Nově zvolený kyperský konzervativní prezident Nicos Anastasiades slíbil, že bude snažit docílit pevnějšího partnerství země a Evropské unie. Prioritou by mělo být především dokončení dohody a finanční pomoci a stabilizaci země. Uvedl, že ozdravování se bude snažit strukturovat tak, aby se zajistily zranitelné skupiny, sociální soudržnost a sociální mír. Země eurozóny mají pochybnosti, že země bude schopna splácet úvěr, což brzdí jednání.
Archiv rubriky: Zdroje
Jednání o exportu kapalného zemního plynu z Ruska do Číny jsou na dobré cestě
Prohlásil to ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Dodávky by měl zajišťovat státní podnik Gazprom, který buduje zařízení na zkapalňování zemního plynu poblíž dálněvýchodního přístavu Vladivostok. Alternativu představuje již existující továrna na sibiřském poloostrově Jamal, proti které však hovoří její geografická vzdálenost od asijských trhů. Vicepremiér Ruské federace Dvorkovič věří, že definitivní podoba smlouvy bude dohodnuta příští měsíc během návštěvy čínského prezidenta Xi Jinpinga. Jednání mezi zeměmi trvají přibližně 6 let. Důvodem je fakt, že se k dodávkám a odběru plynu smluvní strany zavazují pomocí dlouhodobých kontraktů s pevně stanovenou cenou. To může vyústit v situaci, kdy je stát nucen odebírat drahý zemní plyn, i když jeho aktuální tržní cena poklesne. Čína však zvýšení importu této strategické suroviny čím dál tím naléhavěji potřebuje, její spotřeba totiž dlouhodobě roste.
Brazílie hledá investory v USA a Velké Británii
Brazilský ministr financí Guido Mantega se v pondělí vydá do New Yorku, aby se zúčastnil schůze s podnikateli a investory ze Spojených států amerických. Chce s nimi jednat o možných investicích v Brazílii do silničních infrastruktur, železničních tratí, přístavů a letišť. Brazílie by ráda získala investory i pro energetický průmysl. Guido Mantega, brazilský ministr financí, má naplánovanou schůzi i s britskými investory, která se uskuteční příští měsíc v Londýně. S většími investicemi chce Brazílie dosáhnout většího ekonomického růstu.
Na 7 světových odborníků přijelo zkontrolovat Temelín
Na 7 odborníků z Ruska, Arménie, Slovenska a Maďarska bude v rámci mise WANO Follow-up týden prověřovat bezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Bude kontrolováno celkem 10 oblastí, skupina se rovněž zaměří na to, jak elektrárna dodržuje doporučení z roku 2011. WANO je mezinárodní organizace provozovatelů jaderných elektráren. Vznikla jako reakce na havárii jaderné elektrárny v Černobylu, jejím cílem je vyměňovat a předávat si informace, které pomohou zvýšit úroveň všech jaderných elektráren. Výsledky prohlídky nicméně budou veřejnosti dostupné.
Indie obvinila zadrženého muže z vojenské špionáže
Muž zadržený ve státě Rajasthan na západě země byl obviněn z vojenské špionáže. Indický občan měl údajně prodávat cenné informace o cvičení armádního letectva pakistánské tajné službě. Cvičení, které se konalo minulý týden, navštívili i indický prezident Pranab Mukherjee a premiér Manmohan Singh. Vzájemné obviňování se ze špionáže je častým jevem obou zemí, v posledních týdnech se však situace přiostřila kvůli napětí v Kašmíru. Podle agentury AFP je muž obviněn z předávání informací týkajících se vojenských akcí a zařízení národní obrany, indická policie měla odhalit telefonáty a textové zprávy určené jeho pákistánskému příbuznému, který pracuje pro tajnou službu. Obviněný muž je od začátku tohoto týdne ve vazbě.
Výročí komunistického převratu 1948 doprovázely protesty i uctění památky Klementa Gottwalda
Při příležitosti 65. výročí komunistického převratu 1948 se v pondělí uskutečnilo hned několik akcí. Na Staroměstském náměstí se sešlo asi 500 lidí, kteří protestovali proti komunistům v krajských radách. Demonstrace odpůrců komunismu byla svolána iniciativou Bez komunistů, která organizovala protesty i během Palachova týdne. Na Olšanských hřbitovech v Praze se zase sešli lidé k uctění památky Klementa Gottwalda. Jednalo se především o příznivce komunismu. Na místě byla přítomna i policie, neboť na místě se sešli i odpůrci komunistů a docházelo ke slovním potyčkám a hlasitým projevům mezi oběma názorovými tábory.
