Prezident Evropské federace národních sdružení pracujících s bezdomovci Freek Spinnewijn dohlížel na nedávnou analýzu ústavních změn v Maďarsku. Analýzu prováděla Benátská komise, což je odborný orgán složený z bývalých ústavních soudců Rady Evropy, kteří monitorují porušování lidských práv v Evropě. Podle prezidenta Spinnewijn Benátská komise došla k závěru, že maďarské ústavní změny kriminalizující bezdomovectví ve veřejném prostoru jsou naprosto v pořádku. Podle Benátské komise změna ústavy si neklade za cíl kriminalizovat bezdomovce a ani neobsahuje žádný obecný zákaz bezdomovectví. Komise dále uvádí, že Maďarsko má právo přijmout omezující regulace v zájmu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví a kulturních hodnot.
Archiv rubriky: Zdroje
Evropská komise chce lidem usnadnit podmínky pro práci v zahraničí
Evropská komise navrhla opatření, která mají lidem usnadnit práci v zahraničí. Cílem je lepší přístup těchto zaměstnanců ke členství v odborech či k daňovým výhodám. Stěhování za prací by tak mělo podpořit boj s nezaměstnaností. Podle statistik je v zemí Evropské unie bez práce 26 milionů lidí. V EU nyní platí volný pohyb osob a všichni občané mají právo odejít za prací do ciziny. Podle eurokomisaře pro sociální věci László Andora je avšak praxe složitější, protože lidé čelí v cizí zemi diskriminaci a dalším problémům, což lidi od stěhování za prací odrazuje.
V pákistánském Karáčí došlo k bombovému útoku
Během politického mítinku v Karáčí byl spáchán bombový útok, při němž podle oficiálních policejních informací přišlo o život nejméně 11 Pákistánců a přes čtyři desítky dalších bylo zraněno. Předvolební mítink pořádala Národní strana Awami, která je jednou z těch, proti nimž vystupuje pákistánská odnož islámského militantního hnutí Taliban. Ten v uplynulých dnech několikrát varoval veřejnost, aby se neúčastnila podobných akcí. Varování a výhrůžky se týkají ještě několika dalších sekulárních politických stran. Podle šéfa policie v Karáčí Ch Asada byl útok s největší pravděpodobností veden proti lídrovi Národní strany Awami, známé též jako Národní lidová strana, Bašír Janovi. Předseda prozatímní vlády Mir Hazar Khan Khoso nařídil okamžité posílení bezpečnosti všech kandidátů a politických lídrů, k záležitosti se vyjádřil i prezident země Asif Alí Zardárí. Parlamentní volby proběhnou v Pákistánu již 11. května.
Leader venezuelské opozice Henrique Capriles se chystá zpochybnit výsledky voleb
Jestliže mu nebude povolen přístup k záznamům výsledků z jednotlivých volebních okrsků, předseda venezuelské opozice a bývalý kandidát na prezidenta Henrique Capriles odmítá účast na auditu, který povolila zorganizovat Národní volební rada. „Bez přístupu k záznamům se nebudeme účastnit žádného auditu, jelikož ho považujeme za vtip,“ prohlásil leader opozice Capriles. Také oznámil, že prezidentské volby by se určitě měly zopakovat buď na celonárodní úrovni, nebo jenom v některých regionech. „V obvodech, kde se vyskytují nesrovnalosti, se musí volby anulovat a opakovat,“ prohlásil bývalý kandidát Capriles v rozhovoru pro opoziční venezuelský kanál Globovisión.
Finanční pomoc může Kypr dostat z rozpočtu Evropské unie
Evropská unie poskytne ze svých fondů Kypru finance na podporu ekonomického růstu a zvýšení zaměstnanosti. Evropská komise tak přerozdělí Kypru z evropských regionálních fondů 27,3 milionů USD. Peníze budou k dispozici pro malé a středně velké podniky a pro rozvoj městský a venkovských oblastí. Kypr by se měl díky poskytnutým financím lépe vypořádat s finanční krizí a s hospodářskými problémy. Podpora z rozpočtu EU nesouvisí s programem mezinárodní pomoci pro Kypr, který zajišťuje Mezinárodní měnový fond (MMF). O tuto pomoc požádal kyperský prezident Nikos Anastasiadis.
