Argentina obviňuje Velkou Británii ze zbrojení v blízkosti Falklandských ostrovů

Argentinský vicekancléř Eduardo Zuaín v pondělí podle BBC na konferenci OSN v Ženevě uvedl, že Velká Británie začíná shromažďovat vojenský arzenál, včetně jaderných zbraní, v blízkosti Falkland. Používání atomových zbraní v celé Latinské Americe a oblasti Karibiku zakazuje Smlouva z Tlatelolco, která platí od roku 1969. Argentina tvrdí, že Velká Británie vysílá ponorky schopné nést jaderné zbraně, evropská země nařčení odmítá a tvrdí,  že její vojenská přítomnost v regionu se od roku 1982, kdy spolu obě země měly válečný konflikt o nadvládu Falklandských ostrovů, nezměnila a slouží pouze k obranným účelům.

Prezident Klaus na svou poslední státní návštěvu vyjel na Slovensko

V úterý se setkali prezidenti České republiky a Slovenska.  Oba prezidenti se shodli na tom, že zemím se vede lépe než kdyby působily v rámci společného státu. V této souvislosti prezident Ivan Gašparovič uvedl, že takové vztahy, jaké mezi ČR a Slovenskem dnes panují, by nebyly, pokud by se stát nerozpadl. Dodal, že obě země „mají mezi sebou nyní čistý stůl„. Prezident Václav Klaus se setká i se slovenským premiérem Robertem Ficem. Prezident Václav Klaus se s prezidentem Gasparovičem oficiálně setkává při státních návštěvách již 9 let.

Z amerických formulářů zmizí pejorativní označení černošského obyvatelstva

Po více než 100 letech dochází ke změně v označování amerických černochů na statistických formulářích pro sčítání lidu. Nově na dotaznících nebude výraz „negro“ a obyvatelé černé pleti tak budou v příštích průzkumech vybírat pro označení své rasy mezi výrazem „black“ a „African-American.“ Slovo „negro“ začal americký úřad pro sčítání obyvatel používat v roce 1900 a podle veřejné ankety většina Američanů považuje výraz za urážlivý či zastaralý.

Vnitřní hodnota italských akcií a vládních dluhopisů vlivem voleb klesá

Důsledkem parlamentních voleb a prognóze o možné povolební patové politické situaci klesá vnitřní hodnota italských akcií a vládních dluhopisů. Akcie v hlavním indexu akciového trhu klesly téměř o 4 % a analytici vyjadřují obavy z nové dluhové krize v eurozóně. Italské volby jsou považovány za rozhodující politickou událost pro eurozónu v letošním roce a možné rozdělení vlády může mít negativní dopad na stabilitu země. Vysoká politická nejistota, která bude přetrvávat v nadcházejícím období, může podle analytiků negativně dopadnout na výši investic v Itálii. Podle předběžných výsledků vyplývá, že většinu v Dolní sněmovně získá středolevá Demokratická strana Pierluigi Bersaniho, výsledek voleb do Senátu je zatím nejistý.

Na D1 se budou bourat mosty, musí ustoupit modernizaci

Kvůli modernizaci dálnice D1 se bude muset strhnout 11 mostů, které jsou pro novou stavbu příliš úzké. Nové mosty se vybudují na náklady státu v rámci přestavby silnice. Vlastník současných mostů se ale musí zavázat, že o údržby nových mostů převezme zodpovědnost. ŘSD totiž nemůže vlastnit mosty vedoucí na silnice nižších tříd nebo na obecní cesty. Dva se současných mostů nahrazeny nebudou, nicméně jednání ještě nebyla ukončena.

Filipínskou ekonomiku ohrožuje pašeráctví

Podle zahraničních i domácích odborníků je největším nebezpečím pro filipínskou ekonomiku pašeráctví. Vládní snahy řešit problém jsou nedostatečné, postoj vlády je pasivní a situace se zhoršuje. Odhadované roční ztráty filipínské ekonomiky způsobené pašeráky se pohybují zhruba ve výši 20 miliard USD. Filipíny podle odborníků a místních podnikatelů nutně potřebují komisi dohlížející na celní správu. Nejhorší situace panuje ve výrobní a zemědělské sféře. Pokud nedojde k včasnému řešení, problémy se mohou promítnout i do zaměstnanosti, kdy vláda nebude schopna podle analytiků vytvářet nová pracovní místa. Příkladem možného řešení by mohla být oficiální dohoda mezi producenty, zpracovateli a obchodníky s rýží v oblasti Luzon, kteří se zavázali ze své činnosti zcela vyloučit pašovanou rýži.

