Designovaný italský premiér Enrico Letta (46) zahájil jednání ohledně utvoření nové koaliční vlády a ukončení dvouměsíční politicky patové situace. Premiér Letto je bývalý místopředseda středolevé Demokratické strany (PD), která z celé situace vyšla nejhůře, a proto bylo překvapením, že prezident Giorgio Napolitano zvolil do čela vlády právě jeho. Koaliční vláda bude složena z Demokratické strany (PD) předsedy Maria Montiho a strany Lid svobody (PDL) předsedy Silvia Berlusconiho. Oba zástupci stran prohlásili, že budou novou vlády podporovat. Premiér Letta konzultuje i s malými stranami jako Levicová ekologie a svoboda (SEL). Hnutí 5 hvězd (M5S) předsedy Beppe Grillo uvedlo, že bude sice v opozici, ale bude podporovat konkrétní reformy. Bývalý spojenec předsedy Berlusconiho strana Liga severu (LN) se nepřipojí, ale bude spolupracovat s některými reformami. Ve svém prohlášení řekl, že hospodářská politika EU se zaměřuje příliš na úsporná opatření a nikoliv na růst a že hodlá změnit přístup k EU.
Archiv rubriky: TR
Japonský premiér se chystá oficiálně návštívit Moskvu
V rámci pobytu, který se uskuteční v průběhu příštího týdne, bude předseda japonské vlády Šinzó Abe s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednávat detaily spolupráce v širokém spektru oblastí. Mezi ně patří například otázka zapojení japonských firem do výstavby plynového potrubí z východní Sibiře do přístavního města Vladivostok. Diskutovat se také bude o založení společného investičního fondu s rozpočtem 1 miliardy USD, jehož práce by měla spočívat v podpoře expanze japonských podniků do východních oblastí Ruska. Japonský premiér Šinzó Abe také vyjádřil ochotu jednat o teritoriálním statutu Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval v roce 1945. Japonsko v reakci na tento krok odmítlo se Sovětským svazem uzavřít příměří.
Švýcarsko má v úmyslu omezit imigraci v EU
Švýcarská Spolková rada uvedla, že plánuje zavést limit na počet pracovních povolení vydaných v průběhu 12 měsíců od května tohoto roku. Švýcarsko sice není členem EU, ale od roku 1999 uzavřelo dohodu o volném pohybu osob, a tudíž může navrhnout novou doložku. Uvedená doložka by podle vlády měla pomoci, aby se imigrace byla přijatelná pro společnost a slučitelná s jejími potřebami. Spolková rada uvedla, že kvóty se budou vztahovat na 8 zemí střední a východní Evropy, včetně Maďarska, Polska a Slovenska. V červnu by mělo proběhnout další rozšíření o 17 zemí západní a jižní Evropy. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová kroky kritizuje, protože opatření přehlíží velké výhody volného pohybu osob, které přináší občanům EU ale i Švýcarsku a hlavně opatření je v rozporu s dohodou o volném pohybu osob. Švýcarská vláda je pod tlakem pravicové Lidové strany (SVP) a Strany zelených (GP), podle kterých imigrace dosáhla neudržitelné úrovně.
Afghánský prezident Karzai souhlasí s omezením pro televize
Prezident Afghánistánu Hamid Karzai řekl, že ministerstvo informací a kultury musí zabránit televizním stanicím, aby vysílaly programy, které jsou vulgární, obscénní, neislámské a jsou v rozporu se společenskou morálkou. Přesná definice ale není známá. Toto rozhodnutí může být alarmující pro mezinárodní podporovatele Afghánistánu, kteří v zemi investovaly po pádu Talibanu na podporu liberálních hodnot a svobody slova. Prezident Karzai se v pátek sešel s Radou duchovních Afghánistánu, která žádala, aby vláda přijala opatření proti některým televizním vysílání, které dle Rady podporují prostituci. Po pádu Talibanu v roce 2001 se v zemi objevilo více než 50 soukromých televizí a některé z nich vysílají indické telenovely, za které je kritizují konzervativní duchovní a politici. Pokud by televize nedodržovaly pravidla, jejich licence by mohla být zrušena. Prezident Karzai čelil mezinárodní kritice v minulém roce poté, co podpořil doporučení Rady na oddělení lidí na pracovišti podle pohlaví.