Gruzie možná trénovala protiruské povstalce
Prohlásil to gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili během rozhovoru s televizní stanicí Rustavi 2. Tématem bylo vyšetřování přestřelky poblíž obce Lopota, která se nachází nedaleko státních hranic mezi Gruzií a ruským Dagestánem. Během této události zemřeli 3 gruzínští vojáci a 11 příslušníků blíže neurčené paramilitární skupiny, která se údajně připravovala na protiruskou činnost v regionu severního Kavkazu. Případ se odehrál v srpnu 2012 a od té doby se kvůli panujícím nejasnostem vyšetřuje. Premiér Gruzie Ivanišvili se domnívá, že byli povstalci v zemi tajně cvičeni na příkaz jeho hlavního politického oponenta, kterým je současný gruzínský prezident Michail Saakašvili. Ten označil premiérovy výroky za „extrémně nebezpečné“ a doplnil, že připomínají „ruskou propagandu“. Veřejnost poté ujistil, že „se jeho země na výcviku teroristů nikdy nepodílela“.
Barmské volební zákony čeká reforma
Volební komise provede revizi stávajících volebních zákonů a příslušných stanov, účelem reforem je zajistit svobodné, spravedlivé a transparentní parlamentní volby, které proběhnou v roce 2015. Ze závěrů Volební komise plyne, že stávající zákony mají mnoho nedostatků, především v oblasti registrace voličů, předvolebního hlasování – volba na dálku poštou nebo e-mailem, politických kampaní a rozšiřování povědomí o volbách a jejich mechanismu obecně. V neposlední řadě je pak třeba upravit i financování politických stran, jelikož mezi nimi v současnosti existují výrazné rozdíly. Jednání u kulatého stolu se zúčastnili úředníci svazové volební komise, zástupci 21 politických stran a rovněž zástupci organizací občanské společnosti a OSN. Minulý měsíc proběhla diskuze mezi komisí a 56 politickými subjekty, které získaly registraci pro volby v roce 2015. Zda dojde v souvislosti s reformami i k omezení zastoupení armády v parlamentu se zatím neví.
Na Islandu probíhají parlamentní volby
Na Islandu začaly v sobotu parlamentní volby. Podle průzkumů veřejného mínění dosavadní vládnoucí středolevá koalice Sociálně demokratické aliance (SDA) utrpí porážku. Analytici předpovídají, že by se k moci mohly dostat středopravicové strany Strana Nezávislost (IP) a Pokroková strana (PP), jejichž koaliční vláda se zavázala ke zmírnění nepopulárních úsporných opatření, oddlužení a snížení daní. Jednalo by se o návrat pravého středu, který byl obviňován z ekonomického kolapsu Islandu v roce 2008. Jejich vítězství by zastavilo jednání ostrovního stát o členství v EU, jelikož obě strany jsou považovány za euroskeptické.
Haiti se stalo místem prezidentského summitu
Po 3 letech od devastujícího zemětřesení se Haiti stalo místem regionálního prezidentského summitu, na kterém 6 prezidentů diskutovalo o přípravě na zvládání přírodních katastrof. V městě Puerto Príncipe se sešli prezidenti Mexika Enrique Peňa Nieto, Kolumbie Juan Manuel Santos, Chile Sebastián Piňera, Guatemaly Otto Pérez Molina, Hondurasu Porfirio Lobo Sosa a Dominikánské republiky Danilo Medina. Prezident Haiti Michel Martelly zdůraznil, že zorganizování tak důležitého summitu jednoznačně ukazuje pokroky jeho země v odstraňování následků katastrofy, při které zemřelo přibližně 200 000 lidí.