Prezidentem by neměl být politik, ozývá se na Slovensku
Předseda občanské společnosti OĽaNO Igor Matovič uvedl, že by politici neměli kandidovat na post prezidenta a post by měl připadnout občanskému kandidátovi. Tím odmítl i případnou nominaci Radoslava Procházky, kterého ostatní politici považují za dobrého kandidáta, naopak doporučil zakladatele nadace Dobrý Anjel Andreje Kisku. Prezidentské volby se budou konat na jaře 2014. Svou kandidaturu zvažuje bývalý předseda KDH Ján Čarnogurský nebo europoslanec SDKÚ Peter Šťastný. Často se ozývá i jméno ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka či expremiérky Ivety Radičová, oba prozatím kandidaturu odmítli.
České dráhy zlevní na některých trasách jízdné
České dráhy (ČD) uvedly, že od března zlevní jízdné o 25 až 50 %. Informaci v pondělí uvedla MF Dnes. Bude se jednat především o regionální trasy, které jsou málo vytížené. Dohromady se slevy jízdného budou týkat 44 tratí. ČD zatím zlevňovaly tam, kde měly konkurenci. Od nižší ceny za jízdenku si slibují přísun cestujících.
Americké speciální jednotky musí opustit afghánskou provincii Wardak
Afghánský prezident Hamid Karzai rozhodl, že se americké speciální síly musí do 2 týdnů stáhnout z provincie Wardak. Důvodem je podezření, že se američtí vojáci podíleli na zmizení a mučení Afghánců. „Jde o závažnou záležitost, kterou musíme prodiskutovat s našimi afghánskými protějšky,“ uvedl mluvčí amerických speciálních jednotek. Podle afghánských představitelů zmizelo 9 lidí během operace amerických speciálních sil, ale USA odmítají, že by ke zmíněné operaci vůbec došlo.
EU dojednala podmínky dohody o přidružení Ukrajiny
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč dal předsedovi Evropské komise Josému Manuel Barrosovi jednoznačný závazek, že do května provede reformy požadované EU, aby mohla být dojednána dohoda o připojení. EU požaduje hlavně provést soubor reforem v oblastech volebního zákona a soudnictví, aby nedocházelo k případům selektivní spravedlnosti. Opožděný summit mezi EU a Ukrajinou byl zaměřen hlavně na úsilí uzavřít dohodu o přidružení, včetně obsáhlé a komplexní smlouvy o volném obchodu. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil, že EU, že pokud Ukrajina splní požadavky nejpozději do května letošního roku, pak by dohoda o přidružení mohla být podepsána v listopadu. Dále uvedl, že EU je připravena poskytnout Ukrajině finanční podporu v hodnotě 812 milionů USD.
Egyptská opozice může bojkotovat volby
Dvě hlavní postavy egyptské opozice mluví o bojkotu nadcházejících parlamentních voleb, neboť se obávají jejich nespravedlivosti. Minulý týden oznámil svůj bojkot voleb Hamdeen Sabbahi, lídr levicové strany Popular Current, s odůvodněním, že „se nebude účastnit klamu.“ Ze stejných důvodů zvažuje bojkot voleb i Mohammed ElBaradei, bývalý diplomat OSN a zakládající člen Fronty národní spásy (NSF). Podle deníku The Guardian se mnoho členů NSF obává, že díry v egyptském volebním zákoně napomohou k vítězství straně Svoboda a spravedlnost (FJP), které je politickým křídlem Muslimského bratrstva, mateřské strany současného egyptského prezidenta Mohammeda Mursího. FJP, která dosud zvítězila ve všech egyptských volbách konajících se od pádu exprezidenta Mubaraka, tvrdí, že NFS se chce z voleb stáhnout kvůli malé podpoře voličů.
Tendr na nové trolejbusy v Bratislavě se bude možná opakovat
Do soutěže o tendr v hodnotě 93 milionů USD na dodávku trolejbusů v Bratislavě se přihlásil jen jeden zájemce. Primátor Milan Ftačnik proto chce soutěž zopakovat, neboť má údajně pochybnosti o její transparentnosti. Kdyby se soutěž znovu vyhlásila do několika týdnů, bylo by možné vše stihnout do srpna 2015, není zatím zřejmé, zdali by se podmínky tendru změnily. Ředitel dopravního podniku Ľubomír Belfi nicméně námitky k tendru odmítá. Jediný výrobce, který potvrdil, že se do soutěže přihlásil, je česká Škoda s karosérií od SOR Libchavy. Ostatní zájemce měly odradit podmínky tendru. Škoda spolu se SOR již dodaly trolejbusy do Žiliny, Bánské Bystrici či Prešova.