Italský prezident nominoval nového premiéra
Italský prezident Giorgio Napolitano dnes nominoval na funkci premiéra místopředsedu Demokratické strany (PD) Enrico Letta a požádal ho, aby sestavil novou koaliční vládu. Dalšími kandidáty byly bývalý premiér Giuliano Amato a starosta Florencie Matteo Renzi. Při výběru předsedy vlády prezident Napolitano spolupracuje s předsedou strany Lid svobody (PDL) Silvio Berlusconim a se současným premiérem úřednické vlády Mario Montim. Prezident Napolitano při svém prvním projevu silně zkritizoval dosavadní úřednickou vládu za jejich nezodpovědnost a prodlužování politicky patové situace. Dále pohrozil, že rezignuje, pokud se strany nedohodnout na koaliční vládě a nebudou spolupracovat v prosazování potřebných reforem.
EU hodlá zahájit přístupová jednání se Srbskem
Evropská komise vyzývá členské země EU k setkání v červnu, aby zahájily jednání o členství Srbska. Přístupová jednání by mohla započít v novém roce a připojení Srbska k EU je pravděpodobné až po roce 2020. Dohoda mezi Srbskem a Kosovem se stala důležitým mezníkem pro normalizaci a obnovu vztahů na Balkáně po rozpadu Jugoslávie v roce 1990. Srbská vláda přesto trvá na tom, že Kosovu poskytla vysokou míru autonomie, což neznamená, že uznala jeho nezávislost. Podle dohody se jedná o právní uznání Kosova a autonomii v důležitých politických oblastech jako je hospodářský rozvoj, vzdělávání, zdravotnictví, městské a venkovské plánování. Evropská komise dále doporučila zahájit jednání s Kosovem o dosažení Stabilizační a asociační dohody s EU, která je klíčová k budoucím přístupovým jednáním k EU.
Rusko plánuje umístit stíhací letouny v Bělorusku
V zemi by se měly objevit ještě letos. Následovat by poté mohla výstavba ruské letecké základny. Rusko a Bělorusko zahájily rozhovory o společném vzdušném defenzivním štítu v roce 2009. Ruský ministr obrany Sergej Šoigu se domnívá, že by měl být plně akceschopný do roku 2015. Podle Ruslana Pukhova, ředitele moskevské analytické organizace CAST, bude mít tento krok jen nepatrný vliv na obranyschopnost Ruské federace a ze strany četných evropských států bude vnímán velmi negativně. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prozatím situaci veřejně nekomentoval.
Egyptský prezident Mursí se setkal s nejvyššími soudci
Den po rezignaci ministra spravedlnosti Mekky se sešel prezident Mohammed Mursí s Nejvyšší soudní radou a generálním prokurátorem, aby diskutovali připravovaný zákon, který má reformovat soudnictví. Důležitý bod nového zákona je snížení věku soudců při odchodu do důchodu ze 70 na 60, což by znamenalo, že soudnictví opustí asi 3 000 lidí. Lídři opoziční Fronty národní spásy jsou proti tomuto zákonu, vidí v něm snahu, aby Muslimské bratrstvo mělo kontrolu nad soudy a nazývají ho „masakr soudců“. Prezident Mursí řešil se soudci i postavení generálního prokurátora Talaata Ibrahima, protože soudy rozhodly, že jeho jmenování v loňském roce bylo nezákonné. Od roku 2011 soudy opakovaně zasahovaly, aby změnily události, které se staly po pádu režimu prezidenta Mubaraka.
Nezávislé Skotsko by nadále chtělo využívat britskou měnu
Na popud Skotské národní strany (SNP), která vede decentralizovanou vládu, se Skotsko chystá 18. září roku 2014 uspořádat referendum o odtržení od Velké Británie. Aktivisté pro nezávislost Skotska chtějí nadále používat britskou libru (GBR) využívanou v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku, následně později by se rozhodlo, zda přejít na vlastní měnu nebo přijmout euro. Britský konzervativní ministr financí George Osborne ve zprávě uvedl, že neexistuje žádná formální dohoda o měnové unii Velké Británie a nezávislého Skotska. Dodal, že zkušenost z posledních let v eurozóně ukázala, že je velmi náročné udržet úspěšnou měnovou unii bez úzké fiskální integrace a společných opatření pro řešení problémů bankovního sektoru. Velká Británie chce mít případný dohled na fiskální politiku nezávislého Skotska a je složitou otázkou je, zda by Bank of England byla nadále poslední instancí pro skotské banky. Ministr financí Osbourne nadále trvá na tom, že pro Skotsko je výhodnější zůstat součástí Velké Británie. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že 30 % Skotů jsou v současné době ve prospěch nezávislosti, zatímco 50 % je proti odtržení.