Indie a Srí Lanka diskutovaly otázky spojené s námořní hraniční linií
Podle informací zveřejněných srílanským námořnictvem spolu Srí Lanka a Indie vedly intenzivní rozhovory ohledně námořní hraniční linie. V druhé polovině dubna se konala dvaadvacátá Schůze o mezinárodní námořní hraniční linii, indická a srílanská delegace se sešly na palubě lodi Gharial patřící indickému námořnictvu. Za indickou stranu se jej zúčastnili důstojníci indického námořnictva a pobřežní stráže. Zasedání se konají dvakrát ročně střídavě na lodích indického a srílanského námořnictva a jejich účelem je posilování vzájemných námořních vztahů. Hlavními tématy byl boj proti pašování narkotik a rybářské aktivity v Mannarském zálivu. S oběma jsou totiž spojeny komplikace, v hraničních vodách byli v nedávné době zadrženi indičtí a srílanští pašeráci marihuany a rovněž se velmi často objevují nařčení ze strany indických rybářů proti srílanskému námořnictvu. Podle rybářů vůči nim srílanské námořnictvo údajně podniká neoprávněné a přehnané kroky.
Irácký premiér Al-Maliki varoval před sektářskou občanskou válkou
Po třech dnech násilí, kdy bylo v zemi zabito 169 lidí, irácký premiér Nuri Al-Maliki vyzval obyčejné Iráčany, aby „převzali iniciativu a nebyli zticha o těch, kteří chtějí, aby se země vrátila k sektářské občanské válce“. Násilí začalo v úterý, kdy policie zasáhla proti anti-vládním demonstrantům poblíž sunnitského města Hawijah a střety si vyžádaly 53 mrtvých. Demonstrace proti vládě začaly před 4 měsíci, kdy sunnité žádali odstoupení premiéra Al-Malikiho, který je šíita. Obviňovali orgány, že se zaměřují na jejich komunitu a řadu z nich neoprávněně vězní a obviňují z terorismu.
Soul dává KLDR ultimátum
Po týdnu, který byl ve znamení výhružné rétoriky severokorejských vůdců, slíbila ve čtvrtek Jižní Korea blíže nespecifikované kroky, jež by měly dopomoci otevření Keasonské pracovní zóny. Keasonská pracovní zóna, která se rozkládá na hranicích obou částí korejského poloostrova, byla uzavřena minulý měsíc. Přibližně 53 000 jihokorejských zaměstnanců v zóně, která měla obě části korejského poloostrova spojovat, před uzavřením pracovalo. Jihokorejský ministr pro sjednocení Ju U-ik ve čtvrtek naléhal na KLDR, aby se vyjádřila k záležitosti Keasonské zóny do pátečního poledne. Nesplnění tohoto termínu by pak znamenalo, že Soul podnikne doposud nespecifikované reakční kroky. Některé analýzy tvrdí, že touto reakcí by mohl být pokus o násilné vysvobození 175 jihokorejských manažerů, kteří i nadále zůstávají v Keasonské zóně.
PKK oznámila odchod z Turecka
Kurdská strana pracujících (PKK) se začne stahovat z Turecka k 8. květnu tohoto roku. V rámci mírového jednání to řekl v Ankaře šéf strany Abdullah Öcelan. Vojenský vůdce PKK Murat Karayilan ze základny v severním Kurdistánu oznámil, že se jeho jednotky budou stahovat postupně a konec operace nastane, jakmile k tomu budou vhodné podmínky, respektive pokud do přesunu nezasáhne turecká armáda. Obecně se však počítá s několikaměsíční záležitostí. Všichni členové strany se přemístí definitivně do Iráku. Washington, jakožto spojenec Ankary, poděkoval oběma stranám za rozhodnutí, které ukončí téměř 3 desítky let nevraživosti mezi majoritními Turky a kurdskou minoritou, jež si vyžádala na 45 tisíc životů.
