Irán vyjádřil naději na dosáhnutí „komplexní dohody“ se zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) na jednání v Teheránu. Šéf IAEA Yukiya Amano však podobný optimismus před jednáním nesdílel. Mluvčí iránského ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast předem vyloučil, že by zástupcům IAEA byl umožněn přístup do vojenské základny Parchin, kde jsou údajně prováděny experimenty s výbušninami schopnými spustit jadernou zbraň. Irán rovněž uvedl, že dohoda bude dosažena pouze když bude respektováno jeho právo na mírové využití jaderné energie.
Archiv rubriky: Politika
Program Java má slabá místa, která mohou využít hackeři, varují v USA
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti vydalo upozornění na program Java, ve kterém počítačoví experti našli slabiny, prostřednictvím kterých se do počítače mohou nabourat hackeři. Ministerstvo dokonce vyzvalo uživatele Javy, aby program ve svých počítačích deaktivovali. Americká softwarová firma Oracle, které program patří, Javu nouzově aktualizovala. Slabá místa byla nalezena ve verzi Java 7, která se využívá v internetových prohlížečích.
Islandská vláda pozastavila jednání o vstupu do EU
Island pozastavil do určité míry jednání o vstupu do EU, které začalo, když se země roku 2008 dostala do ekonomické krize kvůli zhroucení bankovního sektoru. Oznámení učinila vládní koalice, kterou tvoří Sociálně demokratická aliance (SDA) a Levicoví zelení (LG). Kvůli nadcházejícím parlamentním volbám v dubnu, čelí koalice tvrdé konkurenci stran, které jsou skeptické vůči členství v EU. Islandská vláda uvedla, že během následujícího parlamentního období nepovedou jednání o přistoupení do EU, která by vedla k podepsání smlouvy. Vláda také naznačila, že existují jisté překážky v ekonomických dohodách, jako jsou například dohody o rybolovu a zemědělství. V prohlášení Evropské komise zaznělo, že záměr islandské vlády bere na vědomí, ale i nadále je komise přesvědčena o tom, že přistoupení Islandu je vzájemně výhodné.
Povstalecká organizace FARC bude ve svých akcích pokračovat od příští neděle
Členové povstalecké organizace Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) prohlásili, že neprodlouží dočasné příměří, které vyhlásili v prosinci před vánočními svátky, a ve svých aktivitách budou pokračovat. Nevyhověli požadavku vlády, aby během jednání o míru byly akce povstalecké organizace úplně zastavěny. Představitelé FARC tímto vyhlášením podle BBC reagovali na projev šéfa vyjednávacího týmu kolumbijské vlády Humberto de la Calle, který v pondělí prohlásil, že mírová jednání budou nyní pokračovat rychle. Intenzivní jednání mezi vládou a povstaleckou organizací, jež se prezentuje jako zástupce nejchudších obyvatel Kolumbie, začala již před třemi měsíci.
Afghánský prezident Karzai se vrátil z návštěvy USA
Afghánský prezident Hamid Karzai informoval o vyjednáváních, které vedl s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně budoucnosti Afghánistánu. Afghánská delegace v USA požadovala ekonomickou pomoc a naopak vyjadřovala své pochybnosti ohledně přítomnosti amerických pozemních jednotek v zemi. „Nechceme v naší zemi přítomnost amerických vojáků, chceme jejich ekonomickou podporu,“ uvedl prezident Karzai. Podle prezidenta Karzaiho přislíbily USA Afghánistánu i bezpilotní letouny a finance pro vzdělávací systém. Prezident Karzai také odmítl spekulace, že by se bezpečnostní situace v zemi po odchodu jednotek USA zhoršila, očekává naopak její zlepšení, neboť přítomnost jednotek NATO mezi lidmi vidí jako příčinu napětí. Zároveň však nevyloučil přítomnost malého kontingentu zahraničních vojáků v Afghánistánu i po roce 2014, kdy má dojít ke stažení všech jednotek.