Rusko varuje EU, aby nezrušilo embargo na dovoz zbraní do Sýrie
Rusko vyzvalo Evropskou unii, aby nerušila zbrojní embargo, které zakazuje dodávat zbraně syrským povstalcům. Velká Británie a Francie požadují, aby EU zrušila omezení, ale zatím jejich lobbying nebyl úspěšný. Podle britského ministra zahraničí Williama Haguea by se měli ministři zahraničí zemí EU, které britsko-francouzský návrh zamítly, setkat v následujících týdnech, aby ho znovu projednaly. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že embargo bylo zbytečné hlavně proto, že dodávky nestátním aktérům jsou zakázány mezinárodním právem. Rusko má stále platný kontrakt na zbraně se Sýrií, ale nedodává jí zbraně, které by mohly být použity v civilním konfliktu. Rusko využívá svého práva veto v Radě bezpečnosti OSN, aby před rozsáhlejšími sankcemi.
Předseda Euroskupiny považuje bankovní unii za nejlepší projekt
Předseda Euroskupiny a holandský ministr financí Jeroen Dijsselbloem na tiskové konferenci zasedání MMF uvedl, že bankovní unie je nejlepším projektem na podporu hospodářského růstu eurozóny. Dále řekl, že spor ohledně právních požadavků bankovního spojení může být řešen zároveň s technickými pracemi na projektu bez zbytečného odkládání a zdržování. EU již první krok učinila odsouhlasením, že ECB převezme dohled nad všemi bankami v eurozóně od července 2014. Předseda Dijsselbloem řekl, že všech 17 zemí jednotné měny mohou dále podpořit harmonizaci programů pojištění vkladů vytvořením pravidel o tom, kdy bude moci záchranný fond eurozóny nebo Evropský stabilizační mechanismus (ESM) odkoupit podíl v bance a posílit tak její kapitál. Eurozóna dále vytvoří síť vnitrostátních orgánů, které chce postupně transformovat do jednotné příslušně instituce, která bude rozhodovat, které banky se uzavřou.
V Iráku se konaly provinční volby
Téměř 14 milionů Iráčanů mohlo v sobotu volit ve volbách do provinčních rad. Dle BBC více než 8 000 kandidátů soutěžilo o 378 křesel. Ve dvou provinciích byly volby odloženy, protože zde nemohla být zajištěna bezpečnost. Výsledky voleb ukážou i podporu stran před parlamentními volbami, které budou v roce 2014. Volební účast by měla být kolem 50 % a výsledky voleb budou známy až za několik dní. Poprvé od odchodu amerických vojáků ze země nad bezpečností dozorovaly irácké síly. Volby byly doprovázeny zvýšeným násilí, ale jen několik útoků se stalo přímo ve volební den. Voliči byli před vstupem do volebních místností prohledáváni dvakrát. Podle analytiků jsou volby testem, zda je v Iráku politická stabilita po 10ti letech od svrhnutí režimu prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003.
Rusko a USA posílí spolupráci v oblasti boje proti terorismu
Podle prohlášení Bílého domu se na tom shodli nejvyšší představitelé obou zemí během dnešního telefonického rozhovoru. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Barack Obama prý označili intenzivnější kooperaci svých speciálních protiteroristických jednotek za krok správným směrem. Konkrétnější informace zveřejněny nebyly. Ruský prezident Vladimir Putin v posledních dnech opakovaně sděloval médiím, že jeho země důrazně odsuzuje veškeré teroristické činy bez ohledu na jejich motiv. Na závěr sobotního telefonátu s americkým prezidentem nadto „vyjádřil jménem ruského lidu upřímnou soustrast všem pozůstalým, kterých se události v Bostonu dotkly“.
