Albánská nevládní organizace Koalice místních pozorovatelů upozornila, že zákonný termín pro zveřejnění voličských seznamů pro červnové parlamentní volby vypršel 3. ledna. Mnoho albánských místních úřadů si nejsou vědomy, že by nezveřejněním voličských seznamů porušily zákon, místní úřady si často stěžují, že nejsou dostatečně vybaveny, aby vůbec mohly voličské seznamy připravit. Albánie čelí dlouhodobé kritice, že nesplňuje při volbách mezinárodní normy a volby končí politickými spory.
Archiv rubriky: Politika
Mezinárodní sankce způsobují v Iránu nedostatek léků
Statisíce vážně nemocných Iránců jsou ohrožovány nezamýšlenými důsledky mezinárodních sankcí, které způsobují nedostatek životně důležitých léků. Západní vlády vytvořily na dovoz léků výjimky, nicméně i tyto výjimky narážejí na další sankce na omezení bankovních plateb, případně na dovoz víceúčelových chemikálií. Při nedostatku léků se na iránském černém trhu objevuje řada produktů, většinou pašovaných z Turecka, jejichž kvalita je však velmi pochybná. USA i evropské státy jsou si negativních dopadů sankcí vědomy a pracují na příslušných opatřeních, zároveň však upozorňují na spoluvinu Teheránu. „Sankce byly uvaleny na Irán kvůli jeho neochotě reagovat na opodstatněné obavy mezinárodního společenství ohledně iránského jaderného programu. Pokud je v Iránu nedostatek léků, je to kvůli rozhodnutí iránské, ne americké vlády,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan.
Tuniský prezident považuje vlastní zemi za jedinečnou
Tuniský prezident Moncef Marzouki v rozhovoru pro France 24.com označil zemi, v jejímž čele od pádu prezidenta Zine Abidine Ben Aliho stojí, za „jedinečný konsensus v arabském světě“. Myslel tím současnou situaci Severní Afriky a Blízkého východu. Tunisko je podle prezidenta relativně v pokojné situaci na rozdíl od jeho sousedních států a zdůraznil nynější možnosti občanů veřejně se vyjádřit k politickému a socioekonomickému stavu v dnešním Tunisku. „Náš národ prošel mentální revolucí, je svobodný. Lidé nemusí žít ve strachu z policie a dalších ozbrojených složek,“ řekl Moncef Marzouki, prezident a člen středo-levé islamistické vládnoucí strany Ennahda (Obroda). Současně oznámil, že souhlasí se vstupem francouzských jednotek do Mali.
Izraelský premiér doma čelí kritice za svou bezpečnostní politiku
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu čelí v Izraeli kritice ohledně své bezpečnostní politiky vůči Iránu. Bývalý šéf izraelské kontrarozvědky Yuval Diskin obvinil premiéra Netanyahua z utrácení peněz za „potrhlá dobrodružství, která nic nepřinesla a ani přinést nemohla“. Ke kritice premiéra se připojil i bývalý předseda vlády Ehud Olmert. „V posledních 2 letech bylo vynaloženo 2,9 miliard USD na přípravu operací, které nebyly a nebudou provedeny,“ uvedl Olmert. Expremiér Olmert rovněž podpořil tvrzení bývalé hlavy kontrarozvědky Diskina, že premiér Netanyahu a ministr obrany Ehud Barak hovořili lehkomyslně o zahájení útoku na Irán. Izrael tento měsíc čekají parlamentní volby, ve kterých Benjamin Netanyahu aspiruje opět na post premiéra a předvolební rétorika se tudíž vyhrocuje.
Svatý Tomáš a Princův Ostrov popřel uznání Kosova
Africký ostrovní stát v Guinejském zálivu Svatý Tomáš a Princův ostrov uznal jako 98. země nezávislost Kosova v březnu 2012, nicméně prezident Manuel Pinto da Costa a nový premiér Gabriel Costa nyní popřeli platnost uznání Kosova, které nebylo dosud ratifikováno Parlamentem. Na základě doručení verbální nóty je podle kosovského ministra zahraničí Envera Hoxhaje uznání nezávislosti Kosova však platné. Podle kritiků neexistuje důkaz o přesném počtu zemí, které dosud uznaly samostatnost Kosova. Mezi další sporné případy patří i uznání Kosova Nigérií a Ugandou.
Exprezident Mubarak bude souzen znovu
Egyptský soud nařídil nové soudní řízení s bývalým prezidentem Mubarakem. Vyhověl tak odvolání jeho právníků proti rozsudku doživotního vězení, ke kterému byl odsouzen za smrt demonstrantů při protestech z jara 2011. Znovu proběhne soud i s bývalým ministrem vnitra Habib al-Adlym, který čelí stejným obviněním. Jeden z Mubarakových právníků Mohamed Abdel Razek uvedl, že soud bude probíhat na základě stejných důkazů, jako předchozí proces. Podle Razeka by soud mohl rovněž přihlédnout k špatnému zdravotnímu stavu 84letého exprezidenta Mubaraka.