Podle MMF EU musí podniknout kroky k posílení ekonomického růstu
Náměstek výkonné ředitelky MMF David Lipton pohrozil EU, že musí podniknout kroky k posílení svého ekonomického růstu, jinak jí hrozí propad do dlouhodobé stagnace. Hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard poukázal na to, že Německo jako největší evropská ekonomika navzdory obecnému mínění už svou rozpočtovou politikou růst reálně podporuje. Náměstek Lipton poukázal na to, že poslední odhad MMF, podle něhož eurozóna letos mírně klesne a v roce 2014 oživí o více než 1 %, není jistý. Existuje vysoké riziko, že EU upadne do stagnace. Eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn dnes prohlásil, že země EU mohou snižovat rozpočtové schodky pomaleji a že tak dělají. Vyjádření eurokomisaře Rehna odpovídá nedávné změně postoje k ekonomické politice v EU. Po období snižování deficitů a dluhů se v poslední době stále častěji mluví o odklonu od úspor a o podpoře růstu, což potvrdil i předseda Evropské komise José Barroso.
Džochar Carnajev byl převezen do vězení, po vyslechnutí svých práv přestal komunikovat
Obviněný z bombového útoku v Bostonu Džochar Carnajev přestal komunikovat poté, co mu soud objasnil jeho právo nevypovídat a právo na advokáta. Soudkyně Marianne Bowlerová Carnajeva poučila o jeho právech a zároveň ho informovala o vznesených obviněních. Žalobce uvedl, že může požadovat až trest smrti. Jelikož Džochar Carnajev uvedl, že nemá dostatečné prostředky na to, aby si pořídil vlastního právníka, byl mu přidělen úředně. Podle policie byl podezřelý 19letý Carnajev v pátek převezen z nemocnice do vězeňského zařízení Fort Devens v Massachusetts.
Země Evropské unie možná sníží svou zadluženost pomaleji
Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn prohlásil, že v současné době mají země Evropské unie prostor snižovat rozpočtové schodky pomalejším tempem než dosud. Tyto kroky nebyly na vrcholu dluhové krize možné, protože několika zemím eurozóny hrozil bankrot. Dosavadní úsilí zemí EU snížit svou zadluženost zajistilo důvěru trhů. Dalším důležitým faktem je úsilí Evropské centrální banky. Pomalejší snižování schodků by zemím umožnilo zaměřit se na střednědobou perspektivu. Omezování zadluženosti také musí být podle slov eurokomisaře Rehna „vstřícné růstu“ a „sociálně přijatelné“.
Premiéři Kambodže a Thajska jednali o územních sporech
Kambodžský chrám Preah Viehar a jeho přilehlé okolí je desítky let ohniskem územního sporu mezi Kambodžou a Thajskem, oba státy si na oblast činí nároky. Spor se vleče od roku 1962, kdy Mezinárodní soudní dvůr přiznal chrám Kambodži. Její premiér Hun Sen na summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), který se tentokrát konal v Bruneji, jednal se svým thajským protějškem Yingluck Shinawatrou o možném řešení. Obě země prozatím budou i nadále podporovat své obyvatelstvo v dané pohraniční oblasti v udržování dobrých vztahů a budou posilovat tamější obchod a investice. Oba premiéři se rovněž shodli na tom, že je nezbytné vyvarovat se ozbrojených střetů. Od roku 2008 v oblasti dochází k občasným konfliktům, nejhorší proběhl na začátku roku 2011, kdy byly zaznamenány oběti na životech. Minulý týden obě země předložily svá vyjádření k Mezinárodnímu soudnímu dvoru, jednání o sporu proběhne ještě v tomto roce.
Dceři kubánského prezidenta Raúla Castra odmítly vystavit víza do Spojených států amerických
Spojené státy americké odmítly kladné vyřízení žádosti o víza, kterou podala dcera současného kubánského prezidenta Raúla Castra. Mariela Castro byla do Spojených států amerických pozvána na slavnostní odevzdávání cen, kde by měla být taky oceněna za své aktivity v ochraně prav homosexuálů. Ministerstvo zahraničních věcí podle prohlášení aktivistů zamítlo přístup Mariely Castro, i když nedávno navštívila New York. Mariela Castro pracuje jako ředitelka Národního centra pro sexuální výchovu na Kubě, kde organizuje také kampaně za ochranu prav homosexuálů.