Izrael je připraven zasáhnout proti íránskému jadernému programu, Írán odpovídá ve stejném tónu
Přes malý pokrok, který zaznamenaly světové mocnosti při jednání s Íránem ohledně jeho jaderného programu, Izrael řekl, že má právo vojensky zastavit pokus Íránu vybudovat jaderné zbraně. Íránská armáda se vyjádřila o izraelské hrozbě na íránské jaderné stanice, že je to jako „štěkot psa“. Odpovědí Íránu je pravidelný bojový výcvik a oznámení pokroku ve vojenských technologií. Ajatolláh Ali Chameneí, který má rozhodující moc nad ozbrojenými složkami, varoval Izrael, že pokud udělá „sebemenší chybu“, Tel Aviv a Haifa budou zničeny. Írán trvá na tom, že se nesnaží o jadernou zbraň, ale že jeho jaderný program je mírový a zaměřený na elektřinu.
Srbsko a Kosovo uzavřely předběžnou dohodu
Srbsko a jeho bývalá provincie Kosovo uzavřely předběžnou dohodu, že si navzájem nebudou bránit v pokroku a zájmech. Srbsko po dlouhých jednání uznalo svrchovanost Kosova. Srbský premiér Ivica Dačic slíbil, že nebude bránit Kosovu získat členství v OSN a kosovský premiér Hashim Thaci se zaručil, že nebude Srbsku blokovat přistoupení do EU. Dohoda byla mezi zeměmi uzavřena v pátek 19. dubna v Bruselu na setkání zprostředkovaném šéfkou zahraniční politiky Catherine Ashtonovou, která se snaží urovnat vztahy již od ledna 2013. Oba premiéři se nyní míří na velitelství NATO na setkání s generálním tajemníkem NATO Andersem Fogh Rassmusenem, který má dohled nad mírovými silami v Kosovu. Obě země budou usilovat o užší vztahy s EU. Evropský komisař pro rozšiřování EU Štefan Füle upozornil, že je třeba aktivně se podílet na realizaci dohody, včetně obyvatel obou zemí.
G20 požaduje dokončit projekt bankovní unie v EU
Světoví finanční představitelé skupiny G20 vyzvali EU, aby rychle dokončila svůj projekt bankovní unie, který by měl pomoci ke zlepšení ekonomiky v 17 zemích eurozóny. Tento krok by mohl pomoci odstranit mnoho problémů, které nyní brzdí tok úvěrů potřebných k financování hospodářského oživení v eurozóně. Německo je nadále proti takovému spojení, protože by se jednalo o dlouhý a riskantní proces změny právních předpisů EU. Ministři financí a centrální bankéři z G20 se shodují, že v eurozóně je třeba posílit základy hospodářské a měnové unie, včetně naléhavého posunutí k bankovní unii. EU prozatím odsouhlasila, že Evropská centrální banka (ECB) převezme od července 2014 dohled nad všemi bankami v eurozóně. Dalším problémem je nakládání se zkrachovalými bankami, protože využívání záchranných fondů eurozóny a Evropského stabilizačního mechanismu poskytuje potřebné peníze, ale na úkor daňových poplatníků eurozóny.
EU tlačí Srbsko a Kosovo k historicky první dohodě
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová EU, která se snaží zprostředkovat dohodu mezi Srbskem a Kosovem, pozvala zástupce obou zemí do Bruselu, srbského premiéra Ivica Dačić a kosovského premiéra Hashim Thaci. Bez dohody o příměří a etnické rozdělení v Kosovu nebudou moci započít přístupová jednání se Srbskem do EU. Ukončení etnických sporů by Kosovu mohlo pomoci k místu v OSN, jakožto poslední zemi z rozpadlé Jugoslávie. Dohoda by dále znamenala zotavení regionu a rozvinutí ekonomického potenciálu Srbska. V pondělí 22. dubna EU vydá rozhodnutí, zda přistoupí k jednání se Srbskem o členství v EU.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice byl regionálními představiteli částečně uznán
Na konci března rebelové v tzv. Selekově koalici obsadili hlavní město Středoafrické republiky a svrhli dosavadního prezidenta Francois Bozize. Vůdce rebelů Michel Djotodia byl minulý týden zvolen prezidentem, ve čtvrtek na jednání v čadském N’Djamenu politiků regionu střední Afriky byl Michel Djotodia částečně uznán – regionální politici ho uznali jako hlavu přechodné vlády, nikoliv jako legitimního prezidenta. Nové volby by se měly do 18 měsíců. Středoafrická republika má za sebou dlouhou historii vojenských převratů.