Kuba zvolňuje podmínky pro vycestování, to se ale netýká vzdělaných lidí
Navzdory tomu, že již v pondělí začnou platit nové pravidla pro kubánské občany, kteří chtějí vycestovat do zahraničí, situace pro vzdělané obyvatelé se nezlepší. Obyčejní občané Kuby nebudou potřebovat dovolení k opuštění teritoria státu nebo pozvání ze zahraničí, rovněž se ruší poplatky za vycestování, které mohly dosáhnout až 200 USD. Lidé budou moct vycestovat až na 24 měsíců, aniž by ztratili kubánské občanství. Na seznamu občanů, jejichž vycestování bude nadále limitováno, jsou uvedeni nejen kriminálnici a vojáci, ale taky významní vědci, profesionálové, sportovci a lidé důležití pro národní bezpečnost. Omezení pro tyto osoby jsou podle Kubánského imigračního oddělení nevyhnutné pro ochranu vyšších společenských zájmů.
Druhá inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy bude daleko méně okázalá než ta první
V pořadí druhá inaugurace prezidenta Baracka Obamy, která proběhne v pondělí 21. ledna, bude daleko menší a skromnější událostí, než ta před čtyřmi lety a to i díky důsledkům ekonomické krize, která vyžaduje šetření ve všech oblastech. Očekává se zhruba poloviční účast, tedy 600 až 800 tisíc návštěvníků, kteří však znamenají značný příliv kapitálu pro místní hoteliéry, restaurace a další zařízení.
Obchodní deficit USA se zvýšil
Oproti očekávání se zvýšil schodek obchodní bilance Spojených států amerických na 48,7 miliard USD, především v důsledku zvýšení dovozu spotřebního zboží. V listopadu loňského roku, kdy byl nárůst schodku zaznamenán, dosáhl americký obchodní deficit rekordní výše. Import zboží do USA se zvýšil o 3,8 % na 231,3 miliard USD, nejvíce za posledních 8 měsíců. Export se zvýšil pouze o 1 %, tedy na 182,6 miliard USD. Podle analytiků zvýšení dovozu spotřebitelského zboží značí, že posiluje americký maloobchod a současně roste konzumní spotřeba.
Domorodé kmeny v Brazílii se brání demolici svého muzea
Brazilská policie stráží objekt muzea domorodých kmenů v Rio de Janeiro, které se nachází v blízkosti fotbalového stadionu Maracaná. Jeho demolice byla naplánovaná v rámci příprav na Fotbalové mistrovství světa 2014, nicméně již 6 let v budově sídlí muzeum domorodých kmenů. Jeho představitelé jsou připraveni chránit muzeum před zbořením, zatímco policie vyčkává na soudní příkaz vystěhovat je z objektu. Aktivisté připravili plány, které ukázaly, že demolice historické budovy není vůbec nevyhnutná a mistrovství se mohou uskutečnit i bez podobného kroku.
V Pákistánu přišlo o život 14 vojáků
Na 14 zabitých a nejméně 25 zraněných si vyžádala nedělní exploze bomby v Pákistánu. K neštěstí došlo u hranic s Afghánistánem v severním Vazíristánu, nestabilním regionu se silným vlivem organizace Taliban. Výbušnina zasáhla projíždějící konvoj pákistánských vojáků. Útok potvrdila místní policie. Nástrahy na vojáky v podobě výbušnin nejsou v zemi ničím výjimečným, Taliban tak reaguje na nesouhlas se „spolčením“ Pákistánu se Západem.
Prezident Karzai: Afghánistán stále potřebuje přítomnost USA
Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA
Poražení kandidáti prezidentských voleb se vyjadřují k podpoře Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga
Sobotní výsledek prvního kola prezidentských voleb ukázal, že do druhého kola postupují kandidátí Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Někteří ze zbylých uchazečů o prezidentské křeslo, kteří ve volbách neuspěli, se v sobotu vyjádřili k otázce, koho v druhém kole podpoří. Neúspěšný kandidát za ODS Přemysl Sobotka se nechal slyšet, že svůj hlas dá Karlu Schwarzenbergovi a stejně tak i Zuzana Roithová. Jiří Dientsbier uvedl, že nebude hlasovat ani pro jednoho z kandidátů, nicméně v sobotní podvečer strana ČSSD informovala, že vyjadřuje podporu Miloši Zemanovi, a to z důvodu, že není spojen s pravicovou vládou. Stejný postoj jako sociální demokraté zaujala také KSČM. Kandidátka a předsedkyně strany Suverenita Jana Bobošíková se definitivně rozhodla tak, že nebude volit ani jednoho z postupujících kandidátů, neboť zaujímají zcela jiné postoje, zejména co se týče EU. Ostatní kandidáti jako Jan Fischer, Vladimír Franz a Taťána Fischerová zatím nezmínili žádné jméno kandidáte, kterého by v dalším kole podpořili.