Rusko poskytlo Srbsku půjčku na výstavbu železnic
Srbský ministr financí Mladjan Dinkic a jeho ruský protějšek Anton Siluanov podepsali minulý týden dohodu o půjčce na výstavbu železnic v celkové hodnotě 800 miliónů USD. Půjčka by měla sloužit především k výstavbě a elektrifikaci dvoukolejné 16 km dlouhé trasy Bělehrad – Pancevo a jednokolejné trati o 68 km na trase Valjevo – Loznica v západním Srbsku. Půjčka by měla také pomoci zmodernizovat srbské části železničního Panevropského koridoru X, který se táhne od rakouského Salzburgu do řecké Soluně. Podle srbského ministra financí Dinkice by se srbská železnice znovu mohla stát významnou mezinárodní dopravní tepnou.
Američtí učitelé odmítají nosit střelné zbraně
Průzkum veřejného mínění, který uskutečnila americká Národní vzdělávací asociace, ukázal, že většina státních učitelů odmítá nosit do škol střelné zbraně na ochranu sebe a svých žáků před ozbrojenými útočníky. Podle Washington Times pouze 22 % dotazovaných vyjádřilo svoji podporu návrhu, aby „učitelé či jiní zaměstnanci školy prošli výcvikem a následně směli nosit do školy střelnou zbraň.“ Téměř 70 % tuto možnost v průzkumu odmítlo.
Irák propustil velký počet vězňů
Irácké úřady propustily 175 zadržovaných osob jako ústupek sunitským demonstrantům, kteří protestují proti vládě vedené šíitskými muslimy. Poslanec Hussein Shahristani, který stojí v čele speciálního výboru zformovaného prezidentem Malikim k posouzení požadavků demonstrujících, se jménem Iráku omluvil všem zadržovaným. Připustil, že vězni byli zadržováni protiprávně, na základě „byrokratických procedur v jiném vládním oddělení“. V Iráku již tři týdny probíhají demonstrace zejména v sunnitských provinciích a propuštění zadržovaných bylo jedním ze základních požadavků demonstrantů.
Podle předsedkyně strany LIDEM Peake se vládě daří bojovat s korupcí lépe než kdy jindy
Protikorupční strategie, kterou si současná vláda vytyčila, se podle místopředsedkyně vlády Karoliny Peake daří dobře plnit. Počet úkolů, které se dostaly ke schválení vládě, dosáhl čísla 77 z 88. Vicepremiérka Karolina Peake však dodává, že úkolů, které byly dotaženy do konce bylo 51 z 88. Mezi největší úspěchy protikorupční strategie patří přijetí novely zákona o veřejných zakázkách, rozšíření pravomocí Nejvyššího správního soudu (NSS), zvýšení trestů za korupční trestné činy nebo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Vláda nyní připravila strategii novou, kde si vytyčila 10 nových prioritních cílů. Mezi ně patří například zákon o úřednících, zákon o střetu zájmů, ochrana oznamovatelů trestné činnosti, protikorupční program a další.
Britský premiér Cameron požaduje referendum o vztahu s EU
Předseda vlády Velké Británie David Cameron prohlásil, že bude požadovat referendum o vztahu Velké Británie k EU, přesto ujistil, že i nadále považuje za výhodné zůstat členem EU. Pro BBC premiér uvedl, že chce urovnat vztahy s EU a vyjednat s ostatními členskými státy pravomoci, které z Velké Británie přejdou na EU. Většina občanů podle premiéra chce zůstat v EU, ale požadují určité změny. Britský premiér je připraven vetovat opatření, kterými členské státy eurozóny chtějí posílit jednotnou měnu, ale popírá, že by se jednalo o „vydírání“ z britské strany.
Argentinská prezidentka se setkala s prezidentem Spojených arabských emirátů
V Abú Dhabí se v rámci asijského turné konalo setkání argentinské prezidentky Cristiny Fernández de Kirchner a prezidenta Spojených arabských emirátů Jalifa bin Zayed al Nahyana. Prezidentka Fernández de Kirchner se snaží svojí cestou hlavně prezentovat obchodní aktivity mezi latinskoamerickým a asijským regionem. Během své cesty se zúčastní otevření 6. Světového summitu energie budoucnosti a pak bude pokračovat do Indonésie a Vietnamu. Před návštěvou Spojených arabských emirátů se prezidentka Fernández de Kirchner střetla s venezuelským viceprezidentem Nicolásem Madurom a kubánským prezidentem Raúlom Castrom a jeho bratrem Fidelem Castrom.