Kuvajt by tvrdě zakročil proti nepokojům
Ministerstvo vnitra Kuvajtu uvedlo, že jakékoliv nepokoje a násilí v zemi by se setkaly s tvrdou odpovědí. Ve středu policie rozháněla tisíce demonstrujících slzným plynem. Někteří byli zadrženi. Protestující nesouhlasí s odsouzením opozičního politika Musallam al-Barrak k pěti letům vězení kvůli jeho protivládním výrokům. Al-Barrakovi se stejně jako dalším členům opozice nelíbí nový volební systém, který znemožnil, aby opozice získala většinu v parlamentu. Členové opozice byli obviněni, že jejich výroky uráží emíra. Kuvajt se obává pokračování arabského jara ve své zemi.
Prezidenta Dagestánu nebudou volit občané
Namísto toho jej bude vybírat ruský prezident. Přímá volba byla dagestánským parlamentem zrušena poměrem hlasů 74 ku 9. Oficiálním důvodem jsou obavy z jejich průběhu. Severokavkazskou republiku obývá přes 30 etnik, jejichž vzájemné vztahy jsou velmi komplikované. Společnost rozdělují i odlišné postoje k islámu. Především kvůli vyznavačům jeho radikální formy je současný Dagestán nejnebezpečnější oblastí Ruské federace. Aktuálním prezidentem země je Ramazan Abdulatipov, který započal své čtyřleté funkční období v lednu 2013.
EU pravděpodobně zmírní sankce proti Barmě
EU pravděpodobně schválí zrušení většiny sankcí proti Barmě s výjimkou zbrojního embarga, a to v reakci na politické a ekonomické reformy, které civilní vláda země zavádí od roku 2011. Barmský prezident Thein Sein povolil návrat do politiky nositelce Nobelovy ceny za mír Aung San Suu Kyi, která se stala lídrem opozice a učinila řadu zahraničních návštěv. Této krok byl odsouhlasen velvyslanci EU a čeká na plnou podporu ministrů zahraničí EU, kteří se vyjádří v pondělí 22. dubna. Očekávané zmírnění sankcí by umožnilo společnostem investovat do Barmy, která má značné přírodní zdroje a společné hranice s ekonomickými významným státy, jako je Čína a Indie. Na druhou stranu EU požaduje bezpodmínečné propuštění zbývajících politických vězňů a řešení náboženských konfliktů a násilí.
Súdánská armáda má znovu pod kontrolou dvě města na východě Dárfúru
Súdánská armáda ve středu oznámila, že získala nazpět kontrolu nad městy Mahajeria a Labado ve východní části Dárfúru, kde začátkem dubna znovu vypukly boje s povstalci Súdánské osvobozenecké armády (SLA). Důsledkem konfliktu přišlo na 18 000 obyvatel o své domovy, kteří nyní sídlí v táborech v okolí měst a čekají na humanitární pomoc. Válka v Dárfúru vypukala před více než 10 lety a boje trvají navzdory dvou mírových dohod a přítomnosti společné mise OSN a Africké unie (UNAMID), jež je v současnosti největší světové mírové mise.
Volby v Albánii by měly podle EU obnovit důvěru lidí ve vládu
EU vyzvala Albánii, aby obnovila důvěru svých lidí v červnových parlamentních volbách. Podle mezinárodních pozorovatelů se v Albánii konají svobodné a spravedlivé volby již od jejich přechodu k demokracii od režimu diktátora Envera Hodži, tedy téměř 20 let. Albánie je členem NATO a chce se připojit i k EU, ale USA vyjádřily obavy, protože vláda premiéra Sali Berisha nahradila členy ústřední volební komise. Dále albánská vláda opustila vládní koalici a připojila se k vedoucí opozici před volbami 23. června. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová se domnívá, že je nejdůležitější, aby volby proběhly v souladu s mezinárodními a evropskými normami. Situace je zkouškou pro Albánii ohledně fungování jejích demokratických institucí a možného pokroku k EU. Nabídka k přístupovým jednáním byla pozastavena právě z důvodů politické polarizace, obav o demokracii, pomalých reforem, kdy má mladá albánský demokracie stále sklony k nestabilitě.