Americký kardinál obdržel petici proti své účasti na konkláve
Římskokatolický kardinál Roger Mahony dostal petici s téměř 10 000 podpisy lidí, kteří nechtějí, aby se zúčastnil konkláve v Římě, tedy volby nového papeže. Kardinál Roger Mahony byl losangeleským arcibiskupem, dokud ale nebyl zbaven funkce kvůli nařčení, že zatajoval kněze obviněné ze sexuálního zneužívání dětí. Minulý měsíc vyšlo u soudu najevo, že v 80. letech poslal kardinál Mahony kněze, který zneužíval děti do Kalifornie, aby se tak vyhnul trestnímu stíhání.
V USA začíná soud s BP kvůli ropné havárii
V americkém městě New Orleans začal v pondělí soud s britským těžařským gigantem British Petroleum (BP) za ropnou havárii z roku 2010. K té došlo na základně Deepwater Horizon v Mexickém zálivu a byla největší environmentální katastrofou v americké historii. BP hrozí pokuta až 17,6 miliard USD. Proces se zaměří na zjištění příčin havárie a na to, kdo všechno nese na nehodě vinu. Zároveň bude soud zjišťovat, jaké množství ropy ve skutečnosti vyteklo do moře, od čehož se bude odvíjet i výše odškodnění. První den procesu se zaměří na příčiny výbuchu na základně, během kterého zahynulo 11 lidí.
Izrael úspěšně otestoval nový protiraketový systém
Izraelské ministerstvo obrany uvedlo, že úspěšně otestovalo nový protiraketový systém Arrow 3. První test nového systému byl proveden společně s jednotkami americké armády nad Středozemním mořem. Otestován zatím byl pouze start a let raket nového systému, zneškodnění střel bude testováno později. Izraelské ministerstvo obrany však nechtělo termíny dalších testů uveřejnit, stejně jako datum, kdy by měl nový systém být uveden do provozu. Nový systém Arrow 3 má být schopen zneškodnit rakety i v kosmu, což by umožňovalo bezpečně zlikvidovat jak jaderné, tak chemické hlavice. Izraelská obrana disponuje již protiraketovým systémem Iron Dome, který je určen pro ochranu před střelami krátkého doletu, nejčastěji odpalované z Pásma Gazy. Nový systém má být určen především proti potenciálním iránským střelám.
Cílem zahraniční cesty barmského prezidenta bude Evropská unie
Norsko, Finsko, Belgie, Itálie a Rakousko se stanou zeměmi pro první letošní zahraniční cestu barmského prezidenta Thein Sein. Během ní by rád navázal vztahy i s dalšími evropskými státy, diplomatické styky a ekonomické vazby jsou pro současnou Barmu velmi důležité. Po vlně zásadních ekonomických a politických reforem se země postupně otevírá. První z evropských zemí, která vyšla Barmě naproti, bylo právě Norsko, když v roce 2012 snížilo sankce. Jeho příkladu následovaly i ostatní výše zmíněné státy. Během roku 2012 navštívil Barmu předseda Evropské Komise Jose Manuel Barroso a EU se stala „patronem“ barmského mírového procesu a rozvoje.
Oběti vlády bývalého filipínského prezidenta Marcose dostanou odškodné
Filipínský prezident Noynoy Aquino podepsal zákon o kompenzacích pro oběti vlády Ferdinanda Marcose. V letech 1965–1985, kdy byl Marcos prezidentem, docházelo k významnému porušování lidských práv, které vyvrcholilo vyhlášením výjimečného stavu. Během něj byli Filipínci neoprávněně zadržováni, mučeni nebo beze stopy mizeli. Filipínská vláda se nyní rozhodla obětem vyplatit odškodné ve výši 224 milionů USD, peníze by měly pocházet z exprezidentova tajného účtu. Podle jedné z obětí, současné ředitelky Filipínské právní komise Loretty Ann Rosales, se jedná o zásadní krok v oblasti nápravy zneužívání moci. Přestože odškodné bude po rozdělení mezi oběti spíše symbolické, fakt, že k němu došlo, má podle ní pro společnost obrovský význam.