V entitě Republice srbské v Bosně rezignuje vláda

Na základě dohody mezi prezidentem entity Republiky srbské (RS) Miloradem Dodikem a dosavadním premiérem Aleksandarem Dzombicem složí současná vláda mandát ve středu, kdy by měl být zároveň ustanoven nový premiér RS, nicméně někteří dosavadní ministři budou moci setrvat na svých postech. V současné době disponuje vládní Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) 12 pozicemi ve vládě, koaliční partneři Lidově demokratická aliance (DNS) a socialisté mají každá po 2 postech. Nový kabinet bude muset schválit Parlament RS Národní shromáždění. Rezignace vlády byla zapříčiněna špatnou ekonomickou situací a vysokou nezaměstnaností.

Ministr zahraničí Kerry vyzval syrskou opozici k účasti na jednání v Římě

Nově zvolený americký ministr zahraničí John Kerry, jenž je na své první zahraniční cestě, na setkání s britským premiérem Davidem Cameronem v Londýně vyzval syrskou opozici, aby se zúčastnila mezinárodního jednání v Římě, které je naplánované na tento čtvrtek. Ministr Kerry uvedl, že rozumí Syřanům, kteří potřebují vidět výsledky jednání, a ujistil je, že summit nebude „jen diskuzním kroužkem„. Syrská opozice se již dříve nechala slyšet, že se římského setkání nezúčastní kvůli tomu, jak „svět mlčí“ o syrském násilí.

V Salvádoru stoupá počet chudých

Salvadorské ministerstvo financí oznámilo, že mezi lety 2006 a 2011 spadlo na 295 000 lidí do chudoby. Ministr financí Armando Flores informoval, že v roce 2006 bylo označováno 2,6 milionů obyvatel jako chudých, v roce 2011 již 2,9 milionů. Celkově se v chudobě nachází na 40 % domácností a 47 % jednotlivých osob. Extrémně chudí jsou všichni, jejichž příjem nestačí na koupi základních potravin. Jako relativně chudí jsou považováni ti, kteří vydělávají méně než dvojnásobek ceny základních potravin.

Egypťané získali velký kontrakt na stavební projekt v Nigérii

Egyptská stavební společnost Arab Contractors získala zakázku v hodnotě 10 milionů USD na velký stavební projekt v jihonigerijském regionu Kanojo. Podle úterního prohlášení egyptské tiskové agentury MENA se jedná o výstavbu vládního objektu, bližší informace zatím nejsou známy. Firma Arab Contractors, založená před téměř 60 lety, patří mezi nejvýznamnější hráče v oblasti stavebnictví v severní Africe a na Blízkém východě. V roce 2012  společnost předložila projekty plánované v regionu západní Afriky v celkové sumě 165 milionů USD. Nigérie nedávno zahájila program na restrukturalizaci své rozpadající se infrastruktury.

Tisíce kolumbijských pěstovatelů kávy zablokovalo silnice

V  Kolumbii se sjednotily tisíce pěstitelů kávy, kteří v pondělí zablokovali silnice po celé zemi. Důvodem jejich kroků je požadavek větší podpory pro pěstování kávy od kolumbijské vlády kvůli klesajícím cenám této komodity. Přibližně 15 000 policistů bylo povoláno do služby, aby zabránili protestujícím ve výtržnictví. Prezident Juan Manuel Santos apeloval na zahájení dialogu a požádal, aby pěstitelé udrželi pokojnou formu protestu a vyhýbali se násilnostem. Některé domácí média odhadují počet zúčastněných až na 4 000, pěstitelé kávy požadují od vlády, aby vyrovnala cenový propad komodity.

Již 26 senátorů podepsalo návrh žaloby na prezidenta Václava Klause

Návrh žaloby na prezidenta Václava Klause pro obvinění z velezrady kvůli vyhlášení amnestii podepsalo již 26 senátorů. Serveru ČTK to oznámila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Kolem počtu podpisů však v úterý probíhaly nejasnosti. Iniciátor výzvy za podání žaloby Karel Janeček, který je i zakladatelem Nadačního fondu proti korupci, odpoledne v České televizi řekl, že podpisů je již 27. To by pak znamenalo, že návrh poputuje k projednání do Senátu. Později se ale ukázalo, že senátorů, kteří se pod návrh podepsalo bylo opravdu 26, nicméně Karel Janeček poté sdělil, že další podpisy jsou přislíbeny. Prezident Václav Klaus, který je na návštěvě v Bratislavě, oznámil, že na případné ústavní žaloby reagovat nebude.