Rusko vyjádřilo podporu vyslanci OSN v Sýrii, přesto odstoupení prezidenta Assada nežádá
V pátek proběhla v Ženevě schůzka mezi náměstkem ministerstva zahraničí USA William Burnusem, náměstkem ministra zahraničí Ruska Mikhail Bogdanovem a vyslancem OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimim. Ruský zástupce Bogdanov na ní vyjádřil „neutuchající podporu“ misi vyslance OSN. Strany se ale neshodnou na postoji vůči syrskému prezidentovi Assadovi, jehož odstoupení vidí USA, evropské státy i Arabská liga jako podmínku k ukončení konfliktu v Sýrii. Rusko je spolu s Čínou nejsilnějším mezinárodním spojencem syrského prezidenta a odmítá jakýkoli vnější tlak na jeho odstoupení. „Otázka syrské budoucnosti musí být rozhodnuta Syřany samotnými, bez zásahu z vnějšku a bez zavádění jakýchkoli předpřipravených scénářů vývoje,“ uvedl již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Izrael vykázal palestinské aktivisty z jejich stanového města
Izrael dal palestinským aktivistům ultimátum na vyklizení protestního tábora, který zbudovali na Západnám břehu Jordánu v místech, kde mají být vystavěny nové izraelské osady. Předchozí příkaz k vyklizení oblasti vydaný izraelskou armádou byl zablokován izraelským nejvyšším soudem. V novém prohlášení izraelské vlády vyhlásil premiér Benjamin Netanjahu také uzavření přístupových cest do této oblasti. Během soboty byly kolem protestního palestinského tábora rozmístěny izraelské jednotky, které mají na izolaci oblasti dohlížet. Protestující přesto navštívila a podpořila řada palestinských politiků. Sami protestující hodlají na místě setrvat, dokud je „armáda násilně nedonutí odejít.“
První kolo prezidentských voleb skončilo, do druhého kola postupuje Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg
V sobotu skončilo první kolo historicky první přímých prezidentských voleb. Za 14 dní se bude konat kolo druhé, neboť ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční počet hlasů. Ve druhém kole se tak utká bývalý premiér Miloš Zeman, který získal 24,2 % hlasů, a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg s 23,4 % hlasů. Třetí příčka patří Janu Fischerovi, pro kterého hlasovalo 16,4 % lidí. Rozdíl mezi třetím a čtvrtým místem byl nepatrný. Kandidát ČSSD Jiří Dienstbier obdržel 16,1 % hlasů. K volbám přišlo 61 % oprávněných voličů. O nové hlavě státu se rozhodne 25. a 26. ledna, kdy se bude konat druhé kolo prezidentských voleb.
Prezident Chávez je podle ministra komunikace při vědomí
Ministr komunikace a informací Venezuely Ernesto Villegas prohlásil, že venezuelský prezident Hugo Chávez je při vědomí. V rozhovoru pro lokální rádio ubezpečil posluchače o tom, že prezident Chávez neustále komunikuje se zástupci vlády a se svou rodinou v Havaně na Kubě. Viceprezident Nicolás Maduro se chystá vycestovat do Havany v následujících 24 hodinách a během jeho nepřítomnosti ho bude zastupovat ministr pro energetiku Héctor Navarro. Na Kubu rovněž přijela argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner a cestu do Havany plánuje i peruánský prezident Ollanta Humala. Venezuelský prezident Hugo Chávez se na Kubě zotavuje z operace kvůli rakovině.
USA nedoporučuje Velké Británii vystoupení z Evropské unie
Velká Británie riskuje podle administrativy amerického prezidenta Obamy ohrožení vzájemných vztahů, jestliže by opustila Evropskou unii. Americký ministr zahraničí a náměstek ministra pro evropské a euroasijské záležitosti Philip Gordon řekl, že USA mají stálý vztah s EU jako s institucí, která má důležitý hlas ve světě, a je v zájmu USA, aby byl slyšet silný britský hlas v této unii. Veřejné prohlášení ministra Gordona naznačuje podle listu Independent míru obav ve Washingtonu z možného referenda o britském členství v EU. Prezidenti největších členských států dokonce zveřejnili podepsaný dopis oznamující, že pokusy o změnu podmínek členství v EU mohou vytvořit nejistotu a snížit investice do Velké Británie. Premiér Velké Británie a předseda konzervativní strany David Cameron nevyloučil konání případného referenda v roce 2018.