Prezident Kuby Raúl Castro plánuje rezignovat k roku 2018
Přestože byl včera současný prezident Kuby Raúl Castro znovuzvolen Národním shromážděním do své funkce na další období 5 let, oznámil, že se rozhodl po jeho skončení rezignovat na post prezidenta Kuby. Prezident Castro taky prohlásil, že si je vědom diskuze, kterou jeho rozhodnutí vyvolá v následujících dnech. Za svého viceprezidenta si vybral Miguela Díaza Canela, který má 52 let. Jmenováním do funkce získal viceprezident Díaz Canel šanci na nástupnictví po prezidentu Castrovi. Stal by se tak prvním kubánským lídrem, který se přímo nezúčastnil revoluce v roku 1959. Bývalý prezident Fidel Castro se na začátku zasedání Shromáždění objevil, nicméně nepronesl žádný projev.
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.
Prezident Peru Humala potvrdil investice do bezpečnosti ve výši 313 milionů USD
Podle prezidenta Peru Ollanta Humaly bylo do bezpečnosti země investováno více než 313 milionů USD. Peníze se použily hlavně na nové vybavení pro policii a na vybudování moderního systému komunikace bezpečnostních složek. Navíc měl prezident Humala investovat 470 milionů USD na vyšší platy policistů a vojáků, aby „jim zabezpečil důstojný plat a posilnil jejich morálku“. Zemí otřásly v poslední době vraždy, při kterých zemřel fotograf Luis Choy přímo na prahu svého domu a další muž podlehl zraněním po útoku v notářské kanceláři. Nicméně prezident Humala ujistil své občany, že policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti pracují na co nejlepším zabezpečení bezpečnosti obyvatel Peru.
Syrská opozice se nezúčastní jednání
Syrská Národní koalice, hlavní aliance syrských opozičních skupin, se rozhodla nezúčastnit se summitu Přátel Sýrie v Římě, ani schůzek v Moskvě a Washingtonu. Své rozhodnutí zdůvodňuje protestem proti nečinnosti mezinárodního společenství v konfliktu v Sýrii. Národní koalice se vymezuje zejména vůči Rusku. „Hlavně ruské vedení nese morální a politickou odpovědnost za zásobování syrského režimu zbraněmi,“ znělo vyjádření Národní koalice. Rozhodnutí bojkotovat schůzky však torpéduje snahu iniciovanou samotným představitelem Národní koalice Moaz al-Khatibem, který před třemi týdny prohlásil, že je připraven setkat se se zástupci syrské vlády a jednat o konci násilí v zemi. Tato iniciativa byla silně podporována mezinárodním společenstvím, včetně USA a Ruska a Moaz al-Khatib byl proto pozván na schůzky do Washingtonu a Moskvy. Právě tyto schůzky se ale neuskuteční. Podle BBC se opoziční vůdci obávají své diskreditace, pokud začnou jednat se syrským režimem a budou nuceni dělat ústupky oficiální vládě, která navíc nenaznačuje žádnou ochotu odstoupit.
Prodej aut v celé EU klesá
Automobilky v celé Evropě prochází nejhorším obdobím za více než 20 let. Prodeje aut v lednu meziročně klesly o 8,5 % na 918 280 vozů a a dostaly se tak na nejnižší úroveň od roku 1990. Z hlavních evropských automobilových trhů se podařilo zvýšit prodej jen Velké Británii. Itálie se propadla téměř o 18 %, Francie o 15 % a Španělsko o desetinu navzdory tomu, že prodej španělské značky Seat naopak o 6 % vzrostl. V samotné EU se prodej aut v lednu meziročně propadl o 8,7 % na 885 159 vozů.
Izrael povolil těžbu ropy na Golanských výšinách
Původem americká firma Genie Energy dostala od izraelského ministerstva energie a vodních zdrojů exkluzivní povolení na průzkum ropných ložisek na území zhruba 250 km2, nalézajícího se na jihu Golanských výšin. Izrael získal kontrolu nad Golanskými výšina při válce se Sýrií v roce 1967. Od té doby území okupuje, v roce 1981 jej sice oficiálně anektoval, mezinárodně avšak tento krok nebyl uznán. Zákaz těžby ropy v Golanských výšinách byl předmětem jednání Sýrie a Izraele již před 20 lety, rozhovory však nedošly k žádnému závěru. S blížící se jarní návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli vyvolává podle deníku The Telegraph udělení povolení k těžbě obavy, že by tento krok mohl být odsouzen mezinárodním společenstvím.