V Afghánistánu začíná jednotka bojující proti korupci
Afghánské bezpečnostní složky jsou často obviňovány z vražd, znásilnění a korupce. Po většinu 11 let vlády prezidenta Hamida Karzai byl v zemi malý zájem na potírání korupce v armádě a policii. Nyní mezinárodní síly doufají, že Shafafiyat-Dari, protikorupční jednotka, dokáže potlačit zkorumpovanou policii. Jednotka by měla prozkoumat, kde se ztratilo dle amerických zákonodárců 43 milionů USD pro vojenskou nemocnici v Kábulu. Jednotka Shafafiyat byla založena před rokem a řada policistů obviněných za zneužití byla propuštěna či přeložena. Nicméně pouze dva případy skončily uvězněním obviněných. Shafafiyat se potýká s řadou problémů. Mnozí úředníci nevědí o existenci speciální jednotky. Nikdo nedokáže říci, kolik případů za rok existence řešila. Protože v Afghánistánu neexistuje řádná ochrana svědků, nikdo nechce svědčit. Vyšetřovatelům je často vyhrožováno. Shafafiyat nemá vlastní rozpočet platy jsou vypláceny od mezinárodních dárců.
Protesty v Mexiku proti reformě školství se stupňují
Skupina nespokojených učitelů v rámci protestů proti reformě školství ve středu zapálila sídla 3 politických stran. Nikdo nebyl zraněn. Incidenty se odehrály v mexickém státu Guerrero ve městě Chilpancingo, hlásí se k nim členové organizace Pracovníci ve vzdělávání ve státu Guerrero (CETEG). Guvernér státu Guerrero Angel Aguirre řekl, že protesty brání dialogu a požaduje potrestání viníků požárů. Reformu systému vzdělávání vyhlásil mexický prezident Enrique Peña Nieto letos koncem února, od té doby spolky sdružující učitele nepřestávají protestovat. Středeční protest byl za poslední 2 měsíce však nejnásilnější.
Důvěra v Evropskou unii rekordně klesla
Podle průzkumů Eurobarometru, organizace Evropské unie (EU) pro výzkum veřejného mínění, v šesti největších zemích EU, tj. Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Španělsku a Polsku, od roku 2007 vzrostl dramaticky euroskepticismus. Mínění je ovlivněno především tři roky trvající finanční a dluhovou krizí, úspornými opatřeními a obavami o bruselskou a měnovou politiku. V některých zemích se míra euroskeptického smýšlení až ztrojnásobila.
Francouzský prezident na návštěvě Číny
Čínu ve čtvrtek navštívil francouzský prezident Francois Hollande. Jeho návštěva by měla podpořit vzájemné čínsko-francouzské vztahy. V rámci své návštěvy, která pokračovala i následující den, se setkal se svým čínským protějškem Xi Jinpingem a v pátek ráno také s Zhang Dejiangem, předsedou celonárodního kongresu (NPC). Francouzský prezident potvrdil zájem jeho země velmi úzce spolupracovat s Čínou a ve své řeči vyzdvihl potřebu snahy o zlepšování vzájemných bilaterálních vztahů a práci na společném ekonomickém růstu obou států. Francouzský prezident přiznal, že vztah s Čínou je pro jeho zemi strategický.
Český prezident jednal s předsedou Evropské rady mimo jiné i o euru
Českého prezidenta Miloše Zemana navštívil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na Pražském hradě. Zhruba před měsícem se nejvyšší představitel ČR setkal s předsedou Evropské komise José Barrosem. Na jeho počest prezident Zeman slavnostně vyvěsil vlajku symbolizující EU. Prezidentova tisková mluvčí Hana Burianová uvedla, že oba politici jednali mimo jiné o daních z finančních transakcí, evropské integraci, společných ozbrojených silách a společné měně. Prezident Zeman prohlásil, že Česká republika by mohla přijmout euro v roce 2018. Předseda Van Rompuy po setkání s českým premiérem Petrem Nečasem uvedl, že ČR nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura. Premiér Nečas řekl, že nebude stanovovat žádný termín přijetí společné evropské měny, jelikož je možnost, že se o přistoupení do eurozóny rozhodne v referendu. Průzkum veřejného mínění v loňském roce ukázal, že tři čtvrtiny Čechů jsou proti jednotné měně.