 2 měsíce však nejnásilnější.
V Bahrajnu protesty nabírají na síle
Střety mezi protestujícími proti vládě a bezpečnostními složkami v Bahrajnu pokračují. Desítky tisíc lidí zablokovaly v pátek hlavní dálnici před nedělním závodem Formule 1 v zemi. Demonstranti ve čtvrtek v noci blokovali silnice zapálenými pneumatikami a policie se je snažila rozehnat slzným plynem. Aktivisté žádají, aby šéfové Formule 1 zrušili závod v Bahrajnu kvůli porušování lidských práv v zemi. Mezinárodní federace automobilů (FIA) věří, že „sport může často být silou pro dobro“. V pátek se na okruhu uskutečnil trénink, v zemi je snaha, aby závody proběhly bez incidentu. Před dvěma lety musel být závod Formule 1 v Bahrajnu zrušen, tehdy si nepokoje v zemi vyžádaly 50 mrtvých, stovky zatčených a tisíce propuštěných z práce. V posledních dvou letech šíitská většina protestuje proti údajnému porušování lidských práv vládou sunnitské menšiny.
Již 7 mrtvých si vyžádaly protesty po volbách ve Venezuele
Generální prokurátorka Venezuely v úterý informovala o smrti již 7 lidí během povolebních nepokojů. Podporovatelé opozičního kandidáta Henrique Caprilese vyšli do ulic, aby vyjádřili odpor proti prohlášení dosavadního prezidenta Nicolása Madura za vítěze nedělních prezidentských voleb. Jednou z obětí byl policista ze severu země. V hlavním městě Caracas byl jeden člověk zavražděn a další zemřel na následky střelby mezi skupinami podporujícími opozici a vládu. Ostatní oběti pocházeli z různých částí země.