V Bulharsku byl zvolen nový patriarcha pravoslavné církve

Čtrnáct biskupů v neděli zvolilo ze 3 kandidátů Neofita, metropolitu rusenského, za nového patriarchu bulharské pravoslavné církve. Patriarcha Neofit získal v hlasování 90 hlasů  a zvítězil nad metropolitou Gavrailem, který obdržel 47 hlasů. V pondělí již patriarcha Neofit vydal 1. liturgii. Poslední patriarcha Maxim vedl pravoslavnou církev v Bulharsku od roku 1971 až do listopadu 2012, kdy zemřel.

Začínají nová jednání o iránském jaderném programu

V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.

Předseda nepálského Nejvyššího soudu povede prozatímní vládu

Khil Raj Regmi, předseda Nejvyššího soudu Nepálu, povede dočasnou vládu. Oficiální nabídku přijal počátkem tohoto týdne na jednání v Baluwataru. Jeho nominace byla řešením přijatelným pro všechny parlamentní strany. Nepál se nachází v politické krizi, nemá vládu a dočasná ústava již nevyhovuje. Jejím hlavním nedostatkem je absence institutu volené vlády. O nápravu se snažilo Ústavodárné shromáždění, nebylo však úspěšné a svou činnost ukončilo v květnu 2012. Zformování prozatímní všestranické vlády je klíčové pro realizaci voleb do druhého Ústavodárného shromáždění. O nové vládě a jejím předsedovi definitivně rozhodne Nejvyšší soud, podle jeho prohlášení by se avšak neměly vyskytnout žádné komplikace.

Únosci 7 Francouzů v Kamerunu zveřejnili video na YouTube

Nigerijští islamisté ze skupiny Boko Haram na serveru YouTube zveřejnili 3 minutové video s unesenými občany Francie. K únosu došlo na severu Kamerunu. Snímek zachycuje jednoho z ozbrojenců, 3 dospělé osoby a 4 děti. Francouzské ministerstvo zahraničí avšak nepotvrdilo pravost těchto záběrů. Militantní skupina Boko Haram svůj krok vysvětluje jako potrestání francouzského prezidenta Francoise Hollanda za „vyhlášení válce islámu“, jehož se dopustit rozhodnutím poslat vojáky do Mali.

Prezident Obama vyzývá k dohodě o rozpočtu

Prezident Barack Obama naléhá na americké guvernéry, aby vybídli Kongres k přijetí dohody o rozpočtu. Pouze dohoda kongresmanů může zabránit celoplošným rozpočtovým škrtů, rozhodovat se bude v pátek. „K těmto škrtům vůbec nemusí dojít. Kongres je může kdykoli odvrátit a to pouze s malým kompromisem,“ uvedl prezident Obama. Republikáni odmítají schválit rozpočet, který obsahuje zvýšení daní. Administrativa současného prezidenta tak vydala přehled, ve kterém jsou uvedeny konkrétní ekonomické dopady celoplošných škrtů na jednotlivé země. Prezidenta Obamu čeká rozprava o dopadu škrtů na sektor obrany.

Kambodža a Thajsko jsou o krok blíže řešení územního sporu

Ministr obrany Kambodže Tea Banh a jeho thajský protějšek Sukumpol Suwanatat se sešli na neformálním jednání o problematické oblasti na severu Kambodže. Jádrem dlouholetého konfliktu je chrám Preah Vihear, respektive území okolo něj. Obě země mají velký zájem se dohodnout, v dubnu má totiž proběhnout slyšení u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který v roce 1962 přiřkl celou oblast Kambodži. Chrám Preah Vihear je však i nadále zdrojem oboustranného napětí. Od roku 2008 dochází ke sporadickým střetům, děje se tak kvůli zapsání chrámu na Seznam světového dědictví UNESCO. Thajsko od té doby otevřeně vznáší na území své nároky. Přátelské setkání ministrů by mohlo situaci alespoň částečně uklidnit.