V Černé Hoře se jedná o změně Ústavy
Parlamentní ústavní výbor se dnes sešel, aby projednal ústavní změny, které by měly pomoci zemi plnit reformy, požadované EU. Jedním z nejslabších míst podle EU je problém nezávislosti soudů, která je brána jako klíč proti boji s korupcí a organizovaným zločinem. Podle vedoucího delegace EU pro Černou Horu Mitji Drobnice by mohlo neprovedení ústavních změn zastavit proces jednání Černé Hory o vstupu do EU. Vládnoucí koalice bude potřebovat k prosazení ústavních změn i podporu prosrbské opozice.
Výbuch na syrské univerzitě zabil nejméně 15 lidí
Exploze na univerzitě v syrském Aleppu připravila o život minimálně 15 osob, další desítky jsou zraněné. Příčina výbuchu je zatím nejasná. Zda se jedná o bombu nastraženou v autě či bombardování ze vzduchu je v šetření. Škola se nachází v oblasti ovládanou silami loajálním režimu prezidenta Bashara Al-Assada. Aleppo je od července loňského roku rozděleno mezi pro a protirežimní spojence. Aleppská univerzita byla otevřena v polovině října, úterní exploze zničila fakultu umění a architektury.
Chorvatsko se Srbskem se pokusí o prolomení ledů mezi státy
Ve středu se mají sejít chorvatský premiér Zoran Milanovic a srbský předseda vlády Ivica Dacic v hlavním městě Srbska Bělehradu, aby se pokusili zlepšit vzájemné vztahy, které jsou napjaté od května 2012, kdy byla v Srbsku ustanovena nová nacionalistická vláda. Hlavním tématem dialogu mezi premiéry bude zlepšení mezistátní spolupráce a vzájemná podpora v přistoupení zemí do EU, kdy Chorvatsko očekává vstup 1. července, Srbsko by mělo v roce 2013 zahájit přístupová jednání.
Nejvyšší soud v Pakistánu vydal příkaz k zatčení premiéra
Na premiéra Pakistánu Pervez Ashrafa vydal Nejvyšší soud soudní příkaz k zatčení z důvodu 15 obvinění z korupce. Braní úplatků se měl premiér dopustit v roce 2010, kdy byl ministr pro vodní hospodářství a energetiku. Soudní příkaz k zatčení přišel v době, kdy klerik Tahirul Qadri v čele tisícové demonstrace požadoval rezignaci vlády. Podle některých analytiků má právě klerik Qadri podporu soudců a armády. Předchozí premiér Yousuf Raza Gilani musel rezignovat na svůj post loňského června poté, co byl odsouzen za pohrdání soudem.
Rakouský exministr uvězněn za úplatek
Bývalý rakouský ministr vnitra a europoslanec Ernst Strasser byl soudem ve Vídni shledán vinným a odsouzen k 4 letům vězení poté, co byl usvědčen z braní úplatku. Poslanec konzervativní Rakouské lidové strany (ÖVP) byl zachycen britskými novináři Sunday Times, kteří ho natočili při činu, když se zájmové skupiny snažily ovlivnit legislativu Evropské unie výměnou za peníze. Poslanci byla nabídnuta roční platba 130 000 USD za ovlivňování právních předpisů EU v Evropském parlamentu (EP). Exministr Strasser jakékoli obvinění popřel a hájil se, že odstoupil z funkce v roce 2011, aby chránil svoji stranu.
V Moskvě se demonstrovalo proti nového zákonu adopce
Desítky tisíc lidí se v neděli vydaly na pochod přes centrum Moskvy na protest proti novému zákonu, který zakazuje adoptování ruských dětí americkými občany. Demonstranti požadovali zrušení ruského parlamentu a z davu se ozývaly i hesla jako „Putin je vrah dětí“. Zákon byl vypracován jako reakce na americký tzv. Magnitsky zákon, který zakazuje ruským úředníkům obviněným z porušování lidských práv vstup do USA. Moskva označila postoj USA za otevřené vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska.