Syrští rebelové se zmocnili důležité vojenské základny
Jednotky syrských rebelů obsadily strategické letiště v severozápadní Sýrii. Stovky bojovníků Syrské svobodné armády (FSA), vedených džihádistickými skupinami al-Nusra Front a Islámský předvoj, obléhaly letiště Taftanaz již od začátku listopadu 2012. Rebelové prolomili obranu základny ve středu a do pátečního dne nad ní získali plnou kontrolu. „Mnoho vládních vojáků bylo zabito a většina jich uprchla. Toto letiště je největší základnou, která byla dobyta od začátku povstání,“ uvedl Rami Abdul Rahman, představitel Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR). Z letecké základny Taftanaz startovaly vládní vrtulníky bombardující pozice rebelů na severu země, nebo zásobující vládní jednotky. Vládní zpravodajská agentura Sana uvedla, že vládní jednotky odrazily útok skupiny teroristů na základnu a způsobily jim těžké ztráty.
Bolivie byla opětovně přijata do Protidrogového výboru OSN
OSN uznala výjimku Bolívie na legální žvýkání koky pro medicinské a rituální účely a obnovila její členství v Protidrogovém výboru. Žvýkání koky má v Bolívii dlouhou tradici, nicméně koka je klasifikována jako ilegální droga. Koka se stala i důvodem vystoupení Bolívie minulý rok z Protidrogového výboru OSN. Proti schválení výjimky bylo 15 z 183 států, mezi kterými byly USA, Velká Británie, Rusko, Itálie, Francie, Německo nebo Mexiko. Na zablokování nicméně počet nestačil, minimálně 62 krajin by muselo s návrhem nesouhlasit. Bolivijský prezident prosazoval, aby koka přestala být klasifikována jako ilegální droga, což se mu nepodařilo.
Palestinci protestují na území určeném k budování izraelských osad
Palestinští aktivisté na Západním břehu Jordánu vztyčili zhruba 20 stanů na území, kde se Izrael chystá stavět nové osady. Protestují tak proti výstavbě osad, kterou Izrael oznámil v prosinci 2012, pár dní poté, co OSN změnilo statut Palestinské autonomie na „nečlenský pozorovatelský stát.“ Výstavba izraelských osad na Západním břehu je podle mezinárodního práva ilegální, Izrael však takový výklad zpochybňuje. USA prosincové rozhodnutí Izraele o výstavbě nazvaly kontraproduktivním, Velká Británie a Francie si zase předvolaly izraelské velvyslance, aby podali vysvětlení. Izrael na protestní akci Palestinců reagoval vydáním příkazu k vyklizení dané lokality, podle BBC však Nejvyšší soud tento příkaz zrušil.
Volební místnosti se znovu otevřely a lidé mohou poslední den volit
V pátek se od 14 hodin otevřely volební místnosti po celé České republice a lidé začali rozhodovat svými hlasy o nástupci prezidenta Václava Klause. Očekává se vysoká volební účast. Volební komisaři hlásili největší zájem hned po zahájení voleb. Podle odhadů by celková účast ve volbách mohla přesáhnout 60 %. Během prvního volebního dne přišlo hlasovat všech 9 kandidátů a vhodit lístek do urny přišel také premiér Petr Nečas a prezident Václav Klaus. V průběhu voleb jsou přítomni také pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Důvodem přítomnosti 6ti členného týmu je mimo jiné fakt, že se přímé volby prezidenta konají v České republice vůbec poprvé. Ještě v sobotu budou mít lidé možnost volit, a to od 8 do 14 hodin. Výsledky by měly být známy v sobotní podvečer a ukáží, zda bylo rozhodnuto o vítězi, nebo zda se bude konat druhé kolo prezidentských voleb.
Katalánsko se chystá vypsat referendum o nezávislosti
Strana Konvergence a jednota (CiU) vyhrála loňské regionální volby a společně se separatistickou stranou Republikánské levice Katalánska (ERC) sestavila návrh na deklaraci o suverenitě Katalánska. Podle obou stran je katalánský národ v politickém a právním ohledu svébytným subjektem a má právo na sebeurčení, tedy má národ na vznik nového státu v rámci Evropské unie. Deklaraci musí schválit regionální poslanci a o návrhu bude katalánský parlament hlasovat 23. ledna. Regionální poslanci předpokládají, že návrh bude schválen, jelikož CiU a ERC disponují v katalánském parlamentu většinou. Návrh také předpokládá uspořádání referenda o nezávislosti, které by se mělo konat v příštím roce. Katalánsko nemá ale stále zaručen úspěch, protože vláda v Madridu dala několikrát najevo, že případné referendum bude považovat za nelegální a napadne jej u ústavního soudu.