Spor mezi Chile a Bolívií kvůli zadržení bolívijských vojáků pokračuje

Představitelé Chile a Bolívie nadále pokračují ve vzájemných obviněních ve sporu, který vznikl kvůli zadržení 3 bolívijských vojáků na území Chile. Bolívijský prezident Evo Morales označil zatčení svých vojáků za „zbabělý akt pomsty prezidenta Chile Sebastiána Piñery„. Armádní příslušníci byli zadrženi na území Chile se zbraní v ruce, čím se dopustili podle chilských soudů protiprávného činu. Prezident Bolívie Morales ale jednání Chile považuje za odplatu za bolívijské nároky na území, které by zemi zajistilo přístup k Pacifickému oceánu. Vojáci v době svého zatčení měli vykonávat tajnou akci proti obchodníkům s auty.

Syrská opozice odvolala svůj bojkot jednání

Hlavní zastřešující organizace syrské opozice Syrská národní rada (SNC) změnila své rozhodnutí bojkotovat konferenci Přátel Sýrie v Římě. Podle mluvčího SNC Walid al-Bunniho přišlo toto rozhodnutí po telefonickém rozhovoru mezi vůdcem SNC Mouaz al-Khatibem a americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Ministr Kerry po konzultaci se svým britským protějškem Williamem Haguem sdělil vůdci SNC al-Khatibovi, že se v Římě nebude pouze jednat, ale také rozhodovat o dalších krocích. Ochotu k rozhovorům avizoval i ministr zahraniční syrské vlády Walid al-Muallem, který oznámil snahu jednat i s ozbrojenými rebely. Spolu s ním se pro jednání, jako jediné možné řešení konfliktu, vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který následně vedl v Moskvě s ministrem Muallemem jednání.

Kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko ke vstupu do EU

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko k přistoupení do Evropské unie. Kancléřka je nyní na 2 denní návštěvě Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle svých slov se vztahy mezi Berlínem a Ankarou oživily a není tedy důvod se vstupem „otálet“. Přesto má Německo z případného nového člena obavy, zdali zvládne hospodářskou a měnovou politiku EU. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval k opatrnosti, neboť  stále není vyřešena kyperská otázka a turecká politika lidských práv. „Také si nejsem jist vhodnou dobou pro jejich vstup, teď je Evropa v recesi a oslabena. Může nastat doba, kdy Evropa bude Turecko potřebovat víc než Turci Evropu,“ dodal.  Kancléřka Merkelová ještě plánuje návštěvu německých vojáků rozmístěných u turecko-syrské hranice.

Argentinští učitelé stávkují

Konfederace pracovníků školství argentinské republiky (Ctera) vyhlásila na 6. března stávku a demonstrace, které mají proběhnout na národní úrovni. Stávka se dotkne zhruba 5,5 milionů žáků. Rozsah stávek se liší, ve většině z 24 provincií proběhne pouze jednodenní stávka, ale v provincii Buenos Aires se mluví až o 4 denní stávce. Stávky se neúčastní 6 provincií – Formosa, Salta, Córdoba, Misiones, San Luis a La Rioja. Stávkující učitelé požadují zvýšení platů o 30 %. Nabídku vlády nabízející zvýšení o 22 %, což odbory   odmítly. Ministr školství Alberto Sileoni zdůraznil, že o platech 960 000 učitelů ve 45 000 základních a středních školách rozhodují provinční vlády, nikoliv centrální argentinská vláda, která pouze stanovuje minimální platy. Učitelé žádají také zvýšení peněz plynoucích do školství z 6,4 % na 8 % HDP a zkvalitnění dopravy pro studenty.

Ministerstvo dopravy údajně špatně vedlo účetnictví v roce 2011

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl, že ministerstvo dopravy dělalo chyby v účetnictví za rok 2011. Jako neúplné a neprůkazné označili kontroloři účetnictví, ve kterém našli nesprávnosti za 46 miliónů korun. Tvrdí, že nelze podle nejasných právních předpisů v účetnictví určit, zda účetní uzávěrka podává věrný obraz. Chyby se podle kontrolorů objevily především v evidenci nehmotného majetku, jehož část ministerstvo dopravy nezaúčtovalo a neprovedlo řádnou inventarizaci. Ministerstvo dopravy se ale brání, že nejde o systémovou chybu, nýbrž o chybu účetní, přesněji o 6 nesprávných účetních operací, jak uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.