Ústavní soud obdržel návrh senátorů na zrušení části amnestie
Návrh, pod který se podepsalo 29 senátorů, v pondělí podala k Ústavnímu soudu (ÚS) místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Skupina senátorů požaduje zrušení části amnestie, která se týká zastavení kauz trvající déle než 8 let a u nichž hrozí sazba až 10 let vězení. Argumentují, že je tím byla porušena základní práva a svobody. Poškození se tak například nebudou moci domáhat úhrady škod, což se může týkat až 150 tisíc lidí. Senátoři však neví, zda se jejich návrhem bude ÚS vůbec zabývat. Podle jeho předsedy Pavla Rychetského musejí nejprve ústavní soudci vyhodnotit, zda amnestii mohou prozkoumávat. Také je potřeba zjistit, zda existuje zákon, který umožňuje senátorům formou ústavní stížnosti napadnout vyhlášenou amnestii.
Základní škola Sandy Hook má po útoku nejistou budoucnost
Měsíc po ozbrojeném útoku v základní škole Sandy Hook v Newtownu, během kterého Adam Lanza zastřelil 20 dětí a 6 zaměstnanců školy, se rozbíhá debata o budoucnosti školy. Mezi místními obyvateli převažují 2 názory. Jeden říká, že budova školy by měla být zbourána a na jejím místě by měl být vybudován pomník k poctě zabitým obětem. Druhý názor, jenž rezonuje mezi místními, je, že by budova školy měla projít rekonstrukcí a znovu sloužit svému účelu. O budoucnosti školy proběhne příští neděli veřejná diskuze.
V Athénách proběhl útok na kancelář strany předsedy vlády Antonise Samarase
V pondělí ráno bylo vypáleno několik střel na athénskou kancelář řecké konzervativní strany Nová demokracie (ND), která stojí v čele koaliční vlády. Útoky si nevyžádaly žádná zranění, nicméně se zvýšila intenzita politického násilí v zemi. Policie potvrdila, že útoky jsou spojeny se sérií bombových útoků zaměřených na média a politické cíle v posledních dnech. Podle opoziční strany Syriza vládní strana přispívá k vytvoření v zemi „klimatu občanské války“, podle posledních průzkumů veřejného mínění se zvyšují sympatie občanů k levici. Řecko musí snížit své výdaje a zavést reformy, pokud chce získat další financí pomoc od mezinárodního společenství.
Americké vzdušné letectvo přistupuje ke škrtům
Jako obrana před rozsáhlými výdajovými škrty, které Spojeným státům americkým hrozí začátkem března, přistoupilo americké letectvo Air Force k úsporným opatřením. Americké vzdušné síly ruší veškeré méně důležité konference, cesty i výzkumné projekty a výdaje na běžný provoz redukují o celou polovinu. Okamžité škrty omezují podle listu Washington post práci Air Force, ale nijak neohrozí efektivitu a připravenost amerických vzdušných sil kdykoli zasáhnout.
Rebelové na severu Mali obsadili další město navzdory přítomnosti francouzských jednotek
V pátek vstoupila Francie do Mali, kde má po boku malijské armády bojovat proti islamistickým rebelům, kteří po vojenském převratu v březnu minulého roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. V neděli se rozhořely boje o město Diabaly, které bylo doposud klíčovou základnou malijské armády. Po deseti hodinách boje převzali rebelové nad městem kontrolu. Situací v Mali se v pondělí má zabývat i Rada bezpečnosti OSN, organizace již v prosinci schválila mandát pro vojenskou intervenci, nicméně rozmístění jednotek se předpokládalo až na podzim letošního roku. Rebelové již pohrozili Francii odplatou za vojenskou účast v konfliktu. „Francie zaútočila na islám a my zaútočíme přímo na srdce Francie,“ řekl mluvčí rebelské skupiny Mujao Abou Dardar. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius nicméně uvedl, že účast země je pouze „otázkou týdnů“.
Kolumbie očekává rychlejší mírové jednání s povstaleckou organizací FARC
Humberto de la Calle, šéf vyjednávačů kolumbijské vlády, vyjádřil své přesvědčení o tom, že jednání o míru s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) budou pokračovat rychleji. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vytyčil měsíc listopad 2013 jako konečný termín, do kdy se má uzavřít definitivní dohoda s organizací FARC. Nicméně představitelé povstalců považují stanovené termíny za nemožné především kvůli délce konfliktu, který trvá již přibližně půl století. FARC propaguje levicové myšlenky a vydává se za reprezentanta nejchudších zemědělských částí Kolumbie, státy jako Kolumbie, Spojených států amerických a Evropské unie ji ale označují za teroristickou organizaci.